Česká lesnická společnost: Otevřený dopis České lesnické společnosti k situaci na Šumavě

Dámy a pánové,


když byl před dvaceti lety politickým rozhodnutím – nařízením vlády č. 193/1991 Sb. založen Národní park Šumava, jednalo se tehdy jistě o chvályhodný počin pro zachování zdejší nádherné krajiny charakteristické zejména převažujícími málo poškozenými komplexy lesních ekosystémů.

V současné době je zřejmé, že původní záměr ochránit šumavskou přírodu se zcela vytratil. Dovolujeme si tedy nejprve připomenout příslušné pasáže uvedeného nařízení:

§ 2
(1) Posláním národního parku je uchování a zlepšení jeho přírodního prostředí, zejména ochrana či obnova samořídících funkcí přírodních systémů, přísná ochrana volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, zachování typického vzhledu krajiny, naplňování vědeckých a výchovných cílů, jakož i využití území národního parku k turistice a rekreaci nezhoršující přírodní prostředí.
(2) Hospodářské a jiné využití národního parku musí být podřízeno zachování a zlepšení přírodních poměrů podle odstavce 1.

§ 9
(1) Cílem všech opatření v lesním hospodářství národního parku je dosažení přirozené skladby porostů zcela odpovídající danému stanovišti.
(2) Lesy na území národního parku se vyhlásí za lesy zvláštního určení, pokud svým charakterem nesplňují kritéria pro vyhlášení za lesy ochranné. V lesích národního parku se hospodaří podle schváleného lesního hospodářského plánu zpracovaného v souladu s posláním národního parku (§ 2).
(3) V lesních hospodářských plánech na území 1. zóny se uplatňují jen pěstební a těžební zásahy dohodnuté s orgánem státní ochrany přírody, které zajišťují udržení nebo obnovu samořídících schopností lesního ekosystému, při omezeném využití technických prostředků. Je zakázáno používat pesticidy, průmyslová hnojiva a skladovat chemické přípravky jakéhokoliv druhu s výjimkou mimořádných okolností a nepředvídaných škod, kdy je nutno učinit potřebná opatření, a to po předchozím souhlasu orgánu státní ochrany přírody.
(4) V lesích na území 2. a 3. zóny se hospodaří podle schváleného lesního hospodářského plánu; v zájmu ochrany genofondu se podle potřeby může prodloužit doba obmýtí a délka obnovní doby. Při obnově porostů je nutno zajistit a využívat především přirozenou skladbu dřevin a přirozenou obnovu lesa. Připouští se použití běžné těžební technologie
s vyloučením těžkých těžebních strojů.

Z uvedeného je zřejmé, že cílem zřízení národního parku nebylo rychlé převedení jeho podstatné části do bezzásahových zón, což nepožaduje ani zákon o ochraně přírody
a krajiny, ale naopak se počítalo s tím, že i v prvních zónách budou prováděny zásahy
ve prospěch uchování a zlepšení prostředí. Zároveň bylo připuštěno, že mohou nastat mimořádné okolnosti, při kterých bude možné použití mimořádných opatření.





V důsledku nedodržení původních záměrů a vzhledem k české cestě aplikovaných zásad platných pro národní parky dle kategorizace IUCN, tj. vytvoření rozdrobených bezzásahových zón bez ohledu na platnou zónaci národního parku. V letech 2007 – 2010
po kalamitě Kyrill došlo ke gradaci kůrovců v rozsahu, který nemá historické obdoby
na Šumavě, ale i v celé České republice, tímto došlo a stále dochází k nevratným změnám na přírodním lesním prostředí Národního parku Šumava. Upozorňujeme, že k převodu
do režimu bezzásahovosti došlo bez jakéhokoliv posouzení vlivu tohoto záměru na zásadní změnu původního managementu na životní prostředí, jen na základě návrhu ředitele Národního parku ing. Krejčího, schváleného tehdejším ministrem životního prostředí Martinem Bursíkem!

Dochází tak k velkoplošnému rozpadu dospělých porostů, kvůli kterým byl, mimo jiné, národní park zřízen, narušení krajinného rázu a v neposlední řadě i k ohrožení biotopů řady druhů živočichů, rostlin a hub vázaných na trvalou existenci dospělého stromového patra v podmínkách Šumavy. Nemůže být naplňován ani plán péče o národní park, který počítá s postupnou obnovou nepůvodních porostů s využitím podrostního způsobu, který je
na holinách a v odumřelých lesích neaplikovatelný.

V této souvislosti upozorňujeme i na skutečnost, že tím dochází k porušení závazku České republiky k Programu ochrany přírody Natura 2000, což je zajistit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou oblast. Odumřením dospělého stromového patra na souvislých plochách bude postižen například tetřev hlušec, datlík tříprstý, ale i jiné, jinak v dospělém lese běžné druhy – například křivka obecná, živící se semeny plodících smrků.

Dále může v důsledku narušení stability klimatu a narušení vodního režimu dojít
i k ohrožení rašelinišť, k jejichž ochraně se Česká republika zavázala v rámci Ramsarské úmluvy. Toto riziko nebylo rovněž nikdy posouzeno, přitom je známé, že odumření lesů
na velkých plochách má přímý dopad na schopnost zadržování vody v krajině, čímž může dále dojít ke zvýšení rizika povodní nejen po srážkách, ale i v důsledku zrychleného tání sněhu na Šumavě.

Dámy a pánové, jsme z výše uvedených důvodů přesvědčeni, že jedinou možností je urychleně zastavit existující kůrovcovou kalamitu v Národním parku Šumava, v jejímž důsledku dochází k rozsáhlé destrukci zachovalých lesů na Šumavě, s využitím všech poznatků ochrany lesa, a tím snížení výše nezbytných těžeb na minimum. Jedině tím se vytvoří dostatečný časový prostor pro následnou diskusi o dalším směřování Národního parku Šumava a schválení široce akceptovatelného zákona o Národním parku Šumava tak, jak to požaduje zákon o ochraně přírody a krajiny již od roku 1992. V opačném případě, tj. při pokračování kůrovcové kalamity, v relativně krátkém časovém období dojde k odumření většiny lesů v Národním parku, vzniku dalších rozsáhlých kalamitních holin a diskuse již bude zbytečná.

S úctou a s pozdravem Lesu zdar!

Ing. Pavel Draštík
Předseda České lesnické společnosti, o. s.

Příloha: rozdělovník






Dopis obdrží:


Prezident České republiky Václav Klaus, Kancelář prezidenta republiky, Pražský hrad, 119 08 Praha 1;

Předseda vlády České republiky Petr Nečas, Úřad vlády ČR, nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01 Praha 1;

Senát Parlamentu České republiky, Předseda Senátu Parlamentu ČR Milan Štěch,
Valdštejnské náměstí 17/4, 118 01 Praha 1;

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR, Předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Miroslava Němcová, Sněmovní 4, 118 26 Praha 1;

Ministr životního prostředí České republiky Tomáš Chalupa, Vršovická 1442/65, 100 10, Praha 10;

Ministr spravedlnosti České republiky Jiří Pospíšil, Vyšehradská 16, 128 10 Praha 2;

Ministr vnitra České republiky Jan Kubice, Nad Štolou 3, poštovní schránka 21, 170 34 Praha 7;

Asociace krajů České republiky, Kancelář Asociace krajů ČR, Mariánské náměstí 2 , 11001 Praha 1;

Svaz měst a obcí České republiky, Jaromír Jech, 5. května 1640/65, 140 21 Praha 4;

Krajský úřad Plzeňského kraje, Hejtman Milan Chovanec, Škroupova 18, P.O. BOX 313, 306 13 Plzeň;

Krajský úřad Jihočeského kraje, Hejtman Jiří Zimola, U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice;

Česká strana sociálně demokratická, Bohuslav Sobotka, Lidový dům, Hybernská 7, 110 00 Praha 1;

KDU-ČSL, MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., Palác Charitas, Karlovo nám. 5, 128 01 Praha 2.

Komunistická strana Čech a Moravy, Vojtěch Filip , Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1;

Občanská demokratická strana, Petr Nečas, Hlavní kancelář Polygon House, Doudlebská 1699/5, 140 00 Praha;

Starostové a nezávislí, Petr Gazdík, V Rovinách 40, 140 00 Praha 4;

TOP 09, Karel Schwarzenberg, Michnův palác, budova č. 2, Újezd 450/40, 118 00 Praha 1- Malá Strana;

Věci veřejné, Radek John, Štefánikova 23/203, 150 00 Praha 5;