MŽP ČR: Vodní díla na dolním Labi by nenávratně poškodila unikátní přírodu

Výjimku z ochranných podmínek 29 kriticky a silně ohrožených druhů rostlin a živočichů, která je nutná pro stavbu vodních děl na dolním Labi, Ministerstvo životního prostředí neudělilo. Stavba jezů by totiž nenávratně poškodila tamější přírodu, unikátní i v evropském měřítku. Žádost podalo Ředitelství vodních cest. Rozhodnutí doposud nenabylo právní moci a je možné proti němu podat rozklad.

Výjimku je možné podle zákona udělit jen tehdy, pokud převažuje jiný veřejný zájem nad zájmem chránit unikátní přírodní jevy. To se v tomto případě ovšem neprokázalo:

* Stavba by ohrozila 29 kriticky a silně ohrožených druhů rostlin a živočichů, které se vyskytují v doprovodných ekosystémech řeky Labe.
* Stavba by nenávratně poškodila unikátní říční nivu. Dojde totiž ke změně vodního režimu a hladiny spodní vody, které zde umožňují život řadě druhů rostlin i živočichů. Řeka by tak přišla o pestrost, pro niž je právě tento úsek Labe unikátní v celoevropském měřítku. Praktické dopady takového kroku jsou zdokumentovány po stavbě jezu nad Střekovem.
* Stavba je v rozporu s mezinárodními závazky České republiky – Bernskou úmluvou o ochraně druhů a přírodních stanovišť, Ramsarskou úmluvou o ochraně mokřadů a směrnicemi EU o ochraně přírody [1].
* Stavba je ekonomicky neodůvodněná. Dokládá to zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu i studie Světové banky o efektivitě veřejných výdajů v ČR [2]. Obě potvrdily, že projekt se státu finančně nevyplatí. Zkušenosti z Německa, které má podstatně lepší podmínky pro provozování říční lodní dopravy, dokládají dlouhodobý pokles zájmu o tento způsob přepravy a Německo neuvažuje splavnění středního toku Labe. Stejná situace je i v celé Evropě, Spojených státech a bývalém Sovětském svazu. Po obou březích Labe vede železnice s kapacitou, která vysoko přesahuje současné i předpokládané objemy dopravy, a ve stejném přepravním koridoru je navíc připravována stavba dálnice D8.
* Se stavbou nesouhlasilo též sasské i německé spolkové ministerstvo životního prostředí, Národní park Sasské Švýcarsko a další instituce.
* Ke stavbě bylo vydáno nesouhlasné stanovisko z hlediska hodnocení vlivů stavby na životní prostředí. S umístěním stavby na území CHKO nesouhlasí ani správy obou postižených chráněných krajinných oblastí – CHKO České středohoří i CHKO Labské pískovce.
* Úprava řeky je v rozporu i s Evropskou dohodou o vodních cestách AGN [3].
* Ekologičnost vodní dopravy je prokazatelná pouze za předpokladu, že nedochází k likvidaci unikátních ekosystémů. K té by při stavbě vodních děl prokazatelně došlo.

Poznámky :

[1] Směrnice 79/409/EEC o ochraně volně žijících ptáků, Směrnice 92/43/EEC o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.

[2] Zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu ČR č. 01/15 publikovaná ve věstníku Nejvyššího kontrolního úřadu. Studie Světové banky o efektivitě veřejných výdajů v ČR z března r. 2000, strana 63 odstavec 2.133 - Inland Waterways.

[3] Smlouva AGN totiž “…připouští rozumné omezení ponorů na vodních cestách s měnícími se vodními stavy…” u již existujících vodních cest. Jedná se o minimální ponor 1,2 metru, který labská vodní cesta nyní bez problémů splňuje. Požadované řešení nelze považovat však za naplnění této smlouvy. Příloha III. smlouvy v odstavci III. totiž uvádí, jakých parametrů mají vodní cesty třídy E dosahovat při modernizaci. Již na první pohled je zřejmé, že se jedná o parametry na českém Labi nedosažitelné (ponor 250 cm, resp. 280 cm pro nově budované, nebo modernizované vodní cesty).