Tiskové zprávy
Správa NP Šumava: Vznikl film mapující cestu Skleněné archy
Pět metrů dlouhá skleněná loď v dlani ze dřeva je pravděpodobně nejviditelnější přeshraniční projekt mezi Národním parkem Bavorský les a Národním parkem Šumava. Archa ze skla vznikla roku 2003 v německé sklářské huti ve Frauenau, dřevěná dlaň byla vyrobena v šumavské truhlářské dílně Národního parku Šumava v Kašperských Horách. Archa cestovala tři roky po devatenácti místech česko-bavorského příhraniční od Alžbětína po Březník a symbolizovala křehkost přírody. V návštěvnících Šumavy měla budit touhu po poznání něčeho neznámého - jako ji konečně budí každá loď. V říjnu 2007 archa zakotví na bavorské straně Luzenského údolí, které je považováno za „historický most setkávání Čechů a Němců“. V roce 2005 putovala archa po šesti sklářských hutích v bavorském příhraničí.
Tohoto motivu využil celovečerní dokumentární film Poslední přístav, dokončený v červnu 2007. Natočila ho etnoložka a režisérka Katharina Eisch-Angus a kameraman Klaus Hernitschek. Producentem byla německá organizace WaldZeit, zabývající se projekty spojujícími kulturu a přírodu. Filmaři využili přítomnosti archy k zachycení způsobu výroby skla v existujících bavorských příhraničních hutích. Ve filmu jsou znázorněny nejen technologie, ale i sociální stránka výroby skla. Výroba skla, která ovlivnila celý šumavský region, má nyní problémy. Sklářské hutě v Bavorsku mají dlouhodobé existenční problémy, nestačí zahraniční konkurenci. „Jsme příliš drazí,“ říká ve filmu brusič skla v Riedlhütte. A sklář Ronald Fischer dodává: „Lidé chtějí jen laciné sklo.“ Jestliže například v huti Riedlhütte pracovalo v dobách slávy v šedesátých letech minulého století 200 brusičů skla, dnes je jich jen 12. Ruční a umělecké sklo nemá zdaleka takový odbyt jako dříve. Krize sklářského průmyslu vede podle filmařů k nejistotě příhraničního regionu.
Na výrobě filmu se zúčastnily různé fondy, nadace, dokonce i banka Sparkasse. Film upozorňuje na důležitost zachování pracovních míst, kultury a přírody v šumavském regionu. „Se sklem odchází na Šumavě jedna kultura, avšak skleněná archa se stává impulsem ke zlepšení situace,“ říká autorka filmu. Film existuje zatím jen v německé verzi, na přípravu verze české se nyní shánějí prostředky. Osloven bude Česko-německý fond budoucnosti. Film je možno shlédnout každou sobotu v bavorském Zwieselu v rámci zemské výstavy „Bavorsko-Čechy: 1500 let v sousedství“.
Tohoto motivu využil celovečerní dokumentární film Poslední přístav, dokončený v červnu 2007. Natočila ho etnoložka a režisérka Katharina Eisch-Angus a kameraman Klaus Hernitschek. Producentem byla německá organizace WaldZeit, zabývající se projekty spojujícími kulturu a přírodu. Filmaři využili přítomnosti archy k zachycení způsobu výroby skla v existujících bavorských příhraničních hutích. Ve filmu jsou znázorněny nejen technologie, ale i sociální stránka výroby skla. Výroba skla, která ovlivnila celý šumavský region, má nyní problémy. Sklářské hutě v Bavorsku mají dlouhodobé existenční problémy, nestačí zahraniční konkurenci. „Jsme příliš drazí,“ říká ve filmu brusič skla v Riedlhütte. A sklář Ronald Fischer dodává: „Lidé chtějí jen laciné sklo.“ Jestliže například v huti Riedlhütte pracovalo v dobách slávy v šedesátých letech minulého století 200 brusičů skla, dnes je jich jen 12. Ruční a umělecké sklo nemá zdaleka takový odbyt jako dříve. Krize sklářského průmyslu vede podle filmařů k nejistotě příhraničního regionu.
Na výrobě filmu se zúčastnily různé fondy, nadace, dokonce i banka Sparkasse. Film upozorňuje na důležitost zachování pracovních míst, kultury a přírody v šumavském regionu. „Se sklem odchází na Šumavě jedna kultura, avšak skleněná archa se stává impulsem ke zlepšení situace,“ říká autorka filmu. Film existuje zatím jen v německé verzi, na přípravu verze české se nyní shánějí prostředky. Osloven bude Česko-německý fond budoucnosti. Film je možno shlédnout každou sobotu v bavorském Zwieselu v rámci zemské výstavy „Bavorsko-Čechy: 1500 let v sousedství“.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk