Tiskové zprávy
Arnika: Výstava Budoucnost bez jedů v Hodoníně
Výstava Budoucnost bez jedů (BBJ), která je součástí stejnojmenné kampaně sdružení Arnika, ukončila své putování po krkonošských školách a přesunula se do Hodonína, kde bude do 25. února. Výstavu ve spolupráci s Arnikou v Hodoníně pořádá paní Kateřina Hájková ze základní školy Očovská 1. Výstava bude určena především pro výuku ve škole. Veřejnost ji bude moci navštívit ve čtvrtek 17. a 24. února v době od 14:00 do 16:00 hodin.
Výstava se věnuje problematice toxických látek jako jsou rtuť, dioxiny (1), pesticidy, polychlorované bifenyly (2), PVC a další látky, které ohrožují život moderního člověka. Lidé se na výstavě dozvědí jak tyto látky vznikají, jak se dostávají do životního prostředí, jak působí na zdraví člověka a jak se lze tomuto působení bránit, respektive mu předejít.
Kolik vybraných toxických látek má kdo kolem sebe se lidé dozví na podzim. V září má tyto údaje poprvé zveřejnit Ministerstvo životního prostředí do tzv. Integrovaného registru znečišťování (3). V něm lidé naleznou údaje o 72 látkách, které podniky vypouštějí do vzduchu, vody, půdy nebo které jsou obsaženy v odpadech či odpadních vodách z těchto provozů.
V rámci výstavy mohou občané připojit své podpisy pod petici Budoucnost bez jedů II, která požaduje snížení zátěže životního prostředí a zdraví lidí toxickými látkami. Pod petici se podepsalo již na 8 000 občanů a zastupitelů českých a moravských měst a obcí.
Část z výstavy je zaměřená také na témata dioxinů a pesticidů, která jsou zvláště pro oblast jižní Moravy stále aktuální. V Hodoníně byla dříve v provozu spalovna nebezpečných odpadů, u které byly naměřeny vysoké koncentrace toxických dioxinů v emisích. Ještě na konci roku měla s emisemi těchto látek problémy také spalovna zdravotnických odpadů v Břeclavi. Velkým zdrojem úniku dioxinů do životního prostředí byl koncem 80. let minulého století také požár skladu pesticidů v Boršově u Kyjova. Na Hodonínsku také pravděpodobně skončila část popílků z českých spaloven odpadů s vysokým obsahem dioxinů. ”Zpřísnit nakládání s těmito odpady žádá mimo jiné petice Budoucnost bez jedů - II, která výstavu provází,” upřesnil vztah výstavy k problémům Hodonínska tiskový mluvčí Arniky Marek Jehlička
Po ukončení výstavy v Hodoníně poputuje expozice do Českých Budějovic.
Poznámky:
(1) Dioxiny jsou vysoce toxické látky nebezpečné již ve stopových koncentracích. Kumulují se v živočišných tukových tkáních. Jejich koncentraci v životním prostředí zvyšují i drobné prachové částice. Dlouhodobé působení dioxinů a PCB vede k poškození imunitního a nervového systému, dále ke změnám endokrinního systému (zejména štítné žlázy) a reprodukčních funkcí. Některé studie prokázaly také jejich vliv na snížení inteligence, snížení schopnosti soustředění a vliv na chování (hyperaktivita u dětí). Jsou to látky, které se dlouhodobě kumulují v těle. (zdroj: webové stránky Státního zdravotního ústavu – www.chpr.szu.cz - “Dioxiny v potravinách”)
(2) Polychlorované bifenyly (PCB) byly vyráběny od roku 1930 jako chemické látky pro průmyslové využití. Jsou to velice stabilní chlororganické látky. Nerozpouštějí se ve vodě, zato se vážou na tuky. Používaly se do transformátorových a kondenzátorových olejů, do barev, plastifikátorů, ale třeba také na propisovací papíry a do inkoustů. Dokonce i do rtěnek. Poté, co byl zjištěn jejich negativní vliv na lidské zdraví, byla v roce 1984 zakázána jejich výroba i v tehdejším Československu (v Chemku Strážské na Slovensku). Dodnes jsou přítomny především v transformátorech a kondenzátorech a jsou nejspíše nejproblematičtějšími látkami v odpadech. V již velice nízkých koncentracích poškozují hormonální a imunitní systém člověka. Lidé, kteří přicházeli pravidelně do styku s vysokými koncentracemi PCB onemocněli tzv. chlorakné, dysfunkcemi jater, měli dýchací potíže a řadu dalších zdravotních problémů.
(3) Integrovaný registr znečišťování je databáze údajů, která mapuje toky vybraných chemických látek v konkrétních průmyslových podnicích a zpřístupňuje je veřejnosti. V praxi to znamená, že z databáze bude možno zjistit údaje o tom, kolik dané chemické látky za rok konkrétní průmyslový provoz vypouští do vzduchu, vody, půdy a kolik se této látky předává mimo něj (v odpadu či odpadních vodách). Pro lidi to může být první krok při pátrání po čistotě prostředí, ve kterém žije.
(4) Putování výstavy bylo podpořeno v rámci projektu Budoucnost bez jedů pro povodí Dunaje. Tento projekt je podpořen Regionálním environmentálním centrem pro střední a východní Evropu (REC) v zastoupení UNDP/GEF v rámci Dunajského regionálního projektu.
Kontakt:
Mgr. Kristina Beranová, kristina.beranova@arnika.org, 606 925 285
Výstava se věnuje problematice toxických látek jako jsou rtuť, dioxiny (1), pesticidy, polychlorované bifenyly (2), PVC a další látky, které ohrožují život moderního člověka. Lidé se na výstavě dozvědí jak tyto látky vznikají, jak se dostávají do životního prostředí, jak působí na zdraví člověka a jak se lze tomuto působení bránit, respektive mu předejít.
Kolik vybraných toxických látek má kdo kolem sebe se lidé dozví na podzim. V září má tyto údaje poprvé zveřejnit Ministerstvo životního prostředí do tzv. Integrovaného registru znečišťování (3). V něm lidé naleznou údaje o 72 látkách, které podniky vypouštějí do vzduchu, vody, půdy nebo které jsou obsaženy v odpadech či odpadních vodách z těchto provozů.
V rámci výstavy mohou občané připojit své podpisy pod petici Budoucnost bez jedů II, která požaduje snížení zátěže životního prostředí a zdraví lidí toxickými látkami. Pod petici se podepsalo již na 8 000 občanů a zastupitelů českých a moravských měst a obcí.
Část z výstavy je zaměřená také na témata dioxinů a pesticidů, která jsou zvláště pro oblast jižní Moravy stále aktuální. V Hodoníně byla dříve v provozu spalovna nebezpečných odpadů, u které byly naměřeny vysoké koncentrace toxických dioxinů v emisích. Ještě na konci roku měla s emisemi těchto látek problémy také spalovna zdravotnických odpadů v Břeclavi. Velkým zdrojem úniku dioxinů do životního prostředí byl koncem 80. let minulého století také požár skladu pesticidů v Boršově u Kyjova. Na Hodonínsku také pravděpodobně skončila část popílků z českých spaloven odpadů s vysokým obsahem dioxinů. ”Zpřísnit nakládání s těmito odpady žádá mimo jiné petice Budoucnost bez jedů - II, která výstavu provází,” upřesnil vztah výstavy k problémům Hodonínska tiskový mluvčí Arniky Marek Jehlička
Po ukončení výstavy v Hodoníně poputuje expozice do Českých Budějovic.
Poznámky:
(1) Dioxiny jsou vysoce toxické látky nebezpečné již ve stopových koncentracích. Kumulují se v živočišných tukových tkáních. Jejich koncentraci v životním prostředí zvyšují i drobné prachové částice. Dlouhodobé působení dioxinů a PCB vede k poškození imunitního a nervového systému, dále ke změnám endokrinního systému (zejména štítné žlázy) a reprodukčních funkcí. Některé studie prokázaly také jejich vliv na snížení inteligence, snížení schopnosti soustředění a vliv na chování (hyperaktivita u dětí). Jsou to látky, které se dlouhodobě kumulují v těle. (zdroj: webové stránky Státního zdravotního ústavu – www.chpr.szu.cz - “Dioxiny v potravinách”)
(2) Polychlorované bifenyly (PCB) byly vyráběny od roku 1930 jako chemické látky pro průmyslové využití. Jsou to velice stabilní chlororganické látky. Nerozpouštějí se ve vodě, zato se vážou na tuky. Používaly se do transformátorových a kondenzátorových olejů, do barev, plastifikátorů, ale třeba také na propisovací papíry a do inkoustů. Dokonce i do rtěnek. Poté, co byl zjištěn jejich negativní vliv na lidské zdraví, byla v roce 1984 zakázána jejich výroba i v tehdejším Československu (v Chemku Strážské na Slovensku). Dodnes jsou přítomny především v transformátorech a kondenzátorech a jsou nejspíše nejproblematičtějšími látkami v odpadech. V již velice nízkých koncentracích poškozují hormonální a imunitní systém člověka. Lidé, kteří přicházeli pravidelně do styku s vysokými koncentracemi PCB onemocněli tzv. chlorakné, dysfunkcemi jater, měli dýchací potíže a řadu dalších zdravotních problémů.
(3) Integrovaný registr znečišťování je databáze údajů, která mapuje toky vybraných chemických látek v konkrétních průmyslových podnicích a zpřístupňuje je veřejnosti. V praxi to znamená, že z databáze bude možno zjistit údaje o tom, kolik dané chemické látky za rok konkrétní průmyslový provoz vypouští do vzduchu, vody, půdy a kolik se této látky předává mimo něj (v odpadu či odpadních vodách). Pro lidi to může být první krok při pátrání po čistotě prostředí, ve kterém žije.
(4) Putování výstavy bylo podpořeno v rámci projektu Budoucnost bez jedů pro povodí Dunaje. Tento projekt je podpořen Regionálním environmentálním centrem pro střední a východní Evropu (REC) v zastoupení UNDP/GEF v rámci Dunajského regionálního projektu.
Kontakt:
Mgr. Kristina Beranová, kristina.beranova@arnika.org, 606 925 285
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
