Tiskové zprávy
Asociace soukromého zemědělství ČR: Strategie „Z farmy na vidličku“ (Farm to Fork) a podpora biodiverzity
28. května 2020 | Asociace soukromého zemědělství ČR
Evropská zelená dohoda (European Grean Deal) zahrnující několik strategií v zásadě usiluje o to, aby se Evropa stala prvním uhlíkově neutrálním kontinentem. Jejím jádrem jsou právě výše uvedené dlouhodobé plány s jasně danými cíli. Otázkou je, čeho takto nastavované limity konkrétně dosáhnou a za jakou cenu. Ačkoliv předseda ASZ ČR Jaroslav Šebek nepochybuje o nutnosti postupného omezování používání pesticidů a naopak navyšování podílu přírodě blízkým opatření, myslí si ale, že bezvýhradné prosazování napevno stanovených čísel a limitů může být nakonec kontraproduktivní: „Nebráníme se vysokým ambicím z EK, které vnímám spíše jako potřebnou dlouhodobou představu, kam směřovat a na co dávat peníze daňových poplatníků, ale zatím chybí reálná představa, co strategie a s nimi spojená byrokracie a omezení mohou způsobit na rodinných farmách, přičemž důsledky mohou být nepředvídatelné. Velmi záleží také na tom, jak ke konkrétním opatřením přistoupí ministerstvo zemědělství a jaký model hospodaření bude v ČR nakonec většinově podporován.“
Komplexní a ambiciózní strategie Evropské komise (EK) pro ochranu biologické rozmanitosti se soustředí na tři hlavní témata: ekologické zemědělství, ozdravení zemědělské krajiny a evropské chráněné oblasti. Tento plán je základním pilířem vedoucího postavení EU v oblasti cílů udržitelného rozvoje. Je součástí růstové strategie EU a měl by urychlit zotavení z koronavirové krize. Další klíčová strategie s názvem „Z farmy na vidličku“, která má z velké části stejné či podobné cíle, má navíc zajistit, aby produkce, doprava, distribuce, marketing a spotřeba potravin měla neutrální nebo pozitivní dopad na životní prostředí a veřejné zdraví.
Ekologické zemědělství
Dle Komise tento sektor vytváří nová pracovní místa, láká mladé farmáře a poskytuje přidanou hodnotu zemědělským produktům a má tedy velký potenciál jak pro zemědělce, tak pro koncové zákazníky. Do roku 2030 by proto minimálně 25 % zemědělské půdy v EU mělo být v režimu ekologického zemědělství. Skrze tzv. Akční plán pro ekologické zemědělství na roky 2021-2026 chce Komise pomoci členským státům stimulovat jak nabídku, tak poptávku po bioproduktech a také zajistit důvěru spotřebitelů prostřednictvím propagačních kampaní. Dále chce určit nejlepší způsoby stanovení minimálních povinných kritérií pro udržitelné zásobování potravinami a propagaci zdravé a udržitelné stravy ve školách a veřejných institucích.
Snížení užívání pesticidů
Pro zabránění dalšímu poklesu diverzity chce Komise usnadnit využíváni tradičních plodin a plemen. Dále by se do roku 2030 mělo snížit celkové používání chemických a nebezpečných pesticidů a omezit související rizika o 50 %. Úplný zákaz používání chemických pesticidů bude platit v citlivých oblastech, jako jsou například oblasti městské zeleně. V souladu s Farm to Fork by měla proběhnout revize Směrnice o udržitelném používání pesticidů, posílení ustanovení o integrované ochraně rostlin (IPM) a podpora většího využívání bezpečných alternativních způsobů ochrany před škůdci a nemocemi. EK vypracuje s členskými státy integrovaný akční plán pro správu živin a návrh na revize statistiky o prodeji pesticidů. Používání hnojiv by se mělo také snížit, a to nejméně o 20 %. Zároveň by nemělo docházet ke zhoršení úrodnosti půdy a ztráty živin by měly klesnout nejméně o 50 %. Znečištění dusíkem a fosforem z hnojiv by mělo být nulové. Na deseti procentech zemědělských pozemků by se měly vyskytovat krajinné prvky jako biopásy, remízky, meze, stromy, rybníčky a podobně, které mimo jiné, pomohou zastavit klesající trend počtu včel, čmeláků a dalších opylovačů. Podpora těchto udržitelných postupů bude financována v rámci nových eko-schémat Farm to Fork.
Ochrana přírody
Do roku 2030 by pod ochranu mělo spadat minimálně 30 % Evropy s integrovanými ekologickými koridory. Všechna tato chráněná území musí být účinně spravována, monitorována a musí mít definované jasné cíle a opatření ochrany. Komise chce docílit 50% snížení počtu druhů uvedených na červeném seznamu, které jsou ohroženy invazivními cizími druhy. V roce 2021 Komise navrhne specializovanou strategii v oblasti lesnictví, která kromě jiného obsahuje i plán na výsadbu nejméně 3 miliard stromů do roku 2030. Ochrana a obnova lesů EU se týká také primárních lesů – pralesů.
Udržitelné potraviny
Snížení prodeje antibiotik pro hospodářská zvířata a akvakulturu o 50 % do r. 2030 a obecně zajištění vyšší úrovně dobrých životních podmínek zvířat je plánem ve Farm to Fork. Komise předloží návrh povinného vyznačování nutričních údajů na přední straně balení potravin a také se chce soustředit na vytvoření rámce pro označování potravin, který společně s dalšími příslušnými iniciativami bude upravovat nutriční, klimatické, environmentální a sociální aspekty potravinářských výrobků. Dále se například zavázala do roku 2030 snížit na polovinu objem potravinového odpadu na obyvatele, a to na maloobchodní i spotřebitelské úrovni, zlepšit bezpečnost potravin a veřejné zdraví a podporovat používání inovativních a udržitelných obalových řešení pomocí ekologických, opakovaně použitelných a recyklovatelných materiálů.
Financování a Společná zemědělská politika po roce 2020
Na výdaje na přírodu by mělo být uvolněno nejméně 20 miliard EUR ročně. Aby se zabránilo zhoršování životního prostředí, chce Komise použít zásady „uživatel platí“ a „znečišťovatel platí“ - tedy podporovat daňové systémy a ceny, které odrážejí environmentální náklady, včetně ztráty biologické rozmanitosti. Při navrhování právních předpisů a pokynů týkajících se ekologického zadávání veřejných zakázek Komise začlení kritéria a monitorování s cílem podpořit řešení založená na přírodě.
Obě strategie by měly fungovat společně s novou Společnou zemědělskou politikou (SZP). Komise chce zajistit, aby strategické plány SZP byly posuzovány na základě přísných klimatických a environmentálních kritérií a aby členské státy stanovily pro příslušné cíle jasné vnitrostátní hodnoty.
Veškeré tyto plány, které zahrnují například podporu precizního zemědělství, agroekologii, agrolesnictví, nové inovativní techniky, včetně biotechnologií a vývoje produktů a přísnější welfare normy v chovech hospodářských zvířat by měly vést k udržitelným postupům a zlepšení v potravinovém řetězci.
Oficiální český překlad strategie:
Strategie: https://www.asz.cz/filemanager/files/835636.pdf
Příloha strategie: https://www.asz.cz/filemanager/files/835635.pdf
Komplexní a ambiciózní strategie Evropské komise (EK) pro ochranu biologické rozmanitosti se soustředí na tři hlavní témata: ekologické zemědělství, ozdravení zemědělské krajiny a evropské chráněné oblasti. Tento plán je základním pilířem vedoucího postavení EU v oblasti cílů udržitelného rozvoje. Je součástí růstové strategie EU a měl by urychlit zotavení z koronavirové krize. Další klíčová strategie s názvem „Z farmy na vidličku“, která má z velké části stejné či podobné cíle, má navíc zajistit, aby produkce, doprava, distribuce, marketing a spotřeba potravin měla neutrální nebo pozitivní dopad na životní prostředí a veřejné zdraví.
Ekologické zemědělství
Dle Komise tento sektor vytváří nová pracovní místa, láká mladé farmáře a poskytuje přidanou hodnotu zemědělským produktům a má tedy velký potenciál jak pro zemědělce, tak pro koncové zákazníky. Do roku 2030 by proto minimálně 25 % zemědělské půdy v EU mělo být v režimu ekologického zemědělství. Skrze tzv. Akční plán pro ekologické zemědělství na roky 2021-2026 chce Komise pomoci členským státům stimulovat jak nabídku, tak poptávku po bioproduktech a také zajistit důvěru spotřebitelů prostřednictvím propagačních kampaní. Dále chce určit nejlepší způsoby stanovení minimálních povinných kritérií pro udržitelné zásobování potravinami a propagaci zdravé a udržitelné stravy ve školách a veřejných institucích.
Snížení užívání pesticidů
Pro zabránění dalšímu poklesu diverzity chce Komise usnadnit využíváni tradičních plodin a plemen. Dále by se do roku 2030 mělo snížit celkové používání chemických a nebezpečných pesticidů a omezit související rizika o 50 %. Úplný zákaz používání chemických pesticidů bude platit v citlivých oblastech, jako jsou například oblasti městské zeleně. V souladu s Farm to Fork by měla proběhnout revize Směrnice o udržitelném používání pesticidů, posílení ustanovení o integrované ochraně rostlin (IPM) a podpora většího využívání bezpečných alternativních způsobů ochrany před škůdci a nemocemi. EK vypracuje s členskými státy integrovaný akční plán pro správu živin a návrh na revize statistiky o prodeji pesticidů. Používání hnojiv by se mělo také snížit, a to nejméně o 20 %. Zároveň by nemělo docházet ke zhoršení úrodnosti půdy a ztráty živin by měly klesnout nejméně o 50 %. Znečištění dusíkem a fosforem z hnojiv by mělo být nulové. Na deseti procentech zemědělských pozemků by se měly vyskytovat krajinné prvky jako biopásy, remízky, meze, stromy, rybníčky a podobně, které mimo jiné, pomohou zastavit klesající trend počtu včel, čmeláků a dalších opylovačů. Podpora těchto udržitelných postupů bude financována v rámci nových eko-schémat Farm to Fork.
Ochrana přírody
Do roku 2030 by pod ochranu mělo spadat minimálně 30 % Evropy s integrovanými ekologickými koridory. Všechna tato chráněná území musí být účinně spravována, monitorována a musí mít definované jasné cíle a opatření ochrany. Komise chce docílit 50% snížení počtu druhů uvedených na červeném seznamu, které jsou ohroženy invazivními cizími druhy. V roce 2021 Komise navrhne specializovanou strategii v oblasti lesnictví, která kromě jiného obsahuje i plán na výsadbu nejméně 3 miliard stromů do roku 2030. Ochrana a obnova lesů EU se týká také primárních lesů – pralesů.
Udržitelné potraviny
Snížení prodeje antibiotik pro hospodářská zvířata a akvakulturu o 50 % do r. 2030 a obecně zajištění vyšší úrovně dobrých životních podmínek zvířat je plánem ve Farm to Fork. Komise předloží návrh povinného vyznačování nutričních údajů na přední straně balení potravin a také se chce soustředit na vytvoření rámce pro označování potravin, který společně s dalšími příslušnými iniciativami bude upravovat nutriční, klimatické, environmentální a sociální aspekty potravinářských výrobků. Dále se například zavázala do roku 2030 snížit na polovinu objem potravinového odpadu na obyvatele, a to na maloobchodní i spotřebitelské úrovni, zlepšit bezpečnost potravin a veřejné zdraví a podporovat používání inovativních a udržitelných obalových řešení pomocí ekologických, opakovaně použitelných a recyklovatelných materiálů.
Financování a Společná zemědělská politika po roce 2020
Na výdaje na přírodu by mělo být uvolněno nejméně 20 miliard EUR ročně. Aby se zabránilo zhoršování životního prostředí, chce Komise použít zásady „uživatel platí“ a „znečišťovatel platí“ - tedy podporovat daňové systémy a ceny, které odrážejí environmentální náklady, včetně ztráty biologické rozmanitosti. Při navrhování právních předpisů a pokynů týkajících se ekologického zadávání veřejných zakázek Komise začlení kritéria a monitorování s cílem podpořit řešení založená na přírodě.
Obě strategie by měly fungovat společně s novou Společnou zemědělskou politikou (SZP). Komise chce zajistit, aby strategické plány SZP byly posuzovány na základě přísných klimatických a environmentálních kritérií a aby členské státy stanovily pro příslušné cíle jasné vnitrostátní hodnoty.
Veškeré tyto plány, které zahrnují například podporu precizního zemědělství, agroekologii, agrolesnictví, nové inovativní techniky, včetně biotechnologií a vývoje produktů a přísnější welfare normy v chovech hospodářských zvířat by měly vést k udržitelným postupům a zlepšení v potravinovém řetězci.
Oficiální český překlad strategie:
Strategie: https://www.asz.cz/filemanager/files/835636.pdf
Příloha strategie: https://www.asz.cz/filemanager/files/835635.pdf
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
