Správa KRNAP: Už před sto lety chtěli čeští poslanci chránit krkonošskou přírodu

Právě před sto lety, na osmé schůzi Sněmu království Českého 23. září 1911, navrhovali poslanci vyhlášení několika přírodních parků, ochranných oblastí a rezervátů v Království českém. Jedním z nich byly i Krkonoše.

Poslancům v čele s Lubošem Jeřábkem [1] posloužila za vzor chráněná území v USA, ale také v evropských zemích, jako bylo Norsko, Švédsko či Německo. Zemský výbor dostal za úkol připravit vyhlášení národního parku na území Krkonoš, ale také Šumavy či v Brdech.

Již tehdy byly Krkonoše izolovaným horským ostrovem uprostřed nížin a pahorkatin střední Evropy. Bukové a smrkové lesy, klečové porosty, květnaté horské louky, ledovcové kary a lišejníková tundra nejvyšších hřebenů - tak výjimečně pestrá je dodnes nabídka prostředí, které se v Krkonoších vytvořilo ať již v režii čistě přírodních zákonů a procesů, nebo v průběhu několika staletí trvajícího hospodářského využívání krajiny Krkonoš člověkem.

Jak známo, k vyhlášení národního parku v Krkonoších došlo nejprve na polské straně, a to až v roce 1959. Na české straně byl Krkonošský národní park vyhlášen až v květnu 1963.

Poznámka:
[1] Z řeči poslance Sněmu Království českého Luboše Jeřábka 23. září 1911: „Slavný sněme, račiž se usnésti:
Zemskému výboru se ukládá, aby prostudovav celou otázku podrobnými informacemi v cizině, v době co nejbližší nákladem zemským na vhodných místech, jako v okolí král. hlav. města Prahy (Šárka, Strahovské lomy), ale i na vhodných místech v typických krajinách a pohořích tohoto království (Šumava, pláně pod Boubínem, Rudohoří, Krkonoše, Středohoří, Milešovka, Satanská hora), v Brdech (okolí Padrtských rybníků), Blaník, Železné hory, zřídil parky národní, po případě ochranné oblasti pro zvířenu a rostliny, tyto cestou smluvní s příslušnými majiteli, obě u předložení příslušných zákonů zemských, sepsaných po bedlivé úradě s povolanými korporacemi a odborníky obou zemských národností.“