Tiskové zprávy
Jihočeský kraj: Zelená střecha Evropy hnědne i nad Bavorskem
11. září 2009 | Jihočeský kraj
Ke stávajícím necelým 2000 podpisům pod Peticí za zdravou Šumavu přibyly včera další tři stovky. Přivezli je političtí zástupci z Bavorska, kteří tím přes médii proklamovanou spokojenost bavorských obcí s bezzásahovým hospodařením v Bavorském lese, vyjádřili snahu zapojit se do společného řešení problému.
„Je povzbudivé, že Jihočeský kraj není v tomto boji sám. Navíc se ukazuje, že záměrně šířené dezinterpretace, jak je na německé straně Národního parku vše v pořádku, nejsou pravdivé. A obyvatelé Národního parku Bavorský les vidí problém úplně stejně jako my. Toto spojení je o lidech, kteří chtějí vyvinout společný tlak na centrální české, německé či hornorakouské orgány, aby se Šumavou se konečně začalo něco dít," uvedl při přebírání petičních archů hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola.
Pozitivně vidí vzájemnou podporu také starosta obce Langdorf. „Jsme o krok dál, protože máme společný cíl. A ten můžeme lépe dosáhnout, když jdeme cestou společně," zmínil Otto Probst. Podle slov zástupce Občanského hnutí pro ochranu bavorského lesa je les ve staré části parku, která byla v roce 1970 prohlášena za Národní park Bavorský les, ve vysokých polohách nyní naprosto zničen kůrovcem. V roce 1979 Národní park rozšířil svá území na sever, a sice o plochu ve velikosti kolem 11 tisíc hektarů. K tomu patřila také oblast Zwieselu, kde Hubert Demmelbauer pracoval jako vedoucí lesnické správy.
„Měli jsme velmi pěkný a zdravý les a byl to také důvod, proč měl být právě do těchto míst Národní park rozšířen. Kvůli krásné krajině a cenným lesům, což jsme měli chránit pro budoucí generace. Vláda stanovila, že do roku 2017 se musí udělat vše proto, aby se zabránilo zasažení kůrovcem i v těchto rozšířených lesích. A lidé tomu uvěřili. Ale krok za krokem se začaly vyhlašovat přírodní bezzásahové zóny. Po orkánu Kyrill zůstalo asi 50 tisíc spadaných stromů jako potrava pro kůrovce, což způsobilo explozi, která zasáhla celý les," přiblížil Demmelbauer ústy občanského sdružení, které má v současné době na patnáct set členů. „Navíc jej zesiluje fakt, že na české straně zůstalo tehdy ležet ještě více stromů, a lesy se tak navzájem infikují. A to musíme zastavit. Je to přece zelená střecha kousku Evropy, pod kterou společně patříme," dodal.
„Je povzbudivé, že Jihočeský kraj není v tomto boji sám. Navíc se ukazuje, že záměrně šířené dezinterpretace, jak je na německé straně Národního parku vše v pořádku, nejsou pravdivé. A obyvatelé Národního parku Bavorský les vidí problém úplně stejně jako my. Toto spojení je o lidech, kteří chtějí vyvinout společný tlak na centrální české, německé či hornorakouské orgány, aby se Šumavou se konečně začalo něco dít," uvedl při přebírání petičních archů hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola.
Pozitivně vidí vzájemnou podporu také starosta obce Langdorf. „Jsme o krok dál, protože máme společný cíl. A ten můžeme lépe dosáhnout, když jdeme cestou společně," zmínil Otto Probst. Podle slov zástupce Občanského hnutí pro ochranu bavorského lesa je les ve staré části parku, která byla v roce 1970 prohlášena za Národní park Bavorský les, ve vysokých polohách nyní naprosto zničen kůrovcem. V roce 1979 Národní park rozšířil svá území na sever, a sice o plochu ve velikosti kolem 11 tisíc hektarů. K tomu patřila také oblast Zwieselu, kde Hubert Demmelbauer pracoval jako vedoucí lesnické správy.
„Měli jsme velmi pěkný a zdravý les a byl to také důvod, proč měl být právě do těchto míst Národní park rozšířen. Kvůli krásné krajině a cenným lesům, což jsme měli chránit pro budoucí generace. Vláda stanovila, že do roku 2017 se musí udělat vše proto, aby se zabránilo zasažení kůrovcem i v těchto rozšířených lesích. A lidé tomu uvěřili. Ale krok za krokem se začaly vyhlašovat přírodní bezzásahové zóny. Po orkánu Kyrill zůstalo asi 50 tisíc spadaných stromů jako potrava pro kůrovce, což způsobilo explozi, která zasáhla celý les," přiblížil Demmelbauer ústy občanského sdružení, které má v současné době na patnáct set členů. „Navíc jej zesiluje fakt, že na české straně zůstalo tehdy ležet ještě více stromů, a lesy se tak navzájem infikují. A to musíme zastavit. Je to přece zelená střecha kousku Evropy, pod kterou společně patříme," dodal.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
