Tiskové zprávy
Arnika: Zůstane Spolana na „věčné” časy zamořena rtutí?
Ekologické sdružení ARNIKA se obává, že Spolana Neratovice se rozhodla ponechat svůj areál na břehu Labe zamořen toxickou rtutí „navždy”. Předložila totiž Ministerstvu životního prostředí ČR dokumentaci, která upřednostňuje odbagrování povrchové vrstvy kontaminované zeminy a poté zakrytí zamoření rtutí obrovským betonovým sarkofágem. Protože podzemní voda pod Spolanou má agresivní vlastnosti koncentrované kyseliny, musel by být kolem sarkofágu vybudován jakýsi neutralizační filtr, který by bylo nutné obnovovat. Podle propočtů vedení chemičky by odstranění zamořeného povrchu a výstavba sarkofágu s filtrem měly stát asi 600 milionů korun.
„ARNIKA považuje za absurdní, aby bylo zamoření rtutí zakonzervováno v betonovém sarkofágu za stovky milionů korun. A přitom by šlo jen o drahou toxickou konzervu zanechanou od Spolany našim potomkům,” uvedl RNDr. Jindřich Petrlík, vedoucí programu ARNIKY „Toxické látky a odpady".
Rtuť je velmi nebezpečná látka ohrožující lidské zdraví i životní prostředí. Ve Spolaně se na břehu Labe nachází přes 250 tun této toxické látky a jejích organických i anorganických sloučenin. Rtuť zamořila výrobní objekty i půdu při elektrolytické výrobě jedovatého chlóru, který Spolana využívá jako surovinu např. k produkci PVC.
Tuny rtuti nacházející se v záplavové oblasti Labe nechávalo vedení Spolany přes 20 let na pospas působení živlů. Přitom je areál závodu zamořen rtutí v objektech a na pozemcích, které by mohla zaplavit už případná 20-tiletá povodeň na Labi(1). „Jen štěstí vděčíme za to, že případná povodeň nevyplavila toxické látky ze Spolany do Labe”, konstatoval Petrlík.
Ačkoli se už v roce 1994 Fond národního majetku zavázal zaplatit Spolaně likvidaci toxického zamoření (2), až v loňském roce byly veřejnosti předloženy tři možnosti, jak s toxickou rtutí naložit. „Sami autoři však dvě varianty považují za nebezpečné a firma Ekosystém patrně navrhla tyto dvě neprůchodné možnosti hlavně proto, aby si připravila půdu pro prosazení už dávno předem vybrané varianty - betonového sarkofágu,” uvedl MUDr. Miroslav Šuta, odborný konzultant v oblasti toxických látek
1) V podzemní vodě pod rtutí zamořenými objekty bylo naměřeno pH od poměrně zásaditého (pH=9) až po extrémně kyselé (pH=1). Zdroj: EKOSYSTEM: Dokumentace o hodnocení vlivů stavby na životní prostředí (EIA), Stavba - sanace staré amalgamové elektrolýzy, duben 2001
2) FNM ČR podepsal v roce 1994 smlouvu č. 34/94, v níž se zavázal financovat řešení starých ekologických zátěží ve Spolaně až do výše 4,329 mld Kč, ale smlouvu FNM odmítá zveřejnit. Více viz http://www.greenpeace.cz/release/02/020402.htm
„ARNIKA považuje za absurdní, aby bylo zamoření rtutí zakonzervováno v betonovém sarkofágu za stovky milionů korun. A přitom by šlo jen o drahou toxickou konzervu zanechanou od Spolany našim potomkům,” uvedl RNDr. Jindřich Petrlík, vedoucí programu ARNIKY „Toxické látky a odpady".
Rtuť je velmi nebezpečná látka ohrožující lidské zdraví i životní prostředí. Ve Spolaně se na břehu Labe nachází přes 250 tun této toxické látky a jejích organických i anorganických sloučenin. Rtuť zamořila výrobní objekty i půdu při elektrolytické výrobě jedovatého chlóru, který Spolana využívá jako surovinu např. k produkci PVC.
Tuny rtuti nacházející se v záplavové oblasti Labe nechávalo vedení Spolany přes 20 let na pospas působení živlů. Přitom je areál závodu zamořen rtutí v objektech a na pozemcích, které by mohla zaplavit už případná 20-tiletá povodeň na Labi(1). „Jen štěstí vděčíme za to, že případná povodeň nevyplavila toxické látky ze Spolany do Labe”, konstatoval Petrlík.
Ačkoli se už v roce 1994 Fond národního majetku zavázal zaplatit Spolaně likvidaci toxického zamoření (2), až v loňském roce byly veřejnosti předloženy tři možnosti, jak s toxickou rtutí naložit. „Sami autoři však dvě varianty považují za nebezpečné a firma Ekosystém patrně navrhla tyto dvě neprůchodné možnosti hlavně proto, aby si připravila půdu pro prosazení už dávno předem vybrané varianty - betonového sarkofágu,” uvedl MUDr. Miroslav Šuta, odborný konzultant v oblasti toxických látek
1) V podzemní vodě pod rtutí zamořenými objekty bylo naměřeno pH od poměrně zásaditého (pH=9) až po extrémně kyselé (pH=1). Zdroj: EKOSYSTEM: Dokumentace o hodnocení vlivů stavby na životní prostředí (EIA), Stavba - sanace staré amalgamové elektrolýzy, duben 2001
2) FNM ČR podepsal v roce 1994 smlouvu č. 34/94, v níž se zavázal financovat řešení starých ekologických zátěží ve Spolaně až do výše 4,329 mld Kč, ale smlouvu FNM odmítá zveřejnit. Více viz http://www.greenpeace.cz/release/02/020402.htm
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
