Arnika: Tři lži ministerstva o novele stavebního zákona aneb Jak odvést pozornost od omezování občanských práv

Komentář Arniky k argumentům ministerstva pro místní rozvoj k novele stavebního zákona.

Novela stavebního zákona se připravuje 3 roky, omezení účasti veřejnosti se však do návrhu dostalo až letos na jaře, tedy prakticky na poslední chvíli. Pokud tedy předkladatelé hovoří o větší otevřenosti občanům, pak sami tuto zásadu porušují. Poprvé se veřejnost o úpravách stavebního řízení dozvídá dnes díky tiskové konferenci svolané v reakci na happening Arniky. Ani větší informovanost občanů však neznamená větší skutečné zapojení veřejnosti do rozhodování.

1) MMR říká: Účast občanů ve stavebních řízeních je obstrukční a znemožňuje výstavbu a rozvoj

Obstrukce občanských sdružení je mýtus opakovaný už prakticky po dvacet let. Nikdy nikdo ale nepředložil výčet řízení, která by občané bezdůvodně zablokovali. Jsou domněnky dostatečným důvodem ke změně zákona? Často zmiňované průtahy povolování staveb dálnic jsou způsobeny tím, že úředníci nedodržují zákonné lhůty pro správní řízení a chybují při povolování staveb. O stavbách nikdy nerozhoduje občan, ale úřad. Soudními žalobami se pak schvalovací proces zdržuje ještě víc. Pomalou práci soudů však lidé neovlivní a neovlivní ji ani MMR. Možnost občanů účinně uplatňovat připomínky je základní demokratický princip zcela běžný ve vyspělých zemích.

2) MMR říká: Účast občanů neomezujeme, naopak ji rozšiřujeme v územním řízení

Občané se mohou účastnit územních řízení již dnes. To, co ministerstvo uvádí jako zlepšení, ve skutečnosti žádným rozšířením možností občanů není. Pouze se do stavebního zákona přesunul jeden z paragrafů jiného zákona (zákona o posuzování vlivu na životní prostředí, tzv. EIA). Princip však zůstává stále stejný: pokud se někdo ke stavbě vyjadřuje v procesu posuzování vlivů na životní prostředí, má právo se účastnit také územního řízení.

V územním řízení se však rozhoduje o zcela jiných věcech (umístění stavby), než v řízení stavebním. Lidé také v mnoha případech neprotestují proti stavbám jako takovým, ale proti jejich podobě, provedení, způsobu výstavby, organizaci dopravy, ozelenění stavby po jejím dokončení apod. O tom se rozhoduje právě ve stavebních řízeních.

3) MMR říká: Rozšiřuje se účast občanů v územním plánování

Již dnes se může jakýkoliv občan vyjádřit k připravovaným územním plánům všech typů. MMR v novele stavebního zákona pouze navrhuje prodloužit dobu, po kterou se zveřejňuje navržený plán. Dále novela navrhuje prodloužit lhůty, v nichž může kdokoliv územní plány komentovat. Nijak se ovšem nerozšiřuje možnost podat proti nezákonnostem při územním plánování žalobu k soudu, kterou dnes mají pouze vlastníci dotčených pozemků. Bez opravných prostředků nelze mluvit o skutečné účasti na rozhodování.

Účast občanů, kterou reprezentují v územním plánování tzv. zástupci veřejnosti, zůstává naopak nedostatečná, protože zákon dnes chrání jen vlastnická práva, nikoliv právo každého na příznivé životní prostředí.