Arnika - Centrum pro podporu občanů: Zachraňte stromy, žádá poslance na 15 tisíc lidí Arnika a iniciativa Naše stromy dnes v parlamentu předaly petice proti kácení.

Sdružení Arnika dnes předalo parlamentu archy s téměř osmi tisíci podpisy (1). Signatáři petice „Zachraňme stromy“ žádají poslance o změnu zákona, aby lépe chránil zeleň ve městech a obcích, a nedovolili další plošné kácení alejí podél silnic. Dalších téměř šest tisíc podpisů čítá obdobná petice občanské iniciativy Naše stromy (2). Zástupci petičních výborů vyzvali poslance, aby urychleně projednali novelu zákona o ochraně přírody a krajiny. Její návrh totiž už od listopadu leží ve čtyřech výborech parlamentu. Po celé republice padly i tuto zimu k zemi zbytečně stovky zdravých a krásných stromů. „Jménem všech podepsaných žádáme poslance, aby zastavili ničení české krajiny a kácení historických stromořadí,“ uvedla mluvčí Arniky Zora Kasiková. Mezi členy petičního výboru Zachraňme stromy i signatáři je řada známých osobností, například zpěvačka Hana Hegerová, spisovatel Ludvík Vaculík, moderátor Přemek Podlaha, ředitel Židovského muzea Leo Pavlát, děkan zahradnické fakulty MZLU v Brně Petr Kučera a řada dalších (1).

Lukáš Matějka z Arniky diskutuje s poslancem Liborem Ambrozkem. Licence: Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported
Foto: Libor Štěrba/Naše stromy

Petiční archy dnes obdrželi zástupci Výboru pro životní prostředí, Hospodářského výboru, Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a Zemědělského výboru. Kromě podpisů předali zástupci Arniky a iniciativy Naše stromy poslancům jako dárek a motivaci k většímu zájmu o ochranu zeleně ilustraci Vladimíra Jiránka „Nenechávejte svůj strom bez dohledu nebo zmizí!“ a sazenici lípy. „Věříme, že si poslanci uvědomí význam nejen tohoto národního stromu pro českou krajinu a životní prostředí občanů a udělají vše pro to, aby nesmyslná válka lidí proti stromům skončila,“ doplnila Zora Kasiková.

Stromy v České republice chrání už od roku 1992 zákon č. 114 o ochraně přírody a krajiny. V době jeho vzniku ale zákonodárci nepředpokládali velký tlak na zeleň ve městech a obcích ani plošné kácení historických stromořadí (3). Proto zpracovalo Ministerstvo životního prostředí novelu, která ruší výjimky pro silničáře a zpřísňuje ochranu cenných alejí. Návrh prošel loni v říjnu prvním čtením v parlamentu. Následně poslanci přikázali projednání novely parlamentním výborům. Jenže od té doby se nic neděje a podél silnic padly za poslední dva měsíce stovky zdravých stromů.

Právě zpřísnění podmínek pro kácení stromořadí podél silnic je jedním z požadavků petice „Zachraňme stromy,“ kterou do dnešního dne podepsalo na devět tisíc lidí. Sdružení Arnika představilo petici loni v listopadu. „V posledních týdnech - po zveřejnění záměrů silničářů vykácet na 9 000 stromů v alejích po celé republice – narůstá počet podepsaných každý den o několik set (1). Lidé se na nás často obracejí s dotazy, jak mají zabránit kácení stromů ve svém okolí. Poslancům dnes tlumočíme jejich přání, aby aleje nezmizely z české krajiny, kde mají své místo z estetického, kulturně historického i krajinně ekologického hlediska,“ řekl Jakub Esterka z Centra pro podporu občanů sdružení Arnika.

Zastavení zbytečného kácení alejí požaduje také petice Naše stromy, pod níž se shromáždilo téměř šest tisíc podpisů. „Situace, kdy dochází k rozsáhlému kácení alejí podél českých silnic, trvá už třetí rok bez výrazného posunu k lepšímu. Hlasy 6 000 občanů vyjadřují rozhořčení nad tím, že za jejich zády dochází k trvalým zásahům do už tak dost poškozované tváře naší země. Současně jsou apelem na státní správu, aby začala urychleně a koncepčně jednat a zabránila ničení kulturního dědictví krajiny,“ uvedl k motivům sepsání a předání petice zástupce sdružení Libor Štěrba.

Novela zákona je podle Arniky prvním důležitým krokem k ochraně zeleně. Jak vysvětluje právní expert Centra pro podporu občanů sdružení Arnika Lukáš Matějka, „do budoucna by bylo zapotřebí rozšířit ochranu zeleně, pokud jde o nezávislé posuzování hodnoty stromů, objektivní rozhodování o kácení, větší zapojení veřejnosti do rozhodování a důsledné nařizování náhradní výsadby.“ Podle něj se totiž problém zbytečného kácení netýká jen stromořadí, ale také zelených ploch ve městech a obcích. Ty jsou ohroženy jak špatnou péčí o stromy, tak tlakem na novou výstavbu (4).

Proti kácení silničních stromořadí se postavila Česká inspekce životního prostředí a také Česká komora architektů, která aleje označila za významný kompoziční prvek krajiny. Před masivní zástavbou zelených ploch zase varuje Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR s tím, že zeleň má v době silného znečištění ovzduší mimořádný význam pro lidské zdraví.

(1) Petice Zachraňme stromy – za lepší paragrafy na ochranu zeleně:

Poslancům byly předány podepsané petiční archy se 7 711 podpisy (1 106 podpisů pod písemnou peticí, na internetu petici podpořilo k 19. březnu 6 605 lidí). Ke dni předání, tj. 20. března 2009, však petici na internetu podpořilo již více než 9 tisíc občanů.

Text petice „Zachraňme stromy – za lepší paragrafy na ochranu zeleně“ najdete zde: http://arnika.org/petice/?x=2130094.

	Poslanec Libor Ambrozek dostal od zástupců občanských iniciativ i sazenici lípy. Licence: Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported
	Foto: Libor Štěrba/Naše stromy

Někteří z významných signatářů petice „Zachraňme stromy“:

Jana Amies, ak. mal., malířka, Luboš Andršt, hudební skladatel, Dan Bárta, hudebník, Prof. PhDr. Milena Bartlová, CSc., historička umění, VŠ profesorka, Petr Beneš, pianista, kantor konzervatoře Jaroslava Ježka, Ivan Binar, spisovatel, Tereza Boučková, spisovatelka, Mikoláš Chadima, hudebník a skladatel, Antonín Crha, místostarosta městské části Brno – Bohunice, Jiří Danihelka, botanik, zaměstnanec AV ČR a vysokoškolský učitel, Jiří Dědeček, básník a písničkář, Eva Drašarová, ředitelka Národního archivu, Prof. Dr. Gero Fischer, universitní profesor, Institut slavistiky, Doc. MUDr. Alois Hamet, CSc.,, kardiolog v důchodu, Markéta Hejkalová, spisovatelka a překladatelka, Karel Holas, houslista kapely Čechomor, Kateřina Jacques, poslankyně, Adéla Janíková, ilustrátorka, Mgr. Jitka Jezberová, Ph.D., vědecká pracovnice Akademie věd ČR, Josef Klíč, koncertní mistr Janáčkovy opery, pedagog JAMU, Lukáš Klíma, farář ČCE, PhDr. Marie Klimešová, Ph.D., historička umění, VŠ pedagog, Jana Koubková, jazz, Prof. PhDr. Vladimír Křivánek, CSc., literární vědec, předseda Obce spisovatelů, Doc. RNDr. Jaromír Kutík, CSc., docent PřF UK, Libuše Ludvíková, spisovatelka, Petr Náhlík, náměstek primátora města Plzně pro oblast ŽP, Jaroslav J. Neduha, hudebník (Extempore), Marek Nohejl, Evropská komise, Brusel, Jaromír František Palme, výtvarník - ilustrátor, hudebník, Leo Pavlát, ředitel Židovského muzea v Praze, Carlos Pérez Vázquez, ředitel kulturní nadace Fibart, Oldřich Petrášek, starosta města Netolice, Doc. Dr. Ondřej Pilný, ředitel Ústavu anglofonních literatur a kultur FF UK, Stanislav Pitaš, místostarosta obce, Šonov, Petr Placák, spisovatel, Galina Poppová, výtvarnice a spisovatelka, Doc. RNDr. Karel Prach, CSc., vysokoškolský učitel a vědecký pracovník AV ČR, Růžena Preissová, Dr., zřizovatelka a ředitelka soukromého gymnázia, Michal Prokop, zpěvák, hudebník, moderátor, Doc. ThDr. Martin Prudký, VŠ učitel, teolog, Doc. Dana Puchnarová, ak. mal., univerzitní pedagožka, malířka, grafička, spisovatelka, Jan Ruml, právník, Prof. PhDr. Zdenka Rusínová, CSc., emeritní prof. Filozofické fakulty MU Brno, Eva Slavíková, Akad. soch., akademická sochařka, Karel Srp, předseda Jazzová sekce, Jiří Stránský, spisovatel, scenárista, dramatik, básník a překladatel, Miroslav Synek JUDr., starosta městyse Vrchotovy Janovice, Jiřina Šiklová, důchodkyně a emeritní vysokoškolská pedagožka, PhDr. Mgr. Martin Šimsa, Ph.D., vedoucí katedry společenských věd UJEP, filosof, Štěpán Špinka, filosof, Jaromír Štětina, senátor, Jana Štroblová, básnířka, prozaička, Tomáš Uhlík, baskytarista, Jazz Efterrätt Ljuba Václavová, filmová dokumentaristka, Ludvík Vaculík, spisovatel, Jaromír Vladyka, místostarosta Velkých Popovic, Dagmar Volfová, sólistka opery.

(2) Petice Naše stromy - petici občanů proti celorepublikovému kácení stromořadí podél silnic a cest organizuje občanská iniciativa Naše stromy. Text petice a více informací na internetu: www.nasestromy.cz.

(3) Plošné kácení alejí, k němuž došlo v zimě 2007 a podruhé letos, je do značné míry způsobeno výjimkou, kterou dává zákon o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb.) správcům silnic. Ti totiž nemusejí (tak jako všichni ostatní občané a firmy) žádat orgány ochrany přírody a o vydání povolení ke kácení stromů. Mohou kácet pouze na základě tzv. oznámení. Cílem vládní novely zákona i kampaně nevládních organizací je výjimku pro silničáře zrušit a podřídit i kácení stromořadí běžnému povolovacímu procesu. Toho se mimo jiné mohou účastnit občanská sdružení, a lze tak lépe hledat kompromisní řešení a zohlednit i názory obyvatel českých měst a obcí.

(4) Návrh Arniky k novelizaci zákona o ochraně přírody a krajiny: https://aa.ecn.cz/img_upload/d81f2b50b6ddb7f097ba52526b6694c1/N_m_ty_na_zm_nu_114___2008.doc