Tiskové zprávy
Správa NP Šumava: Výsledky socio-ekonomického monitoringu na Šumavě: chceme Národní park Šumava a divočina neomezuje
Má Národní park Šumava smysl, cítíte se na území NP Šumava nebo NP Bavorský les nějak omezeni a souhlasíte s velikostí bezzásahového území v těchto národních parcích? Takové a další desítky podobných dotazů byly v posledních třech letech položeny tisícovkám návštěvníků a stovkám místních obyvatel na obou stranách hranice v rámci socio-ekonomického monitoringu. Jeho výsledky nyní dostanou k dispozici veřejnost i zástupci samosprávy.
Na otázky rozsáhlého monitoringu celkem odpovědělo 4500 lidí v letech 2017 až 2019. Pracovníci správ připravili otázky společně s odborníky z Univerzity BOKU ve Vídni a sběr probíhal jak v terénu na území obou národních parků, tak elektronicky v případě dotazování akceptace národního parku místními obyvateli.
Návštěvnost Národního parku Šumava
Na vytipovaných místech na území NP Šumava a NP Bavorský les bylo celkem instalováno 34 automatických sčítačů, které 18. listopadu 2017 začaly sčítat návštěvnost. Byly to nejrůznější druhy automatických sčítačů, včetně těch, které dokážou rozpoznat pěšího turistu, cyklistu nebo automobil.
„Za období mezi 18.11. 2017 až 17.11. 2018 jsme zaznamenali na území NP Šumava 1 840 000 návštěvníků, resp. 2 020 000 návštěv. Ve stejném období bylo v NP Bavorský les zaznamenáno cca 1 360 000 návštěv. Největší návštěvnost v průběhu jednoho roku, 127 tisíc lidí, zaznamenal sčítač u Roklanského potoka na Modravsku a pak u výběhu s vlky v Návštěvnickém centru Srní se 116 510 návštěvami,“ informuje manažer projektu Josef Štemberk.
Celková návštěvnost se tak relativně dobře shoduje s kvalifikovanými odhady informační a strážní služby, která návštěvnost na vybraných lokalitách sleduje více než 10 let.
Dotazníkové šetření návštěvníků
Zároveň se sčítáním návštěvníků probíhalo i jejich základní dotazování. Ve 12 dnech (listopad 2017 až říjen 2018) na 79 různých místech v Národním parku Šumava zaznamenávali proškolení pracovníci odpovědi návštěvníků do připraveného dotazníku.
„Zajímalo nás pochopitelně nejen, odkud návštěvníci přijeli, po kolikáté jsou na Šumavě, jaký je jejich základní zdroj informací o Šumavě, ale také jaký názor mají na instituci národního parku, co se jim v parku líbí a co nelíbí. Zda mají pocit, že by je v jejich pobytu na Šumavě národní park nějak omezoval, nebo jak vnímají přirozený vývoj lesa,“ vysvětluje manažerka projektu Barbora Kučeravá.
Z odpovědí vyplynulo, že 95 % návštěvníků považuje zřízení NP Šumava za smysluplné. Pro třetinu návštěvníků hraje existence národního parku velmi důležitou nebo velkou roli při rozhodování o návštěvě (v NP Bavorský les odpovědělo na tuto otázku stejně 58 % návštěvníků). Až 71 % dotazovaných si myslí, že rekreační možnosti na území NP Šumava nejsou vůbec nebo spíše nejsou omezeny (v NP Bavorský les je to 94 %).
„V jiném tematickém modulu jsme se také ptali na spokojenost s velikostí bezzásahových ploch. Pro zachování současné velikosti nebo jejich rozšíření bylo 78 procent oslovených. Pouze 6,5 procenta respondentů by tuto plochu chtělo zmenšit a 15,5 % na to nemělo žádný názor. Nebyly přitom zjištěny žádné rozdíly mezi turisty a místními obyvateli.“
Dotazníkové šetření u místních obyvatel
Jako místní obyvatelé byli v projektu definováni residenti bývalých okresů Klatovy, Prachatice a Český Krumlov na české straně, a okresů Regen a Freyung-Grafenau na německé straně, ve kterých se národní parky nacházejí.
„Zaměřili jsme se na otázky související se správou území, rolí Správy národního parku a také s vnímáním bezzásahovosti. Připravili jsme proto pro místní dotazník s 35 otázkami, na který nám na české straně odpovědělo 352 respondentů,“ říká projektový koordinátor Josef Štemberk.
Dotazníkové šetření bylo vedeno elektronicky a například ve virtuálním referendu o další existenci NP Šumava by 93,5 % hlasovalo pro zachování NP. Pouze 3,1 % by hlasovalo pro jeho zrušení. Pro srovnání, při stejném hlasování v NP Bavorský les, by pro existenci NP Bavorský les hlasovalo 85,5 % a pro zrušení by bylo 8,6 %.
Dále pak 57 % oslovených místních věří, že Správa NP pracuje správně. Dobře informováno o aktivitách Správy se cítí 34 % dotazovaných. 90 % považuje zřízení NP Šumava za smysluplné a stejné procento lidí nepociťuje žádná či spíše žádná omezení ve svém životě vyplývající ze života uvnitř nebo v blízkosti NP Šumava.
„S tvrzením, že nově rodící se divočina přitahuje turisty, souhlasí 89 procent místních. V NP Bavorský les stejně odpovědělo jen 66 procent. Více než 70 procent souhlasí, že národní park zvyšuje kvalitu života v regionu a prakticky stejné procento dotazovaných souhlasí s tím, že národní park má pozitivní vliv na ekonomický rozvoj regionu,“ shrnuje další fakta z monitoringu mluvčí Národního parku Šumava Jan Dvořák a dodává:
„V rámci hodnocení odpovědí se ukázaly i zajímavé paradoxy. Například více než 80 procent všech místních obyvatel souhlasí s tím, že mrtvé dřevo hraje důležitou roli pro biologickou rozmanitost lesa a pro přežití vzácných druhů. Ale zároveň tři čtvrtiny dotazovaných souhlasí s tím, že na plochách s mrtvým dřevem došlo ke ztrátě jedinečné přírody, a necelá polovina souhlasí s tím, že suché stromy odstrašují turisty.“
Je tedy jasné, že vědomosti o důležitosti odumřelého dřeva a tím i ochrany přírodních procesů je nadále důležité veřejnosti zprostředkovávat. Správa proto musí pokračovat v úspěšném programu environmentální výchovy pro děti a mládež. Musí zveřejňovat a vysvětlovat výsledky monitoringu a výzkumu, prováděných v národním parku. K vyřešení rozporu mezi správnými vědomostmi a negativními pocity ale pomůže i čas, jak se ukazuje v Bavorském lese.
Projekt se také zaměřil na ekonomický přínos obou národních parků. Nocující hosté zaplatili za svůj pobyt v regionu Národního parku Šumava průměrně 857,1 Kč na osobu a den. Jednodenní hosté utratili ve dni dotazování průměrně 290,8 Kč a místní obyvatelé a chalupáři pak průměrně 223,7 Kč na osobu. Celkový hrubý roční obrat turistů byl 1 177 mil. Kč a čistý obrat 1 013 mil. Kč za rok. V regionu Národního parku Bavorský les utratil průměrný turista samozřejmě o něco více. Proto je obrat i přes nižší počet návštěv o něco vyšší. Hrubý obrat je 52,4 mil. € (cca 1 360 mil. Kč) a čistý obrat 46,4 mil. € (cca 1 200 mil. Kč.
„Výsledky tohoto rozsáhlého monitoringu, které máme nyní k dispozici nejen my, ale i široká veřejnost, včetně šumavských obyvatel a podnikatelů, nám odhalil nové výzvy. Určitě se zaměříme na zlepšování těch věcí, které v rámci projektu nebyly hodnocené příliš kladně. Dobrá zpráva je, že jsou řešitelné. Například se ukázalo, že lidé nejsou spokojeni s množstvím a kvalitou toalet na našich parkovištích. Už na změně pracujeme!“ hodnotí ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený.
„Je evidentní, že existence národního parku přináší do regionu turistický ruch a s ním i ekonomický rozvoj regionu. Značka národní park je tak ohromným turistickým lákadlem a místní obyvatelé z toho mohou dobře profitovat. Co mě mimořádně těší je, že omezení spojená s ochranou přírody v národním parku turisté nijak nevnímají. Protože právě to je naším dlouhodobým cílem – chránit cenné přírodní hodnoty a tuto ochranu skloubit s udržitelným rozvojem regionu a šetrným turismem s přidanou hodnotou,“ zakončuje ministr životního prostředí Richard Brabec.
Projekt „Zavedení přeshraničního socioekonomického monitorovacího systému v Národních parcích Šumava a Bavorský les“, jehož náklady byly 7,3 miliónů korun a 85 % bylo spolufinancováno z Programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Svobodný stát Bavorsko Cíl EÚS 2014 – 2020, pokračuje v rámci udržitelnosti projektu dále a to po dobu nejméně pěti let.
S podrobnými výsledky projektu je možné se seznámit zde: https://www.npsumava.cz/wp-content/uploads/2020/04/brozurka_socioekonom_cz_fin.pdf
Na otázky rozsáhlého monitoringu celkem odpovědělo 4500 lidí v letech 2017 až 2019. Pracovníci správ připravili otázky společně s odborníky z Univerzity BOKU ve Vídni a sběr probíhal jak v terénu na území obou národních parků, tak elektronicky v případě dotazování akceptace národního parku místními obyvateli.
Návštěvnost Národního parku Šumava
Na vytipovaných místech na území NP Šumava a NP Bavorský les bylo celkem instalováno 34 automatických sčítačů, které 18. listopadu 2017 začaly sčítat návštěvnost. Byly to nejrůznější druhy automatických sčítačů, včetně těch, které dokážou rozpoznat pěšího turistu, cyklistu nebo automobil.
„Za období mezi 18.11. 2017 až 17.11. 2018 jsme zaznamenali na území NP Šumava 1 840 000 návštěvníků, resp. 2 020 000 návštěv. Ve stejném období bylo v NP Bavorský les zaznamenáno cca 1 360 000 návštěv. Největší návštěvnost v průběhu jednoho roku, 127 tisíc lidí, zaznamenal sčítač u Roklanského potoka na Modravsku a pak u výběhu s vlky v Návštěvnickém centru Srní se 116 510 návštěvami,“ informuje manažer projektu Josef Štemberk.
Celková návštěvnost se tak relativně dobře shoduje s kvalifikovanými odhady informační a strážní služby, která návštěvnost na vybraných lokalitách sleduje více než 10 let.
Dotazníkové šetření návštěvníků
Zároveň se sčítáním návštěvníků probíhalo i jejich základní dotazování. Ve 12 dnech (listopad 2017 až říjen 2018) na 79 různých místech v Národním parku Šumava zaznamenávali proškolení pracovníci odpovědi návštěvníků do připraveného dotazníku.
„Zajímalo nás pochopitelně nejen, odkud návštěvníci přijeli, po kolikáté jsou na Šumavě, jaký je jejich základní zdroj informací o Šumavě, ale také jaký názor mají na instituci národního parku, co se jim v parku líbí a co nelíbí. Zda mají pocit, že by je v jejich pobytu na Šumavě národní park nějak omezoval, nebo jak vnímají přirozený vývoj lesa,“ vysvětluje manažerka projektu Barbora Kučeravá.
Z odpovědí vyplynulo, že 95 % návštěvníků považuje zřízení NP Šumava za smysluplné. Pro třetinu návštěvníků hraje existence národního parku velmi důležitou nebo velkou roli při rozhodování o návštěvě (v NP Bavorský les odpovědělo na tuto otázku stejně 58 % návštěvníků). Až 71 % dotazovaných si myslí, že rekreační možnosti na území NP Šumava nejsou vůbec nebo spíše nejsou omezeny (v NP Bavorský les je to 94 %).
„V jiném tematickém modulu jsme se také ptali na spokojenost s velikostí bezzásahových ploch. Pro zachování současné velikosti nebo jejich rozšíření bylo 78 procent oslovených. Pouze 6,5 procenta respondentů by tuto plochu chtělo zmenšit a 15,5 % na to nemělo žádný názor. Nebyly přitom zjištěny žádné rozdíly mezi turisty a místními obyvateli.“
Dotazníkové šetření u místních obyvatel
Jako místní obyvatelé byli v projektu definováni residenti bývalých okresů Klatovy, Prachatice a Český Krumlov na české straně, a okresů Regen a Freyung-Grafenau na německé straně, ve kterých se národní parky nacházejí.
„Zaměřili jsme se na otázky související se správou území, rolí Správy národního parku a také s vnímáním bezzásahovosti. Připravili jsme proto pro místní dotazník s 35 otázkami, na který nám na české straně odpovědělo 352 respondentů,“ říká projektový koordinátor Josef Štemberk.
Dotazníkové šetření bylo vedeno elektronicky a například ve virtuálním referendu o další existenci NP Šumava by 93,5 % hlasovalo pro zachování NP. Pouze 3,1 % by hlasovalo pro jeho zrušení. Pro srovnání, při stejném hlasování v NP Bavorský les, by pro existenci NP Bavorský les hlasovalo 85,5 % a pro zrušení by bylo 8,6 %.
Dále pak 57 % oslovených místních věří, že Správa NP pracuje správně. Dobře informováno o aktivitách Správy se cítí 34 % dotazovaných. 90 % považuje zřízení NP Šumava za smysluplné a stejné procento lidí nepociťuje žádná či spíše žádná omezení ve svém životě vyplývající ze života uvnitř nebo v blízkosti NP Šumava.
„S tvrzením, že nově rodící se divočina přitahuje turisty, souhlasí 89 procent místních. V NP Bavorský les stejně odpovědělo jen 66 procent. Více než 70 procent souhlasí, že národní park zvyšuje kvalitu života v regionu a prakticky stejné procento dotazovaných souhlasí s tím, že národní park má pozitivní vliv na ekonomický rozvoj regionu,“ shrnuje další fakta z monitoringu mluvčí Národního parku Šumava Jan Dvořák a dodává:
„V rámci hodnocení odpovědí se ukázaly i zajímavé paradoxy. Například více než 80 procent všech místních obyvatel souhlasí s tím, že mrtvé dřevo hraje důležitou roli pro biologickou rozmanitost lesa a pro přežití vzácných druhů. Ale zároveň tři čtvrtiny dotazovaných souhlasí s tím, že na plochách s mrtvým dřevem došlo ke ztrátě jedinečné přírody, a necelá polovina souhlasí s tím, že suché stromy odstrašují turisty.“
Je tedy jasné, že vědomosti o důležitosti odumřelého dřeva a tím i ochrany přírodních procesů je nadále důležité veřejnosti zprostředkovávat. Správa proto musí pokračovat v úspěšném programu environmentální výchovy pro děti a mládež. Musí zveřejňovat a vysvětlovat výsledky monitoringu a výzkumu, prováděných v národním parku. K vyřešení rozporu mezi správnými vědomostmi a negativními pocity ale pomůže i čas, jak se ukazuje v Bavorském lese.
Projekt se také zaměřil na ekonomický přínos obou národních parků. Nocující hosté zaplatili za svůj pobyt v regionu Národního parku Šumava průměrně 857,1 Kč na osobu a den. Jednodenní hosté utratili ve dni dotazování průměrně 290,8 Kč a místní obyvatelé a chalupáři pak průměrně 223,7 Kč na osobu. Celkový hrubý roční obrat turistů byl 1 177 mil. Kč a čistý obrat 1 013 mil. Kč za rok. V regionu Národního parku Bavorský les utratil průměrný turista samozřejmě o něco více. Proto je obrat i přes nižší počet návštěv o něco vyšší. Hrubý obrat je 52,4 mil. € (cca 1 360 mil. Kč) a čistý obrat 46,4 mil. € (cca 1 200 mil. Kč.
„Výsledky tohoto rozsáhlého monitoringu, které máme nyní k dispozici nejen my, ale i široká veřejnost, včetně šumavských obyvatel a podnikatelů, nám odhalil nové výzvy. Určitě se zaměříme na zlepšování těch věcí, které v rámci projektu nebyly hodnocené příliš kladně. Dobrá zpráva je, že jsou řešitelné. Například se ukázalo, že lidé nejsou spokojeni s množstvím a kvalitou toalet na našich parkovištích. Už na změně pracujeme!“ hodnotí ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený.
„Je evidentní, že existence národního parku přináší do regionu turistický ruch a s ním i ekonomický rozvoj regionu. Značka národní park je tak ohromným turistickým lákadlem a místní obyvatelé z toho mohou dobře profitovat. Co mě mimořádně těší je, že omezení spojená s ochranou přírody v národním parku turisté nijak nevnímají. Protože právě to je naším dlouhodobým cílem – chránit cenné přírodní hodnoty a tuto ochranu skloubit s udržitelným rozvojem regionu a šetrným turismem s přidanou hodnotou,“ zakončuje ministr životního prostředí Richard Brabec.
Projekt „Zavedení přeshraničního socioekonomického monitorovacího systému v Národních parcích Šumava a Bavorský les“, jehož náklady byly 7,3 miliónů korun a 85 % bylo spolufinancováno z Programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Svobodný stát Bavorsko Cíl EÚS 2014 – 2020, pokračuje v rámci udržitelnosti projektu dále a to po dobu nejméně pěti let.
S podrobnými výsledky projektu je možné se seznámit zde: https://www.npsumava.cz/wp-content/uploads/2020/04/brozurka_socioekonom_cz_fin.pdf
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
