Tiskové zprávy
MŽP ČR: Vláda schválila souhrnnou zprávu o vyhodnocení katastrofální povodně v srpnu 2002
Ve středu 21. ledna 2003 vláda na svém jednání projednala a schválila souhrnnou zprávu o projektu “Vyhodnocení katastrofální povodně v srpnu 2002 a návrh úpravy systému prevence před povodněmi”.
Projekt byl zahájen Ministerstvem životního prostředí v říjnu 2002 na základě usnesení vlády ze dne 7. října 2002 č. 977. Koordinátorem projektu byl tímto usnesením vlády určen Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.Masaryka v Praze, na řešení projektu se dále významně podílely Český hydrometeorologický ústav, Česká geologická služba, Agentura ochrany přírody a krajiny, správci povodí a další odborné organizace a experti. Průběh prací řídila a kontrolovala ustanovená Řídicí rada projektu složená ze zástupců zainteresovaných ministerstev, krajských úřadů a správců příslušných povodí.
Katastrofální povodeň v srpnu 2002 byla situací vyžadující koordinovaný postup sběru a vyhodnocení faktů a pořízení dokumentace pro budoucí potřebu. Na území České republiky jsou povodně hlavními živelními pohromami, nejčastěji ohrožujícími životy, zdraví a majetek obyvatel a vážně narušujícími ekonomickou infrastrukturu na postiženém území. Zvláště u takové povodně, jaká byla v srpnu 2002, u níž celkové škody dosáhly téměř 73 miliard Kč, je důležité věnovat mimořádnou pozornost důkladnému rozboru příčin a důsledků a rozšiřovat poznatky, jak se před škodlivými důsledky takovýchto přírodních extrémů co nejúčinněji chránit.
Projekt byl rozčleněn do čtyř etap. I. etapa byla ukončena Zprávou o meteorologických příčinách katastrofální povodně v srpnu 2002. Byly v ní analyzovány příčinné cirkulační poměry v atmosféře a porovnávány s podobnými případy v minulosti. Zároveň se hodnotily extremita, objemy, prostorové a časové rozložení srážek. Byla posouzena efektivnost technologických zařízení i postupů, jako jsou radary, satelitní snímky, spojovací systém, výpočetní technika a modelové přístupy v konfrontaci s vydanými výstrahami, varováním a hydrometeorologickým zpravodajstvím pro správce toků, povodňové orgány, krizové štáby a veřejnost. Provedené odhady pravděpodobných maximálních srážek a jejich možné povodňové odezvy ukázaly, že na našem území se mohou vyskytnout ještě vyšší plošné úhrny srážek a při zasažení celého povodí nelze proto vyloučit ještě větší extremitu povodně.
K významným výsledků II. etapy ukončené Zprávou o hydrologickém vyhodnocení katastrofální povodně v srpnu 2002 patří získání potřebných údajů (jako jsou kulminační průtoky, objemy a postupové doby povodňových vln, a to zejména v profilech vodoměrných stanic, které byly zaplaveny či zničeny) pro aktualizaci Povodňového plánu ČR i navazujících dílčích povodňových plánů, získání údajů pro stanovování záplavových území a jejich aktivních zón a rovněž pro aktualizaci územně plánovací dokumentace podle usnesení vlády č. 810/2002. Tyto údaje jsou rovněž používány při přípravě společné koncepce povodňové prevence v rámci Evropské komise, pro aktivity mezinárodních komisí pro ochranu Labe a Odry, které v minulém roce zpracovaly akční plány povodňové ochrany v povodí Labe, resp. Odry. Byl rovněž vyhodnocen i vliv vodních děl na vývoj povodně, a to zejména Vltavské kaskády. Byl proveden průzkum vývoje povodňové situace i na malých nepozorovaných tocích a byly zhodnoceny n-leté doby opakování u vrcholových průtoků povodňových vln.
III. etapa je souhrnem řady dalších interdisciplinárních studií, jako jsou změny jakosti povrchových a podzemních vod vlivem povodňové situace, vliv povodně na krajinu a na morfologii údolních niv, analýzy bezpečnosti vodních děl při zatížení extrémními povodňovými průtoky, zhodnocení činnosti povodňových orgánů, jakož i sociálních a eko-nomických dopadů srpnové povodně. Poměrně značné prostředky si vyžádalo pořízení podrobné datové, mapové a fotogrammetrické dokumentace povodně (např. datového skladu, dokumentace maximálních záplavových čar, ortofotomap aj.) pro další veřejné využívání.
Poslední IV. etapa projektu zahrnuje informace o povodni pro veřejnost prostřednictvím multimediálních prostředků, jako jsou film o dosažených výsledcích i získaných poznatcích, odborné publikace, informace pro zahraniční partnery přednášky aj. Tyto výstupy budou ukončeny v roce 2004.
Významnou součástí této závěrečné zprávy je návrh opatření ke zlepšení stavu povodňové ochrany v ČR. Usnesením vlády je uloženo zainteresovaným ústředním orgánům státní správy zahrnout tato opatření do svých resortních politik a koncepcí.
Projekt byl zahájen Ministerstvem životního prostředí v říjnu 2002 na základě usnesení vlády ze dne 7. října 2002 č. 977. Koordinátorem projektu byl tímto usnesením vlády určen Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.Masaryka v Praze, na řešení projektu se dále významně podílely Český hydrometeorologický ústav, Česká geologická služba, Agentura ochrany přírody a krajiny, správci povodí a další odborné organizace a experti. Průběh prací řídila a kontrolovala ustanovená Řídicí rada projektu složená ze zástupců zainteresovaných ministerstev, krajských úřadů a správců příslušných povodí.
Katastrofální povodeň v srpnu 2002 byla situací vyžadující koordinovaný postup sběru a vyhodnocení faktů a pořízení dokumentace pro budoucí potřebu. Na území České republiky jsou povodně hlavními živelními pohromami, nejčastěji ohrožujícími životy, zdraví a majetek obyvatel a vážně narušujícími ekonomickou infrastrukturu na postiženém území. Zvláště u takové povodně, jaká byla v srpnu 2002, u níž celkové škody dosáhly téměř 73 miliard Kč, je důležité věnovat mimořádnou pozornost důkladnému rozboru příčin a důsledků a rozšiřovat poznatky, jak se před škodlivými důsledky takovýchto přírodních extrémů co nejúčinněji chránit.
Projekt byl rozčleněn do čtyř etap. I. etapa byla ukončena Zprávou o meteorologických příčinách katastrofální povodně v srpnu 2002. Byly v ní analyzovány příčinné cirkulační poměry v atmosféře a porovnávány s podobnými případy v minulosti. Zároveň se hodnotily extremita, objemy, prostorové a časové rozložení srážek. Byla posouzena efektivnost technologických zařízení i postupů, jako jsou radary, satelitní snímky, spojovací systém, výpočetní technika a modelové přístupy v konfrontaci s vydanými výstrahami, varováním a hydrometeorologickým zpravodajstvím pro správce toků, povodňové orgány, krizové štáby a veřejnost. Provedené odhady pravděpodobných maximálních srážek a jejich možné povodňové odezvy ukázaly, že na našem území se mohou vyskytnout ještě vyšší plošné úhrny srážek a při zasažení celého povodí nelze proto vyloučit ještě větší extremitu povodně.
K významným výsledků II. etapy ukončené Zprávou o hydrologickém vyhodnocení katastrofální povodně v srpnu 2002 patří získání potřebných údajů (jako jsou kulminační průtoky, objemy a postupové doby povodňových vln, a to zejména v profilech vodoměrných stanic, které byly zaplaveny či zničeny) pro aktualizaci Povodňového plánu ČR i navazujících dílčích povodňových plánů, získání údajů pro stanovování záplavových území a jejich aktivních zón a rovněž pro aktualizaci územně plánovací dokumentace podle usnesení vlády č. 810/2002. Tyto údaje jsou rovněž používány při přípravě společné koncepce povodňové prevence v rámci Evropské komise, pro aktivity mezinárodních komisí pro ochranu Labe a Odry, které v minulém roce zpracovaly akční plány povodňové ochrany v povodí Labe, resp. Odry. Byl rovněž vyhodnocen i vliv vodních děl na vývoj povodně, a to zejména Vltavské kaskády. Byl proveden průzkum vývoje povodňové situace i na malých nepozorovaných tocích a byly zhodnoceny n-leté doby opakování u vrcholových průtoků povodňových vln.
III. etapa je souhrnem řady dalších interdisciplinárních studií, jako jsou změny jakosti povrchových a podzemních vod vlivem povodňové situace, vliv povodně na krajinu a na morfologii údolních niv, analýzy bezpečnosti vodních děl při zatížení extrémními povodňovými průtoky, zhodnocení činnosti povodňových orgánů, jakož i sociálních a eko-nomických dopadů srpnové povodně. Poměrně značné prostředky si vyžádalo pořízení podrobné datové, mapové a fotogrammetrické dokumentace povodně (např. datového skladu, dokumentace maximálních záplavových čar, ortofotomap aj.) pro další veřejné využívání.
Poslední IV. etapa projektu zahrnuje informace o povodni pro veřejnost prostřednictvím multimediálních prostředků, jako jsou film o dosažených výsledcích i získaných poznatcích, odborné publikace, informace pro zahraniční partnery přednášky aj. Tyto výstupy budou ukončeny v roce 2004.
Významnou součástí této závěrečné zprávy je návrh opatření ke zlepšení stavu povodňové ochrany v ČR. Usnesením vlády je uloženo zainteresovaným ústředním orgánům státní správy zahrnout tato opatření do svých resortních politik a koncepcí.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
