Tiskové zprávy
ZOO Liberec: ZOO Liberec má mládě kriticky ohroženého gibona
ZOO Liberec má po třech letech znovu mládě kriticky ohroženého gibona bělolícího (Nomascus leucogenys leucogenys). Mládě se narodilo o víkendu 21 leté samici Wen-Wen a o dva roky staršímu samci Matějovi a zatím není jasné, jakého je pohlaví. U gibonů se příslušnost k samčímu nebo samičímu pokolení projeví až ve třech či čtyřech letech, a to zabarvením srsti. Mláďata se totiž rodí krémově zbarvená (matčina srst), následně do roka ztmavnou (otcovská srst) a podle pohlaví pak buď už zůstanou tmavá, nebo znovu zesvětlají. ZOO Liberec se daří tyto lidoopy odchovávat zhruba v tříletých intervalech pravidelně od roku 1986 (samotný chov začal již v roce 1975), poslední mláďata tak pocházejí z let 2011 (zatím neznáme pohlaví), 2008 a 2006. Letošní mládě je pak jubilejní desáté v pořadí.
Giboni bělolící jsou ve volné přírodě (Laos, Vietnam) kriticky ohroženi, jejich populace stále klesá, takže jim reálně hrozí vyhubení. Hlavními hrozbami jsou postupující odlesňování jejich přirozeného prostředí kvůli zemědělství, lov pro potravu lidí a také pověry spjaté s tradiční medicínou. Gibon je proto pro své ohrožení zapojen do Evropského záchovného programu (EEP), a požívá tedy nejvyššího stupně ochrany. Typickým znakem gibonů je jednak jejich pohyb pomocí dlouhých paží, tzv. brachiace (gibon v překladu znamená chodící po větvích) a také nádherný zpěv (společenská komunikace, kterou vyjadřují příslušnost ke konkrétnímu území a partnerovi), který je slyšitelný do vzdálenosti i několika kilometrů.
Giboni bělolící jsou ve volné přírodě (Laos, Vietnam) kriticky ohroženi, jejich populace stále klesá, takže jim reálně hrozí vyhubení. Hlavními hrozbami jsou postupující odlesňování jejich přirozeného prostředí kvůli zemědělství, lov pro potravu lidí a také pověry spjaté s tradiční medicínou. Gibon je proto pro své ohrožení zapojen do Evropského záchovného programu (EEP), a požívá tedy nejvyššího stupně ochrany. Typickým znakem gibonů je jednak jejich pohyb pomocí dlouhých paží, tzv. brachiace (gibon v překladu znamená chodící po větvích) a také nádherný zpěv (společenská komunikace, kterou vyjadřují příslušnost ke konkrétnímu území a partnerovi), který je slyšitelný do vzdálenosti i několika kilometrů.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk