Tiskové zprávy
ČEZ, a.s.: V počeradských jesličkách se líhnou lososi a další ryby
8. listopadu 2006 | ČEZ, a.s.
Do odchovu lososa atlantského, který se vysazuje do severočeských vod, se díky přispění Skupiny ČEZ zapojili rybáři z Postoloprt. Plůdky nejen této ryby totiž odchovávají v bazénech čerpací stanice, v nichž se kdysi pro potřeby energetiků v Počeradech filtrovala takzvaná surová voda z řeky Ohře. Protože po zavedení nové technologie automatických filtrů přestaly sloužit svému účelu, zrodil se na přelomu 20. a 21. století nápad, využít je k chovu ryb. Jeho duchovním otcem byl Jan Dittrich, vedoucí bloků Elektrárny Počerady.
„Jako hospodář Českého rybářského svazu v Postoloprtech jsem přemýšlel, jak se zapojit do mezinárodního projektu Losos 2000, který obnáší znovurozšíření této dravé ryby v českých řekách. Investovat do nových sádek, na to pochopitelně naše organizace neměla. Tak mne napadlo, že bychom k tomu mohli využít nefunkční nádrže čerpací stanice,“ vrací se k prvopočátku takzvaných Počeradských jesliček Jan Dittrich, který je rybářem tělem i duší už dvaačtyřicet let. Slovo dalo slovo a vedení elektrárny kývlo na souhlas. „Oba předchozí ředitelé elektrárny nám byli příznivě nakloněni. Pochopení má pro nás i současný ředitel Jiří Šinágl.“
„Stejně jako mí předchůdci jsem nakloněn těmto aktivitám. Pokud není pro bazény čerpací stanice jiného využití, lepší už nemůže ani být. Nepřímo tak pomáháme k zachování ohrožených živočišných druhů ve volné přírodě,“ dodává k tomu ředitel Elektrárny Počerady Jiří Šinágl.
S pokusem, využít usazovacích jímek čerpací stanice jako sádek, přitom začali rybáři již v roce 1998, poté se zapojili do projektu Losos 2000 a nakonec byla jejich činnosti dána určitá pravidla. Proto nyní platí elektrárně za pronájem bazénů 15 000 korun ročně. Na druhou stranu dostali vloni na provoz umělé líhně 50 000 korun od Nadace ČEZ a letos si zažádali o stejnou sumu. „Vše děláme dobrovolně bez nároku na jakoukoli odměnu,“ podotýká k tomu Jan Dittrich.
Odchovat lososa ovšem není žádná legrace a také to něco stojí. Pro násadu se jezdí až do švédského Laholmu, kde je na řece Lagan rovněž elektrárna. Zde je odchycena generační ryba a po dozrání vytřena. Mlíčí a jikry se pak podchladí a odvezou do německého Langburgensdorfu, kde se jikra uměle oplodní a založí na aparáty. Teprve když jsou na jikře vyvinuté oční body, převáží se k nám. Sto tisíc kusů jich máme v Počeradech a stejný počet jich putuje ke kolegům rybářům do Děčína. Zbylých 250 000 kusů plůdku zůstává v Německu,“ přibližuje Dittrich. Jak dodává, projekt Losos 2000 je naštěstí hrazen z peněz Evropské unie, které přicházejí v rámci dotací od ministerstev zemědělství a životního prostředí. Jen krmení stojí přitom více než sto tisíc korun ročně a jedna jikra lososa přijde na zhruba sedm korun.
Plůdek lososa je vysazován ve velikosti cca 5 cm, aby si mohl zakódovat prostředí, do kterého se po 4 až 5 letech vrací k výtěru.Trvá jeden a půl roku, než plůdek doroste do velikosti strdlice 20 až 25 centimetrů a putuje do moře. Ve slaných vodách oceánu losos atlantský pohlavně dospěje a pak se vrátí stejnou cestou zpět do místa vysazení. Zachovat rod, vytřít se ve sladkých vodách, opakuje několikrát. Jeho „bratr“ losos tichomořský takové štěstí nemá, po vytření uhyne.
„Když už je to možné, vysazujeme lososy do přítoků Ohře, Ploučnice a Kamenice. V budoucnu bychom to zkusili i někde dále v povodí Labe, a to ve východočeském kraji,“ říká Jan Dittrich. Zároveň poukazuje na to, že do sportovních rybářských revírů na Lounsku není vypouštěn jen losos atlantský. V bazénech čerpací stanice Ohře totiž odchovávají rybáři z Postoloprt i další ryby. V současné době zde mají kromě 100 000 plůdků lososa i 25 000 plůdků kapra, 1 000 lína, 10 000 lipana podhorního, 450 000 pstruha duhového i obecného a kolem dvaceti kusů sumce. Nově k nim letos přibyli úhoři.
„Jako hospodář Českého rybářského svazu v Postoloprtech jsem přemýšlel, jak se zapojit do mezinárodního projektu Losos 2000, který obnáší znovurozšíření této dravé ryby v českých řekách. Investovat do nových sádek, na to pochopitelně naše organizace neměla. Tak mne napadlo, že bychom k tomu mohli využít nefunkční nádrže čerpací stanice,“ vrací se k prvopočátku takzvaných Počeradských jesliček Jan Dittrich, který je rybářem tělem i duší už dvaačtyřicet let. Slovo dalo slovo a vedení elektrárny kývlo na souhlas. „Oba předchozí ředitelé elektrárny nám byli příznivě nakloněni. Pochopení má pro nás i současný ředitel Jiří Šinágl.“
„Stejně jako mí předchůdci jsem nakloněn těmto aktivitám. Pokud není pro bazény čerpací stanice jiného využití, lepší už nemůže ani být. Nepřímo tak pomáháme k zachování ohrožených živočišných druhů ve volné přírodě,“ dodává k tomu ředitel Elektrárny Počerady Jiří Šinágl.
S pokusem, využít usazovacích jímek čerpací stanice jako sádek, přitom začali rybáři již v roce 1998, poté se zapojili do projektu Losos 2000 a nakonec byla jejich činnosti dána určitá pravidla. Proto nyní platí elektrárně za pronájem bazénů 15 000 korun ročně. Na druhou stranu dostali vloni na provoz umělé líhně 50 000 korun od Nadace ČEZ a letos si zažádali o stejnou sumu. „Vše děláme dobrovolně bez nároku na jakoukoli odměnu,“ podotýká k tomu Jan Dittrich.
Odchovat lososa ovšem není žádná legrace a také to něco stojí. Pro násadu se jezdí až do švédského Laholmu, kde je na řece Lagan rovněž elektrárna. Zde je odchycena generační ryba a po dozrání vytřena. Mlíčí a jikry se pak podchladí a odvezou do německého Langburgensdorfu, kde se jikra uměle oplodní a založí na aparáty. Teprve když jsou na jikře vyvinuté oční body, převáží se k nám. Sto tisíc kusů jich máme v Počeradech a stejný počet jich putuje ke kolegům rybářům do Děčína. Zbylých 250 000 kusů plůdku zůstává v Německu,“ přibližuje Dittrich. Jak dodává, projekt Losos 2000 je naštěstí hrazen z peněz Evropské unie, které přicházejí v rámci dotací od ministerstev zemědělství a životního prostředí. Jen krmení stojí přitom více než sto tisíc korun ročně a jedna jikra lososa přijde na zhruba sedm korun.
Plůdek lososa je vysazován ve velikosti cca 5 cm, aby si mohl zakódovat prostředí, do kterého se po 4 až 5 letech vrací k výtěru.Trvá jeden a půl roku, než plůdek doroste do velikosti strdlice 20 až 25 centimetrů a putuje do moře. Ve slaných vodách oceánu losos atlantský pohlavně dospěje a pak se vrátí stejnou cestou zpět do místa vysazení. Zachovat rod, vytřít se ve sladkých vodách, opakuje několikrát. Jeho „bratr“ losos tichomořský takové štěstí nemá, po vytření uhyne.
„Když už je to možné, vysazujeme lososy do přítoků Ohře, Ploučnice a Kamenice. V budoucnu bychom to zkusili i někde dále v povodí Labe, a to ve východočeském kraji,“ říká Jan Dittrich. Zároveň poukazuje na to, že do sportovních rybářských revírů na Lounsku není vypouštěn jen losos atlantský. V bazénech čerpací stanice Ohře totiž odchovávají rybáři z Postoloprt i další ryby. V současné době zde mají kromě 100 000 plůdků lososa i 25 000 plůdků kapra, 1 000 lína, 10 000 lipana podhorního, 450 000 pstruha duhového i obecného a kolem dvaceti kusů sumce. Nově k nim letos přibyli úhoři.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
