Správa NP Podyjí: Více značených cest i proměněný les. Národní park Podyjí slaví 30 let své existence

Od symbolu rozdělené Evropy k příkladu přeshraniční spolupráce. Území Podyjí se nepřehlédnutelně změnilo. Jehličnaté lesy, postupně střídají listnáče. Na obnovených vřesovištích se pasou ovce i koně. Turisté se mohou vydat na desítky kilometrů značených cest. Železnou oponu nahradily přeshraniční projekty. Pomáhají odborníkům i veřejnosti lépe poznat region Národního parku Podyjíod jehož vyhlášení 20. března uplyne přesně 30 let.

„V lese dlouhodobě systematicky aktivně přistupujeme ke změnám jeho druhového složení. Výrazně se snížilo zastoupení jehličnanů a prostor dostávají ty druhy listnáčů, které jsou zde domácí dřevinou,“ říká ředitel Národního parku Podyjí Tomáš Rothröckl. Zatímco v roce 1992 zde rostlo přes 41% jehličnanů, dnes je zde 94% pro území Podyjí přirozenějších a původních listnáčů. Správa parku se také dlouhodobě snaží lesy i krajinu zbavit nepůvodních druhů dřevin i rostlin. „Eliminují se například trnovník akát nebo expansivní pajasany či v blízkosti řeky rostoucí netýkavky žláznaté,“ vysvětluje Rothröckl.

„Z lesů také přestaly mizet staré a popadané stromy. Díky přírodním disturbancím, které vznikají po ledovkách nebo vlivem kůrovce, výrazně vzrůstá objem odumřelého dřeva ponechaného v porostech. Na téměř polovině území tak nyní dostávají přednost přirozené procesy před zásahy člověka,“ dodává Rothröckl.

V udržování přírodní pestrosti Podyjí ale člověk hraje nezanedbatelnou úlohu. Správa parku se proto snaží o návrat tradiční pastvy na vřesoviště a další území bez lesů. Ročně je tak vypaseno zhruba 150 ha vřesovišť a dalších ploch, pravidelně se sečou údolní louky. Od roku 2018 se na dvou místech pasou i exmoorští poníci. Pomáhají tak například s péčí o areál bývalé vojenské střelnice u Mašovic. V posledních letech započala i obnova historických pařezin „Výsledkem takové aktivní péče je stabilní prostředí pro výskyt mnoha vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů, především hmyzu,“ upozorňuje Rothröckl.

Správa parku pečuje i o kulturní krajinu v ochranném pásmu. „Snažíme se vykupovat pozemky, které jsou hospodářsky nezajímavé, ale mají velkou ekologickou hodnotu. Iniciujeme obnovu původních rozoraných cest a někdejších sadů. Svými projekty malých vodních nádrží přispíváme ke zlepšení vodního režimu v krajině a zároveň vytváříme vhodné biotopy pro obojživelníky,“ vypočítává Rothröckl. Za dobu existence národního parku správci chráněného území opravili šest rybníků a vybudovali desítku tůní pro obojživelníky. Zatravněno bylo 346 ha orné půdy a vysázeno přes 24 000 stromů a keřů ve volné krajině. Vykoupeno bylo na 1000 ha ekologicky hodnotných pozemků. „Neopominutelnou v naší práci je i péče o zachování rázu krajiny a zdejších malebných sídel i o historické památky. Tomu napomáhají i dobré vztahy s místními komunitami”, dodává Rothröckl. Správa parku obnovila a zachránila osm památkových objektů v majetku státu.

Změnila se i infrastruktura pro turisty. Zatímco před rokem 1989 se lidé mohli vydat jen na dva krátké okruhy nedaleko Znojma, dnes na zájemce čekají desítky kilometrů značených turistických a cyklistických stezek i tras pro jezdce na koních. Lidé mohou také přímo v terénu získávat informace z řady infopanelů. Vzdělávací programy pro školy a školky navštívilo přes 45 000 tisíc dětí. Správa parku uspořádala přes 400 populárních komentovaných vycházek pro veřejnost.
Srdcem národního parku protéká řeka Dyje. Zatímco v minulosti její režim určovaly jen potřeby výroby elektrické energie a řeka tak zažila stavy podobné malým povodním i několikrát za den, dnes už se průtoky více podobají přirozenému rytmu přírody. „Podařilo se nám s pochopením energetické firmy dohodnout takový režim v elektrárně přehrady ve Vranově nad Dyjí, že již nedochází k dramatickému kolísání denních průtoků v řece. To přineslo výrazné zlepšení v životě celého ekosystému řeky a jejího údolí,“ popisuje Rothröckl.

Intenzivní je i přeshraniční spolupráce. Správa Národního parku Podyjí patří do sítě chráněných území sdružených ve federaci Europarc a je nositelem Evropského diplomu pro chráněná území Rady Evropy i Certifikátu přeshraniční spolupráce s partnerským Národním parkem Thayatal. Právě kooperace s rakouskými partnery se v posledních letech prohlubuje. V době před omezením, která přinesla protipandemická opatření, se lidé mohli zapojit do řady přeshraničních exkurzí a akcí, fungovala například i přeshraniční strážní služba. Obě Správy národních parků ale i nyní pokračují například na společných vědeckých studiích nebo přípravě dokumentu, který by měl lépe definovat společné principy péče o území.

Národní park Podyjí byl vyhlášen k 20. březnu 1991. Je nejmenší ze čtyř českých národních parků a jediný na Moravě. Na rakouské straně hranice na něj od roku 2000 navazuje Národní park Thayatal.

Další informace: Tomáš Rothröckl, ředitel Správy Národního parku Podyjí, +420 602 745 465