Stínová vědecká rada NP Šumava: Vedení NP Šumava připravuje manipulativní průzkum, asistuje mu při tom renomovaná PR agentura

Vedení NP Šumava se rozhodlo k dalšímu kontroverznímu kroku. Pod záminkou zájmu o názor veřejnosti nechává obyvatele i návštěvníky Šumavy vyplňovat dotazníky, které jsou již na první pohled manipulativní a porušují veškerá pravidla o průzkumu veřejného mínění. Dotazník nepřipravovala agentura specializovaná na výzkum veřejného mínění, ale překvapivě renomovaná PR agentura. Řazení otázek i odpovědí dotazníku je manipulativní, návodné a zjevně konstruované k účelové interpretaci.

Dotazník například zjišťuje, kdo by měl podle veřejnosti rozhodovat o způsobu asanace kůrovcové kalamity. Na prvním místě je samozřejmě „vedení NP a CHKO Šumava“. Naopak odborníci a vědci jsou zmíněni pouze ke konci, kde jsou pod označením „přírodovědci“ sloučeni dohromady s „ekologickými organizacemi“. Zařazení vědců a odborníků mezi aktivisty je laciným manipulativním trikem, který vedení NP Šumava využívalo již dříve s jasným cílem zdiskreditovat odbornou veřejnost. Odborníci z řady českých univerzit a akademie věd, kteří tak vyjadřují svůj odborný názor k situaci na Šumavě, jsou zde cíleně spojení s nepopulárními aktivisty organizujícími blokády. Důležité je i to, že dotazník zcela pomíjí společenský rozměr problému a společenské vědy.

V celém dotazníku jsou respondentům z výzkumného hlediska zcela nepřijatelně podsouvány hodnotící soudy (situace je označena za „experiment s kůrovcem“, odumřelé stromy jsou redukovány na „finanční ztrátu“ České republiky ve výši 30 miliard korun atd.). Autoři zde nejen skutečně redukují stromy na dřevní hmotu, ale zjevně jim chybějí elementární znalosti (např. tzv. Miléniové hodnocení statků a služeb ekosystémů včetně možnosti jejich ekonomického vyhodnocování mimotržními metodami). Celá otázka pak zní pouze tak, zda si ČR může takovou ztrátu dovolit a připravuje dotázaného k náležité odpovědi na následující dotaz: „Jste pro další rozšiřování bezzásahového území se zákazem vstupu pro turisty?“. Vstup do bezzásahových území je návštěvníkům po celou dobu existence parku po četných značených cestách naopak usnadňován a mimo cesty se jedná převážně o neschůdný terén.

Skutečným „experimentem“ s přírodou jsou dopady lidské činnosti, v jistém smyslu včetně dobře míněných zásahů lesnických. Prvotním účelem národního parku proto není pěstování dřeva, ale ochrana přírody a přirozených procesů, mimo jiné právě pro návštěvníky parku (bezzásahový režim je přitom v ČR uplatňován pouze na 1,1 % porostní plochy). Uvažovat finanční ztrátu z odumřelých stromů má tedy asi stejný smysl jako vyčíslení finanční ztráty plynoucí z toho, že na celé ploše Šumavy nestojí obří jaderná elektrárna.

Přínos dotazníku pro znalost veřejného mínění je tedy nulový; také však nikdy nebyl jeho záměrem. Tím je od počátku vytvoření možnosti pro zcela jednostrannou a účelovou interpretaci skutečnosti. Zajímavý je proto i fakt, že se k této vědomé manipulaci hlásí renomovaná PR agentura PR.Konektor. Nejde sice o agenturu pro průzkum veřejného mínění, ale i v oboru budování vztahů s veřejností (public relations) nepochybně platí určitá etická pravidla. PR.Konektor je členem oborové asociace APRA, která má výslovně formulován svůj etický kodex. V tomto kodexu jsou mimo jiné uvedeny následující body:

• podporovat otevřenou komunikaci a svobodný tok informací
• respektovat pravidla podnikatelské etiky a ostatní obecně uznávaná morální pravidla
• respektovat právo třetích stran na svobodné vyjádření jejich názoru

Ke konci etického kodexu se také píše:

• odmítnout zakázku či úkol, pokud je v rozporu s principy Etického kodexu

PR.Konektor však zakázku neodmítl, dokonce se průkazně přizpůsobil jednostrannému zájmu zadavatele. Médii nedávno proběhla informace, že vedení NP Šumava se rozhodlo platit si na boj proti svým oponentům PR agenturu Bison&Rose. Otázkou zůstává, proč si na tuto „špinavou práci“ vedení NP najalo jinou PR agenturu. Že by Bison&Rose dodržoval etický kodex více než PR.Konektor? Zřejmě ani členství v APRA není zárukou profesionálního přístupu a respektu k etice řemesla.

Závěr: takto konstruovaný průzkum a dotazník nezkoumá veřejné mínění, ale zcela nekorektním způsobem je ovlivňuje a pokouší se je dokonce vytvářet. Jeho autor i zadavatel se tak dostávají do přímého rozporu se základními zásadami společenskovědní výzkumné práce. Domníváme se proto, že v době, kdy se situace na Šumavě zaslouženě stala předmětem širšího společenského diskursu, je naší povinností upozornit na tuto skutečnost nejen Radu Národního parku Šumava, ale i veřejnost.

Stínová vědecká rada Národního parku Šumava
PhDr. Ivan Rynda, FHS UK