Tiskové zprávy
Člověk v tísni: Zelená modernizace bude buď spravedlivá, nebo nebude vůbec. Doporučení vzešla z prvního ročníku celostátní konference o klimatu
15. května 2024 | Člověk v tísni
Včerejší konference Zelená modernizace Česka 2024, pořádaná společností Člověk v tísni a dalšími organizacemi v Míčovně Pražského hradu, zdůraznila význam spolupráce napříč sektory. Politici a političky, akademici a akademičky, zástupci a zástupkyně průmyslu, zemědělství, odborů, nevládních organizací a firem diskutovali o nutnosti sociálně citlivého přístupu k řešení dopadů změn klimatu. Na konferenci vystoupilo čtyřicet odborníků a odbornic z Česka i ze zahraničí, kteří zdůraznili potřebu mezioborové spolupráce v této klíčové oblasti.
Konference se konala pod záštitou prezidenta republiky Petra Pavla a jejím cílem bylo na řadě příkladů ukázat množství kroků a konkrétních aktivit, které se v oblasti zelené modernizace v Česku již odehrávají a mohou být inspirací.
„Je třeba mluvit nejen o hrozbách, ale i o řešení, že to jde, že cesta existuje a můžeme tento problém řešit. Předpokladem je, že se zapojí opravdu celá společnost. Potřebujeme vést dialog, abychom v dekarbonizaci uspěli, a najít porozumění napříč celým spektrem společnosti,” uvedl na konferenci Ladislav Miko, poradce prezidenta republiky pro oblast životního prostředí.
Náš ředitel Šimon Pánek na něj navázal připomínkou důležitosti vzdělávání, dialogu a nedogmatické diskuze ve společnosti. „Naše společnost někdy vypadá, jako by byla rozdělená na jedničky a nuly, buď je to tak nebo tak, a mezi tím není prostor diskutovat. To se mi nikdy nelíbilo, a proto jsem rád, že můžeme tuto konferenci spolupořádat,” uvedl Šimon Pánek.
Ke krokům v oblasti zelené modernizace se na konferenci přihlásil i ministr životního prostředí Petr Hladík: „Cesta zelené modernizace v Česku bude dlouhá, ale je naprosto zásadní. Ve vládě si jasně uvědomujeme, že tato modernizace bude buď spravedlivá, nebo nebude vůbec. Česká republika na ni má k dispozici prostředky ve výši jeden bilion korun.”
Na konferenci zazněla řada příkladů dobré praxe napříč sektory:
Potřebujeme najít jazyk, kterým mluvit o zelené modernizaci
Část vystupujících se věnovala i potřebě hledání vhodného jazyka, jak vyprávět o zelené modernizaci. „V oblasti změny klimatu je třeba hledat nové ambasadory a ambasadorky a nové formy vyprávění tohoto příběhu. Je třeba ukazovat ochranu klimatu v Česku tady a teď – ukazovat konkrétní přínosy a obecně vyprávět méně příběhů o samotné hrozbě, ale i to, že se má smysl snažit se něco dělat. Že se i malé obce, školy a školky mohou o řadu věcí samy snažit. Měli bychom ukazovat ryze praktické věci,” vysvětlil zakladatel Institutu 2050, ekopsycholog Jan Krajhanzl.
Další řečníci a řečnice se věnovali i oblastem energetiky, dopravy, zemědělství, vzdělávání a práce médií s tématy zelené modernizace.
Energetika: Role odborů a hlas mladé generace
V oblasti energetiky představili zástupci a zástupkyně energetických společností i neziskové organizace Frank Bold Society možnosti využití komunitního sdílení elektrické energie. Tomáš Vrbický ze společnosti NOHO prezentoval Sousedství Kukleny v blízkosti Hradce Králové, které má být první uhlíkově neutrální čtvrtí v Česku. Starosta obce Slavičín Tomáš Chmela představil příklad energeticko-odpadového komplexu Cirkula, který v obci kombinuje různé zdroje energie a zajištuje teplo pro 2500 obyvatel obce. Komplex pod jednou střechou zastřešuje i sběrný dvůr, zpracování biomasy a další aktivity. Starostka brněnské městské části Nový Lískovec Jana Drápalová popsala modernizaci a energetické úspory panelových domů a dalších staveb v této městské části, které zde přispěly k výraznému snížení spotřeby energií.
Je česká krajina zdravá? Data mluví jasně
Na konferenci vystoupili zástupkyně a zástupce odborového svazu energetiků a pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu, Marta Ctiborová a Rostislav Palička, a připomněli situaci v oblastech, kde dochází k utlumování těžby uhlí a potřebnou podporu lidem, kteří kvůli tomu přichází o práci a čeká je změna profese. Zástupce německé odborové konfederace Gerhard Moch popsal průběh utlumování těžby uhlí a s ním spojená opatření v Německu.
Hlas mladé generace na konferenci zastupovali Lucie Smolková z Nadace Partnerství a Jakub Nekvasil, zakladatel spolku Telperion. Ve svém příspěvku poděkovali předchozím generacím za řadu kroků, které se v oblasti řešení dopadů změny klimatu již odehrály, uvedli ale i několik doporučení pro různé skupiny – od politiků a političek po každého z nás.
Zemědělství: Potřebujeme pečovat o krajinu i změnit systém dotací
Konference představila příklady zemědělců, kteří již dnes v Česku přistupují ke své práci s ohledem na krajinu a snaží se o citlivý přístup a zadržování vody v ní. Kromě možností využití půdy a jejího potenciálu pro ukládání uhlíku zmínili i důležitost systému nastavení státních dotací. „Po desítkách let v oblasti péče o krajinu jsme si řekli, že stav krajiny nezmění ani neziskovky, nadšenci nebo osvícení zemědělci. Hlavní překážkou je špatně nastavený systém dotací. Ten je třeba změnit,“ uvedl na konferenci Jan Korytář z Koalice pro krajinu.
Vzdělávání: Má informovat i vést ke konkrétní akci
Význam klimatického vzdělávání popsal ředitel vzdělávacího centra Tereza Petr Daniš.
„Z vědeckých zjištění víme, že mladí lidé si uvědomují, že změna klimatu je problém a musíme s ním něco udělat. Třetina mladých lidí pociťuje v tomto ohledu emoce bezmoci, strachu, ale sami neví, jak mohou klima chránit. Klimatické vzdělávání jim pomáhá v tom, aby měli o tomto tématu dostatek informací a mohli se sami zapojit do jeho řešení,” řekl Daniš.
Média: Vyprávějme příběhy, se kterými se lidé ztotožní
Klimatický redaktor Českého rozhlasu Jan Kaliba a publicistka Apolena Rychlíková popsali, jaké bariéry musí překonávat novináři, kteří toto komplexní téma chtějí v médiích prosadit. Upozornili i na to, že je třeba častěji využívat konkrétní příběhy a vztahovat toto téma ke každodennosti čtenářů, aby se s ním mohli lépe ztotožňovat.
Záznam konference Zelená modernizace Česka 2024 si můžete na iVysílání České televize pustit zde: https://www.ceskatelevize.cz/porady/16333552384
Konference se konala pod záštitou prezidenta republiky Petra Pavla a jejím cílem bylo na řadě příkladů ukázat množství kroků a konkrétních aktivit, které se v oblasti zelené modernizace v Česku již odehrávají a mohou být inspirací.
„Je třeba mluvit nejen o hrozbách, ale i o řešení, že to jde, že cesta existuje a můžeme tento problém řešit. Předpokladem je, že se zapojí opravdu celá společnost. Potřebujeme vést dialog, abychom v dekarbonizaci uspěli, a najít porozumění napříč celým spektrem společnosti,” uvedl na konferenci Ladislav Miko, poradce prezidenta republiky pro oblast životního prostředí.
Náš ředitel Šimon Pánek na něj navázal připomínkou důležitosti vzdělávání, dialogu a nedogmatické diskuze ve společnosti. „Naše společnost někdy vypadá, jako by byla rozdělená na jedničky a nuly, buď je to tak nebo tak, a mezi tím není prostor diskutovat. To se mi nikdy nelíbilo, a proto jsem rád, že můžeme tuto konferenci spolupořádat,” uvedl Šimon Pánek.
Ke krokům v oblasti zelené modernizace se na konferenci přihlásil i ministr životního prostředí Petr Hladík: „Cesta zelené modernizace v Česku bude dlouhá, ale je naprosto zásadní. Ve vládě si jasně uvědomujeme, že tato modernizace bude buď spravedlivá, nebo nebude vůbec. Česká republika na ni má k dispozici prostředky ve výši jeden bilion korun.”
Na konferenci zazněla řada příkladů dobré praxe napříč sektory:
Potřebujeme najít jazyk, kterým mluvit o zelené modernizaci
Část vystupujících se věnovala i potřebě hledání vhodného jazyka, jak vyprávět o zelené modernizaci. „V oblasti změny klimatu je třeba hledat nové ambasadory a ambasadorky a nové formy vyprávění tohoto příběhu. Je třeba ukazovat ochranu klimatu v Česku tady a teď – ukazovat konkrétní přínosy a obecně vyprávět méně příběhů o samotné hrozbě, ale i to, že se má smysl snažit se něco dělat. Že se i malé obce, školy a školky mohou o řadu věcí samy snažit. Měli bychom ukazovat ryze praktické věci,” vysvětlil zakladatel Institutu 2050, ekopsycholog Jan Krajhanzl.
Další řečníci a řečnice se věnovali i oblastem energetiky, dopravy, zemědělství, vzdělávání a práce médií s tématy zelené modernizace.
Energetika: Role odborů a hlas mladé generace
V oblasti energetiky představili zástupci a zástupkyně energetických společností i neziskové organizace Frank Bold Society možnosti využití komunitního sdílení elektrické energie. Tomáš Vrbický ze společnosti NOHO prezentoval Sousedství Kukleny v blízkosti Hradce Králové, které má být první uhlíkově neutrální čtvrtí v Česku. Starosta obce Slavičín Tomáš Chmela představil příklad energeticko-odpadového komplexu Cirkula, který v obci kombinuje různé zdroje energie a zajištuje teplo pro 2500 obyvatel obce. Komplex pod jednou střechou zastřešuje i sběrný dvůr, zpracování biomasy a další aktivity. Starostka brněnské městské části Nový Lískovec Jana Drápalová popsala modernizaci a energetické úspory panelových domů a dalších staveb v této městské části, které zde přispěly k výraznému snížení spotřeby energií.
Je česká krajina zdravá? Data mluví jasně
Na konferenci vystoupili zástupkyně a zástupce odborového svazu energetiků a pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu, Marta Ctiborová a Rostislav Palička, a připomněli situaci v oblastech, kde dochází k utlumování těžby uhlí a potřebnou podporu lidem, kteří kvůli tomu přichází o práci a čeká je změna profese. Zástupce německé odborové konfederace Gerhard Moch popsal průběh utlumování těžby uhlí a s ním spojená opatření v Německu.
Hlas mladé generace na konferenci zastupovali Lucie Smolková z Nadace Partnerství a Jakub Nekvasil, zakladatel spolku Telperion. Ve svém příspěvku poděkovali předchozím generacím za řadu kroků, které se v oblasti řešení dopadů změny klimatu již odehrály, uvedli ale i několik doporučení pro různé skupiny – od politiků a političek po každého z nás.
Zemědělství: Potřebujeme pečovat o krajinu i změnit systém dotací
Konference představila příklady zemědělců, kteří již dnes v Česku přistupují ke své práci s ohledem na krajinu a snaží se o citlivý přístup a zadržování vody v ní. Kromě možností využití půdy a jejího potenciálu pro ukládání uhlíku zmínili i důležitost systému nastavení státních dotací. „Po desítkách let v oblasti péče o krajinu jsme si řekli, že stav krajiny nezmění ani neziskovky, nadšenci nebo osvícení zemědělci. Hlavní překážkou je špatně nastavený systém dotací. Ten je třeba změnit,“ uvedl na konferenci Jan Korytář z Koalice pro krajinu.
Vzdělávání: Má informovat i vést ke konkrétní akci
Význam klimatického vzdělávání popsal ředitel vzdělávacího centra Tereza Petr Daniš.
„Z vědeckých zjištění víme, že mladí lidé si uvědomují, že změna klimatu je problém a musíme s ním něco udělat. Třetina mladých lidí pociťuje v tomto ohledu emoce bezmoci, strachu, ale sami neví, jak mohou klima chránit. Klimatické vzdělávání jim pomáhá v tom, aby měli o tomto tématu dostatek informací a mohli se sami zapojit do jeho řešení,” řekl Daniš.
Média: Vyprávějme příběhy, se kterými se lidé ztotožní
Klimatický redaktor Českého rozhlasu Jan Kaliba a publicistka Apolena Rychlíková popsali, jaké bariéry musí překonávat novináři, kteří toto komplexní téma chtějí v médiích prosadit. Upozornili i na to, že je třeba častěji využívat konkrétní příběhy a vztahovat toto téma ke každodennosti čtenářů, aby se s ním mohli lépe ztotožňovat.
Záznam konference Zelená modernizace Česka 2024 si můžete na iVysílání České televize pustit zde: https://www.ceskatelevize.cz/porady/16333552384
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
