Správa KRNAP: Zítra bude Mezinárodní den biodiverzity

Jedním z hlavních úkolů Správy Krkonošského národního parku je zachování nebo zlepšení přírodního prostředí, pro které byly Krkonoše vyhlášeny v roce 1963 národním parkem. Biologická rozmanitost je v Krkonoších značná. Důkazem toho je výskyt přes 1 300 druhů cévnatých rostlin a téměř 300 druhů obratlovců (převážně ptačích druhů). Největšími poklady Krkonoš jsou glaciální relikty a krkonošské endemity.

O úspěchu Správy KRNAP v péči o zdejší přírodu svědčí skutečnost, že se do Krkonoš vrací nebo v nich udržují populace vzácných druhů živočichů i rostlin. Poslední vlaštovkou zlepšování stavu je návrat rysa ostrovida. Zdá se, že své místo k životu si v Krkonoších zvolilo i několik párů vydry říční. Krkonoše se opět staly domovem několika párů sokola stěhovavého, které zde každoročně hnízdí. „Tyto ochranářské úspěchy jsou výsledkem mnoha různých managementových opatření, která používáme v praxi,“ říká ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka. „Například jsme museli uzpůsobit hospodaření v lese poblíž lokalit, kde hnízdí čáp černý. V tuto dobu neprovádíme v okolí žádnou činnost, která by jej mohla rušit. Nejvíce je ale naše snaha o zachování biologické rozmanitosti vidět na lučních společenstvech. Před lety byly mnohé louky zarostlé plevelem. Masivně se rozšiřoval šťovík alpský, jehož invazi se po letech práce podařilo zastavit. Výsledkem cílené péče o horské louky, které hospodáři začali opět udržovat tradičním, extenzivním způsobem, je návrat druhů, které z hor mizely. Zářným příkladem jsou různé druhy orchidejí nebo hořečků,“ vyjmenoval jen některá ochranářská opatření Hřebačka. V souvislosti s péčí o louky je důležité také zmínit i nutnost uzpůsobit hospodaření druhům, které se na nich vyskytují. Hospodáři již vědí, že například pro přežití chřástala polního je nutné zajistit optimální management spočívající ve vhodné době a způsobu senoseče, případě ponechání menších ploch luk v rámci jedné sezony bez pokosení, aby měl možnost se do těchto oáz v době kosení přesunout. Je dlužno dodat, že taková opatření neslouží pouze chřástalovi, ale také různým druhům hmyzu a horským druhům motýlů.

Péči o horské louky je věnována také výstava Květy, stébla, kořínky aneb krkonošské louky vyprávějí, kterou Krkonošské muzeum Správy KRNAP ve Vrchlabí zahájí v úterý 25. května.

Kromě péče o jednotlivé druhy rostlin a živočichů Správa KRNAP také napravuje chyby našich předchůdců. Například na Hraniční louce nad Harrachovem jsme v minulém roce provedli revitalizační zásahy v podobě asanace starých melioračních kanálů. Cílem opatření je zadržet vodu v krajině a uchovat vzácná společenstva rašelinišť na hřebenech hor.

Všechna tato opatření pochopitelně stojí nemalé finanční prostředky. Nicméně, jak je vidět, úspěšné výsledky jsou prokazatelné.

Vysvětlivka:
Biodiverzita je neologismus složený ze slov biologický a diverzita a znamená rozmanitost života v přírodě. Termín biologická rozmanitost byl vytvořen Thomasem Lovejoyem v roce 1980, zatímco slovo biodiverzita bylo vytvořeno Walterem G. Rosenem v roce 1985 při přípravě amerického Národního fóra o biologické rozmanitosti. Slovo biodiverzita se objevuje poprvé v publikaci v roce 1988, kdy americký entomolog E. O. Wilson převzal název ze zápisu z tohoto fóra. Slova biodiverzita je (minimálně v angličtině) efektivnější, pokud jde o komunikaci, než biologická rozmanitost. V češtině se nejčastěji nahrazuje souslovím přírodní či biologická rozmanitost. Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Biodiverzita