Tiskové zprávy
Arnika - Budoucnost bez jedů: Zlínský kraj má největší množství ohlášených emisí potenciálně rakovinotvorných látek z průmyslu z celé ČR
Zlínský kraj stále dominuje v množství potenciálně karcinogenních látek ohlášených průmyslovými provozy do Integrovaného registru znečišťování v emisích do ovzduší a do vody. Vyplynulo to z žebříčků největších znečišťovatelů Zlínského kraje sestavených na základě dat ohlášených firmami do Integrovaného registru znečišťování (1) za rok 2006 sdružením Arnika. Na celkovém množství těchto látek ohlášeném do IRZ se z více jak jedné třetiny podílí valašskomeziříčská DEZA, a.s. „Pak to jsou v součtu hlavně zdroje emisí dichlormetanu (2), z nichž tři jsou z oblasti obuvnického průmyslu a jedna zpracovává plasty. Hned za dichlormetanem se velikostí emisí řadí v součtu zdroje styrenu (3),“ shrnul důvody vysokých emisích potenciálně rakovinotvorných látek ve Zlínském kraji vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika RNDr. Jindřich Petrlík.
Pozitivní zprávou je, že se i přesto ve Zlínském kraji v roce 2006 oproti roku 2005 snížily emise látek rakovinotvorných i potenciálně rakovinotvorných pro člověka do ovzduší a do vod z velkých průmyslových zdrojů znečištění o zhruba 25 tun, což byla asi šestina emisí těchto látek ohlášených v IRZ za rok 2005.
„Přestože je DEZA evidentně největším průmyslovým zdrojem zdraví škodlivých látek v kraji, přispěla také nejvýrazněji k meziročnímu vylepšení bilance těchto látek. Především o 15 tun, tedy téměř o dvě třetiny, kleslo podle dat v IRZ množství emisí rakovinotvorného benzenu (4), na druhé straně o 4 tuny vzrostly emise možná karcinogenního naftalenu. V součtu jde však u DEZy o pozitivní posun,“ charakterizoval změny u největšího průmyslového zdroje úniků nebezpečných látek ve Zlínském kraji Petrlík.
O určitá množství snížily meziročně emise dva provozy vypouštějící do ovzduší dichlormetan, další potenciálně karcinogenní látky pro člověka. Jedná se o Kurt O. John Březůvky a Komponenty, a.s. Zlín. Na druhé straně letos poprvé emise této látky v kraji ohlásily další dva provozy, Pur-Plastics a Termolux. K provozům, které výrazně snížily emise škodlivého styrenu patří laminovna ve Střelné firmy Form, s.r.o., naopak v žebříčku emisí této látky ze 6. místa v kraji na první poskočil výrobce sklolaminátových výrobků L.A.S.T., s.r.o. Tečovice. Z deseti největších průmyslových zdrojů styrenu v celé České republice jich 6 pochází ze Zlínského kraje (5), u emisí dichlormetanu do ovzduší jsou čtyři z deseti největších průmyslových zdrojů v ČR ve Zlínském kraji.
Plyny způsobující skleníkový efekt anebo kyselé srážky ve Zlínském kraji nejvíce produkuje Teplárna Otrokovice, a.s., přestože i ta oproti roku 2005 snížila celková množství těchto látek vypouštěných do ovzduší.
Protože každá látka působí jinak na lidské zdraví či na životní prostředí, není možné určit největší znečišťovatele pouhým součtem vypouštěných emisí. Arnika se proto soustředila na rakovinotvorné látky, látky poškozující rozmnožování (reprotoxické), mutagenní látky, skleníkové plyny, látky poškozující ozónovou vrstvu Země, plyny přispívající ke tvorbě kyselých srážek, látky nebezpečné pro vodní organismy, perzistentní organické látky (6), rtuť (7), formaldehyd, styren, kyanidy (8) a dichlormetan. „Zlínský kraj je jediný, kde jsme považovali za důležité sestavit tabulku z hlediska emisí dichlormetanu, protože je to jedna z látek nejvýrazněji se podílejících na emisích potenciálních karcinogenů. Je to dáno mimo jiné kumulací obuvnického průmyslu v kraji, který tuto látku používá,“ vysvětlil specifikum žebříčků pro Zlínský kraj Petrlík.
Informace do registru letos ohlásilo 72 provozů na území Zlínského kraje, což je o 4 více ve srovnání s minulým rokem. Nejčastěji ohlašovanými látkami byly amoniak a styren v emisích do ovzduší a měď, olovo a zinek v přenosech odpady. Informace potřebné k podrobnějšímu srovnání s předešlými lety lze najít na této adrese: http://www.bezjedu.arnika.org/irz.shtml
Posouzení největších znečišťovatelů je velmi složitým procesem, při němž je nutné zohlednit řadu odborných aspektů, jejichž rozsah není možné jednoduše vylíčit v tiskové zprávě. Pro úplné pochopení posuzovaných kritérií proto doporučujeme navštívit internetovou stránku http://bezjedu.arnika.org/irz.shtml, kde Arnika zveřejňuje celou analýzu IRZ včetně vysvětlení použitých postupů a kritérií pro výběr látek (9).
Poznámky:
(1) Integrovaný registr znečišťování provozuje a data do něj sbírá Ministerstvo životního prostředí ČR. Lze ho nalézt na adrese http://www.irz.cz. Údaje do registru hlásí samy jednotlivé podniky, protože jim tuto povinnost ukládá zákon. Arnika pak údaje pouze analyzuje a sestavuje z nich přehledné žebříčky znečišťovatelů, které z registru nelze jednoduše vyčíst. Přítomnost v těchto žebříčcích a jejich zveřejňování mnohdy motivují podniky k eliminaci emisí škodlivých látek a k zavedení technologií, jež jsou šetrnější k životnímu prostředí.
(2) Dichlormetan - Široce používané rozpouštědlo, zejména v chemickém průmyslu, je součástí účinných komponent v herbicidech a insekticidech. Často se s ním můžeme setkat také v lepidlech a barvách. Více informací najdete zde: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=592823
(3) Styren se používá hlavně v laminátovnách, odkud také dochází nejčastěji k jeho únikům. Styren je látka podezřelá z karcinogenních účinků a rovněž je klasifikována jako nebezpečná pro rozmnožování, tedy reprotoxická. Více informací o této látce najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=779903.
(4) Více informací o benzenu viz http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=221638
(5) Viz celostátní žebříčky pro rok 2006 dostupné zde:
http://bezjedu.arnika.org/clanek.shtml?x=2049409
(6) Perzistentní organické látky: Perzistentní organické látky jsou zřejmě vůbec nejtoxičtější sloučeniny jaké kdy člověk stvořil. Patří sem například dioxiny, DDT či polychlorované bifenyly (PCB). Již ve velmi malých dávkách působí poruchy hormonálního a imunitního systému a ohrožují reprodukční schopnosti živočichů, včetně člověka. V přírodě se rozkládají velmi pomalu a kumulují se v tělech živočichů. Díky své chemické stabilitě setrvávají dlouho v prostředí a "putují" proto i tisíce kilometrů od zdrojů svého původu. Nerozpouštějí se ve vodě, ale v tucích, na které se vážou - jsou bioakumulativní. V případě Plzeňského kraje je ve vztahu k POPs v IRZ pouze údaj o obsahu polyaromatických uhlovodíků v odpadech (viz tabulku v tabulkové příloze).
(7) Informace o rtuti a jejím působení na lidské zdraví najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214885.
(8) Více informací o kyanidech najdete na: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214887
(9) Kritéria pro výběr látek a jejich výčet najdete v celostátním žebříčku na internetové adrese http://www.arnika.org/clanky.shtml?x=2049409.
Pozitivní zprávou je, že se i přesto ve Zlínském kraji v roce 2006 oproti roku 2005 snížily emise látek rakovinotvorných i potenciálně rakovinotvorných pro člověka do ovzduší a do vod z velkých průmyslových zdrojů znečištění o zhruba 25 tun, což byla asi šestina emisí těchto látek ohlášených v IRZ za rok 2005.
„Přestože je DEZA evidentně největším průmyslovým zdrojem zdraví škodlivých látek v kraji, přispěla také nejvýrazněji k meziročnímu vylepšení bilance těchto látek. Především o 15 tun, tedy téměř o dvě třetiny, kleslo podle dat v IRZ množství emisí rakovinotvorného benzenu (4), na druhé straně o 4 tuny vzrostly emise možná karcinogenního naftalenu. V součtu jde však u DEZy o pozitivní posun,“ charakterizoval změny u největšího průmyslového zdroje úniků nebezpečných látek ve Zlínském kraji Petrlík.
O určitá množství snížily meziročně emise dva provozy vypouštějící do ovzduší dichlormetan, další potenciálně karcinogenní látky pro člověka. Jedná se o Kurt O. John Březůvky a Komponenty, a.s. Zlín. Na druhé straně letos poprvé emise této látky v kraji ohlásily další dva provozy, Pur-Plastics a Termolux. K provozům, které výrazně snížily emise škodlivého styrenu patří laminovna ve Střelné firmy Form, s.r.o., naopak v žebříčku emisí této látky ze 6. místa v kraji na první poskočil výrobce sklolaminátových výrobků L.A.S.T., s.r.o. Tečovice. Z deseti největších průmyslových zdrojů styrenu v celé České republice jich 6 pochází ze Zlínského kraje (5), u emisí dichlormetanu do ovzduší jsou čtyři z deseti největších průmyslových zdrojů v ČR ve Zlínském kraji.
Plyny způsobující skleníkový efekt anebo kyselé srážky ve Zlínském kraji nejvíce produkuje Teplárna Otrokovice, a.s., přestože i ta oproti roku 2005 snížila celková množství těchto látek vypouštěných do ovzduší.
Protože každá látka působí jinak na lidské zdraví či na životní prostředí, není možné určit největší znečišťovatele pouhým součtem vypouštěných emisí. Arnika se proto soustředila na rakovinotvorné látky, látky poškozující rozmnožování (reprotoxické), mutagenní látky, skleníkové plyny, látky poškozující ozónovou vrstvu Země, plyny přispívající ke tvorbě kyselých srážek, látky nebezpečné pro vodní organismy, perzistentní organické látky (6), rtuť (7), formaldehyd, styren, kyanidy (8) a dichlormetan. „Zlínský kraj je jediný, kde jsme považovali za důležité sestavit tabulku z hlediska emisí dichlormetanu, protože je to jedna z látek nejvýrazněji se podílejících na emisích potenciálních karcinogenů. Je to dáno mimo jiné kumulací obuvnického průmyslu v kraji, který tuto látku používá,“ vysvětlil specifikum žebříčků pro Zlínský kraj Petrlík.
Informace do registru letos ohlásilo 72 provozů na území Zlínského kraje, což je o 4 více ve srovnání s minulým rokem. Nejčastěji ohlašovanými látkami byly amoniak a styren v emisích do ovzduší a měď, olovo a zinek v přenosech odpady. Informace potřebné k podrobnějšímu srovnání s předešlými lety lze najít na této adrese: http://www.bezjedu.arnika.org/irz.shtml
Posouzení největších znečišťovatelů je velmi složitým procesem, při němž je nutné zohlednit řadu odborných aspektů, jejichž rozsah není možné jednoduše vylíčit v tiskové zprávě. Pro úplné pochopení posuzovaných kritérií proto doporučujeme navštívit internetovou stránku http://bezjedu.arnika.org/irz.shtml, kde Arnika zveřejňuje celou analýzu IRZ včetně vysvětlení použitých postupů a kritérií pro výběr látek (9).
Poznámky:
(1) Integrovaný registr znečišťování provozuje a data do něj sbírá Ministerstvo životního prostředí ČR. Lze ho nalézt na adrese http://www.irz.cz. Údaje do registru hlásí samy jednotlivé podniky, protože jim tuto povinnost ukládá zákon. Arnika pak údaje pouze analyzuje a sestavuje z nich přehledné žebříčky znečišťovatelů, které z registru nelze jednoduše vyčíst. Přítomnost v těchto žebříčcích a jejich zveřejňování mnohdy motivují podniky k eliminaci emisí škodlivých látek a k zavedení technologií, jež jsou šetrnější k životnímu prostředí.
(2) Dichlormetan - Široce používané rozpouštědlo, zejména v chemickém průmyslu, je součástí účinných komponent v herbicidech a insekticidech. Často se s ním můžeme setkat také v lepidlech a barvách. Více informací najdete zde: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=592823
(3) Styren se používá hlavně v laminátovnách, odkud také dochází nejčastěji k jeho únikům. Styren je látka podezřelá z karcinogenních účinků a rovněž je klasifikována jako nebezpečná pro rozmnožování, tedy reprotoxická. Více informací o této látce najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=779903.
(4) Více informací o benzenu viz http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=221638
(5) Viz celostátní žebříčky pro rok 2006 dostupné zde:
http://bezjedu.arnika.org/clanek.shtml?x=2049409
(6) Perzistentní organické látky: Perzistentní organické látky jsou zřejmě vůbec nejtoxičtější sloučeniny jaké kdy člověk stvořil. Patří sem například dioxiny, DDT či polychlorované bifenyly (PCB). Již ve velmi malých dávkách působí poruchy hormonálního a imunitního systému a ohrožují reprodukční schopnosti živočichů, včetně člověka. V přírodě se rozkládají velmi pomalu a kumulují se v tělech živočichů. Díky své chemické stabilitě setrvávají dlouho v prostředí a "putují" proto i tisíce kilometrů od zdrojů svého původu. Nerozpouštějí se ve vodě, ale v tucích, na které se vážou - jsou bioakumulativní. V případě Plzeňského kraje je ve vztahu k POPs v IRZ pouze údaj o obsahu polyaromatických uhlovodíků v odpadech (viz tabulku v tabulkové příloze).
(7) Informace o rtuti a jejím působení na lidské zdraví najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214885.
(8) Více informací o kyanidech najdete na: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214887
(9) Kritéria pro výběr látek a jejich výčet najdete v celostátním žebříčku na internetové adrese http://www.arnika.org/clanky.shtml?x=2049409.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
