Tiskové zprávy
Česká plynárenská unie: Zlatý věk zemního plynu přichází
22. června 2011 | Česká plynárenská unie
Potenciál k rozšíření nabídky plynu
Podle nové zprávy Mezinárodní energetické agentury (IEA) World Energy Outlook 2011, zveřejněné 6. června, celkové dosažitelné zásoby zemního plynu by mohly stačit na více než 250 let, tedy nejméně pro 4-5 dalších generací. Nekonvenční zdroje plynu, tedy břidlicový plyn, plyn ze skalních ložisek a metan vázaný na černouhelné sloje, jsou stejně velké jako konvenční zdroje. Pro získávání nekonvenčního plynu od roku 2008 už došlo k transakcím v úhrnné hodnotě přes 100 miliard dolarů.
„Bez ohledu na to, zda nekonvenční plyn zvýší v EU bezpečnost dodávek, ať už snížením závislosti nebo snížením ceny, nepochybně změní evropský trh ještě dříve, než se vytěží jediná molekula tohoto paliva, protože uvolnil velké objemy LNG, které se z Ameriky do Evropy přesměrovaly,“ říká Oldřich Petržilka, prezident České plynárenské unie.
Celosvětová spotřeba zemního plynu díky novým zdrojům po roce 2025 podle zprávy překročí podíl spotřeby uhlí a kolem roku 2035 se dostane na úroveň spotřeby ropy. Do roku 2035 nová naleziště plynu k růstu globální spotřeby mají přispět asi 40 procenty. Zkapalňovací kapacita LNG, která činila v roce 2008 pouze 270 bcm, má v roce 2015 dosáhnout 450 bcm a v roce 2020 již 520 bcm. Dovolujeme si Vás nyní seznámit o shrnutích další kapitoly uvedené ve zprávě:
Část II. – Potenciál k rozšíření nabídky plynu
* Globální zásoby zemního plynu jsou rozsáhlé a geograficky široce rozprostřené. Při stávající spotřebě nám zásoby dostupné konvenčními prostředky vydrží na 120 let, ovšem celkové dosažitelné zásoby by mohly stačit na více než 250 let. Všechny velké regiony mají využitelné zásoby, které vydrží na přinejmenším 75 let stávající spotřeby. I přes bohaté zásoby závisí včasná a úspěšná těžba na komplexní množině faktorů, mezi něž patří komerční a politické ohledy, geologické charakteristiky, dostupné technologické prostředky, dostatečné a včasné investice a přístup na trh. Cesta k využití i velkých ložisek plynu může od objevení trvat desítky let.
* Odhaduje se, že nekonvenční zdroje, tedy břidlicový plyn, plyn ze skalních ložisek a metan vázaný na černouhelné sloje (CBM), jsou stejně velké jako konvenční zdroje. Z analýzy plyne, že je lze těžit ve velkém objemu za podobnou cenu jako v Severní Americe (tedy mezi třemi až sedmi dolary na MBtu). Nekonvenční zdroje plynu nyní představují zhruba 60 procent těžby v USA. V Austrálii se intenzivně pracuje na využití CBM, zatímco projekty v Číně, Indii a Indonésii jsou v rané fázi vývoje.
* Prostřednictvím fúzí, akvizic a partnerství se šíří odborné znalosti nutné pro získávání nekonvenčního plynu, přičemž od roku 2008 došlo k transakcím v úhrnné hodnotě přes 100 miliard dolarů. V těchto obchodech se odráží důvěra v potenciál pro značný růst produkce plynu mimo Severní Ameriku, zvláště v Asii.
* Ačkoli hydraulické štěpení se využívá již od čtyřicátých let dvacátého století, jeho rychlé nasazení na těžbu nekonvenčního plynu bylo zatěžkávací zkouškou regulačního rámce a vyvolalo obavy na dopady na životní prostředí. Ty se týkají zejména dostupnosti, využití a potenciální kontaminace vody a emisí skleníkových plynů při těžbě břidlicového plynu. Odhadujeme, že břidlicový plyn těžený ekologicky zodpovědným způsobem má trochu vyšší emise „od vrtu k hořáku“ než konvenční plyn, přičemž ale dominantním zdrojem emisí je spalování plynu.
* Mezinárodní obchod se zemním plynem poroste, neboť již brzy bude spuštěna nová vlna projektů využívajících zkapalnělý zemní plyn (LNG). Zkapalňovací kapacita LNG, která činila v roce 2008 pouze 270 bcm, má v roce 2015 dosáhnout 450 bcm a v roce 2020 již 520 bcm. To spolu s očekávaným rozšířením regazifikační kapacity přispěje k větší pružnosti a rozmanitosti nabídky.
* Cenotvorné mechanismy budou nejspíš více odrážet podmínky na trhu včetně cen konkurenčních energetických zdrojů, například uhlí, dalších zdrojů plynu a v některých případech ropy. Tempo a rozsah této změny bude do velké míry záviset na tom, jak dlouho bude trvat převis globální nabídky plynu.
Česká plynárenská unie (ČPU) byla založena plynárenskými distribučními společnostmi a státním podnikem Český plynárenský podnik, o.z. Transgas v roce 1994, jako nezávislá a dobrovolná profesní organizace právnických osob. 17 let své existence věnovala ČPU rozvoji podnikatelského prostředí v oblasti plynárenství a představování zemního plynu jako energeticky výhodného a ekologicky šetrného paliva odborné i laické veřejnosti. Věnuje se také významným tématům ovlivňujícím plynárenství v České republice – zejména energetické koncepci, legislativě, podpoře využití zemního plynu pro výrobu elektřiny a dalším tématům s vazbou na plynárenské odvětví. Cílem ČPU je pomáhat rozvoji podnikatelského prostředí navazujícího na plynárenský obor a užití zemního plynu. Jednou z aktivit ČPU je i podpora stlačeného zemního plynu pro dopravu (CNG) jak v osobní, tak zejména v městské a příměstské autobusové dopravě. ČPU dnes sdružuje 16 členů - nejvýznamnější hráče plynárenského průmyslu: RWE Transgas, a.s., NET4GAS, s.r.o., RWE Gas Storage, s.r.o., RWE Gas Net, s.r.o., RWE Energie, a.s., E.ON Energie, a.s., E.ON Distribuce, a.s., Pražská plynárenská, a.s., Pražská plynárenská Distribuce, a.s., VEMEX s.r.o., VČP Net, s.r.o., SMP Net, s.r.o., JMP Net, s.r.o., Jihomoravská plynárenská, a.s., Východočeská plynárenská, a.s. a Severomoravská plynárenská, a.s.. Na mezinárodní úrovni ČPU zastupuje české plynárenství v organizaci Eurogas.
Pro více informací kontaktujte ČPU, paní Markétu Schauhuberovou na adrese Novodvorská 82/803, 142 00 Praha 4, tel: +420 241 027 877, e-mail: schauhuberova@cpu.cz
THE INTERNATIONAL ENERGY AGENCY (IEA)
Mezinárodní energetická agentura (IEA) je mezivládní organizací, která je svým 28 členským státům, majícím zájem svým občanům zajistit spolehlivou, cenově dostupnou a čistou energii, poradcem v oblasti energetické politiky.
Organizace byla založena v průběhu ropné krize v letech 1973-74. Její původní rolí byla koordinace opatření v dobách, kdy byla nouze o dodávky ropy. S tím, jak se změnily trhy s energiemi, změnila se i IEA. Její mandát byl rozšířen a zahrnuje tzv. tři „E“ při tvorbě vyvážené energetické politiky: energetická bezpečnost (Energy security), hospodářský rozvoj (Economic development), ochrana životního prostředí (Environmental protection).
V současnosti je práce organizace zaměřena na politiky týkající se změn klimatu, reformu trhu a spolupráci v oblasti energetických technologií. Zaměřuje se nejen na vlastní členy, ale též na zbytek světa, zejména na hlavní spotřebitele a producenty energií jako je Čína, Indie, Rusko a země OPEC.
IEA má okolo 190 zaměstnanců, především energetických expertů a statistiků, ze všech 28 členských států. IEA řídí velké množství programů spojených s energetickým výzkumem, sběrem dat, vydáváním publikací a rozšiřováním aktuálních analýz energetické politiky a doporučení, založených na nejlepších zkušenostech, mezi veřejnost.
Seznam členských států:
Austrálie
Belgie
Česká republika
Dánsko
Finsko
Francie
Irsko
Itálie
Japonsko
Jižní Korea
Kanada
Lucembursko
Maďarsko
Německo
Nizozemsko
Norsko
Nový Zéland
Polsko
Portugalsko
Rakousko
Řecko
Slovensko
Spojené království
Spojené státy americké
Španělsko
Švédsko
Švýcarsko
Turecko
Podle nové zprávy Mezinárodní energetické agentury (IEA) World Energy Outlook 2011, zveřejněné 6. června, celkové dosažitelné zásoby zemního plynu by mohly stačit na více než 250 let, tedy nejméně pro 4-5 dalších generací. Nekonvenční zdroje plynu, tedy břidlicový plyn, plyn ze skalních ložisek a metan vázaný na černouhelné sloje, jsou stejně velké jako konvenční zdroje. Pro získávání nekonvenčního plynu od roku 2008 už došlo k transakcím v úhrnné hodnotě přes 100 miliard dolarů.
„Bez ohledu na to, zda nekonvenční plyn zvýší v EU bezpečnost dodávek, ať už snížením závislosti nebo snížením ceny, nepochybně změní evropský trh ještě dříve, než se vytěží jediná molekula tohoto paliva, protože uvolnil velké objemy LNG, které se z Ameriky do Evropy přesměrovaly,“ říká Oldřich Petržilka, prezident České plynárenské unie.
Celosvětová spotřeba zemního plynu díky novým zdrojům po roce 2025 podle zprávy překročí podíl spotřeby uhlí a kolem roku 2035 se dostane na úroveň spotřeby ropy. Do roku 2035 nová naleziště plynu k růstu globální spotřeby mají přispět asi 40 procenty. Zkapalňovací kapacita LNG, která činila v roce 2008 pouze 270 bcm, má v roce 2015 dosáhnout 450 bcm a v roce 2020 již 520 bcm. Dovolujeme si Vás nyní seznámit o shrnutích další kapitoly uvedené ve zprávě:
Část II. – Potenciál k rozšíření nabídky plynu
* Globální zásoby zemního plynu jsou rozsáhlé a geograficky široce rozprostřené. Při stávající spotřebě nám zásoby dostupné konvenčními prostředky vydrží na 120 let, ovšem celkové dosažitelné zásoby by mohly stačit na více než 250 let. Všechny velké regiony mají využitelné zásoby, které vydrží na přinejmenším 75 let stávající spotřeby. I přes bohaté zásoby závisí včasná a úspěšná těžba na komplexní množině faktorů, mezi něž patří komerční a politické ohledy, geologické charakteristiky, dostupné technologické prostředky, dostatečné a včasné investice a přístup na trh. Cesta k využití i velkých ložisek plynu může od objevení trvat desítky let.
* Odhaduje se, že nekonvenční zdroje, tedy břidlicový plyn, plyn ze skalních ložisek a metan vázaný na černouhelné sloje (CBM), jsou stejně velké jako konvenční zdroje. Z analýzy plyne, že je lze těžit ve velkém objemu za podobnou cenu jako v Severní Americe (tedy mezi třemi až sedmi dolary na MBtu). Nekonvenční zdroje plynu nyní představují zhruba 60 procent těžby v USA. V Austrálii se intenzivně pracuje na využití CBM, zatímco projekty v Číně, Indii a Indonésii jsou v rané fázi vývoje.
* Prostřednictvím fúzí, akvizic a partnerství se šíří odborné znalosti nutné pro získávání nekonvenčního plynu, přičemž od roku 2008 došlo k transakcím v úhrnné hodnotě přes 100 miliard dolarů. V těchto obchodech se odráží důvěra v potenciál pro značný růst produkce plynu mimo Severní Ameriku, zvláště v Asii.
* Ačkoli hydraulické štěpení se využívá již od čtyřicátých let dvacátého století, jeho rychlé nasazení na těžbu nekonvenčního plynu bylo zatěžkávací zkouškou regulačního rámce a vyvolalo obavy na dopady na životní prostředí. Ty se týkají zejména dostupnosti, využití a potenciální kontaminace vody a emisí skleníkových plynů při těžbě břidlicového plynu. Odhadujeme, že břidlicový plyn těžený ekologicky zodpovědným způsobem má trochu vyšší emise „od vrtu k hořáku“ než konvenční plyn, přičemž ale dominantním zdrojem emisí je spalování plynu.
* Mezinárodní obchod se zemním plynem poroste, neboť již brzy bude spuštěna nová vlna projektů využívajících zkapalnělý zemní plyn (LNG). Zkapalňovací kapacita LNG, která činila v roce 2008 pouze 270 bcm, má v roce 2015 dosáhnout 450 bcm a v roce 2020 již 520 bcm. To spolu s očekávaným rozšířením regazifikační kapacity přispěje k větší pružnosti a rozmanitosti nabídky.
* Cenotvorné mechanismy budou nejspíš více odrážet podmínky na trhu včetně cen konkurenčních energetických zdrojů, například uhlí, dalších zdrojů plynu a v některých případech ropy. Tempo a rozsah této změny bude do velké míry záviset na tom, jak dlouho bude trvat převis globální nabídky plynu.
Česká plynárenská unie (ČPU) byla založena plynárenskými distribučními společnostmi a státním podnikem Český plynárenský podnik, o.z. Transgas v roce 1994, jako nezávislá a dobrovolná profesní organizace právnických osob. 17 let své existence věnovala ČPU rozvoji podnikatelského prostředí v oblasti plynárenství a představování zemního plynu jako energeticky výhodného a ekologicky šetrného paliva odborné i laické veřejnosti. Věnuje se také významným tématům ovlivňujícím plynárenství v České republice – zejména energetické koncepci, legislativě, podpoře využití zemního plynu pro výrobu elektřiny a dalším tématům s vazbou na plynárenské odvětví. Cílem ČPU je pomáhat rozvoji podnikatelského prostředí navazujícího na plynárenský obor a užití zemního plynu. Jednou z aktivit ČPU je i podpora stlačeného zemního plynu pro dopravu (CNG) jak v osobní, tak zejména v městské a příměstské autobusové dopravě. ČPU dnes sdružuje 16 členů - nejvýznamnější hráče plynárenského průmyslu: RWE Transgas, a.s., NET4GAS, s.r.o., RWE Gas Storage, s.r.o., RWE Gas Net, s.r.o., RWE Energie, a.s., E.ON Energie, a.s., E.ON Distribuce, a.s., Pražská plynárenská, a.s., Pražská plynárenská Distribuce, a.s., VEMEX s.r.o., VČP Net, s.r.o., SMP Net, s.r.o., JMP Net, s.r.o., Jihomoravská plynárenská, a.s., Východočeská plynárenská, a.s. a Severomoravská plynárenská, a.s.. Na mezinárodní úrovni ČPU zastupuje české plynárenství v organizaci Eurogas.
Pro více informací kontaktujte ČPU, paní Markétu Schauhuberovou na adrese Novodvorská 82/803, 142 00 Praha 4, tel: +420 241 027 877, e-mail: schauhuberova@cpu.cz
THE INTERNATIONAL ENERGY AGENCY (IEA)
Mezinárodní energetická agentura (IEA) je mezivládní organizací, která je svým 28 členským státům, majícím zájem svým občanům zajistit spolehlivou, cenově dostupnou a čistou energii, poradcem v oblasti energetické politiky.
Organizace byla založena v průběhu ropné krize v letech 1973-74. Její původní rolí byla koordinace opatření v dobách, kdy byla nouze o dodávky ropy. S tím, jak se změnily trhy s energiemi, změnila se i IEA. Její mandát byl rozšířen a zahrnuje tzv. tři „E“ při tvorbě vyvážené energetické politiky: energetická bezpečnost (Energy security), hospodářský rozvoj (Economic development), ochrana životního prostředí (Environmental protection).
V současnosti je práce organizace zaměřena na politiky týkající se změn klimatu, reformu trhu a spolupráci v oblasti energetických technologií. Zaměřuje se nejen na vlastní členy, ale též na zbytek světa, zejména na hlavní spotřebitele a producenty energií jako je Čína, Indie, Rusko a země OPEC.
IEA má okolo 190 zaměstnanců, především energetických expertů a statistiků, ze všech 28 členských států. IEA řídí velké množství programů spojených s energetickým výzkumem, sběrem dat, vydáváním publikací a rozšiřováním aktuálních analýz energetické politiky a doporučení, založených na nejlepších zkušenostech, mezi veřejnost.
Seznam členských států:
Austrálie
Belgie
Česká republika
Dánsko
Finsko
Francie
Irsko
Itálie
Japonsko
Jižní Korea
Kanada
Lucembursko
Maďarsko
Německo
Nizozemsko
Norsko
Nový Zéland
Polsko
Portugalsko
Rakousko
Řecko
Slovensko
Spojené království
Spojené státy americké
Španělsko
Švédsko
Švýcarsko
Turecko
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
