Tiskové zprávy
Hl. m. Praha: Třídit se může i bioodpad
24. dubna 2007 | Hl. m. Praha
S tříděním odpadů, hlavně papíru, plastů i skla, mají Pražané několikaleté zkušenosti. V současné době pražský magistrát začíná rovněž s pilotním projektem na třídění bioodpadu.
Téměř dva roky probíhal v Dolních Chabrech zkušební provoz mobilního svozu bioodpadu z domácností. Místním obyvatelům bylo postupně rozvezeno celkem 800 kusů speciálních nádob, takzvaných compostainerů, do kterých mohli ukládat odpad ze zahrad a domácností: listí, trávu, větve, zbytky zeleniny, spadané ovoce, kávovou a čajovou sedlinu a podobný biologicky rozložitelný odpad. Svoz probíhal každých 14 dní nepřetržitě po celý rok s využitím speciálně upraveného vozu.
Podle vyjádření obchodního ředitele Pražských služeb, a.s. Tomáše Kolingera se tak díky projektu podařilo během dvou let „na malém území s necelými dvěma tisíci osmi sty obyvateli vytřídit celkem 638 tun odpadu“. V kompostárně z něho vzniklo kvalitní hnojivo. Podle Kolingera by jinak bioodpad skončil v komunálním odpadu, v horším případě by byl spálen přímo na zahradě. „Bioodpad tvoří až 45 procent hmotnosti tuhého komunálního odpadu a ve vyspělých zemích se daří vytřídit až 80 procent tohoto množství. V Německu je do tohoto systému zapojeno 40 milionů obyvatel,“ upřesnil Kolinger.
Služba už je placená
Od letošního roku funguje tato služba již na komerční bázi a místní občané o ni mají nemalý zájem. „Zvolena byla cesta komerční ve spolupráci s městskou částí Praha 8. V první fázi byli občané Dolních Chaber obesláni dotazníkem. Po vyhodnocení kampaně bylo definitivně jasné, že o tuto službu mají i nadále eminentní zájem, a to i přesto, že si ji musí hradit ze svého,“ dodal Kolinger.
Placená služba začala fungovat počátkem února a v současné době se bioodpad sváží ze 430 domácností v Dolních Chabrech, stále jedenkrát za dva týdny. Občané i firmy si mohou vybrat mezi 120 nebo 240-litrovou nádobou, domluvit lze i období, po které chce klient bioodpad svážet. Nádoby jsou utěsněné, aby z nich neunikal žádný zápach.
Zkušební svozy budou i jinde
Podle Petra Štěpánka, pražského radního odpovědného za životní prostředí, Dolními Chabry projekt svozu bioodpadu rozhodně neskončil. Naopak. „Máme připravené další pilotní projekty, které nám po vyhodnocení ukážou, jak přesně postupovat v třídění a likvidaci bioodpadu. Zákon nám ale ukládá, že v prvé řadě musíme vzniku odpadů předcházet, čili nejdříve budeme zjišťovat, kdo z občanů má možnost kompostovat bioodpad přímo na pozemku, a kde by naopak byla vhodná nějaká forma svozu. To se bude zřejmě především týkat bioodpadu z domácností, kde není k dispozici žádný pozemek,“ řekl k tomu Štěpánek. Podle něj budou moci občané i nadále využívat také služeb sběrných dvorů a kompostárny v Malešicích. "Ale ne každý má možnost do sběrného dvora odpad dovézt, a pro takové občany pak bude sloužit mobilní svoz bioodpadu. Služba bude placená. I člověk, který jede do sběrného dvora, kde může odpad odložit zdarma, hradí náklady na cestu, kterou absolvuje,“ upozornil Štěpánek.
Podle radního připravují Pražské služby v Malešicích pro účely kompostace bioodpadu projekt uzavřené kompostace, při které neuniká do ovzduší žádný zápach. Především při kompostování odpadů z domácností totiž vzniká bioplyn. „Ten se však jímá a dále energeticky využívá,“ dodal radní. Humus vzniklý zkompostováním bioodpadů lze pak podle Štěpánka použít do substrátů nebo na pole, dá se rovněž po vysušení spálit.
Téměř dva roky probíhal v Dolních Chabrech zkušební provoz mobilního svozu bioodpadu z domácností. Místním obyvatelům bylo postupně rozvezeno celkem 800 kusů speciálních nádob, takzvaných compostainerů, do kterých mohli ukládat odpad ze zahrad a domácností: listí, trávu, větve, zbytky zeleniny, spadané ovoce, kávovou a čajovou sedlinu a podobný biologicky rozložitelný odpad. Svoz probíhal každých 14 dní nepřetržitě po celý rok s využitím speciálně upraveného vozu.
Podle vyjádření obchodního ředitele Pražských služeb, a.s. Tomáše Kolingera se tak díky projektu podařilo během dvou let „na malém území s necelými dvěma tisíci osmi sty obyvateli vytřídit celkem 638 tun odpadu“. V kompostárně z něho vzniklo kvalitní hnojivo. Podle Kolingera by jinak bioodpad skončil v komunálním odpadu, v horším případě by byl spálen přímo na zahradě. „Bioodpad tvoří až 45 procent hmotnosti tuhého komunálního odpadu a ve vyspělých zemích se daří vytřídit až 80 procent tohoto množství. V Německu je do tohoto systému zapojeno 40 milionů obyvatel,“ upřesnil Kolinger.
Služba už je placená
Od letošního roku funguje tato služba již na komerční bázi a místní občané o ni mají nemalý zájem. „Zvolena byla cesta komerční ve spolupráci s městskou částí Praha 8. V první fázi byli občané Dolních Chaber obesláni dotazníkem. Po vyhodnocení kampaně bylo definitivně jasné, že o tuto službu mají i nadále eminentní zájem, a to i přesto, že si ji musí hradit ze svého,“ dodal Kolinger.
Placená služba začala fungovat počátkem února a v současné době se bioodpad sváží ze 430 domácností v Dolních Chabrech, stále jedenkrát za dva týdny. Občané i firmy si mohou vybrat mezi 120 nebo 240-litrovou nádobou, domluvit lze i období, po které chce klient bioodpad svážet. Nádoby jsou utěsněné, aby z nich neunikal žádný zápach.
Zkušební svozy budou i jinde
Podle Petra Štěpánka, pražského radního odpovědného za životní prostředí, Dolními Chabry projekt svozu bioodpadu rozhodně neskončil. Naopak. „Máme připravené další pilotní projekty, které nám po vyhodnocení ukážou, jak přesně postupovat v třídění a likvidaci bioodpadu. Zákon nám ale ukládá, že v prvé řadě musíme vzniku odpadů předcházet, čili nejdříve budeme zjišťovat, kdo z občanů má možnost kompostovat bioodpad přímo na pozemku, a kde by naopak byla vhodná nějaká forma svozu. To se bude zřejmě především týkat bioodpadu z domácností, kde není k dispozici žádný pozemek,“ řekl k tomu Štěpánek. Podle něj budou moci občané i nadále využívat také služeb sběrných dvorů a kompostárny v Malešicích. "Ale ne každý má možnost do sběrného dvora odpad dovézt, a pro takové občany pak bude sloužit mobilní svoz bioodpadu. Služba bude placená. I člověk, který jede do sběrného dvora, kde může odpad odložit zdarma, hradí náklady na cestu, kterou absolvuje,“ upozornil Štěpánek.
Podle radního připravují Pražské služby v Malešicích pro účely kompostace bioodpadu projekt uzavřené kompostace, při které neuniká do ovzduší žádný zápach. Především při kompostování odpadů z domácností totiž vzniká bioplyn. „Ten se však jímá a dále energeticky využívá,“ dodal radní. Humus vzniklý zkompostováním bioodpadů lze pak podle Štěpánka použít do substrátů nebo na pole, dá se rovněž po vysušení spálit.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk