Tiskové zprávy
Občanská iniciativa pro ochranu životního prostředí: Třináctikilometrová „havarijní zónička“ JE Temelín
23. října 2007 | Občanská iniciativa pro ochranu životního prostředí
Autor: Mgr. Pavel Vlček, tel: 777 006 241
Autor: Mgr. Pavel Vlček, tel: 777 006 241
Zítra a pozítří proběhne dvoudenní vícestupňové taktické cvičení orgánů krizového řízení k prověření reálnosti zpracovaného Vnějšího havarijního plánu Jaderné elektrárny Temelín - „Zóna 2007“. Má prověřit havarijní připravenost v jejím třináctikilometrovém bezpečnostním pásmu. Přesnější informace nejsou lidem žijícím vně této třináctikilometrové zóny známy. Zejména však nemají běžně k dispozici informace, jak se zachovat v případě skutečné havárie JE Temelín.
Velikost zóny byla v minulosti vzhledem k výkonu jaderné elektrárny stanovena jako dvacetikilometrová. Provozovatel (ČEZ a.s.) si ale může podle atomového zákona stanovit velikost zóny podle vlastního uvážení, takže Státní úřad pro jadernou bezpečnost na návrh provozovatele schválil zmenšení havarijního pásma. Občanská sdružení ihned po zveřejnění této informace v tisku reagovala odvoláním s tím, že je nutné, aby se stala účastníky řízení a mohla se vyjádřit k tomuto záměru. Bezúspěšně - SÚJB rozhodl.
Jaderný zdroj, který byl vnesen proti vůli občanů do jejich těsného okolí, je natolik závažnou okolností, že by měli být řádně informováni a procvičeni pro případ jaderné havárie občané žijící v okruhu s nejméně dvacetikilometrovým poloměrem. Pokud bychom začali uvažovat v černobylských dimenzích, měla by být provedena osvěta nejen v jihočeském regionu, ale v celé České republice.
Občanská sdružení proto v současnosti podnikají právní kroky a podala stížnost u Ústavního soudu ČR i stížnost u mezinárodního soudu ve Štrasburku. S informovaností provozovatele této jaderné elektrárny mají převážně negativní zkušenosti. Většina závažnějších poruch totiž byla ohlášena až s několikadenním zpožděním. Havarijní připravenost obyvatel je pouze teoretická a i zde je mnoho neznámých. Jak by například fungovaly mobilní telefony a mobilní stanice měřící radiaci, když praxe prokázala, že radiace může způsobit výpadky mobilních sítí? Jak by opravdu fungovaly dekontaminační stanice v zóně? Jak se mají chovat lidé vně tohoto okruhu, kteří dnes informace postrádají? Existuje však mnoho dalších nejasností.
„Myslíme si, že havarijní připravenost obyvatel v ČR je velice závažným tématem zvláště v době, kdy je ve velké míře zaznamenáván terorismus. Proto apelujeme na naše zákonodárce, aby úpravou atomového zákona stanovili povinnost určení zóny vnějšího havarijního plánu přímo Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost s tím, že bude přibrána jako účastník řízení veřejnost,“ říká Pavel Vlček z Občanské iniciativy pro ochranu životního prostředí.
Kontakt:
Mgr. Pavel Vlček, OIŽP o.s., tel.: 777 006 241
Velikost zóny byla v minulosti vzhledem k výkonu jaderné elektrárny stanovena jako dvacetikilometrová. Provozovatel (ČEZ a.s.) si ale může podle atomového zákona stanovit velikost zóny podle vlastního uvážení, takže Státní úřad pro jadernou bezpečnost na návrh provozovatele schválil zmenšení havarijního pásma. Občanská sdružení ihned po zveřejnění této informace v tisku reagovala odvoláním s tím, že je nutné, aby se stala účastníky řízení a mohla se vyjádřit k tomuto záměru. Bezúspěšně - SÚJB rozhodl.
Jaderný zdroj, který byl vnesen proti vůli občanů do jejich těsného okolí, je natolik závažnou okolností, že by měli být řádně informováni a procvičeni pro případ jaderné havárie občané žijící v okruhu s nejméně dvacetikilometrovým poloměrem. Pokud bychom začali uvažovat v černobylských dimenzích, měla by být provedena osvěta nejen v jihočeském regionu, ale v celé České republice.
Občanská sdružení proto v současnosti podnikají právní kroky a podala stížnost u Ústavního soudu ČR i stížnost u mezinárodního soudu ve Štrasburku. S informovaností provozovatele této jaderné elektrárny mají převážně negativní zkušenosti. Většina závažnějších poruch totiž byla ohlášena až s několikadenním zpožděním. Havarijní připravenost obyvatel je pouze teoretická a i zde je mnoho neznámých. Jak by například fungovaly mobilní telefony a mobilní stanice měřící radiaci, když praxe prokázala, že radiace může způsobit výpadky mobilních sítí? Jak by opravdu fungovaly dekontaminační stanice v zóně? Jak se mají chovat lidé vně tohoto okruhu, kteří dnes informace postrádají? Existuje však mnoho dalších nejasností.
„Myslíme si, že havarijní připravenost obyvatel v ČR je velice závažným tématem zvláště v době, kdy je ve velké míře zaznamenáván terorismus. Proto apelujeme na naše zákonodárce, aby úpravou atomového zákona stanovili povinnost určení zóny vnějšího havarijního plánu přímo Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost s tím, že bude přibrána jako účastník řízení veřejnost,“ říká Pavel Vlček z Občanské iniciativy pro ochranu životního prostředí.
Kontakt:
Mgr. Pavel Vlček, OIŽP o.s., tel.: 777 006 241
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk