Česká společnost ornitologická: Vzácní orli královští už začínají hnízdit

Orlům královským, klenotům mezi českými dravci, začala hnízdní sezóna. Nejméně jeden pár už sedí na vejcích a u dalších to ornitologové brzy očekávají. Loňský rok byl pro orly velmi vydařený a 10 úspěšně vyvedených mláďat je druhým nejlepším výsledkem od roku 1998, kdy v Česku orli královští zahnízdili vůbec poprvé. Zároveň to byl ale i historicky první rok, kdy se hned dva orli královští stali oběťmi otrávených nástrah. Po travičích a jedovatých nástrahách pátrá v rámci projektu PannonEagle Life speciální jednotka České společnosti ornitologické. Ochranáři zároveň všechna hnízda orlů královských sledují, aby ptákům zajistili klid pro hnízdění a mohli zasáhnout v případě ohrožení hnízd člověkem nebo například nepřízní počasí.

Po velmi úspěšném loňském roce, kdy ornitologové zaznamenali 11 teritoriálních párů a 10 úspěšně vyvedených mláďat, budou ochranáři s napětím sledovat, jak se bude orlům královským dařit letos. Minimálně jeden pár už sedí na snůšce a u dalších párů se dá zasednutí na vejce očekávat během jednoho až dvou týdnů. „Většina orlích párů se vrátila na místa, kde hnízdili i v loňském roce. Ve všech případech si ale orli postavili nová hnízda – žádná dvojice neobsadila hnízdo z minulých let. Jeden pár se odstěhoval do Rakouska, ale namísto toho jsme objevili jedno hnízdo úplně nového páru. Ten sice tvoří nedospělí ptáci, ale i u mladých orlů existuje velká naděje na úspěšné hnízdění,“ uvádí David Horal z České společnosti ornitologické. Celá populace orlů královských se v rámci České republiky nachází na Moravě.

Co se týká hnízdění, byl rok 2017 pro orly královské druhý nejlepší za celých dvacet let, kdy u nás tento dravec hnízdí. Do historie se ale loňský rok zapsal také prvním případem, kdy se tito dravci stali obětí travičů. Právě tento klenot mezi českými dravci je přitom i vlajkovým druhem projektu PannonEagle Life, který má za cíl potírání ptačí kriminality v Panonské oblasti, tedy v České republice, na Slovensku, v Maďarsku, v Rakousku a v Srbsku. „V porovnání s ostatními zeměmi v Panonské oblasti je v Česku zdaleka nejmenší populace orlů královských – loni to bylo 11 párů, zatímco v Maďarsku hnízdí více než 200 párů a na sousedním Slovensku přes 50 párů. Bohužel u otrávených orlů královských je situace opačná a Česko má zdaleka nejvyšší skóre – za loňský rok byli dva ze čtyř případů otrav zaznamenány právě u nás,“ konstatuje Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické. Právě po otrávených nástrahách a jejich obětech pátrá terénní psí jednotka České společnosti ornitologické. Jednotka se věnuje jak podezřelým nálezům, tak i preventivní činnosti v místech, kde už se trávilo.

Vedle ilegálního trávení čelí orli královští také dalším nebezpečím vyplývajícím z lidské činnosti. Jedni z nejvzácnějších hnízdících druhů dravců v České republice hynou například na sloupech elektrického vedení a velmi špatně snášejí vyrušování na hnízdištích. „Místa, kde orli královští hnízdí, z ochranářských důvodů nezveřejňujeme, abychom předešli vyrušování orlů v pro ně velmi citlivém hnízdním období,“ vysvětluje Zdeněk Vermouzek. Všechna známá hnízda navíc ornitologové sledují, aby mohli ptákům ve spolupráci s vlastníky pozemků a lesníky zajistit klid a případně zasáhnout, pokud by bylo hnízdo ohroženo lidmi nebo třeba jen nepřízní počasí. Ochranáři netrpělivě očekávají zařazení orla královského mezi zvláště chráněné druhy, které aktuálně připravuje Ministerstvo životního prostředí.
Orel královský zahnízdil v Česku poprvé v roce 1998. Foto: Wikimedia Commons CC BY-SA 2.5

Orel královský je mohutný dravec ze skupiny jestřábovitých. Větší samice má rozpětí křídel přes dva metry a může vážit až 4,5 kg. Pro dospělé ptáky je charakteristická nažloutlá až bělavá hlava a šíje a bílé podlouhlé skvrny na lopatkách. Právě velké bílé plochy, které připomínají královský hermelín a impozantní velikost, dala orlům královským jejich druhový název. Ve vědeckém názvosloví má dokonce ještě vyšší status – orel císařský.
Mláďata jsou méně kontrastní a jsou světlejší než dospělci. Při svatebních letech ptáci dlouze krouží ve dvojici a ozývají se nápadnými štěkavými hlasy. Na stavbě nového hnízda začínají orli královští pracovat již v listopadu. Koncem března či v průběhu dubna pak samice snáší obvykle 2–3 vejce. Po měsíci a půl se líhnou mláďata, která hnízdo opouští zhruba po dvou měsících. Na rozdíl od orlů skalních nebo křiklavých se u mláďat orlů královských neprojevuje kainismus (silnější mládě nepustí slabšího sourozence k potravě nebo ho rovnou zabije či vystrčí z hnízda) a mohou tak úspěšně vyvést dvě i tři mláďata.
U orlů královských byl ve volné přírodě zjištěn nejvyšší věk přes 20 let. Většina mladých ptáků ale nepřežije první roky svého života, což je způsobeno přírodním výběrem tak, jako u všech živočichů. Velký vliv na zvýšenou mortalitu má ovšem v našich podmínkách trávení, úhyny na sloupech elektrického vedení a vyrušování na hnízdištích. Otravy a úhyny na sloupech se netýkají pouze mladých ptáků, ale všech věkových kategorií. Orel královský loví především středně velké savce, ale také ptáky a často se přiživuje i na mršinách. Česká republika (Morava) tvoří západní hranici areálu orla.