Evropská komise, český text ICEU: Verheugen vyzývá Poláky, aby si sami vytvářeli svou budoucnost

V razantním útoku na podle jeho názoru mylné představy panující ve Varšavě komisař pro rozšíření Günter Verheugen vyvrátil řadu argumentů, které v Polsku opakovaně zaznívají, a jednoznačně a explicitně vyslovil, jak moc již nyní Polsko z procesu přistoupení získává a jaké další výhody členstvím ještě získá.

Prohlásil, že v přímém důsledku polského členství v EU dojde k významnému zvýšení příjmů v zemědělství. Největší a nejefektivnější zemědělská hospodářství budou začleněna již od počátku do evropské zemědělské politiky a ihned budou mít větší příjmy. Mnoho malých a velmi malých hospodářství, jejichž majitelé vyrábějí jen pro vlastní potřeby, budou mít vůbec poprvé stabilní příjmy, což je povzbudí k přijetí restrukturalizačních opatření, která podle něj potřebují a která jsou tak jak tak, s nebo bez EU, zcela nevyhnutelná. Uvedl, že přímá podpora příjmům zajistí sociálně snesitelnější průběh změn.
<p>
Odmítl myšlenku, že s polskými zemědělci se zachází hůře než s jejich protějšky v EU. "Právě naopak: od prvního dne se na organizaci trhů budou vztahovat stejné podmínky. Polsko dostává na rozvoj venkova více peněz než současné členské státy. Přímá podpora příjmů polských zemědělců se zvýší z 25 % na 100 % během deseti let. Za tu dobu dosáhne průměrný příděl polským zemědělcům 60 % evropského průměru. Porovnáte-li toto číslo 60 % s významně nižšími náklady v Polsku a s významně vyšší kupní silou eura v Polsku oproti např. Dánsku, jsou na tom polští zemědělci vlastně lépe než jejich protějšky v dnešní EU. To je ten takzvaný nerovný přístup."
<p>
Verheugenův popis reality obešel obvyklejší diplomatické vyjadřování užívané při těchto příležitostech. "Domnívá se snad někdo, že nové generace mladých Poláků se spokojí se zoufalými životními podmínkami na miniaturních záhumencích této země?" zeptal se. Pokračoval tím, že uvedl seznam všech výhod, které pro Polsko poplynou z postoje EU k zemědělské pomoci: nové příležitosti na venkově, kvalitnější infrastruktura, vzdělání a odborná příprava, investice do tvorby pracovních míst.
<p>
Aby si posluchači význam jeho slov opravdu uvědomili, načrtl komisař scénář opačný, tj. Polsko do EU nevstoupí. "Předvídatelný výsledek by byla vážná hospodářská krize, která by v lepším případě musela být řešena zvenčí masivní pomocí, ale za podmínek diktovaných zvenku. V horším případě by však spolu s hospodářstvím by zkolabovala i demokracie. Jaký by pak byl smysl všeho toho dlouhého, vytrvalého a odvážného snažení?"
<p>
Komisař nenabídl žádné bianco záruky úspěšného výsledku. Polsko si však podle něj musí ujasnit jednu věc: "Integrace Polska do EU není politická přátelská službička, ale vychází z výkonnosti celé země. Znamená to, že tam, kde jsou nedostatky, by Polsko mělo otevřeně a energicky pracovat na jejich překonání. Polsko to dluží samo sobě a také silné Evropě. A dovolte mi zcela upřímně říci, že Polsko má stále ještě spoustu práce před sebou."
<p>
Komisař se však také pokusil uvolnit napětí v souvislosti s nadcházející závěrečnou fází vyjednávání a svým posluchačům v Polsku připomněl, že mezi EU a kandidátskými zeměmi, včetně Polska, existuje shoda v mnoha základních bodech závěrečného účtu: Agenda 2000 zůstává v platnosti a dohody je třeba dosáhnout v limitech daných tímto finančním rámcem, nové členské státy by neměly do EU vstupovat jako netto přispěvatelé, ale měly by dostávat alespoň stejné netto částky, jaké dostávaly v době před přistoupením, obě strany se shodují v tom, že vyjednávání se vedou o integraci v plném rozsahu, nikoliv o částečném členství – což si podle komisaře obě strany vykládají tak, že pro jednotlivé země budou zapotřebí nadnárodní pravidla. "Za předpokladu dostatečné pružnosti a politického pragmatizmu budou nalezena přiměřená řešení," uzavřel.