Tiskové zprávy
Zelený kruh: TOP09 vede žebříček poslaneckého hlasování pro životní prostředí
Dle výsledků analýzy Zeleného kruhu [1] si v hlasování pro ochranu životního prostředí rok od začátku
volebního období nejlépe vede TOP09 následovaná stranou Věci veřejné. Při srovnání s dlouhodobým
hodnocením za posledních šestnáct let je však zřejmé, že se trend celkově zhoršuje. Významný efekt na
hlasování politických stran přitom vždy mělo a má jmenování zástupce strany ministrem životního
prostředí, přičemž u malých stran (SZ, KDU-ČSL, KDS) toto vede k častějšímu hlasování pro ochranu
přírody, u velkých stran je tento efekt je malý nebo dokonce opačný (ODS, ČSSD).
Pro hodnocení činnosti Poslanecké sněmovny od června 2010 do září 2011 jsme vybrali 5 hlasování o pozměňovacích
návrzích, případně hlasování o návrzích zákonů jako celku, které byly pro ochranu životního prostředí klíčové. V zájmu
objektivnosti a na základě dlouhodobě používané metodiky jsme zařadili pouze taková hlasování, u nichž lze
jednoznačně určit, zda je hlas prospěšný či škodlivý pro životní prostředí. [2]
Pro hodnocení činnosti Poslanecké sněmovny od června 2010 do září 2011 jsme vybrali 5 hlasování o pozměňovacích
návrzích, případně hlasování o návrzích zákonů jako celku. Na základě dlouholeté metodiky jsme zařadili taková
hlasování, u nichž lze jednoznačně určit, zda je hlas prospěšný či škodlivý pro životní prostředí. Po šestnácti letech
tak původní název analýzy „Kdo je tady nejkrásnější“ získává zbrusu nové jméno: Poslanecká rosnička.
Analýza je ke stažení zde.
Ačkoliv zhodnocení práce Sněmovny nyní vychází pouze z pěti významných hlasování a nemůžeme jej tedy považovat
za zcela reprezentativní, jisté trendy a souvislosti se z něj odvodit dají. Nejlepších výsledků prozatím dosahuje
poslanecký klub TOP 09 a STAN a klub Věcí veřejných. Průměrně hlasovali poslanci a poslankyně ODS. Opoziční kluby
hlasovaly se znatelným odstupem méně prospěšně. To odpovídá dlouhodobému trendu – z analýzy hlasování
v minulých volebních obdobích víme, že vládní strany zpravidla v hodnocení dosahují lepších výsledků. [3]
Co tedy lze považovat za nejúspěšnější počiny poslanců v tomto období z hlediska ochrany přírody? Za prospěšné pro
životní prostředí považujeme zvýšení poplatků za zastavování zemědělské půdy a schválení poslanecké novely zákona
o ochraně ovzduší. Novela přispěla k omezení znečištění ovzduší z průmyslu a dopravy zejména na Ostravsku a
v dalších zasažených regionech.
Úspěchem skončila také hlasování o pozměňovacích návrzích k vládním novelám energetického zákona a zákona o
svobodném přístupu k informacím. Výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů energie tak budou mít nárok na
kompenzaci v případě vypnutí své elektrárny nařízeného Energetickým regulačním úřadem, a občané se budou moci
dozvědět, kolik ze svých daní přispívají na platy státních úředníků a funkcionářů. Jako negativní naopak vnímáme
schválení senátní novely zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury. [4]
V prvním roce svého volebního období vykazuje Poslanecká sněmovna obvykle nižší aktivitu, a to zejména v oblasti
vládních návrhů, jejichž příprava trvá nejdéle. Nižší počet hlasování může být ale způsoben také obecně nižší aktivitou
vlády v oblasti ochrany životního prostředí. [5] Přitom víme, že významný vliv na hlasování Poslanecké sněmovny o
životním prostředí má vlastní legislativní aktivita MŽP a schopnost jeho vedení prosazovat environmentální opatření ve
vládě a v parlamentu.
V uplynulých šestnácti letech zdravé prostředí pro život v naší zemi nejlépe hájili poslankyně a poslanci Strany
zelených či KDU-ČSL. Dlouhodobě spíše prospěšné hlasování ČSSD se zhoršilo v minulém volebním období, zatímco
ODS – zřejmě díky přítomnosti Strany zelených ve vládní koalici – ve stejné době vystoupala k průměru. Hlasování
KSČM vykazuje jednoznačně sestupný trend. [6]
Více informací včetně veškerých podkladových studií naleznete na www.zelenykruh.cz
Mgr. Daniel Vondrouš ze Zeleného kruhu uvádí:
„Poslankyně a poslanci, kteří historicky nejvíce hlasovali pro zlepšování podmínek pro zdravý život
občanů, v nejvyšší politice citelně chybí. Od loňského června bylo Sněmovnou schváleno pouze zvýšení
poplatků za zábor zemědělské půdy a část připravených opatření na ochranu ovzduší. Občané zatím
marně čekají na opatření, která by omezila znečištění, plýtvání energií a surovinami, povzbudila šetrný
průmysl a dostatečně ochránila naši krajinu.“
JUDr. Petra Humlíčková, Ph.D. ze Zeleného kruhu uvádí:
„Kvalita, jakou pracuje Sněmovna, šla v posledním období radikálně dolů. Koncepční legislativa se
schvaluje nezřídka narychlo a bez potřebné diskuze. Příkladem mohou být desítky stran narychlo
připravených, neodůvodněných pozměňovacích návrhů k zákonu o podporovaných zdrojích energie
nebo energetickému zákonu.“
Odkazy:
[1] Asociace ekologických organizací Zelený kruh dlouhodobě sleduje přípravu a projednávání legislativních návrhů,
které ovlivňují nejen kvalitu životního prostředí, ale i právo veřejnosti získávat informace a účastnit se na rozhodování
o svém okolí. Od roku 1994 provádíme hodnocení významných hlasování, abychom ukázali, jak jednotlivé poslankyně a
poslanci spolu s jejich parlamentními kluby využívají své hlasy pro životní prostředí a účast veřejnosti. Do roku 2010
jsme takto analyzovali 156 hlasování Poslanecké sněmovny.
[2] Prospěšnost pro životní prostředí je přitom určovaná na základě konzultací s odborníky z profilových členských
organizací Zeleného kruhu, kteří se konkrétním tématům životního prostředí dlouhodobě věnují, a na základě naší
vlastní znalosti legislativního procesu.
[3] Příslušné návrhy zákonů totiž zpravidla připravuje MŽP. Koaliční poslanci pak vládní návrhy spíše podporují, zatímco
opozice má tendenci jim oponovat. Vedle tohoto vlivu působí dlouhodobá ideová profilace stran. Dokladem toho je
například minulé volební období, v kterém hlasovala ODS v koaliční vládě s menšími stranami výrazně pozitivněji.
[4] Tato novela rozšířila okruh velkých projektů, které budou při správním rozhodování oproti ostatním zvýhodněné
kratšími lhůtami a možností sloučit územní a stavební řízení. Zjednodušení administrativy se tak paradoxně nedočkaly
levné a malé projekty, ale naopak ty nejsložitější a největší. Během projednávání návrhu se nicméně ekologickým
organizacím podařilo prosadit zamítnutí možnosti sloučit s těmito řízeními také proces posuzování vlivů na životní
prostředí.
[5] Nižšímu zájmu by mohl nasvědčovat fakt, že ministři životního prostředí v tomto volebním období patřili mezi
největší absentéry. Z pětice významných hlasování o životním prostředí chyběl v poslanecké lavici Tomáš Chalupa
čtyřikrát a Pavel Drobil třikrát.
[6] Tabulka srovnání vývoje hlasování ve vybraných poslaneckých klubech.
volebního období nejlépe vede TOP09 následovaná stranou Věci veřejné. Při srovnání s dlouhodobým
hodnocením za posledních šestnáct let je však zřejmé, že se trend celkově zhoršuje. Významný efekt na
hlasování politických stran přitom vždy mělo a má jmenování zástupce strany ministrem životního
prostředí, přičemž u malých stran (SZ, KDU-ČSL, KDS) toto vede k častějšímu hlasování pro ochranu
přírody, u velkých stran je tento efekt je malý nebo dokonce opačný (ODS, ČSSD).
Pro hodnocení činnosti Poslanecké sněmovny od června 2010 do září 2011 jsme vybrali 5 hlasování o pozměňovacích
návrzích, případně hlasování o návrzích zákonů jako celku, které byly pro ochranu životního prostředí klíčové. V zájmu
objektivnosti a na základě dlouhodobě používané metodiky jsme zařadili pouze taková hlasování, u nichž lze
jednoznačně určit, zda je hlas prospěšný či škodlivý pro životní prostředí. [2]
Pro hodnocení činnosti Poslanecké sněmovny od června 2010 do září 2011 jsme vybrali 5 hlasování o pozměňovacích
návrzích, případně hlasování o návrzích zákonů jako celku. Na základě dlouholeté metodiky jsme zařadili taková
hlasování, u nichž lze jednoznačně určit, zda je hlas prospěšný či škodlivý pro životní prostředí. Po šestnácti letech
tak původní název analýzy „Kdo je tady nejkrásnější“ získává zbrusu nové jméno: Poslanecká rosnička.
Analýza je ke stažení zde.
Ačkoliv zhodnocení práce Sněmovny nyní vychází pouze z pěti významných hlasování a nemůžeme jej tedy považovat
za zcela reprezentativní, jisté trendy a souvislosti se z něj odvodit dají. Nejlepších výsledků prozatím dosahuje
poslanecký klub TOP 09 a STAN a klub Věcí veřejných. Průměrně hlasovali poslanci a poslankyně ODS. Opoziční kluby
hlasovaly se znatelným odstupem méně prospěšně. To odpovídá dlouhodobému trendu – z analýzy hlasování
v minulých volebních obdobích víme, že vládní strany zpravidla v hodnocení dosahují lepších výsledků. [3]
Co tedy lze považovat za nejúspěšnější počiny poslanců v tomto období z hlediska ochrany přírody? Za prospěšné pro
životní prostředí považujeme zvýšení poplatků za zastavování zemědělské půdy a schválení poslanecké novely zákona
o ochraně ovzduší. Novela přispěla k omezení znečištění ovzduší z průmyslu a dopravy zejména na Ostravsku a
v dalších zasažených regionech.
Úspěchem skončila také hlasování o pozměňovacích návrzích k vládním novelám energetického zákona a zákona o
svobodném přístupu k informacím. Výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů energie tak budou mít nárok na
kompenzaci v případě vypnutí své elektrárny nařízeného Energetickým regulačním úřadem, a občané se budou moci
dozvědět, kolik ze svých daní přispívají na platy státních úředníků a funkcionářů. Jako negativní naopak vnímáme
schválení senátní novely zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury. [4]
V prvním roce svého volebního období vykazuje Poslanecká sněmovna obvykle nižší aktivitu, a to zejména v oblasti
vládních návrhů, jejichž příprava trvá nejdéle. Nižší počet hlasování může být ale způsoben také obecně nižší aktivitou
vlády v oblasti ochrany životního prostředí. [5] Přitom víme, že významný vliv na hlasování Poslanecké sněmovny o
životním prostředí má vlastní legislativní aktivita MŽP a schopnost jeho vedení prosazovat environmentální opatření ve
vládě a v parlamentu.
V uplynulých šestnácti letech zdravé prostředí pro život v naší zemi nejlépe hájili poslankyně a poslanci Strany
zelených či KDU-ČSL. Dlouhodobě spíše prospěšné hlasování ČSSD se zhoršilo v minulém volebním období, zatímco
ODS – zřejmě díky přítomnosti Strany zelených ve vládní koalici – ve stejné době vystoupala k průměru. Hlasování
KSČM vykazuje jednoznačně sestupný trend. [6]
Více informací včetně veškerých podkladových studií naleznete na www.zelenykruh.cz
Mgr. Daniel Vondrouš ze Zeleného kruhu uvádí:
„Poslankyně a poslanci, kteří historicky nejvíce hlasovali pro zlepšování podmínek pro zdravý život
občanů, v nejvyšší politice citelně chybí. Od loňského června bylo Sněmovnou schváleno pouze zvýšení
poplatků za zábor zemědělské půdy a část připravených opatření na ochranu ovzduší. Občané zatím
marně čekají na opatření, která by omezila znečištění, plýtvání energií a surovinami, povzbudila šetrný
průmysl a dostatečně ochránila naši krajinu.“
JUDr. Petra Humlíčková, Ph.D. ze Zeleného kruhu uvádí:
„Kvalita, jakou pracuje Sněmovna, šla v posledním období radikálně dolů. Koncepční legislativa se
schvaluje nezřídka narychlo a bez potřebné diskuze. Příkladem mohou být desítky stran narychlo
připravených, neodůvodněných pozměňovacích návrhů k zákonu o podporovaných zdrojích energie
nebo energetickému zákonu.“
Odkazy:
[1] Asociace ekologických organizací Zelený kruh dlouhodobě sleduje přípravu a projednávání legislativních návrhů,
které ovlivňují nejen kvalitu životního prostředí, ale i právo veřejnosti získávat informace a účastnit se na rozhodování
o svém okolí. Od roku 1994 provádíme hodnocení významných hlasování, abychom ukázali, jak jednotlivé poslankyně a
poslanci spolu s jejich parlamentními kluby využívají své hlasy pro životní prostředí a účast veřejnosti. Do roku 2010
jsme takto analyzovali 156 hlasování Poslanecké sněmovny.
[2] Prospěšnost pro životní prostředí je přitom určovaná na základě konzultací s odborníky z profilových členských
organizací Zeleného kruhu, kteří se konkrétním tématům životního prostředí dlouhodobě věnují, a na základě naší
vlastní znalosti legislativního procesu.
[3] Příslušné návrhy zákonů totiž zpravidla připravuje MŽP. Koaliční poslanci pak vládní návrhy spíše podporují, zatímco
opozice má tendenci jim oponovat. Vedle tohoto vlivu působí dlouhodobá ideová profilace stran. Dokladem toho je
například minulé volební období, v kterém hlasovala ODS v koaliční vládě s menšími stranami výrazně pozitivněji.
[4] Tato novela rozšířila okruh velkých projektů, které budou při správním rozhodování oproti ostatním zvýhodněné
kratšími lhůtami a možností sloučit územní a stavební řízení. Zjednodušení administrativy se tak paradoxně nedočkaly
levné a malé projekty, ale naopak ty nejsložitější a největší. Během projednávání návrhu se nicméně ekologickým
organizacím podařilo prosadit zamítnutí možnosti sloučit s těmito řízeními také proces posuzování vlivů na životní
prostředí.
[5] Nižšímu zájmu by mohl nasvědčovat fakt, že ministři životního prostředí v tomto volebním období patřili mezi
největší absentéry. Z pětice významných hlasování o životním prostředí chyběl v poslanecké lavici Tomáš Chalupa
čtyřikrát a Pavel Drobil třikrát.
[6] Tabulka srovnání vývoje hlasování ve vybraných poslaneckých klubech.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
