Tiskové zprávy
Hnutí Duha: Šumava: monitoring potvrzuje další ztracené stromy
19. června 2002 | Hnutí Duha
Zmizení další desítky kmenů ze Ztracené slati v šumavském národním parku šetřila včera Česká inspekce životního prostředí. Poukázala na ně botanička Jihočeské university Ivona Matějková, která spolupracuje s Hnutím DUHA při nezávislém monitoringu prvních zón parku. Zatím není jasné kdo, na čí příkaz, a kdy, stromy pokácel a odvezl. Vzhledem k nepřístupnosti terénu je však pravděpodobné, že pro transport byl použit vrtulník. Správa parku tvrdí, že se tak stalo již před rokem 1999. To zde byl ovšem bezzásahový režim a žádné kácení nebylo povoleno [1].
Vloni šetřila policie zmizení více než dvou desítek stromů z jiného místa Ztracené slati. Přestože toto množství dřeva v hospodářské evidenci prodeje chybí, odložila případ jako "omyl " zodpovědného pracovníka správy parku. Vrchní státní zastupitelství v Praze ale nedávno vyšetřování obnovilo. Případem se také včera začala znovu zabývat i Česká inspekce životního prostředí [2].
Minulý týden prokázala inspekce zmizení dřeva z dalších třech prvních zón [3]. Více než 100 nelegálně odvezených stromů objevili spolupracovníci Hnutí DUHA v mezinárodně chráněné Ptačí slati [4], blízko hranice první zóny. Správa parku vzápětí zpochybnila vedení hranice, kterou sama stanovila a vyznačila [5]. Další kmeny zmizely i z dalších míst slati. Vzhledem k nepřístupnosti terénu je pravděpodobné, že byly odvezeny vrtulníkem [6]. Přes dvacet stromů zmizelo i z Novohuťských močálů. V této první zóně přitom nebylo porážení kůrovcem napadených stromů vůbec povoleno.
Správa národního parku v roce 1999 povolila kácet kůrovcem napadené stromy i ve zbytcích přirozených lesů, ačkoli je v příkrém rozporu s posláním národního parku i běžnou praxí v Evropě. Poražené kmeny měly zůstat na místě, aby se zachoval alespoň koloběh živin pro růst nových stromků. Proti porážení stromů v prvních zónách parku se postavilo odborné grémium ministra i tři ředitelé kompetentních ústavů Akademie věd, protestovalo více než 100 českých odborníků, o zastavení kácení žádal premiéra i ředitel Světového fondu ochrany přírody (WWF). Miloš Kužvart přesto rozhodl, že se v kácení bude pokračovat.
Jaromír Bláha, vedoucí programu Lesy Hnutí DUHA, řekl:
"Na kolik zmizelých - nelegálně odvezených či dokonce ukradených stromů z šumavského národního parku - ještě budeme muset upozornit, než se správa parku přestane trapně vymlouvat, ministr přestane hrát mrtvého brouka a začne šetřit, kdo dřevo z prvních zón odváží?
Stromy z prvních zón neodváží žádný tajemný vrtulník. Po parku létaly pouze helikoptéry placené správou parku z dotací Státního fondu životního prostředí. Proč Miloš Kužvart navzdory proklamacím nezákonnosti na Šumavě kryje?"
Kontakt:
Jaromír Bláha, 02-22513859, 0602-440508
Karolína Šůlová, mluvčí Hnutí DUHA, 02-22513859, 0604-202470
Poznámky:
[1] Veškeré zásahy v prvních zónách byly v NP Šumava ukončeny v roce 1995. Před rokem 1995 byl použit vrtulník pouze v roce 1992 na Velké Mokrůvce.
[2] Podrobné informace na požádání zašleme.
[3] Jedná se o první zóny Ptačí slať, Trampusův křížek a Novohuťské močály.
[4] Ptačí slať i Ztracená slať jsou lokality chráněné mezinárodní Ramsarskou úmluvou o ochraně mokřadů, kterou ČSFR ratifikovala v roce 1990. Kácení v těchto lokalitách posuzovala loni v červnu skupina mezinárodních expertů - tzv. Ramsarská mise. Její doporučení je jednoznačné: "Ramsarská lokalita by měla zůstat bezzásahovou zónou: Zvláštní důraz by měl být kladen na jádrové části národního parku, především na plochy zahrnující Ramsarskou lokalitu: ty by měly zůstat striktně bezzásahové (nebo se bezzásahovými stát tam, kde tomu tak dosud není). Na rašeliništích a v jejich laggových zónách by neměla být používána technika, káceny ani vysazovány stromy". Správa parku přesto v letošním roce pokračuje v kácení i na těchto místech.
[5] Obdobně se správa parku zachovala v roce 2000, kdy publicista Vladimír Just prokázal nelegální těžbu a odvoz dřeva z první zóny Jezerní slať. Lesník správy parku prý nevěděl, kudy přesně vede hranice první zóny. Česká inspekce životního prostředí udělila tehdy správě parku pokutu 100 000 korun. Ministerstvo životního prostředí snížilo pokutu na 10 000 korun. Cena dřeva z této nelegální těžby byla cca 150 000 Kč.
[6] Ministerstvo životního prostředí dotovalo provoz vrtulníků v letech 1995 - 2000 ze Státního fondu životního prostředí desítkami milionů korun.
Vloni šetřila policie zmizení více než dvou desítek stromů z jiného místa Ztracené slati. Přestože toto množství dřeva v hospodářské evidenci prodeje chybí, odložila případ jako "omyl " zodpovědného pracovníka správy parku. Vrchní státní zastupitelství v Praze ale nedávno vyšetřování obnovilo. Případem se také včera začala znovu zabývat i Česká inspekce životního prostředí [2].
Minulý týden prokázala inspekce zmizení dřeva z dalších třech prvních zón [3]. Více než 100 nelegálně odvezených stromů objevili spolupracovníci Hnutí DUHA v mezinárodně chráněné Ptačí slati [4], blízko hranice první zóny. Správa parku vzápětí zpochybnila vedení hranice, kterou sama stanovila a vyznačila [5]. Další kmeny zmizely i z dalších míst slati. Vzhledem k nepřístupnosti terénu je pravděpodobné, že byly odvezeny vrtulníkem [6]. Přes dvacet stromů zmizelo i z Novohuťských močálů. V této první zóně přitom nebylo porážení kůrovcem napadených stromů vůbec povoleno.
Správa národního parku v roce 1999 povolila kácet kůrovcem napadené stromy i ve zbytcích přirozených lesů, ačkoli je v příkrém rozporu s posláním národního parku i běžnou praxí v Evropě. Poražené kmeny měly zůstat na místě, aby se zachoval alespoň koloběh živin pro růst nových stromků. Proti porážení stromů v prvních zónách parku se postavilo odborné grémium ministra i tři ředitelé kompetentních ústavů Akademie věd, protestovalo více než 100 českých odborníků, o zastavení kácení žádal premiéra i ředitel Světového fondu ochrany přírody (WWF). Miloš Kužvart přesto rozhodl, že se v kácení bude pokračovat.
Jaromír Bláha, vedoucí programu Lesy Hnutí DUHA, řekl:
"Na kolik zmizelých - nelegálně odvezených či dokonce ukradených stromů z šumavského národního parku - ještě budeme muset upozornit, než se správa parku přestane trapně vymlouvat, ministr přestane hrát mrtvého brouka a začne šetřit, kdo dřevo z prvních zón odváží?
Stromy z prvních zón neodváží žádný tajemný vrtulník. Po parku létaly pouze helikoptéry placené správou parku z dotací Státního fondu životního prostředí. Proč Miloš Kužvart navzdory proklamacím nezákonnosti na Šumavě kryje?"
Kontakt:
Jaromír Bláha, 02-22513859, 0602-440508
Karolína Šůlová, mluvčí Hnutí DUHA, 02-22513859, 0604-202470
Poznámky:
[1] Veškeré zásahy v prvních zónách byly v NP Šumava ukončeny v roce 1995. Před rokem 1995 byl použit vrtulník pouze v roce 1992 na Velké Mokrůvce.
[2] Podrobné informace na požádání zašleme.
[3] Jedná se o první zóny Ptačí slať, Trampusův křížek a Novohuťské močály.
[4] Ptačí slať i Ztracená slať jsou lokality chráněné mezinárodní Ramsarskou úmluvou o ochraně mokřadů, kterou ČSFR ratifikovala v roce 1990. Kácení v těchto lokalitách posuzovala loni v červnu skupina mezinárodních expertů - tzv. Ramsarská mise. Její doporučení je jednoznačné: "Ramsarská lokalita by měla zůstat bezzásahovou zónou: Zvláštní důraz by měl být kladen na jádrové části národního parku, především na plochy zahrnující Ramsarskou lokalitu: ty by měly zůstat striktně bezzásahové (nebo se bezzásahovými stát tam, kde tomu tak dosud není). Na rašeliništích a v jejich laggových zónách by neměla být používána technika, káceny ani vysazovány stromy". Správa parku přesto v letošním roce pokračuje v kácení i na těchto místech.
[5] Obdobně se správa parku zachovala v roce 2000, kdy publicista Vladimír Just prokázal nelegální těžbu a odvoz dřeva z první zóny Jezerní slať. Lesník správy parku prý nevěděl, kudy přesně vede hranice první zóny. Česká inspekce životního prostředí udělila tehdy správě parku pokutu 100 000 korun. Ministerstvo životního prostředí snížilo pokutu na 10 000 korun. Cena dřeva z této nelegální těžby byla cca 150 000 Kč.
[6] Ministerstvo životního prostředí dotovalo provoz vrtulníků v letech 1995 - 2000 ze Státního fondu životního prostředí desítkami milionů korun.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
