Společnost pro trvale udržitelný život: Stanovisko STUŽ k situaci po sesuvu zeminy pod zámkem Jezeří na Velkodole Čsl. armády

Stanovisko Společnosti pro trvale udržitelný život k situaci po sesuvu zeminy pod arboretem a zámkem Jezeří na Velkodole Československé armády.

Blíží se čtyři důležité události, ve kterých se bude rozhodovat o dalším osudu lidí a krajiny v Krušných horách a v Severočeské hnědouhelné pánvi (SHP):

1. Zastupitelstvo Ústeckého kraje bude projednávat koncept Územního plánu velkého územního celku Ústeckého kraje, obsahující jak variantu dalšího vývoje území Severočeské hnědouhelné pánve při zachování „územních ekologických limitů těžby hnědého uhlí“, schválených vládou ČR v roce 1991, tak variantu s jejich prolomením a pokračováním těžby za těmito liniemi, likvidací obcí Černice a Horní Jiřetín, ohrožením Janova u Litvínova, stability jižních svahů Krušných hor a zbytků přírody a krajiny pod nimi.

2. Zastupitelstvo Ústeckého kraje bude projednávat a schvalovat také Strategii udržitelného rozvoje Ústeckého kraje.

Oba tyto materiály podléhají vyhodnocení vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb. Ministerstvo životního prostředí v závěru zjišťovacího řízení uložilo Ústeckému kraji jako předkladateli koncepce, aby se „územními ekologickými limity těžby uhlí“ v Severočeské hnědouhelné pánvi ve vyhodnocení zvláště zabývalo.

3. Ministerstvo průmyslu a obchodu hodlá na konci srpna t.r. zveřejnit a projednat aktualizaci scénářů Státní energetické politiky. Při jejím projednávání a schvalování ve vládě na jaře 2004 byla právě otázka dalšího respektování územních ekologických limitů těžby v SHP předmětem rozporu mezi ministerstvy průmyslu a obchodu a životního prostředí. Přestože vláda jejich zrušení neschválila, lze předpokládat podle prohlášení těžařů, zástupců Ministerstva průmyslu a obchodu i některých politiků, že bude učiněn další pokus tyto limity prolomit.

4. Bude tak činěno zejména v souvislosti s blížící se privatizací zbylých státních podílů těžebních organizací Severočeské doly Chomutov a Mostecká uhelná společnost, jejichž cena odvisí také od toho, s jakými těžitelnými zásobami mohou obě společnosti ve výhledu počítat.

Vyhlášení územních ekologických limitů těžby hnědého uhlí v SHP vládou v roce 1991 bylo jedním z vítaných prvních kroků k odvrácení devastace kraje, k postupnému zlepšování životního prostředí, k návratu jistoty vlastníků nemovitostí, obcí i podnikatelské sféry, že jejich majetek, životní prostředí a předmět obživy nebudou dále ničeny postupující povrchovou těžbou uhlí. Bylo příslibem, že zbytečně zbořené Libkovice budou poslední obětí z řady 130 obcí, které se i se svými občanskými komunitami staly obětí velkolomové povrchové těžby.

Sesuv více než 3 milionů kubíků zeminy pod zámkem a arboretem Jezeří ve Velkodole Čs. armády v červnu t. r. připomněl všem zainteresovaným naléhavě nutnost zastavit postup skrývky a těžby od Jezeří východním směrem pod jižními svahy Krušných hor, neboť akutně ohrožuje zámek i arboretum, obce Černice a Horní Jiřetín i Janov, přístupové cesty do této části Krušných hor i vodní režim v krajině a je nebezpečný i pro horníky v samotném dole.

Apelujeme na všechny, kdo mají k problematice výše uvedených 4 bodů co říci v rámci svých pracovních povinností, kompetencí nebo občanských práv, aby pomohli obyvatelům dotčených obcí, kraje a jeho zkoušené přírodě a krajině se této devastaci ubránit a zastavit konečně pro tyto partie uhelné sloje nevhodný způsob velkolomového povrchového dobývání a nedopustili prolomení územních ekologických limitů těžby hnědého uhlí v Severočeské hnědouhelné pánvi .

Jménem Společnosti pro trvale udržitelný život:

Pavel Šremer
předseda

V Praze dne 13. července 2005