Tiskové zprávy
Správa NP Šumava: Zoologové zkoumají šumavské rysy
Rys se v dávné historické době vyskytoval téměř v celé Evropě. Devatenácté století zaznamenalo jeho ústup ze západní Evropy. V současné době jsou místa přítomnosti rysa například na Šumavě, v Karpatech, na Balkáně, ve švýcarských Alpách a v severním Rusku.
Tým zoologů ze Správy NP a CHKO Šumava a NP Bavorský les realizuje na Šumavě již šest let telemetrický výzkum velkých savců, který je finančně podporován z evropských fondů. Tato metoda je neinvazivní a díky nejmodernějším technologiím je možné sledovat nejen počty zvířat, ale i jejich pohyb a konzumaci kořisti.
Kromě „sledování“ jelenů a srnců, se telemetry team zabývá monitoringem česko-bavorské populace rysa ostrovida. K přímému sledování rysa dochází náhodně, ale nepřímé pozorování nabízí více možností – je to např. sledování stop, trusu, zbytků potravy. Dalšími metodami jsou - monitorování pomocí kamery, či fotopastí, genetická (DNA z tkání, chlupů, trusu a slin) a již zmiňovaná telemetrie.
„Na Šumavě získáváme data pomocí GPS, jsou přesná a časově úsporná – díky záznamům z obojků, kterými jsou rysi a další savci vybaveni, dostáváme v pravidelných intervalech pomocí sms informace o aktivitách sledovaných jedinců,“ sdělil Luděk Bufka, referent oddělení zoologie Správy NP a CHKO Šumava.
Během zimy 2009 – 2010 zoologové nainstalovali na ploše téměř 700 km2 na 57 lokalitách celkem 114 fotopastí. Zaslaná data potvrdila 10 samostatných jedinců rysa a 8 závislých (koťata). Byla také vysledována přítomnost pěti skupin samic s mláďaty. V průměru mají zdejší rysové 2 mláďata, jejichž mortalita do věku 2 let je však 50 %. Samci mají své domovské okrsky na ploše 438 km2 a samice 278 km2. Denně samci nachodili na úseku dlouhém 4 km až 21 km (cesty tam a zpět, či dokola) a kojící samice na úseku 2,1 km necelý 0,4 km.
Výzkumníci prostřednictvím telemetrie také zjišťují zbytky rysí kořisti - mezi hlavní kořist rysa je v téměř 72 % srnec, ve více jak 13 % jelen a dále menší savci (např. prasata, hlodavci). V průměru ulovenou potravu konzumuje 2,9 dne.
„Smutným zjištěním je, že sedm telemetricky sledovaných rysů bylo upytlačeno a bohužel pytláctví stále trvá. V letech 1989 – 2006 bylo na Šumavě potvrzeno 56 případů pytláctví,“ řekl Luděk Bufka.
Tým zoologů ze Správy NP a CHKO Šumava a NP Bavorský les realizuje na Šumavě již šest let telemetrický výzkum velkých savců, který je finančně podporován z evropských fondů. Tato metoda je neinvazivní a díky nejmodernějším technologiím je možné sledovat nejen počty zvířat, ale i jejich pohyb a konzumaci kořisti.
Kromě „sledování“ jelenů a srnců, se telemetry team zabývá monitoringem česko-bavorské populace rysa ostrovida. K přímému sledování rysa dochází náhodně, ale nepřímé pozorování nabízí více možností – je to např. sledování stop, trusu, zbytků potravy. Dalšími metodami jsou - monitorování pomocí kamery, či fotopastí, genetická (DNA z tkání, chlupů, trusu a slin) a již zmiňovaná telemetrie.
„Na Šumavě získáváme data pomocí GPS, jsou přesná a časově úsporná – díky záznamům z obojků, kterými jsou rysi a další savci vybaveni, dostáváme v pravidelných intervalech pomocí sms informace o aktivitách sledovaných jedinců,“ sdělil Luděk Bufka, referent oddělení zoologie Správy NP a CHKO Šumava.
Během zimy 2009 – 2010 zoologové nainstalovali na ploše téměř 700 km2 na 57 lokalitách celkem 114 fotopastí. Zaslaná data potvrdila 10 samostatných jedinců rysa a 8 závislých (koťata). Byla také vysledována přítomnost pěti skupin samic s mláďaty. V průměru mají zdejší rysové 2 mláďata, jejichž mortalita do věku 2 let je však 50 %. Samci mají své domovské okrsky na ploše 438 km2 a samice 278 km2. Denně samci nachodili na úseku dlouhém 4 km až 21 km (cesty tam a zpět, či dokola) a kojící samice na úseku 2,1 km necelý 0,4 km.
Výzkumníci prostřednictvím telemetrie také zjišťují zbytky rysí kořisti - mezi hlavní kořist rysa je v téměř 72 % srnec, ve více jak 13 % jelen a dále menší savci (např. prasata, hlodavci). V průměru ulovenou potravu konzumuje 2,9 dne.
„Smutným zjištěním je, že sedm telemetricky sledovaných rysů bylo upytlačeno a bohužel pytláctví stále trvá. V letech 1989 – 2006 bylo na Šumavě potvrzeno 56 případů pytláctví,“ řekl Luděk Bufka.
Vydání tohoto textu bylo podpořeno z Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR. Za obsah je zodpovědná výhradně redakce serveru Ekolist.cz a nelze jej v žádném případě považovat za názor MŽP.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
