Tiskové zprávy
Asociace ekologických organizací Zelený kruh, sdružení Arnika, Ateliér pro životní prostředí, Nezávislého sociálně-ekologického hnutí NESEHNUTÍ a Ekologický právní servis: Vláda připravuje rozsáhlé omezení práv českých občanů
24. května 2011 | Asociace ekologických organizací Zelený kruh, sdružení Arnika, Ateliér pro životní prostředí, Nezávislého sociálně-ekologického hnutí NESEHNUTÍ a Ekologický právní servis
Nechte si na hlavu padat popel a mlčte, zní vzkaz české vlády občanům zašifrovaný v návrhu novely stavebního zákona. Změnit se má devatenáct let fungující způsob zapojení veřejnosti do rozhodování o životním prostředí skrze občanská sdružení. Lidé a obce svými připomínkami prý pouze zdržují a komplikují podnikání. O podobě měst, vesnic a krajiny by se měli napříště domlouvat pouze úředníci s podnikateli a developery. Zatímco pokusy vlády o oslabení pozice zaměstnanců vůči podnikům přivádějí do ulic desítky tisíc naštvaných lidí, o snaze vyšachovat lidi ze správních řízení zatím téměř nikdo neví. Omezení práv by přitom postihlo všechny bez rozdílu. Podle nevládních organizací jde o útok na demokratické principy rozhodování. Změny mohou zhoršit stav životního prostředí a způsobit devastaci krajiny. Proti návrhu vystupují také odborníci na právo životního prostředí a ochranu lidského zdraví.
Úpravy se týkají stavebního zákona, procesu posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. EIA), vodního zákona a zákona o ochraně přírody a krajiny. „Soudní dvůr Evropské unie i mezinárodní organizace kritizují Českou republiku za nedostatečnou ochranu práv veřejnosti. Ministerstvo pro místní rozvoj přesto podléhá tlaku průmyslových a stavebních lobby a chce občany připravit o již téměř dvacet let zaručené právo spolupodílet se na rozhodování o podobě místa, kde žijí,“ říká právnička Petra Humlíčková, koordinátorka Legislativního centra Zeleného kruhu.
„Důvodová zpráva ministerstva mluví jasně – lidé nejsou povolováním staveb nijak dotčeni, nenesou za ně odpovědnost a nemají proto do rozhodování co mluvit. Podle představ vlády máme zřejmě mlčky sedět doma, nechat si padat popel z továren na hlavu, dívat se, jak nás obkličují silnice, na polích rostou továrny, sklady a satelity a spoléhat, že nás stát ochrání,“ dodává Petra Humlíčková.
„Po schválení novely by se nejen lidé, ale ani obce nemohly účastnit stavebních řízení, kde se povolují dálnice, průmyslové podniky, spalovny nebo přehrady. U dalších záměrů jako jsou satelitní městečka, parkoviště a kancelářské komplexy by se veřejnost nesměla účastnit už vůbec žádných povolovacích procesů,“ říká právník Lukáš Matějka z Arniky. Účast občanských sdružení ve správních řízeních je přitom prakticky jedinou možností, jak může veřejnost rozhodování skutečně ovlivnit. Občané by měli být vyloučeni také ze stavebních řízení týkajících se vodních toků, tedy jedná-li se o přehradách, melioracích nebo betonování říčních koryt. Vláda chce navíc zachovat neomezenou moc takzvaných autorizovaných inspektorů, kteří mohou povolovat stavby místo stavebních úřadů bez ohledu na mínění občanů. Na pražské Pankrácké pláni takto autorizovaný inspektor vydal povolení ke stavbě mrakodrapu a nelze se proti němu odvolat. (1)
Vláda se při přípravě bezprecedentních škrtů občanských práv ohání konkurenceschopností českých podniků. Zjednodušeně řečeno, lidé nemají mluvit do rozhodování, protože to zdržuje úředníky a komplikuje podnikání. Argument, že ochrana životního prostředí a diskuse s občany brzdí ekonomický rozvoj, je ale naprosto scestný. Příklady severských států Švédska, Norska a Finska ukazují, že je tomu spíše právě naopak. Tyto země jsou známy vysokou úrovní demokracie a přísnou ochranou životního prostředí. Jejich ekonomiky a společnost patří k nejbohatším na světě.
„Jistě, pokud přestaneme chránit životní prostředí, některé podniky a developeři na tom krátkodobě vydělají. Je to však podobné, jako kdybychom uvažovali o zákazu odborů nebo povolení dětské práce. V civilizovaném světě je zkrátka potřebné chránit i jiné hodnoty, než jen ekonomický zisk soukromých firem,“ říká Martin Skalský, vedoucí Centra pro podporu občanů sdružení Arnika. (2)
Proti vládním návrhům ostře vystoupila také Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. „Váš návrh, týkající se změny (...) zákona (...) o ochraně přírody a krajiny, považujeme za zásadní porevoluční zvrat v demokratickém vývoji českého práva a rezolutně proto požadujeme jeho vypuštění z předkládané novely a ponechání stávajícího platného znění,“ napsal prof. JUDr. Milan Damohorský, DrSc., vedoucí katedry práva životního prostředí a proděkan Právnické fakulty UK ministru pro místní rozvoj Kamilu Jankovskému (3).
„Environmentální legislativa patří mezi velké úspěchy posledních dvaceti let. Zajistila, aby podstatně (...) kleslo znečištění ovzduší i vod (...) a podstatně se zlepšila péče o přírodu a krajinu. Dobře připravené zákony se významně podílejí na tom, že se Češi mohou těšit lepšímu zdraví a žít příjemnější, kvalitnější život. Ubylo nákladů na zdravotní péči i zbytečného plýtvání surovinami v průmyslu.Zákonodárci a vládní exekutiva musí na tyto výsledky navázat (...) – nikoli udělat sérii velkých kroků nazpět. Schválení (...) legislativních změn by mělo vážné důsledky pro zdraví statisíců lidí a vedlo by k poškozování kvality prostředí v českých městech a obcích,“ uvedl k vládnímu návrhu předseda Komise pro životní prostředí Akademie věd České republiky MUDr. Radim Šrám, DrSc. (4).
Současné vládní návrhy jdou paradoxně proti doporučením, která vyplynula z tzv. ekoauditu legislativy (5). Ten byl zpracován v loňském roce a měl právě navrhnout cesty k odstranění zbytečné byrokracie a zefektivnit různé povolovací procesy.
V minulém týdnu schválila poslanecká sněmovna parlamentu návrh novely zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury (6). Podle senátního návrhu mají být jaderné elektrárny, přehrady, jezy nebo elektrická vedení v České republice „privilegovanými“ stavbami, pro které nemusí platit běžné stavební předpisy. To předpokládá omezení práva občanů na účast v rozhodovacích procesech a také usnadnění vyvlastňování. Ačkoliv vláda byla původně proti návrhu, ústy ministra průmyslu Martina Kocourka své stanovisko přehodnotila a rovněž tento zásah do občanských práv podporuje.
---
Poznámky a další informace:
(1) Viz http://arnika.org/tiskove-zpravy/postup-ecm-je-zavrzenihodny-a-protipravni
(2) Tři mýty o občanech, kteří dělají potíže
1. Občané zdržují stavby
Častý argument pro vyloučení občanů z rozhodovacích procesů je naprosto účelový. Občanská sdružení ani vlastníci nemovitostí nemohou zdržet ani zastavit žádnou stavbu – takovou pravomoc mají pouze úřady. Sdružení i vlastníci mohou v rámci správních řízení pouze předkládat své návrhy a argumenty. Problém české praxe je v tom, že ačkoliv úřady mají zákonem dané termíny na svá rozhodnutí, často je o mnoho měsíců a někdy i let překračují. Pomalá práce úřadů je pak dávána za vinu právě vlastníkům nemovitostí a občanským sdružením.
2. Ochrana životního prostředí ničí ekonomiku
Už dvacet let posloucháme, že na ochranu životního prostředí si nejdříve musíme vydělat. Je prý tak drahá, že některé podniky si ji ani nemohou dovolit. Ve skutečnosti taková argumentace jen maskuje bezohledné podnikání a zastaralé továrny. Český průmysl patří v Evropě k nejvíce energeticky náročným a nejméně efektivním. Příklady severských států ukazují, že myslet se dá i jinak. Norsko, Švédsko i Finsko jsou známé vysokou mírou demokracie, přísnou ochranou životního prostředí a zároveň patří k nejbohatším státům světa.
3. Námitky občanů paralyzují úřady
Zatímco v zemích západní Evropy je běžné, že úřady samy vyzývají lidi k vyslovení názoru a organizují různé informační kampaně, v České republice se rozhoduje zpravidla za zdmi úřadů. Lidé se o věcech dozvídají často pozdě a podávají pak připomínky v tak pokročilých fázích rozhodovacího procesu, že je obtížné tyto návrhy zapracovat. Řešením není omezit právo lidí na účast v rozhodování, ale zveřejňovat všechny koncepce a plány hned v době, kdy vznikají a ne až těsně před jejich schválením či realizací.
(3) Stanovisko katedry práva životního prostředí Právnické fakulty UK v Praze k novele stavebního zákona a předpisů souvisejících:
http://arnika.org/soubory/ucast-verejnosti/Stanovisko_KPP_k_novele_Stavz_a_1141992.pdf
(4) Stanovisko Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR k návrhům Ministerstva průmyslu a obchodu na eliminování částí environmentální legislativy:
http://arnika.org/soubory/ucast-verejnosti/AVCR_KZP_stanovisko_skrty_Ministerstva_prumyslu-1.pdf
(5) Jak se připravuje okleštění občanských práv?
Vláda ČR nechala loni vypracovat takzvaný ekoaudit legislativy, který měl navrhnout způsob, jak zpřehlednit rozhodovací procesy, odstranit byrokracii a zjednodušit povolování. Výsledkem rozsáhlé studie je řada doporučení v různých variantách. Vláda ekoaudit schválila v březnu 2011 (http://kormoran.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/A7860535686823B9C12578460058F9AB/$FILE/157%20uv110302.0157.pdf).
Ministerstvo pro místní rozvoj již v minulosti připravilo návrh na úpravu stavebního zákona. S odkazem na schválený ekoaudit připojilo ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo životního prostředí k samotné novele stavebního zákona další změny zákonů. Jedná se o návrhy na změnu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), zákona o ochraně přírody a krajiny a vodního zákona. Návrhy se nyní dostaly do tzv. meziresortního připomínkového řízení, kde se k nim vyjadřují další ministerstva, státní orgány, různé svazy a samosprávy (návrh změn zákona: http://arnika.org/soubory/ucast-verejnosti/platne_zakony_s_navrhy_zmen_MMR-30.3.2011.pdf). Do června 2011 by měla být novela stavebního zákona a dalších předpisů předložena vládě, která je následně pošle do parlamentu. Zelený kruh zpracoval k návrhu vlastní připomínky: http://arnika.org/soubory/ucast-verejnosti/041210_PIPOMNKY_ZK_KONKURENCESCHOPNOST.pdf
Změnu zákona o urychlení dopravní infrastruktury navrhla skupina senátorů již v dubnu 2010. Poslanecká sněmovna novelu schválila 11. května 2011 – přehled hlasování jednotlivých poslanců naleznete zde: http://www.psp.cz/sqw/hlasy.sqw?G=53693. Novelu by nyní měl projednat senát. K nebezpečnosti tohoto návrhu pro demokratické principy a kvalitní životní prostředí viz zpráva z 15. března 2011 „Zrušení veřejné kontroly usnadní korupci“: http://arnika.org/tiskove-zpravy/omezeni-verejne-kontroly-usnadni-korupci
(6) Návrh novely: http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=6&T=24.
Stránky věnované účasti veřejnosti v rozhodovacích procesech:
http://arnika.org/ucastverejnosti
http://www.ucastverejnosti.cz/cz/
Úpravy se týkají stavebního zákona, procesu posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. EIA), vodního zákona a zákona o ochraně přírody a krajiny. „Soudní dvůr Evropské unie i mezinárodní organizace kritizují Českou republiku za nedostatečnou ochranu práv veřejnosti. Ministerstvo pro místní rozvoj přesto podléhá tlaku průmyslových a stavebních lobby a chce občany připravit o již téměř dvacet let zaručené právo spolupodílet se na rozhodování o podobě místa, kde žijí,“ říká právnička Petra Humlíčková, koordinátorka Legislativního centra Zeleného kruhu.
„Důvodová zpráva ministerstva mluví jasně – lidé nejsou povolováním staveb nijak dotčeni, nenesou za ně odpovědnost a nemají proto do rozhodování co mluvit. Podle představ vlády máme zřejmě mlčky sedět doma, nechat si padat popel z továren na hlavu, dívat se, jak nás obkličují silnice, na polích rostou továrny, sklady a satelity a spoléhat, že nás stát ochrání,“ dodává Petra Humlíčková.
„Po schválení novely by se nejen lidé, ale ani obce nemohly účastnit stavebních řízení, kde se povolují dálnice, průmyslové podniky, spalovny nebo přehrady. U dalších záměrů jako jsou satelitní městečka, parkoviště a kancelářské komplexy by se veřejnost nesměla účastnit už vůbec žádných povolovacích procesů,“ říká právník Lukáš Matějka z Arniky. Účast občanských sdružení ve správních řízeních je přitom prakticky jedinou možností, jak může veřejnost rozhodování skutečně ovlivnit. Občané by měli být vyloučeni také ze stavebních řízení týkajících se vodních toků, tedy jedná-li se o přehradách, melioracích nebo betonování říčních koryt. Vláda chce navíc zachovat neomezenou moc takzvaných autorizovaných inspektorů, kteří mohou povolovat stavby místo stavebních úřadů bez ohledu na mínění občanů. Na pražské Pankrácké pláni takto autorizovaný inspektor vydal povolení ke stavbě mrakodrapu a nelze se proti němu odvolat. (1)
Vláda se při přípravě bezprecedentních škrtů občanských práv ohání konkurenceschopností českých podniků. Zjednodušeně řečeno, lidé nemají mluvit do rozhodování, protože to zdržuje úředníky a komplikuje podnikání. Argument, že ochrana životního prostředí a diskuse s občany brzdí ekonomický rozvoj, je ale naprosto scestný. Příklady severských států Švédska, Norska a Finska ukazují, že je tomu spíše právě naopak. Tyto země jsou známy vysokou úrovní demokracie a přísnou ochranou životního prostředí. Jejich ekonomiky a společnost patří k nejbohatším na světě.
„Jistě, pokud přestaneme chránit životní prostředí, některé podniky a developeři na tom krátkodobě vydělají. Je to však podobné, jako kdybychom uvažovali o zákazu odborů nebo povolení dětské práce. V civilizovaném světě je zkrátka potřebné chránit i jiné hodnoty, než jen ekonomický zisk soukromých firem,“ říká Martin Skalský, vedoucí Centra pro podporu občanů sdružení Arnika. (2)
Proti vládním návrhům ostře vystoupila také Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. „Váš návrh, týkající se změny (...) zákona (...) o ochraně přírody a krajiny, považujeme za zásadní porevoluční zvrat v demokratickém vývoji českého práva a rezolutně proto požadujeme jeho vypuštění z předkládané novely a ponechání stávajícího platného znění,“ napsal prof. JUDr. Milan Damohorský, DrSc., vedoucí katedry práva životního prostředí a proděkan Právnické fakulty UK ministru pro místní rozvoj Kamilu Jankovskému (3).
„Environmentální legislativa patří mezi velké úspěchy posledních dvaceti let. Zajistila, aby podstatně (...) kleslo znečištění ovzduší i vod (...) a podstatně se zlepšila péče o přírodu a krajinu. Dobře připravené zákony se významně podílejí na tom, že se Češi mohou těšit lepšímu zdraví a žít příjemnější, kvalitnější život. Ubylo nákladů na zdravotní péči i zbytečného plýtvání surovinami v průmyslu.Zákonodárci a vládní exekutiva musí na tyto výsledky navázat (...) – nikoli udělat sérii velkých kroků nazpět. Schválení (...) legislativních změn by mělo vážné důsledky pro zdraví statisíců lidí a vedlo by k poškozování kvality prostředí v českých městech a obcích,“ uvedl k vládnímu návrhu předseda Komise pro životní prostředí Akademie věd České republiky MUDr. Radim Šrám, DrSc. (4).
Současné vládní návrhy jdou paradoxně proti doporučením, která vyplynula z tzv. ekoauditu legislativy (5). Ten byl zpracován v loňském roce a měl právě navrhnout cesty k odstranění zbytečné byrokracie a zefektivnit různé povolovací procesy.
V minulém týdnu schválila poslanecká sněmovna parlamentu návrh novely zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury (6). Podle senátního návrhu mají být jaderné elektrárny, přehrady, jezy nebo elektrická vedení v České republice „privilegovanými“ stavbami, pro které nemusí platit běžné stavební předpisy. To předpokládá omezení práva občanů na účast v rozhodovacích procesech a také usnadnění vyvlastňování. Ačkoliv vláda byla původně proti návrhu, ústy ministra průmyslu Martina Kocourka své stanovisko přehodnotila a rovněž tento zásah do občanských práv podporuje.
---
Poznámky a další informace:
(1) Viz http://arnika.org/tiskove-zpravy/postup-ecm-je-zavrzenihodny-a-protipravni
(2) Tři mýty o občanech, kteří dělají potíže
1. Občané zdržují stavby
Častý argument pro vyloučení občanů z rozhodovacích procesů je naprosto účelový. Občanská sdružení ani vlastníci nemovitostí nemohou zdržet ani zastavit žádnou stavbu – takovou pravomoc mají pouze úřady. Sdružení i vlastníci mohou v rámci správních řízení pouze předkládat své návrhy a argumenty. Problém české praxe je v tom, že ačkoliv úřady mají zákonem dané termíny na svá rozhodnutí, často je o mnoho měsíců a někdy i let překračují. Pomalá práce úřadů je pak dávána za vinu právě vlastníkům nemovitostí a občanským sdružením.
2. Ochrana životního prostředí ničí ekonomiku
Už dvacet let posloucháme, že na ochranu životního prostředí si nejdříve musíme vydělat. Je prý tak drahá, že některé podniky si ji ani nemohou dovolit. Ve skutečnosti taková argumentace jen maskuje bezohledné podnikání a zastaralé továrny. Český průmysl patří v Evropě k nejvíce energeticky náročným a nejméně efektivním. Příklady severských států ukazují, že myslet se dá i jinak. Norsko, Švédsko i Finsko jsou známé vysokou mírou demokracie, přísnou ochranou životního prostředí a zároveň patří k nejbohatším státům světa.
3. Námitky občanů paralyzují úřady
Zatímco v zemích západní Evropy je běžné, že úřady samy vyzývají lidi k vyslovení názoru a organizují různé informační kampaně, v České republice se rozhoduje zpravidla za zdmi úřadů. Lidé se o věcech dozvídají často pozdě a podávají pak připomínky v tak pokročilých fázích rozhodovacího procesu, že je obtížné tyto návrhy zapracovat. Řešením není omezit právo lidí na účast v rozhodování, ale zveřejňovat všechny koncepce a plány hned v době, kdy vznikají a ne až těsně před jejich schválením či realizací.
(3) Stanovisko katedry práva životního prostředí Právnické fakulty UK v Praze k novele stavebního zákona a předpisů souvisejících:
http://arnika.org/soubory/ucast-verejnosti/Stanovisko_KPP_k_novele_Stavz_a_1141992.pdf
(4) Stanovisko Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR k návrhům Ministerstva průmyslu a obchodu na eliminování částí environmentální legislativy:
http://arnika.org/soubory/ucast-verejnosti/AVCR_KZP_stanovisko_skrty_Ministerstva_prumyslu-1.pdf
(5) Jak se připravuje okleštění občanských práv?
Vláda ČR nechala loni vypracovat takzvaný ekoaudit legislativy, který měl navrhnout způsob, jak zpřehlednit rozhodovací procesy, odstranit byrokracii a zjednodušit povolování. Výsledkem rozsáhlé studie je řada doporučení v různých variantách. Vláda ekoaudit schválila v březnu 2011 (http://kormoran.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/A7860535686823B9C12578460058F9AB/$FILE/157%20uv110302.0157.pdf).
Ministerstvo pro místní rozvoj již v minulosti připravilo návrh na úpravu stavebního zákona. S odkazem na schválený ekoaudit připojilo ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo životního prostředí k samotné novele stavebního zákona další změny zákonů. Jedná se o návrhy na změnu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), zákona o ochraně přírody a krajiny a vodního zákona. Návrhy se nyní dostaly do tzv. meziresortního připomínkového řízení, kde se k nim vyjadřují další ministerstva, státní orgány, různé svazy a samosprávy (návrh změn zákona: http://arnika.org/soubory/ucast-verejnosti/platne_zakony_s_navrhy_zmen_MMR-30.3.2011.pdf). Do června 2011 by měla být novela stavebního zákona a dalších předpisů předložena vládě, která je následně pošle do parlamentu. Zelený kruh zpracoval k návrhu vlastní připomínky: http://arnika.org/soubory/ucast-verejnosti/041210_PIPOMNKY_ZK_KONKURENCESCHOPNOST.pdf
Změnu zákona o urychlení dopravní infrastruktury navrhla skupina senátorů již v dubnu 2010. Poslanecká sněmovna novelu schválila 11. května 2011 – přehled hlasování jednotlivých poslanců naleznete zde: http://www.psp.cz/sqw/hlasy.sqw?G=53693. Novelu by nyní měl projednat senát. K nebezpečnosti tohoto návrhu pro demokratické principy a kvalitní životní prostředí viz zpráva z 15. března 2011 „Zrušení veřejné kontroly usnadní korupci“: http://arnika.org/tiskove-zpravy/omezeni-verejne-kontroly-usnadni-korupci
(6) Návrh novely: http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=6&T=24.
Stránky věnované účasti veřejnosti v rozhodovacích procesech:
http://arnika.org/ucastverejnosti
http://www.ucastverejnosti.cz/cz/
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
