AOPK ČR: Světový den mokřadů: podívejte se, kde je najdete v České republice

Světový den mokřadů připomíná, proč je potřeba bažiny, slatiny, rašeliniště, pobřežní pásma rybníků, lužní lesy, nivy řek, mrtvá ramena, tůně, zaplavované louky či prameniště chránit [1]. Nově si můžete prohlédnout i databázi mokřadů, kterou připravila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR v rámci projektu MŽP Ochrana, výzkum a udržitelné využívání mokřadů ČR, financovaného z EHP a norských fondů. [2].

„V databázi najdete informace o více než dvou tisícovkách mokřadů na území České republiky. Tato mimořádně cenná místa zadržují vodu v krajině, příznivě ovlivňují podnebí, jsou domovem mnoha vzácných rostlin a živočichů. Databáze umožňuje vyhledávat mokřady na interaktivní mapě a zjistit, jaké se tu vyskytují chráněné, nebo naopak invazní druhy,“ popisuje František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

„Mokřadů za poslední století jich výrazně ubylo, hlavně kvůli zemědělské velkovýrobě. Pro zdravou krajinu, která je schopna zadržovat vodu, jsou přitom nezastupitelné. K nápravě mohou přispět krajinotvorné programy, které spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny, jako jsou Program péče o krajinu či Program obnovy přirozených funkcí krajiny. Pomoci mohou i projekty Operačního programu Životní prostředí, atraktivní novinkou je, že projekty pro zlepšení vodního režimu krajiny (55. výzva) mohou získat až 100% podporu [3],“ vysvětluje František Pelc.

Na seznam celosvětově nejvýznamnějších mokřadů je zapsáno i čtrnáct míst z České republiky [4]. „Jsou ve vybrané společnosti jedinečných přírodních klenotů, jakými jsou třeba jezero Titicaca, mokřady Amazonie, atlantské pobřeží Ohňové země či delta Dunaje. Jejich zápis na tento seznam je nejen oceněním jedinečných kvalit, ale i závazkem – měli bychom o toto jedinečné území také dobře pečovat,“ uzavírá ředitel Pelc.

Poznámky:
[1] Mokřady mezinárodního významu chrání takzvaná Ramsarská úmluva (Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva). Ta byla podepsána 2.2. 1971 v íránském Ramsaru. Mokřady do seznamu navrhují její členské státy, kterých je k dnešnímu dni 169, Stálému sekretariátu. Po schválení jsou mokřady zařazeny na tzv. seznam mokřadů mezinárodního významu. Ten v současnosti čítá více než dva tisíce mokřadů celého světa. Více www.mzp.cz/cz/ramsarska_umluva_o_mokradech.
[2] http://mokrady.ochranaprirody.cz/
Projekt Ochrana a udržitelné využívání mokřadů České republiky byl podpořen z tzv. norských fondů. Má zmapovat současný stavu mokřadů ČR, včetně jejich rozlohy a rozšíření, a zlepšit znalosti a povědomí veřejnosti o nenahraditelné úloze mokřadů v krajině. Na projektu se podílí šest partnerských organizací včetně AOPK ČR. Více zde.
[3] Odkaz www.opzp.cz/vyzvy a www.dotace.nature.cz.
[4] Šumavská rašeliniště, Třeboňské rybníky, Novozámecký a Břehyňský rybník, Lednické rybníky, Litovelské Pomoraví, Poodří, Krkonošská rašeliniště, Třeboňská rašeliniště, Mokřady dolního Podyjí, Mokřady Liběchovky a Pšovky, Podzemní Punkva, Krušnohorská rašeliniště, Pramenné vývěry a rašeliniště Slavkovského lesa, Horní Jizera. Celková rozloha těchto mokřadů je 635 kilometrů čtverečních.