Tiskové zprávy
Arnika: Zbytky shořelého provozu Spolchemie mohou být silně toxické
Ústecký podnik Spolchemie začal likvidovat zbytky budov, které shořely loni na podzim. Popel a suť ovšem patrně obsahují množství toxických látek. Sdružení Arnika se obává, aby tak nevznikla nová ekologická zátěž a snaží se tomu předejít.
„Ve zbytcích po požáru lze předpokládat látky jako dioxiny, ale i zbytky chemikálií z výroby. Jejich skutečný obsah ve zbytcích zdiva a na požářišti pravděpodobně zatím nebyl změřen a pokud ano, nebyla s těmito daty seznámena veřejnost,“ uvedl vedoucí kampaně Arniky Budoucnost bez jedů RNDr. Jindřich Petrlík.
Reagoval tak na skutečnost, že Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Ústí nad Labem Arnice dosud nepodala žádné informace o výsledcích analýz složení popela ze shořelé budovy pryskyřic a okolí na obsah těžkých kovů, polyaromatických uhlovodíků a dioxinů/furanů. „O rozbory jsme žádali počátkem prosince minulého roku. Inspekce nám sice zaslala řadu dat s rozbory škodlivin v ovzduší a vodách, ale žádný rozbor či reakci na podnět, aby zajistila provedení rozboru zbytků budovy na zmíněné látky“ řekl mluvčí Arniky Marek Jehlička.
Materiál kontaminovaný vysoce stabilními chemickými látkami se v zahraničí likviduje ve speciálních zařízeních cestou chemického rozkladu. Pokud by přišel nijak neošetřen na běžnou skládku, byť toxického odpadu, mohl by ji kontaminovat a vznikla by tak nová ekologická zátěž, kterou by musely řešit příští generace po nás. „Tomu chceme předejít, a proto jsme znovu vyzvali inspekci, aby se odpadem z likvidované budovy zabývala,“ sdělil Petrlík.
Odpad může mimo jiné obsahovat například epichlorhydrin, který slouží jako jedna ze surovin výroby epoxydových pryskyřic ve Spolchemii. Epichlorhydrin se po požáru loňského listopadu objevil ve zvýšených koncentracích ve vzorcích vody. Jde o látku potenciálně karcinogenní. Velice rychle a široce je absorbována vdechnutím či prostřednictvím kůže. Snadno proniká buněčnými membránami. Způsobuje lokální podráždění a poškození centrální nervové soustavy. Vyvolává rakovinu nosní dutiny inhalační cestou a nádory žaludku potravní cestou. Při kontaktu s kůží způsobuje senzibilizaci a poleptání.
Arnika usiluje o to, aby byl epichlorhydrin jednou z látek sledovaných integrovaným registrem znečišťování. O definitivní podobě tohoto účinného nástroje na ochranu životního prostředí rozhodne vláda počátkem července tohoto roku. Více informací o epichlorhydrinu najdete na adrese Arniky: http://www.arnika.org/clanky.shtml?x=138821
„Ve zbytcích po požáru lze předpokládat látky jako dioxiny, ale i zbytky chemikálií z výroby. Jejich skutečný obsah ve zbytcích zdiva a na požářišti pravděpodobně zatím nebyl změřen a pokud ano, nebyla s těmito daty seznámena veřejnost,“ uvedl vedoucí kampaně Arniky Budoucnost bez jedů RNDr. Jindřich Petrlík.
Reagoval tak na skutečnost, že Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Ústí nad Labem Arnice dosud nepodala žádné informace o výsledcích analýz složení popela ze shořelé budovy pryskyřic a okolí na obsah těžkých kovů, polyaromatických uhlovodíků a dioxinů/furanů. „O rozbory jsme žádali počátkem prosince minulého roku. Inspekce nám sice zaslala řadu dat s rozbory škodlivin v ovzduší a vodách, ale žádný rozbor či reakci na podnět, aby zajistila provedení rozboru zbytků budovy na zmíněné látky“ řekl mluvčí Arniky Marek Jehlička.
Materiál kontaminovaný vysoce stabilními chemickými látkami se v zahraničí likviduje ve speciálních zařízeních cestou chemického rozkladu. Pokud by přišel nijak neošetřen na běžnou skládku, byť toxického odpadu, mohl by ji kontaminovat a vznikla by tak nová ekologická zátěž, kterou by musely řešit příští generace po nás. „Tomu chceme předejít, a proto jsme znovu vyzvali inspekci, aby se odpadem z likvidované budovy zabývala,“ sdělil Petrlík.
Odpad může mimo jiné obsahovat například epichlorhydrin, který slouží jako jedna ze surovin výroby epoxydových pryskyřic ve Spolchemii. Epichlorhydrin se po požáru loňského listopadu objevil ve zvýšených koncentracích ve vzorcích vody. Jde o látku potenciálně karcinogenní. Velice rychle a široce je absorbována vdechnutím či prostřednictvím kůže. Snadno proniká buněčnými membránami. Způsobuje lokální podráždění a poškození centrální nervové soustavy. Vyvolává rakovinu nosní dutiny inhalační cestou a nádory žaludku potravní cestou. Při kontaktu s kůží způsobuje senzibilizaci a poleptání.
Arnika usiluje o to, aby byl epichlorhydrin jednou z látek sledovaných integrovaným registrem znečišťování. O definitivní podobě tohoto účinného nástroje na ochranu životního prostředí rozhodne vláda počátkem července tohoto roku. Více informací o epichlorhydrinu najdete na adrese Arniky: http://www.arnika.org/clanky.shtml?x=138821
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
