https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/v-zambii-uspesne-probiha-projekt-cra-ktery-udrzitelnym-zemedelstvim-pomaha-zvysit-zivotni-uroven-drobnych-farmaru
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tiskové zprávy

Česká rozvojová agentura: V Zambii úspěšně probíhá projekt ČRA, který udržitelným zemědělstvím pomáhá zvýšit životní úroveň drobných farmářů

25. května 2021 | Česká rozvojová agentura
Autor: Filip Šebek
V dubnu 2021 proběhl monitoring projektů České rozvojové agentury v Zambii, kde je prioritním sektorem zemědělství a rozvoj venkova. V Jižní provincii se monitoring uskutečnil po téměř tříleté pauze a kromě stávajících projektů se dostalo i na výsledky projektů ukončených. V Jižní provincii je dlouhodobě prioritou nejen české zahraniční rozvojové spolupráce, ale i dalších donorů jako je německá GIZ, práce s malými a středními farmáři a obecně lokálním mléčným odvětvím. Mimo to se aktivity zabývají také zdravím a hygienou zvířat, kvalitou půdy a problémy spojenými s klimatickou změnou nebo budováním kapacit jak individuálních farmářů, tak kooperativ, do kterých se sdružují.

V letech 2014 -2018 probíhal v Jižní provincii projekt Zajištění udržitelné a stabilní produkce krmiv pro dojný skot drobných farmářů, který implementovala Mendelova univerzita v Brně za přispění organizace Njovu o.p.s. a firmy GEOtest, a.s.. Jedním z výsledků projektu, na který současná realizace navazuje, je dodání zemědělské mechanizace kooperativám ve městech Monze a Choma, další součástí předcházejícího projektu bylo vybudování vodních zdrojů pro hospodářská zvířata, jako nezbytného předpokladu rozvoje mléčného odvětví v oblasti. Navštívenou lokalitou byla přehrada Siggubu, kde firma Ircon opravila protrženou hráz. Díky ní přehrada i nadále poskytuje nezbytný zdroj vody vesničanům i jejich zvířatům po celý rok, tedy i v období sucha. Mléční farmáři tak nemusí svůj dobytek odvádět k vzdálenějším vodním zdrojům a mohou tak věnovat více času rozvoji svých farem.

,,Je skvělé vidět, že výsledky dosavadních projektů v Jižní provincii Zambie jsou nadále využívány a že se na ně smysluplně navazuje. Po setkání s místními autoritami i německou rozvojovou agenturou GIZ můžeme říci, že česká zahraniční rozvojová spolupráce má v oblasti dobré jméno a partneři si váží našich dlouholetých zkušeností především s tréninky farmářů a inovativními postupy v zemědělství. Česká expertíza tak zde nalézá své nenahraditelné místo a i v následujících letech bude nadále rozvíjena díky probíhajícímu projektu zaměřenému na silvopastorální systémy. Kromě pro farmáře nových metod v zemědělství a agrolesnictví, je velkou přidanou hodnotou také plánování managementu krajiny pomocí využití open source GIS aplikací a datových zdrojů či lokace dalších vhodných vodních zdrojů pro napájení dobytka i spotřebu komunit. Tyto aktivity dávají skvělý základ dalším potenciálním intervencím v oblasti, ať už zahraničním agenturám nebo místním autoritám, které je budou mít k dispozici,“ říká Barbora Žáčková z České rozvojové agentury, která se účastnila monitoringu projektu.

O projektu Silvopastorální systémy jako strategie trvale udržitelného zemědělství pro zvýšení životní úrovně drobných farmářů v Jižní provincii Zambie jsem si dále povídal s Markétou Smrčkovou, manažerkou rozvojových projektů z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Problémů, s nimiž se musí potýkat drobní farmáři v Zambii, je celá řada. Můžete některé z nich popsat na příkladě konkrétních farmářů, s nimiž jste se v rámci projektu setkala?

Vzhledem k dlouhodobému působení MENDELU v Zambii je těchto příkladů celá řada, neboť pracujeme s jednotlivými farmáři I komunitami opravdu intenzivně. Například v Jižní provincii je vysoký počet hospodářských zvířat a na produkci mléka a masa jsou farmáři životně závislí. Nicméně hygienické podmínky jejich chovu či produkce krmiva nejsou dostatečné, což snižuje množství i kvalitu produkce. Např. farmářka Bernadette Mutoloki z okresu Choma upravila na základě našich školení nutriční složení krmení, zavedla produkci silážového krmiva a nyní má pravidelný příjem z mléka, z něhož může platit školné svým čtyřem dětem. V komunitě Keemba v okrese Monze farmáři spolupracují na komunitním plánovaném pastvení, což vede nejen k vyšší produkci, ale také rehabilitaci degradované a dezertifikující půdy.

Mendelova univerzita v Brně pomáhá drobným farmářům v Zambii už od roku 2014. Vnímáte od té doby pokračující negativní dopady klimatické změny na jejich způsob života a obživy?

Pokud se bavíme o Jižní provincii Zambie, tak změny za těch sedm let jsou veliké. V této oblasti dochází k rychlému odlesňování, krajina je nevhodně obhospodařovaná (např. nadměrná pastva) a tím se, mimo jiné, dramaticky mění mikroklima. Snižuje se vsak srážkové vody, zvyšuje eroze, velmi omezuje druhová pestrost a taktéž klesá jeho produkční potenciál. Ve spojení s nerovnoměrnými a nepredikovatelnými dešti pak farmáři čelí dlouhému období sucha, které se navíc neustále prodlužuje. Farmáři se snaží adaptovat na měnící se podmínky diverzifikací své produkce, zapojením nutričně hodnotnějších plodin, nicméně často na to nemají znalosti či zdroje. A v tuto chvíli pak přichází na řadu naše podpora.

Jak složité bylo přesvědčit místní farmáře, že jejich tradiční postupy ve farmaření nejsou udržitelné a že by pro ně bylo výhodnější převzít vaše postupy?

Nejde ani tak o přebírání „našich“ postupů, ale o nalezení určitého propojení tradičních a moderních technik, a to na základě spolupráce českých i místních expertů, či místních autorit. Tedy takové, které pomohou zvýšit produktivitu, ale zároveň nejsou něčím cizím. V některých oblastech jsou však i takové základy jako produkce sena či siláží velkou neznámou. Musí tedy jít o praktické ukázky a dlouhodobou podporu, nestačí farmáře zaškolit a myslet si, že tím se vše změní. Naopak, školení je jen začátkem. Pravidelná a dlouhodobá spolupráce, konzultace a rady jsou pak naprosto klíčové, ale zároveň také časově náročné. Snažíme se přistupovat ke školením a práci s komunitami tak, aby farmáři převzali odpovědnost za vlastní rozvoj své farmy.

Je těžké motivovat farmáře k aktivní spolupráci v zemědělských kooperativách? Nemají v rámci svého farmaření spíše tendenci k individuálnímu či maximálně rodinnému způsobu hospodaření?

To určitě záleží na tom, v jaké oblasti se pohybujete, o jaké produkci mluvíme atd. Např. producenti mléka běžně bezproblémově spolupracují v kooperativách, jelikož je zde pravidelný odbyt a tím i příjem. Obecně, pokud jsou kooperativy řízeny transparentně a farmáři důvěřují vedení, které si zvolili, pak spolupráce může být velmi efektivní. Ve chvíli, kdy však není vedení transparentní dochází k prohlubování nedůvěry, což může vést k většímu individualismu.

V čem spočívá základ projektu Silvopastorální systémy jako strategie trvale udržitelného zemědělství pro zvýšení životní úrovně drobných farmářů v Jižní provincii Zambie?

Projekt je postaven na několika vzájemně se propojujících pilířích – podpoře zvýšení rostlinné i živočišné produkce, ochraně a regeneraci přírodních zdrojů (hlavně lesních porostů a vodních zdrojů) a v neposlední řadě zvýšení kapacit farmářů i kooperativ ve finančních oblastech, plánování farmy a navázání na místní trhy a odběratele případných nadbytků. Jednoduše řečeno, bez vhodného managementu přírodních zdrojů může sice farmář mít lepší produkci na svém poli (tím, že zvýší produktivitu), ale krajina a prostředí kolem něj se bude nadále zhoršovat (např. nedostatek vody), což ho výrazně ovlivní v dalších letech, kdy i přes nové znalosti nebude moci vyprodukovat tolik. A pokud už má farmář nějaké nadbytky, potřebuje mít možnosti, jak je zpracovat a uchovat, či prodat. A jak napovídá název projektu – silvopastorální – jde o kombinaci pěstění stromů a keřů s pastvinami pro hospodářská zvířata. Tyto agrolesnické systémy slouží primárně ke zvýšení stability živočišné produkce a přináší také nezanedbatelné kulturní, sociální a environmentální benefity.

Na základě vašich dlouholetých zkušeností z Jižní provincie Zambie dokážete pracovat s farmáři, komunitami i zambijskými partnery otevřeně a participativně, čímž zajistíte pocit vlastnictví projektu místními. Jak je tento postup složitý a je základem pro udržitelnost výsledků a postupů projektu?

Naším cílem není implementovat projekt, který nebude vycházet ze skutečných potřeb místních nebo nebude přijat místními partnery. Již při psaní projektu probíhají konzultace s místními autoritami a komunitami, se kterými diskutujeme jejich potřeby a přístupy a přicházíme s nápady, jak by to šlo řešit, co je v možnostech potenciálního budoucího projektu a MENDELU. Stejný přístup pak aplikujeme v případě školení. Ve většině případů v komunitách školí naši zambijští zaměstnanci, či spolupracující vládní úředníci, všichni aplikující principy předem prodiskutované s českými experty i zambijskou provinční administrativou. Např. jeden z přístupů, který aplikujeme za účelem zvýšení produktivity polí a regeneraci pastvin, tzv. holistický management půdy a hospodářský zvířat, je přímo založen na faktu, že jako organizace působíme pouze jako facilitátor procesu. Veškerá rozhodnutí v dané komunitě provádí sama komunita po diskuzi s tradičními lídry a zástupci vlády. MENDELU pak spíše dohlíží na správnou a včasnou implementaci. Je to časově náročnější proces, to ano, ale přináší výsledky v podobě přijetí zodpovědnosti místních komunit a autorit nad danými aktivitami.

Projekt probíhá v úzké spolupráci nejen s místními farmáři a také s německou rozvojovou agenturou GIZ (Deutsche Gesellschaft für Internationale Zusammenarbeit). Jak tato spolupráce vznikla a čem přesně spočívá?

GIZ pracuje v Jižní provincii mnoho let, takže pravidelná komunikace je naprostou nezbytností, aby nedocházelo k duplikaci aktivit v oblastech, které se překrývají. GIZ má širší záběr svých aktivit (i vzhledem k mnohem většímu finančnímu objemu), MENDELU má zase větší přímé dopady na farmáře a komunity. Vznikl tak prostor, aby se tyto přístupy propojily a doplnily a jsem ráda, že k tomu postupně dochází. Momentálně tak projekt bude podpořen odborníky GIZ na vytváření a implementaci business plánu pro zemědělské stroje u dvou kooperativ tak, aby byly finančně udržitelné a výdělečné. MENDELU naopak poskytne německé agentuře technické znalosti a přístupy s prací s farmáři, které jsou ověřené dlouholetou prací v terénu.

Celkově projekt přímo podpoří 200 farmářů a farmářek z místních komunit, nepřímo pak pozitivně ovlivní až 2 500 obyvatel. Co na jeho přínosech nejvíce oceňují místní farmáři?

Projekt pracuje pravidelně s 200 farmáři a farmářkami, kteří získávají technické znalosti, zemědělské vstupy, a především pravidelné konzultace a rady přímo na svých farmách. Na těch se pak konají školení s praktickými ukázkami, jichž se účastní daleko vyšší počet osob. Chceme tak zpřístupnit technické znalosti nejen vybraným „projektovým“ farmářům, ale komukoli z dané komunity, kdo má zájem získat nové znalosti např. v oblasti produkce krmiva pro hospodářská zvířata. Nejvíce farmáři a farmářky oceňují praktičnost daných školení, které se konají přímo „u souseda“ a vždy se používají místní materiály, které jsou dostupné. Farmáři si přímo vyzkouší dané postupy, např. při školení na vytváření siláží se farmáři účastní sběru materiálu, výkopu jam, samotné přípravy siláže i jejího dokončení. Ze školení tak neodešli pouze s informacemi, proč a jak, ale sami si to vyzkoušeli. Mohli tak přijít domů a druhý den to samé udělat na svých farmách.

Univerzity nebývají příliš často přímými implementátory rozvojových projektů. Co vede MENDELU k těmto aktivitám? Co dalšího jako univerzita děláte v Zambii?

Ano, typicky jsou univerzity chápané spíše jako technická expertní podpora neziskovým organizacím, případně firmám. Nicméně v rámci MENDELU je společenská odpovědnost, tedy tzv. třetí role univerzity, široce diskutovaným tématem a MENDELU ji bere vážně. V Zambii mimo dvou rozvojových projektů pracujeme též na výzkumu sezónních tropických lesů v kontextu spotřeby dřeva jako zdroje energie. Dále také spolupracujeme s univerzitou v Copperbeltu a její fakultou přírodních zdrojů. Tato spolupráce pomáhá zvýšit kvalitu vysokého školství ať už přímou podporou terénních prací studentů, či pomoc při zkvalitnění doktorského studia. V plánu jsou společné výzkumné aktivity i výměna studentů k získání praktických zkušeností.

V Zambii pomáhají místním vlády celé řady zemí, v čem vidíte specifika české pomoci a jaký na ní mají obyvatelé Chome a Monze názor?

Česká pomoc se z pohledu objemu financí nemůže rovnat velkým donorům a donorským agenturám. Tyto pak logicky mají možnost hrát důležitější roli při transformaci systémových změn na národní úrovni. Co však česká pomoc nabídnout může je technická i projektová expertíza a snahu o efektivní inovaceA také schopnost skutečně věci dotáhnout do konce a mít kýžený dopad na změnu myšlení, či postupů, a to i za menších finančních prostředků, jak to prokazují mnohé české projekty v Zambii.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist