Tiskové zprávy
Hnutí Duha / Greenpeace: Zachraňte Bělověžský prales
Ekologické organizace Hnutí DUHA a Greenpeace dnes předaly zástupcům polského velvyslanectví v Praze otevřený dopis šestnácti sdružení [1]. Žádají v něm prezidenta Polské republiky o ochranu unikátního Bělověžského pralesa, který je posledním zbytkem nížinného pralesa na území střední a východní Evropy, ale přesto jej devastuje komerční těžba dřeva a urbanizace.
Zástupci ekologických organizací zároveň předali dárek pro polského prezidenta: dva špalky, dubový a bukový, a navrhli symbolickou výměnu za ponechání stromů v Bělověžském
pralese. Vyjádřili přesvědčení, že v polských hospodářských lesích je dostatek dřeva, kterým lze surovinu z jedinečného pralesa nahradit.
Stáří Bělověžského pralesa se odhaduje na 8 000 let. Rozkládá se na hranici Polska a Běloruska a zabírá celkovou plochu asi 150 000 ha. Vědci zde v roce 2001 napočítali 11 564 druhů živočichů. Tento prales je posledním útočištěm divoce žijícího zubra evropského.
V roce 1921 zde byla vyhlášena rezervace, která se potom stala Bělověžským národním parkem. Národní park je od roku 1977 uveden na seznamu světových biosférických rezervací. O dva roky později se dostal i na seznam světového dědictví UNESCO.
Národní park tvoří jen malou část tohoto území. Na více než 82 % pralesa se běžně těží dřevo a území se postupně mění v komerčně využívaný les. Každý rok odtud odjede 2800 plně naložených kamionů s kládami. Navíc Bělověž devastuje postupná urbanizace.
Polští vědci a ekologické organizace proto prosazují okamžitě zastavení kácení ve všech dochovaných zbytcích pralesa, rozšířit národní park a revidovat plán péče o Bělověžský prales.
„Bělověžský prales je nejcennějším a zároveň nejrozsáhlejším pralesním komplexem v Evropě, přesto není dostatečně chráněn,“ říká Karel Stejskal, vedoucí lesní kampaně Greenpeace ČR.
„Pouze tady – na hranicích Polska s Běloruskem – mohou lidé dodnes vidět, jak kdysi vypadala krajina na velké části kontinentu. Nejen my zde v Praze, ale na celém světě dnes lidé protestují proti tomu, aby Polsko pokračovalo v jeho kácení,“ dodává Jaromír Bláha, vedoucí programu Lesy Hnutí DUHA.
Podobné akce na podporu zachování Bělověžského pralesa probíhají první březnový pátek ve více než dvaceti městech celého světa například v Londýně, Melbourne, Montrealu. Obyvatelé České republiky se k výzvě polskému prezidentovi mohou připojit na: www.greenpeace.cz nebo www.hnutiduha.cz.
Více informací:
Jaromír Bláha, vedoucí programu Lesy Hnutí DUHA,
Tel: 222 514 759, 731 463 929, email jaromir.blaha@hnutiduha.cz
Karel Stejskal, vedoucí lesní kampaně Greenpeace ČR
Tel: 224319667, 731 103 704, e-mail: karel.stejskal@cz.greenpeace.org
Poznámky pro editory:
[1] Polskému prezidentovi jej zaslaly české ekologické organizace Hnutí DUHA, Greenpeace, Český svaz ochránců přírody, Děti Země, Arnika, Ekologický institut Veronica, Calla – Sdružení za záchranu prostředí, o.s. Beskydčan, o.s. Ametyst, Ateliér pro životní prostředí, Společnost pro zvířata, Centrum ekologické výchovy Zvoneček, Svaz ochrany přírody a krajiny ČR, Sdružení přátel lesa, Ochrana vod, Společnost přátel přírody,
[2] Více informací v angličtině najdete: http://bison.org.pl/
Zástupci ekologických organizací zároveň předali dárek pro polského prezidenta: dva špalky, dubový a bukový, a navrhli symbolickou výměnu za ponechání stromů v Bělověžském
pralese. Vyjádřili přesvědčení, že v polských hospodářských lesích je dostatek dřeva, kterým lze surovinu z jedinečného pralesa nahradit.
Stáří Bělověžského pralesa se odhaduje na 8 000 let. Rozkládá se na hranici Polska a Běloruska a zabírá celkovou plochu asi 150 000 ha. Vědci zde v roce 2001 napočítali 11 564 druhů živočichů. Tento prales je posledním útočištěm divoce žijícího zubra evropského.
V roce 1921 zde byla vyhlášena rezervace, která se potom stala Bělověžským národním parkem. Národní park je od roku 1977 uveden na seznamu světových biosférických rezervací. O dva roky později se dostal i na seznam světového dědictví UNESCO.
Národní park tvoří jen malou část tohoto území. Na více než 82 % pralesa se běžně těží dřevo a území se postupně mění v komerčně využívaný les. Každý rok odtud odjede 2800 plně naložených kamionů s kládami. Navíc Bělověž devastuje postupná urbanizace.
Polští vědci a ekologické organizace proto prosazují okamžitě zastavení kácení ve všech dochovaných zbytcích pralesa, rozšířit národní park a revidovat plán péče o Bělověžský prales.
„Bělověžský prales je nejcennějším a zároveň nejrozsáhlejším pralesním komplexem v Evropě, přesto není dostatečně chráněn,“ říká Karel Stejskal, vedoucí lesní kampaně Greenpeace ČR.
„Pouze tady – na hranicích Polska s Běloruskem – mohou lidé dodnes vidět, jak kdysi vypadala krajina na velké části kontinentu. Nejen my zde v Praze, ale na celém světě dnes lidé protestují proti tomu, aby Polsko pokračovalo v jeho kácení,“ dodává Jaromír Bláha, vedoucí programu Lesy Hnutí DUHA.
Podobné akce na podporu zachování Bělověžského pralesa probíhají první březnový pátek ve více než dvaceti městech celého světa například v Londýně, Melbourne, Montrealu. Obyvatelé České republiky se k výzvě polskému prezidentovi mohou připojit na: www.greenpeace.cz nebo www.hnutiduha.cz.
Více informací:
Jaromír Bláha, vedoucí programu Lesy Hnutí DUHA,
Tel: 222 514 759, 731 463 929, email jaromir.blaha@hnutiduha.cz
Karel Stejskal, vedoucí lesní kampaně Greenpeace ČR
Tel: 224319667, 731 103 704, e-mail: karel.stejskal@cz.greenpeace.org
Poznámky pro editory:
[1] Polskému prezidentovi jej zaslaly české ekologické organizace Hnutí DUHA, Greenpeace, Český svaz ochránců přírody, Děti Země, Arnika, Ekologický institut Veronica, Calla – Sdružení za záchranu prostředí, o.s. Beskydčan, o.s. Ametyst, Ateliér pro životní prostředí, Společnost pro zvířata, Centrum ekologické výchovy Zvoneček, Svaz ochrany přírody a krajiny ČR, Sdružení přátel lesa, Ochrana vod, Společnost přátel přírody,
[2] Více informací v angličtině najdete: http://bison.org.pl/
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
