MŽP ČR: Větrná mapa pomůže rozhodovat o velkých větrných elektrárnách a větrných parcích

Návodem pro obce, ochranu přírody i investory bude nový metodický pokyn k umísťování velkých větrných elektráren, který zpracovalo Ministerstvo životního prostředí. Zejména u větších větrných parků totiž dochází ke sporům o vlivu na krajinný ráz a živé organismy. Metodický pokyn proto vymezuje lokality, kde je míra těchto konfliktů vysoká a naopak místa, kde je nízká a ve kterých je šance nalézt lokalitu pro umístění větrného parku. „Rozvoj obnovitelných zdrojů energie patří mezi priority MŽP, vždy ale záleží na konkrétních podmínkách lokality,“ komentuje náměstek ministra životního prostředí Ladislav Miko.

Součástí pokynu je takzvaná větrná mapa. Ukazuje možné střety zájmů, které mohou nastat při umisťování větrníků do krajiny. V řadě případů se totiž klimatologicky zajímavá území [1] překrývají s lokalitami, které jsou cenné pro ochranu přírody a krajiny. Z celkové rozlohy území, která jsou pro stavbu vhodná (cca 9 560 km2) je ochranou přírody vázáno 53,2 % (5 082 km2).

„Rozvoj obnovitelných zdrojů energie patří mezi priority Ministerstva životního prostředí. Předpokládám, že nový zákon na jejich podporu [2], vyvolá zájem investorů o stavbu větrných elektráren a především větrných parků. Právě proto přicházíme s metodikou, jak je do krajiny umisťovat, aby bylo možné jak vyrábět čistou energii a chránit klima, tak zároveň chránit přírodu a krajinný ráz. Vhodných míst je v České republice dostatek,“ hodnotí metodický pokyn náměstek ministra životního prostředí pro ochranu přírody Ladislav Miko.


Poznámky:

[1] Pro umístění velkých větrných elektráren jsou vhodná území s průměrnými ročními rychlostmi větru ve výšce 40 metrů přes 5m/s, pro rychlost 4-5m/s pak podmínečně vhodná. Taková území se nacházejí především v pohraničních horských oblastech, v oblasti Žďárských vrchů, ale i na Rakovnicku či Boskovicku.

[2] Podrobnosti o zákoně viz tiskové zprávy MŽP ze dne 25.1. a 23.2.2005.