Tiskové zprávy
ZO ČSOP Rokycany: Volavka opět na svobodě
28. srpna 2008 | ZO ČSOP Rokycany
Poslední krásné dny prázdnin využili rokycanští ochránci přírody k návratu nejrůznějších druhů živočichů do volné přírody. V průběhu posledních dvou měsíců se stali pacienty záchranného centra ve Švermově ulici kromě běžných druhů i řada velice zajímavých a vzácných opeřenců.
Jmenujme např. káni rousnou, krutihlava obecného, ořešníka kropenatého či sluku lesní. Mezi zajímavé pacienty stanice lze počítat i mládě volavky popelavé, která strávilo u ochránců přírody několik týdnů. Do problému se dostalo při předčasném opuštění hnízda v kolonii volavek popelavých u Kařezských rybníků na Rokycansku. Ty patří mezi nejzajímavější ornitologické lokality, kde lze v této době pozorovat celou řadu ptačích druhů, např. volavky bílé, orly mořské či kolihy velké. Díky všímavosti lidí a obavám o život volavčího mláděte ze střetu s automobilem či volně pobíhajícím psem bylo mládě převezeno do záchranné stanice, kde dospělo a posléze bylo vypuštěno zpět do volné přírody.
Volavka popelavá je jedním z větších opeřenců, které lze u nás vidět nejen v době jarního a podzimního tahu, ale po celý rok. Je vysoká kolem jednoho metru a v rozpětí dosahuje kolem 170 centimetrů. Váha se pohybuje od 1,5 do 2 kilogramů. Opeření má různé odstíny šedi, staří ptáci pak mají hlavu i krk bílé a přes oko černý proužek. Mláďata jsou skoro celá šedá, jen na hlavě mají tmavší čepičku a nemají ani ozdobná pera v zátylí ani na hřbetě. Volavky jsou velmi přizpůsobiví ptáci, a proto jejich stavy pozvolna stoupají. Potřebují pouze vodu bohatou na drobné rybky a nepohrdnou ani hraboši na polích. Hnízdí nejčastěji v koloniích, i když jsou známá i jednotlivá hnízda. V nápadně velkém hnízdě na stromě či na zemi v rákosí se objevují vejce již na přelomu března a dubna.
Mladou volavku objevili obyvatelé Kařeza jak se několik dní prochází po zahradách a přilehlé komunikaci. Proto se rozhodli kontaktovat naši stanici, kde volavka zesílila a po několikatýdenní péči se mohla opět vrátit do svého přirozeného prostředí, tedy do volné přírody. Návrat vyléčeného živočicha do přírody je pro dobrovolníky v záchranném centru vždy radostnou událostí, nicméně ne vždy je léčba úspěšná. Nicméně ze statistik vyplývá, že kolem šedesáti procent přijatých živočichů se vrací zpět do volné přírody, což je jistě číslo velice zajímavé. Zhruba dvacet procent i přes veškerou péči uhyne nebo musí být utraceno a zbylých dvacet procent jsou trvale postižení živočichové, kteří zůstávají v péči rokycanské stanice nebo jsou nabídnuti dalším stanicím či jednotlivcům k dalšímu využití. Trvale handicapovaní živočichové mohou sloužit nejen k ekologické výchově, ale i k rozmnožování v zajetí. Jejich mláďata mohou být následně vypouštěna do přírody, což je jistě velice chvályhodné a vítané zvláště u vzácnějších druhů.
Mláďata, která předčasně opouštějí hnízdo jsou poměrně častou záležitostí, kterou musí řešit rokycanská záchranná stanice živočichů poskytující péči na Berounsku, Hořovicku a Rokycansku. Ročně tak přijímají dobrovolníci celkově kolem třista až třistapadesáti živočichů, přičemž mláďata tvoří zhruba třiceti procentní podíl.
S činností rokycanských ochránců přírody se je možno blíže seznámit na www.csop.erc.cz , přičemž se nezabývají jen záchrannou zvířat, ale i ekologickou výchovou, odbornými projekty a prací s dětmi a mládeží. Vzhledem k tomu, že náklady na tyto činnosti neustále narůstají, obracíme se na Vás s prosbou o podporu naší činnosti. Možností je hned několik. Buď navštívit některou z našich akcí nebo zaslat finanční dar na číslo účtu 842421389/0800, který je zřízen u České spořitelny, a.s. v Rokycanech. Pokud o svém daru dáte vědět, vystavíme Vám potvrzení o jeho přijetí, případně s Vámi sepíšeme smlouvu. Další neméně důležitou pomocí je pomoc materiální. Uvítáme např. nejrůznější krmivo pro zvířata – kočičí či psí konzervy, piškoty, slunečnice, obilí, granule, suchý chléb a pečivo, ale i materiál na výrobu voliér či krmítek – dřevo, hřebíky a jiné potřebné věci. Možností je tedy celá řada, takže je na Vás jakou z nich si vyberete.
Pavel MOULIS
předseda ZO ČSOP Rokycany
Jmenujme např. káni rousnou, krutihlava obecného, ořešníka kropenatého či sluku lesní. Mezi zajímavé pacienty stanice lze počítat i mládě volavky popelavé, která strávilo u ochránců přírody několik týdnů. Do problému se dostalo při předčasném opuštění hnízda v kolonii volavek popelavých u Kařezských rybníků na Rokycansku. Ty patří mezi nejzajímavější ornitologické lokality, kde lze v této době pozorovat celou řadu ptačích druhů, např. volavky bílé, orly mořské či kolihy velké. Díky všímavosti lidí a obavám o život volavčího mláděte ze střetu s automobilem či volně pobíhajícím psem bylo mládě převezeno do záchranné stanice, kde dospělo a posléze bylo vypuštěno zpět do volné přírody.
Volavka popelavá je jedním z větších opeřenců, které lze u nás vidět nejen v době jarního a podzimního tahu, ale po celý rok. Je vysoká kolem jednoho metru a v rozpětí dosahuje kolem 170 centimetrů. Váha se pohybuje od 1,5 do 2 kilogramů. Opeření má různé odstíny šedi, staří ptáci pak mají hlavu i krk bílé a přes oko černý proužek. Mláďata jsou skoro celá šedá, jen na hlavě mají tmavší čepičku a nemají ani ozdobná pera v zátylí ani na hřbetě. Volavky jsou velmi přizpůsobiví ptáci, a proto jejich stavy pozvolna stoupají. Potřebují pouze vodu bohatou na drobné rybky a nepohrdnou ani hraboši na polích. Hnízdí nejčastěji v koloniích, i když jsou známá i jednotlivá hnízda. V nápadně velkém hnízdě na stromě či na zemi v rákosí se objevují vejce již na přelomu března a dubna.
Mladou volavku objevili obyvatelé Kařeza jak se několik dní prochází po zahradách a přilehlé komunikaci. Proto se rozhodli kontaktovat naši stanici, kde volavka zesílila a po několikatýdenní péči se mohla opět vrátit do svého přirozeného prostředí, tedy do volné přírody. Návrat vyléčeného živočicha do přírody je pro dobrovolníky v záchranném centru vždy radostnou událostí, nicméně ne vždy je léčba úspěšná. Nicméně ze statistik vyplývá, že kolem šedesáti procent přijatých živočichů se vrací zpět do volné přírody, což je jistě číslo velice zajímavé. Zhruba dvacet procent i přes veškerou péči uhyne nebo musí být utraceno a zbylých dvacet procent jsou trvale postižení živočichové, kteří zůstávají v péči rokycanské stanice nebo jsou nabídnuti dalším stanicím či jednotlivcům k dalšímu využití. Trvale handicapovaní živočichové mohou sloužit nejen k ekologické výchově, ale i k rozmnožování v zajetí. Jejich mláďata mohou být následně vypouštěna do přírody, což je jistě velice chvályhodné a vítané zvláště u vzácnějších druhů.
Mláďata, která předčasně opouštějí hnízdo jsou poměrně častou záležitostí, kterou musí řešit rokycanská záchranná stanice živočichů poskytující péči na Berounsku, Hořovicku a Rokycansku. Ročně tak přijímají dobrovolníci celkově kolem třista až třistapadesáti živočichů, přičemž mláďata tvoří zhruba třiceti procentní podíl.
S činností rokycanských ochránců přírody se je možno blíže seznámit na www.csop.erc.cz , přičemž se nezabývají jen záchrannou zvířat, ale i ekologickou výchovou, odbornými projekty a prací s dětmi a mládeží. Vzhledem k tomu, že náklady na tyto činnosti neustále narůstají, obracíme se na Vás s prosbou o podporu naší činnosti. Možností je hned několik. Buď navštívit některou z našich akcí nebo zaslat finanční dar na číslo účtu 842421389/0800, který je zřízen u České spořitelny, a.s. v Rokycanech. Pokud o svém daru dáte vědět, vystavíme Vám potvrzení o jeho přijetí, případně s Vámi sepíšeme smlouvu. Další neméně důležitou pomocí je pomoc materiální. Uvítáme např. nejrůznější krmivo pro zvířata – kočičí či psí konzervy, piškoty, slunečnice, obilí, granule, suchý chléb a pečivo, ale i materiál na výrobu voliér či krmítek – dřevo, hřebíky a jiné potřebné věci. Možností je tedy celá řada, takže je na Vás jakou z nich si vyberete.
Pavel MOULIS
předseda ZO ČSOP Rokycany
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
