Tiskové zprávy
KDU-ČSL: Výstavba kanálu Dunaj-Odra-Labe je nevýhodná ve všech variantách. Navíc může ohrozit i zdroje pitné vody, hodnotí projekt KDU-ČSL
6. listopadu 2019 | KDU-ČSL
Lidovci nesouhlasí s plánovanou výstavbou vodního kanálu Dunaj-Odra-Labe (dále D-O-L). Zpochybňují také studii proveditelnosti celého projektu, která přinesla více nezodpovězených otázek než konstruktivních odpovědí. Studie prokázala, že záměr je investorsky a ekonomicky nevýhodný ve všech variantách. Podle poslance KDU-ČSL a bývalého ministra zemědělství Mariana Jurečky může navíc výstavba ohrozit okolní zdroje pitné vody, voda z průplavu se totiž dostane do kontaktu s podzemními i povrchovými vodami.
„Kanál urychlí šíření invazivních druhů a patogenů. Průplav také zasáhne do vysokého počtu vodohospodářsky významných vodních útvarů, prochází přes infiltrační oblasti zdrojů pitných vod. V praxi to znamená, že může dojít ke znečištění pitné vody,“ jmenuje rizika stavby Marian Jurečka, kterého udivuje i fakt, že kanál podle studie nepočítá s dnes realizovanými a plánovanými protipovodňovými opatřeními. V případě povodní by se tak voda odváděla kanálem, což ale odborníci nedoporučují.
Zásadní slabinou celého záměru jsou podle něj také úzká a neprůchodná místa na zahraničních úsecích na Labi, Dunaji i Odře. Pokud nedojde k odstranění těchto těžko dostupných míst, není možné části řek adekvátně využívat k dopravě. „Navíc v projektu chybí zcela zásadní posudek, který by zhodnotil vliv výstavby na půdu. Celkově se jí zabere asi 50 kilometrů čtverečních," upozorňuje.
Jurečka zmiňuje také chybějící seriózní průzkum u domácích firem, který by ukázal, jaké zboží a komodity by chtěly po kanále firmy dopravovat. Podle Jurečky bychom za 645 miliard korun měli v České republice vybudovanou vysokorychlostní železnici. „Kromě vysokorychlostní tratě preferuji také budování dálnic a rychlostních komunikací, které přinesou na větším území zlepšení dopravy pro všechny občany a také hospodářský rozvoj regionů,“ dodal lidovecký poslanec.
Senát uspořádal na konci června veřejné slyšení, které upozornilo na závažné nedostatky studie proveditelnosti. „Odhady a předpoklady ekonomických, celospolečenských a environmentálních významů a vlivů záměrů jsou nepřesvědčivé, potřeba a pozitivní přínos záměru nebyl prokázán,“ komentuje výsledek senátorka KDU-ČSL Jitka Seitlová. Dodává, že podle odborníků není možné brát v potaz ekonomické vyhodnocení studie, chybí totiž správná metodika zpracování, která je navíc v rozporu s postupy požadovanými EU.
„Nelze než souhlasit s názorem dopravních expertů, že naše země potřebuje zajistit udržitelnou, rychlou a bezemisní mobilitu dopravních sítí po celé ploše území ČR a propojení s ostatními zeměmi. Ale finančně náročný D-O-L, ve srovnání se současnou rychlejší a energeticky méně náročnější železnicí, není řešením. Může naopak způsobit značné a nevratné škody,“ říká Seitlová. Upozorňuje také na neobvyklý postup ministerstva dopravy, které si zadalo další studii k posouzení projektu D-O-L. „Nechalo ji ale vypracovat Sdružením DOL, které výstavbu prosazuje. Nejsem si jistá, zda takovýto posudek může být objektivní," uzavírá Seitlová.
„Kanál urychlí šíření invazivních druhů a patogenů. Průplav také zasáhne do vysokého počtu vodohospodářsky významných vodních útvarů, prochází přes infiltrační oblasti zdrojů pitných vod. V praxi to znamená, že může dojít ke znečištění pitné vody,“ jmenuje rizika stavby Marian Jurečka, kterého udivuje i fakt, že kanál podle studie nepočítá s dnes realizovanými a plánovanými protipovodňovými opatřeními. V případě povodní by se tak voda odváděla kanálem, což ale odborníci nedoporučují.
Zásadní slabinou celého záměru jsou podle něj také úzká a neprůchodná místa na zahraničních úsecích na Labi, Dunaji i Odře. Pokud nedojde k odstranění těchto těžko dostupných míst, není možné části řek adekvátně využívat k dopravě. „Navíc v projektu chybí zcela zásadní posudek, který by zhodnotil vliv výstavby na půdu. Celkově se jí zabere asi 50 kilometrů čtverečních," upozorňuje.
Jurečka zmiňuje také chybějící seriózní průzkum u domácích firem, který by ukázal, jaké zboží a komodity by chtěly po kanále firmy dopravovat. Podle Jurečky bychom za 645 miliard korun měli v České republice vybudovanou vysokorychlostní železnici. „Kromě vysokorychlostní tratě preferuji také budování dálnic a rychlostních komunikací, které přinesou na větším území zlepšení dopravy pro všechny občany a také hospodářský rozvoj regionů,“ dodal lidovecký poslanec.
Senát uspořádal na konci června veřejné slyšení, které upozornilo na závažné nedostatky studie proveditelnosti. „Odhady a předpoklady ekonomických, celospolečenských a environmentálních významů a vlivů záměrů jsou nepřesvědčivé, potřeba a pozitivní přínos záměru nebyl prokázán,“ komentuje výsledek senátorka KDU-ČSL Jitka Seitlová. Dodává, že podle odborníků není možné brát v potaz ekonomické vyhodnocení studie, chybí totiž správná metodika zpracování, která je navíc v rozporu s postupy požadovanými EU.
„Nelze než souhlasit s názorem dopravních expertů, že naše země potřebuje zajistit udržitelnou, rychlou a bezemisní mobilitu dopravních sítí po celé ploše území ČR a propojení s ostatními zeměmi. Ale finančně náročný D-O-L, ve srovnání se současnou rychlejší a energeticky méně náročnější železnicí, není řešením. Může naopak způsobit značné a nevratné škody,“ říká Seitlová. Upozorňuje také na neobvyklý postup ministerstva dopravy, které si zadalo další studii k posouzení projektu D-O-L. „Nechalo ji ale vypracovat Sdružením DOL, které výstavbu prosazuje. Nejsem si jistá, zda takovýto posudek může být objektivní," uzavírá Seitlová.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk