Tiskové zprávy
Správa NP Šumava: Vypouštění mláďat puštíka bělavého do volné přírody
11. srpna 2010 | Správa NP Šumava
V rámci projektu „Reintrodukce puštíka bělavého (Strix uralensis) na Šumavě" budou v tomto týdnu zoologové Správy NP a CHKO Šumava ve spolupráci se zoologickými zahradami, ZOO Praha a ZOO Ohrada Hluboká nad Vltavou, opět vypouštět odchovaná mláďata puštíků bělavých do volné přírody. Celkem se jedná o 4 mláďata tohoto kriticky ohroženého druhu, která se vypouští ze dvou aklimatizačních voliér umístěných ve vhodných lokalitách NP Šumava.
Puštík bělavý je naše druhá největší sova, jejíž výskyt je dokladován od 19. století v ČR, ale pouze na území Šumavy. Od začátku 20. století byl zjištěn silný úbytek početnosti populace s následným vymizením tohoto druhu z oblasti Šumavy. Za hlavní příčiny vymizení populace se považuje kombinace ztráty vhodných biotopů (ubývání listnatých a smíšených porostů pralesovitého charakteru) vlivem lesnického hospodaření a přímé pronásledování lovem.
Až do konce 70. let 20. století byl tento druh považován na území ČR za vyhynulý. Změna nastala po zahájení reintrodukčního programu Správou Národního parku Bavorský les v sousedním Německu, kdy od 80. let po prvních vypouštění uměle odchovaných mláďat byl puštík bělavý opět na Šumavě pozorován. Po vzniku Národního parku Šumava byl zahájen reintrodukční projekt i na naší straně - mladí jedinci puštíka bělavého se vypouštěli do přírody od roku 1995.
„V současné době se velikost populace puštíka bělavého na české straně Šumavy odhaduje na 15 - 20 párů. Od roku 1997 je dokladováno již několik vyhnízdění ve volné přírodě. Lze říci, že se jedná zatím o úspěšný reintrodukční program, který pomohl navrátit do šumavské přírody původní druh této sovy," řekl referent odboru zoologie Správy NP a CHKO Šumava Luděk Bufka.
Hlavními koordinátory projektu jsou Ing. Bohuslav Kloubec z CHKO Třeboňsko, RNDr. Luděk Bufka a Ing. Tomáš Lorenc ze Správy NP a CHKO Šumava ve spolupráci s českými zoologickými zahradami: ZOO Ohrada Hluboká nad Vltavou - koordinátor chovu v zoologických zahradách, dále ZOO Děčín, ZOOpark Chomutov, ZOO Praha, Záchranná stanice Pavlov, Záchranná stanice Aves Kladno a do roku 2008 i Přírodovědná stanice při Domě dětí a mládeže Horažďovice. Vzájemnou pomoc v projektu a předávání informací probíhá pochopitelně i s NP Bavorský les.
Puštík bělavý je naše druhá největší sova, jejíž výskyt je dokladován od 19. století v ČR, ale pouze na území Šumavy. Od začátku 20. století byl zjištěn silný úbytek početnosti populace s následným vymizením tohoto druhu z oblasti Šumavy. Za hlavní příčiny vymizení populace se považuje kombinace ztráty vhodných biotopů (ubývání listnatých a smíšených porostů pralesovitého charakteru) vlivem lesnického hospodaření a přímé pronásledování lovem.
Až do konce 70. let 20. století byl tento druh považován na území ČR za vyhynulý. Změna nastala po zahájení reintrodukčního programu Správou Národního parku Bavorský les v sousedním Německu, kdy od 80. let po prvních vypouštění uměle odchovaných mláďat byl puštík bělavý opět na Šumavě pozorován. Po vzniku Národního parku Šumava byl zahájen reintrodukční projekt i na naší straně - mladí jedinci puštíka bělavého se vypouštěli do přírody od roku 1995.
„V současné době se velikost populace puštíka bělavého na české straně Šumavy odhaduje na 15 - 20 párů. Od roku 1997 je dokladováno již několik vyhnízdění ve volné přírodě. Lze říci, že se jedná zatím o úspěšný reintrodukční program, který pomohl navrátit do šumavské přírody původní druh této sovy," řekl referent odboru zoologie Správy NP a CHKO Šumava Luděk Bufka.
Hlavními koordinátory projektu jsou Ing. Bohuslav Kloubec z CHKO Třeboňsko, RNDr. Luděk Bufka a Ing. Tomáš Lorenc ze Správy NP a CHKO Šumava ve spolupráci s českými zoologickými zahradami: ZOO Ohrada Hluboká nad Vltavou - koordinátor chovu v zoologických zahradách, dále ZOO Děčín, ZOOpark Chomutov, ZOO Praha, Záchranná stanice Pavlov, Záchranná stanice Aves Kladno a do roku 2008 i Přírodovědná stanice při Domě dětí a mládeže Horažďovice. Vzájemnou pomoc v projektu a předávání informací probíhá pochopitelně i s NP Bavorský les.
Vydání tohoto textu bylo podpořeno z Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR. Za obsah je zodpovědná výhradně redakce serveru Ekolist.cz a nelze jej v žádném případě považovat za názor MŽP.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk