https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/vydra-a-bobr-do-pasti-vlci-jsou-umele-vypousteni
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tiskové zprávy

AOPK ČR: Vydra a bobr do pasti, vlci jsou uměle vypouštěni?

13. prosince 2018 | AOPK ČR
Autor: Karolína Šůlová, tel: 724 102 406
Tvrzení Českomoravské myslivecké jednoty o vlcích, vydře a bobrovi jsou přinejmenším zavádějící.

Pár poznámek k vlkovi:
* Celkové škody vyplacené chovatelům ve výši 788 000 Kč v roce 2017 jsou ve srovnání s miliardami vyplácenými zemědělcům za letošní sucho opravdu zanedbatelné a o dva řády nižší. Škody, které působí přemnožená spárkatá zvěř, jejíž stavy se nedaří myslivcům snížit, na lesích a zemědělských kulturách, se odhadují ročně na několik miliard korun.
* Programu péče o vlka, který AOPK ČR připravila, se nyní diskutuje s různými zájmovými skupinami. Je mezi nimi Českomoravská myslivecká jednota nebo svazy zemědělců a chovatelů. S podivem jsme si tedy vyslechli tvrzení, že tento program péče neobsahuje žádné návrhy opatření na prevenci proti škodám způsobených vlky.
* Program péče ve skutečnosti navrhuje hned několik opatření na státem financovanou prevenci proti útokům vlků na hospodářská zvířata a také výrazné zjednodušení procesu vyplácení škod. Především financování prevence, tedy elektrických ohradníků a pasteveckých psů, a poskytnutí plateb na pokrytí zvýšených nákladů na organizaci pastvy v územích s výskytem vlka jsou důležitými návrhy. Jejich realizace bude záležet především na dohodě mezi ministerstvy zemědělství a životního prostředí. Program péče o vlka tyto platby pro chovatele navrhuje.
* I když AOPK ČR zveřejňuje ověřené a nestranné informace o výskytu vlků na www.navratvlku.cz, neustále se opakují zavádějící informace o organizovaném vypouštění vlků ze zajetí. K žádnému vypouštění vlků státní orgány ochrany přírody v České republice nikdy nevydaly souhlas. Existují domněnky, že ve dvou ojedinělých letošních případech (u vlčice v Krkonoších a u vlka v Polsku u hranic s Ukrajinou) šlo právě o nelegálně vypuštěné jedince. Zmíněný program péče požaduje zavedení přísné evidence případných chovů vlka v zajetí. Samotnou podstatou ilegální činnosti je však bohužel fakt, že se cíleně odehrává bez vědomí úřadů.
* Právě jedinec, který s největší pravděpodobností pocházel ze zajetí (svědčí o tom obroušené a poškozené drápy, typické pro psy chované v kotci na betonové podlaze) stojí za letošním útokem na člověka v Polsku. Další nahlášený útok před několika dny v Dolním Sasku vlka jako původce útoku nepotvrdil, žádný ze 7 sebraných vzorků vlčí DNA neobsahovalo.
* Většina vlčích smeček, které mají své teritorium na území České republiky, pochází ze středoevropské nížinné populace vlků v Polsku a Německu (výjimkou je oblast Beskyd a Šumavy). Tato nížinná populace vlka je zvyklá se pohybovat i v hustě osídlené krajině. Pozorování vlků i ve dne a v blízkosti obcí (jejich teritorium na ně totiž mnohdy bezprostředně navazuje) není výjimkou. Vlci si i přesto zachovávají respekt před člověkem a kontaktu s ním se vyhýbají.

Pár poznámek k bobrovi:
* Program péče o bobra evropského existuje, není tedy třeba volat po „nutnosti jeho včasného nastavení“. Rozděluje ČR do tří zón, ve kterých se liší míra zájmu na ochraně tohoto druhu v závislosti na míře rizika vzniku závažných škod. Zvažuje se tu rizikovost výskytu bobra a míra škod, které jeho životní projevy mohou způsobit.
* Vymezení zóny C (13 % území ČR) není výsledkem „ideologické ochrany“, ale racionální úvahy. V zóně C je výskyt bobrů nežádoucí a měli by být cíleně loveni. Důvodem k vymezení zóny C byla prevence vzniku závažných hospodářských škod a ochrana bezpečnosti obyvatel.
* Myslivci bobra neloví, ač mohou. V zóně C má být bobr cíleně loven. Míra odlovu je však nedostatečná. Od roku 2016 bylo uloveno jen 16 bobrů na 8 lokalitách. Přičemž na území s povoleným odlovem se bobr vyskytuje na minimálně 19 lokalitách a jde uvažovat o počtu minimálně 80-100 zvířat.
* Možné je lovit i v zóně B, pokud jsou k tomu důvody, tedy riziko vzniku škod značného rozsahu a ohrožení bezpečnosti obyvatel. Proto je v posledních letech povolován odlov bobrů na rybnících v zóně B. Meziročně dochází k nárůstu počtu lokalit v zóně B, na kterých je odlov povolován.
* Ano, bobři nemohou žít všude. Jejich eliminaci je ale potřeba provádět humánně. Bobra je možné lovit palnou zbraní či odchytávat do živochytných pastí, kde je pak usmrceno palnou zbraní. Existují živochytné pasti, které byly vymyšleny přímo na odlov bobrů v Německu. Jsou bezpečné pro jakékoliv zvíře, které je v nich odchyceno.

Pár poznámek k vydře:
* Ano, některé státy již k určité regulaci vyder přistoupily, nicméně i tam je to poměrně kontroverzní. V žádném případě se nejedná o lov do smrtících pastí ani o plošné povolení (např. v Rakousku – střílení v určitém období roku + živochytné pasti, jen ve vybraných malých oblastech Horního a Dolního Rakouska a Korutan).
Karolína Šůlová, tel: 724 102 406 tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist