Tiskové zprávy
ZOO Liberec: ZOO Liberec se pyšní novými mláďaty
S příchodem jara se v liberecké zoologické zahradě narodila další mláďata. Po třech nedávných přírůstcích takinů čínských se naše výběhy opět obohatily o další kopytníky. Jedná se o sambara skvrnitého a zebru bezhřívou.
Sambar skvrnitý (Visayan Spotted Deer)
Sameček tohoto vzácného druhu přišel na svět ve čtvrtek 16. 3. a od ošetřovatelů dostal jméno Bongat. Bongat je filipínské mužské jméno a odkazuje k filipínskému původu sambarů skvrnitých.
Narození Bongata je mimořádnou událostí, protože se v liberecké zoo jedná o prvoodchov a v současné chvíli jsme jediná zoologická zahrada v Čechách, která tyto ohrožené filipínské endemity množí.
Bongat po narození vážil 2,5 kg a podle slov ošetřovatelů se má již čile k světu.
Sambary skvrnité můžete v nejstarší zoo v Čechách obdivovat od roku 2012, kdy k nám přijely čtyři laně z Itálie (Parco Faunistico la Torbiera). O tři roky později skupinu posílil samec dovezený ze zoologické zahrady v Mulhouse ve Francii.
Sambar skvrnitý je endemitem filipínských Visajanských ostrovů, tzn. nežije nikde jinde na světě. Sambaři jsou silně ohroženi. Podle údajů Světového svazu na ochranu přírody (IUCN) žije na ostrovech Panay a Negros méně než 2500 jedinců, trend je přitom stále klesající. Hlavním problémem je fragmentace populace, postupující expanze zemědělských ploch na úkor původních lesních oblastí a také lov pro maso, a to i přes ochranu místní legislativou.
ZOO Liberec již 8 let aktivně spolupracuje s neziskovou organizací Talarak, které se podařilo ve svém záchranném centru na filipínském ostrově Negros rozmnořit již 33 jedinců. V současné době se organizace podílí na zalesňování území na hranici národního parku The Northern Negros Natural Park, kam by bylo potenciálně možné v budoucnu tyto jedince reintrodukovat zpět do volné přírody.
Zebra bezhřívá (Equus quagga borensis)
Další mládě přibylo v úterý 21. 3. do stáda zeber bezhřívých, které obývají stejnou expozici s žirafami Rotschildovými. Jedná se opět o samce, který si vysloužil jméno Kito. Oproti své černobílé matce je Kito zatím hnědý, ale během prvního přechlupování i jeho pruhy časem zčernají.
Přestože se jedná o poddruh zebry bezhřívé, mláďata se rodí s hřívou, která jim ale během let odpadne. Kito již od prvních dní obývá se svou matkou venkovní výběh, kde se návštěvníkům ukazuje v celé své kráse.
Zebra bezhřívá obývá v Ugandě travnaté pláně a řídké lesy s horami do nadmořské výšky 4500 m. V roce 1918 se předpokládalo, že je tento poddruh zebry stepní v přírodě zcela vyhuben, nové výzkumy však potvrdily opak.
Samci mohou dorůstat výšky 120 - 140 cm v kohoutku a vážit 215 - 340 kg. Barva těla zebry je okrová až špinavě bílá, s širokými černými pruhy. Pruhování směřuje až ke kopytům. Druhové jméno si zebra získala díky redukované hřívě, kterou zvíře téměř ztrácí ve třech letech stáří.
Zebra bezhřívá žije v rodinných skupinách o velikosti 6 - 20 jedinců, které se sdružují se stády i jiných druhů kopytníků, jako jsou například pakoni. Vůdčí klisna vede hierarchicky uspořádané stádo, které uzavírá jeden dospělý samec. Mladí samci se seskupují do tzv. mládeneckých stád. Klisna rodí po roce březosti jedno mládě, které dospívá ve stáří 12 měsíců. Dožívá se 20 - 40 let.
Jejich nepřáteli jsou v přírodě lvi, hyeny, levharti a gepardi.
Sambar skvrnitý (Visayan Spotted Deer)
Sameček tohoto vzácného druhu přišel na svět ve čtvrtek 16. 3. a od ošetřovatelů dostal jméno Bongat. Bongat je filipínské mužské jméno a odkazuje k filipínskému původu sambarů skvrnitých.
Narození Bongata je mimořádnou událostí, protože se v liberecké zoo jedná o prvoodchov a v současné chvíli jsme jediná zoologická zahrada v Čechách, která tyto ohrožené filipínské endemity množí.
Bongat po narození vážil 2,5 kg a podle slov ošetřovatelů se má již čile k světu.
Sambary skvrnité můžete v nejstarší zoo v Čechách obdivovat od roku 2012, kdy k nám přijely čtyři laně z Itálie (Parco Faunistico la Torbiera). O tři roky později skupinu posílil samec dovezený ze zoologické zahrady v Mulhouse ve Francii.
Sambar skvrnitý je endemitem filipínských Visajanských ostrovů, tzn. nežije nikde jinde na světě. Sambaři jsou silně ohroženi. Podle údajů Světového svazu na ochranu přírody (IUCN) žije na ostrovech Panay a Negros méně než 2500 jedinců, trend je přitom stále klesající. Hlavním problémem je fragmentace populace, postupující expanze zemědělských ploch na úkor původních lesních oblastí a také lov pro maso, a to i přes ochranu místní legislativou.
ZOO Liberec již 8 let aktivně spolupracuje s neziskovou organizací Talarak, které se podařilo ve svém záchranném centru na filipínském ostrově Negros rozmnořit již 33 jedinců. V současné době se organizace podílí na zalesňování území na hranici národního parku The Northern Negros Natural Park, kam by bylo potenciálně možné v budoucnu tyto jedince reintrodukovat zpět do volné přírody.
Zebra bezhřívá (Equus quagga borensis)
Další mládě přibylo v úterý 21. 3. do stáda zeber bezhřívých, které obývají stejnou expozici s žirafami Rotschildovými. Jedná se opět o samce, který si vysloužil jméno Kito. Oproti své černobílé matce je Kito zatím hnědý, ale během prvního přechlupování i jeho pruhy časem zčernají.
Přestože se jedná o poddruh zebry bezhřívé, mláďata se rodí s hřívou, která jim ale během let odpadne. Kito již od prvních dní obývá se svou matkou venkovní výběh, kde se návštěvníkům ukazuje v celé své kráse.
Zebra bezhřívá obývá v Ugandě travnaté pláně a řídké lesy s horami do nadmořské výšky 4500 m. V roce 1918 se předpokládalo, že je tento poddruh zebry stepní v přírodě zcela vyhuben, nové výzkumy však potvrdily opak.
Samci mohou dorůstat výšky 120 - 140 cm v kohoutku a vážit 215 - 340 kg. Barva těla zebry je okrová až špinavě bílá, s širokými černými pruhy. Pruhování směřuje až ke kopytům. Druhové jméno si zebra získala díky redukované hřívě, kterou zvíře téměř ztrácí ve třech letech stáří.
Zebra bezhřívá žije v rodinných skupinách o velikosti 6 - 20 jedinců, které se sdružují se stády i jiných druhů kopytníků, jako jsou například pakoni. Vůdčí klisna vede hierarchicky uspořádané stádo, které uzavírá jeden dospělý samec. Mladí samci se seskupují do tzv. mládeneckých stád. Klisna rodí po roce březosti jedno mládě, které dospívá ve stáří 12 měsíců. Dožívá se 20 - 40 let.
Jejich nepřáteli jsou v přírodě lvi, hyeny, levharti a gepardi.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
