Tiskové zprávy
AOPK ČR: Vinařství a vinohradnictví v litoměřické vinařské oblasti
2. ledna 2006 | AOPK ČR
Správa CHKO České středohoří připravila v pěti závěsných vitrínách ve vstupním prostoru své budovy v Litoměřicích výstavní prezentaci současné vinařské a vinohradnické práce.
Každá z vitrín představuje jednu vinařskou obec oblasti: Litoměřice, Velké a Malé Žernoseky a Chrámce, respektive vinařské obce, které zasahují do CHKO České středohoří. Poslední vitrína zpřehledňuje dnešní vinařskou legislativu a nabízí malou exkurzi do historie českého vinařství: Mimo jiné představuje Josefa Šimáčka, lobkovického sklepmistra, průkopníka moderních vinohradnických a vinařských postupů a technologií. Také vstupní panel dokládá téměř tisíc let historie žernoseckého a litoměřického pěstování vína a výroby vinného moku, kdy nejprve zásluhou církevních řádů, později měšťanů a dalších poddaných ovlivnila tato ušlechtilá zemědělská a zpracovatelská činnost kulturu řady generací severočeských měst a obcí. Rovněž krajina na jižních a západních stráních zejména kolem Labe doznala velkých změn trpělivým úsilím o rozšiřování a obnovování kamenných teras, stavby viničních tratí, domků pro vinné lisy a hlídače vinic. Přelomové bylo nařízení Karla IV., který mnohá česká města, mezi nimi i Litoměřice, obdaroval půdou k založení vinic a na mnoho let osvobodil vinohradníky od daní. Rozloha vinic Litoměřic, Loun, Ústí nad Labem, Mostu a desítek malých obcí v Českém středohoří dosáhla počátkem novověku mnoha set hektarů. V 17. století se říkávalo: Štasten ten, kdo nebyl v Litoměřicích (vinným) truňkem opit, v Lounech (nebyl) bit a v Žatci (nebyl) držen za blázna. Zápisy z městské kroniky litoměřické vypovídají, že bývalo pozastaveno dokonce právo vařit a šenkovat pivo v době, kdy se nadobyčej urodilo a ve sklepích vyzrálo kvalitní víno. 19. století přineslo nejen nové odrůdy, způsoby pěstování a technologie zpracování hroznů, kvašení a čištění moštu, ale také dosud neznámé nemoci a celkový odliv zájmu vlivem zrušení roboty a nových pracovních příležitostí. Současná obnova zájmu malých a středních pěstitelů a producentů jakostních odrůdových vín vychází zejména z rodinných tradic a lásky k oboru, kdy se často na vinici a v malém domácím vinařském závodě setkávají při práci i tři generace.
Výstava představuje drobnými artefakty, fotografiemi, grafikami a krátkými charakteristikami i jednotlivé vinařské závody v Litoměřicích a dalších jmenovaných obcích. Otevřeno je v pracovní dny od 7,30, v pondělí a ve středu do 17 hodin, v úterý a ve čtvrtek do 16 a v pátek do 14 hod. Ukončení výstavy je naplánováno 31. ledna 2006.
Každá z vitrín představuje jednu vinařskou obec oblasti: Litoměřice, Velké a Malé Žernoseky a Chrámce, respektive vinařské obce, které zasahují do CHKO České středohoří. Poslední vitrína zpřehledňuje dnešní vinařskou legislativu a nabízí malou exkurzi do historie českého vinařství: Mimo jiné představuje Josefa Šimáčka, lobkovického sklepmistra, průkopníka moderních vinohradnických a vinařských postupů a technologií. Také vstupní panel dokládá téměř tisíc let historie žernoseckého a litoměřického pěstování vína a výroby vinného moku, kdy nejprve zásluhou církevních řádů, později měšťanů a dalších poddaných ovlivnila tato ušlechtilá zemědělská a zpracovatelská činnost kulturu řady generací severočeských měst a obcí. Rovněž krajina na jižních a západních stráních zejména kolem Labe doznala velkých změn trpělivým úsilím o rozšiřování a obnovování kamenných teras, stavby viničních tratí, domků pro vinné lisy a hlídače vinic. Přelomové bylo nařízení Karla IV., který mnohá česká města, mezi nimi i Litoměřice, obdaroval půdou k založení vinic a na mnoho let osvobodil vinohradníky od daní. Rozloha vinic Litoměřic, Loun, Ústí nad Labem, Mostu a desítek malých obcí v Českém středohoří dosáhla počátkem novověku mnoha set hektarů. V 17. století se říkávalo: Štasten ten, kdo nebyl v Litoměřicích (vinným) truňkem opit, v Lounech (nebyl) bit a v Žatci (nebyl) držen za blázna. Zápisy z městské kroniky litoměřické vypovídají, že bývalo pozastaveno dokonce právo vařit a šenkovat pivo v době, kdy se nadobyčej urodilo a ve sklepích vyzrálo kvalitní víno. 19. století přineslo nejen nové odrůdy, způsoby pěstování a technologie zpracování hroznů, kvašení a čištění moštu, ale také dosud neznámé nemoci a celkový odliv zájmu vlivem zrušení roboty a nových pracovních příležitostí. Současná obnova zájmu malých a středních pěstitelů a producentů jakostních odrůdových vín vychází zejména z rodinných tradic a lásky k oboru, kdy se často na vinici a v malém domácím vinařském závodě setkávají při práci i tři generace.
Výstava představuje drobnými artefakty, fotografiemi, grafikami a krátkými charakteristikami i jednotlivé vinařské závody v Litoměřicích a dalších jmenovaných obcích. Otevřeno je v pracovní dny od 7,30, v pondělí a ve středu do 17 hodin, v úterý a ve čtvrtek do 16 a v pátek do 14 hod. Ukončení výstavy je naplánováno 31. ledna 2006.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
