Teplárenské sdružení ČR: Zateplování budov může i zabíjet

Stavební úpravy a zateplování budov ohrožují některé zvířecí druhy a vedou až na pokraj jejich vyhynutí. Nejde o žádný výmysl. Od 90. let, kdy se rozjely modernizace domů, dochází k masivnímu úbytku hnízdišť rorýsů i netopýrů, kteří patří k přísně chráněným živočichům.

Mnozí lidé ani netuší, že plánované zateplování domu může zkomplikovat zjištění o hnízdění některých chráněných zvířat. V krajním případě může naše bezohlednost dokonce některé z nich i zabít. Rorýs obyvatele domů nijak neobtěžuje – jen si zkrátka zvykl žít ve městech a na vsích. Tenhle vyhlášený letec, byť chráněn zákonem, na to už ale řadu let tvrdě doplácí… a rozhodně není sám.

Největší nebezpečí na rorýse obecného, ptáka velikosti vlaštovky, paradoxně číhá „doma“ v jeho hnízdišti. Těch stále ubývá především vinou lidského faktoru, aniž by si to člověk vůbec uvědomoval. U rorýse šlo donedávna o vcelku početný druh, který se však postupně stal ohroženým. Přesné údaje o jeho populaci nejsou, podle odhadu ornitologů ale žije v Česku 60 až 120 tisíc párů. Problémy pro něj nastaly po roce 1989, když se začalo s masivní rekonstrukcí staveb a v domech vznikaly půdní vestavby. Rorýsi najednou byli nuceni hledat nové domovy. Jen malá část z nich obývá skalní věže, budky nebo dutiny stromů. Obvykle vyhledávají prostory za větracími otvory a ve spárách panelových domů.

„Většina hnízdišť rorýsů stále zaniká,“ tvrdí ornitolog Lukáš Viktora z Českého spolku ornitologického (ČSO). Důvod je prostý. Při masivním zateplování bývají v domech zazděny větrací otvory střešních prostor, které rorýsi využívají. A lidé přitom nemusí vůbec tušit, že v nich někdo hnízdí, protože se ptáci zdržují dlouhou dobu na lovu a do svých hnízd přilétají jen párkrát za den. Jejich přílet i odlet je velmi rychlý, navíc po sobě nezanechávají žádné pobytové stopy. S trochou nadsázky se dá říct, že doplácí na vlastní čistotu. „Bohužel i případná dodatečná nápravná opatření jsou málo efektivní, jelikož rorýs je konzervativní a na nová hnízdiště si zvyká neochotně,“ připomíná Lukáš Viktora.

Podle ornitologického průzkumu bylo v průběhu několika posledních let jen v Praze ztraceno až 90 % větracích otvorů. „Zateplováním panelových domů dochází i přes montáž náhradních hnízdních budek na tyto domy k úbytku hnízdních možností,“ uvádí Kristián Habrda z oddělení ochrany přírody Krajského úřadu Libereckého kraje. Ornitologové odhadují, že jen každý desátý dům se podaří zateplit tak, aby hnízdiště rorýsů úplně nezanikla. Stavební firmy navíc mnohdy nedbají na předpisy a doslova decimují vzácnou živočišnou populaci. Přitom technická opatření pro zachování hnízdišť nebo jejich náhradu nejsou drahá a lze je hradit z některých dotací. Habrda varuje: „Podle mapování České společnosti ornitologické došlo jen v Praze v letech 1989 až 2000 ke snížení počtu rorýsů, kteří jsou zákonem zvlášť chráněni v kategorii ohrožený druh, o 45 % a obsazenost území se snížila o 20 %.“

Ministerstvo životního prostředí vydalo metodický pokyn. Pokud tedy žádáte o stavební povolení, měla by být problematika hnízdiště rorýsů důsledně projednána. Každý investor by měl už v přípravě záměru zajistit ornitologický průzkum a při výskytu rorýsů zapracovat do projektové dokumentace kompenzační opatření. Praha dokonce zavedla nařízení, kterým bude ptactvo chráněno během doby svého hnízdění. Úřední dobou hnízdění rorýse je časové období mezi 20. dubnem a 10. srpnem. Výměny oken na domě, opravy výtahu nebo vlastní zateplení v posledních patrech výškových budov je možné nechat tedy jedině až na druhou polovinu srpna. Stavět lešení v době hnízdění se pak může nejvýš na úroveň předposledního podlaží asi šest metrů pod horní hranu budovy. Rorýs se totiž neumí odrazit, takže potřebuje zhruba pětimetrový prostor pod hnízdem, aby nabral rychlost.

Ale problematika se netýká jen rorýsů… Žádným překvapením není netopýr v paneláku. „V České republice žije 26 druhů netopýrů a vrápenců, z toho 17 druhů je po část svého života vázáno na lidské stavby, osm druhů pak přímo na panelové domy,“ počítá Petra Schnitzerová z České společnosti pro ochranu netopýrů (ČESON). „Zateplování panelových domů a opravy půd se týkají i netopýrů, protože bezohledný postup může znamenat jejich vážné ohrožení. Nejen kvůli ztrátě úkrytu, ale i kvůli možnosti úhynu.“ Zimoviště často mohou být masová a čítat i stovky jedinců. „Kritická z hlediska stavebních prací jsou období, kdy netopýři hibernují a nejsou nijak aktivní,“ upozorňuje Schnitzerová, „a pak během období letních kolonií, v době, kdy jsou mláďata nevzletná.“

I v tomto případě je tak zcela zásadní provést před plánovanými stavebními úpravami průzkum domu, na jehož základě pak lze navrhnout konkrétní vhodná opatření. Je-li to pak nutné, netopýry by lidé měli šetrně vystěhovat pomocí takzvané jednosměrné uzávěry, která jim umožní odletět a zároveň jim neumožní návrat. V tomto případě je ovšem nutné povolení orgánů ochrany přírody a zajištění náhrady ztraceného stanoviště. Pokud dojde k nálezu netopýrů během stavebních prací, je třeba zastavit práce v místě nálezu a kontaktovat Českou společnost pro ochranu netopýrů a konzultovat postup, případně se obrátit na nejbližší odbor životního prostředí nebo Agenturu ochrany přírody a krajiny.

Infobox 1 RORÝS
Věděli jste, že…

… pije a spí i za letu?
- Dosahuje velikosti vlaštovky, je ale štíhlejší s užšími a delšími křídly. Je nejbližším příbuzným kolibříků. Hmyzožravý pták tráví celý svůj život ve vzduchu, pevnou zem potřebuje pouze k nakladení vajec a vyvedení mláďat. Ve vzduchu rorýsi obecní odpočívají, loví potravu, v letu se i páří, pijí a dokonce spí. Za jediný den nalétají až 800 kilometrů.

… je po celý život věrný?
- Páry tvoří rorýs na celý život, ale ptáci jsou spolu jen v době hnízdění, které trvá 42 až 57 dnů (vlaštovkám stačí polovina). Poté se rozdělí a setkají se až za rok na hnízdišti. Tam, kde jednou úspěšně vyhnízdí, se po zbytek života vracejí. Na nové hnízdiště si zvykají i několik let, což je problém, jelikož se dožívají v průměru jen sedmi let.

… Jablonec postaví hnízdní věž?
- V Libereckém kraji se dokonce rozhodli pro pilotní projekt výstavby hnízdní věže pro rorýse. Během léta by měla vyrůst na zahradě Základní školy Arbesova v Jablonci nad Nisou. Výběr areálu nebyl náhodný – právě v této lokalitě je podle ornitologů nejvyšší výskyt rorýsů v Jablonci. Život v budce na 8,5 metru vysokém stožáru, který poskytne prostor pro nakladení vajec až 48 párům, má navíc i výukový efekt: Přes webkameru ho budou moci sledovat žáci v rámci ekologické výchovy.

Infobox 2 NETOPÝR
Věděli jste, že…

… je jediným létajícím savcem?
- Díky křídlům, která se vyvinula z předních končetin, vyniká akrobatickým letem o rychlosti až 50 km/h. Aktivní je hlavně v noci nebo za soumraku. Má schopnosti pozastavit vývoj plodu a odložit jeho porod na příznivější období. Netopýr se vyvinul zhruba před 60 miliony lety z předchůdců dnešních ježků a rejsků.

… vysílá ultrazvukové vlny?
- Neumí chodit, protože má stehenní kosti příliš tenké. Vidí jen černobíle a z nosu nebo pootevřených úst vyluzuje ultrazvukové vlny o kmitočtu od 14 tisíc do 100 tisíc hertzů. Frekvence vln je modulovaná, každá vlna, kterou vypustí, začíná vysoko a končí o oktávu níž.

… mají čtyři fáze životního cyklu?
- Během roku netopýři vystřídají čtyři fáze životního cyklu, které ovlivňují jejich chování. V březnu a dubnu mají jarní přelety, od května do srpna jsou ve své letní kolonii a vyvádějí mláďata. Od září do října mají pro změnu přelety podzimní a od listopadu do února hibernují ve svém zimovišti.