50 litrů vody na osobu a den. Jihoafrickému Kapskému Městu hrozí, že skončí zcela na suchu
Od kdy jsou neumyté mastné vlasy známkou společenské odpovědnosti? V Kapském Městě od začátku letošního února. Tehdy totiž městská rada vyhlásila další z akčních plánů, které omezují spotřebu vody na jednotlivce na padesát litrů (na osobu a den). Přehnaná osobní hygiena je tu tedy známkou mrhání. Nařízení se zatím míjí účinkem a spotřeba se v přepočtu na hlavu stále pohybuje kolem 87 litrů. Že to není tak zlé? Město ročně „vypije“ 680 milionů litrů, a vodu prostě už nemá odkud brát. Radnice v rámci předběžného varování předpověděla i datum „konce“, tedy termín, po kterém definitivně uzavře přítok ze zásobních nádrží. A pak to nejspíš bude opravdu divoké.
Klimatické změny, počet obyvatel i suchá léta
Kapské Město nevyschlo přes noc. S nedostatkem vody se potýká už léta. Proto jsou tu zprávy o aktuálním hladinovém stavu na přehradách Berg, Steenbras (horní a dolní), Veolvei, Wemmershoek a Theewaterskloof čtené stejně, jako výsledky národní fotbalové ligy nebo burzovní tabulky. Za nedostatkem vody stojí několik provázaných faktorů. Ano, prim hrají klimatické změny, respektive efekt El Nino. Je příčinou toho, proč tu jsou posledních deset let velmi suché a na sněhové či dešťové srážky chudé zimy. Bez tajícího sněhu se na jaře dostatečně neobnovuje hladina šesti hlavních městských rezervoárů. A v průběhu roku? Naposled tu pořádně zapršelo v roce 2013. Je jistou ironií, že zrovna předloni se střed Jihoafrické republiky „topil“ kvůli povodním. Ty ale na samý jih, k hlavnímu městu země, nedosáhly.
Už v květnu loňského roku sáhla radnice k návrhu regulačních opatření a snížila kvůli nedostatku vody povolený odběr na 100 litrů na osobu. Nefungovalo to, lidé se k šetření neměli. A neradostné situaci nepřidalo ani to, že celý rok 2017 byl v JAR vůbec tím nejteplejším (od roku 1933). Klima je ale jen jednou stránkou problému. Šest vodních nádrží by teoreticky bez problémů pokrylo spotřebu města ještě před dvaceti lety, ale to se nebývalým tempem rozrůstá. V roce 1995 tu žilo 2,4 milionů stálých obyvatel, letos je to už 4,3 milionů. Příliv obyvatel znamená také vyšší spotřebu vody, a byť zdejší populace narostla (včetně předměstí) o 79 %, navýšení kapacity vodních zdrojů se za stejnou dobu zvýšilo jen o 15 %. A každé léto musí město sahat „hlouběji“ do vodních rezerv.
Den, kdy město utáhne kohout
V roce 2015 vyčerpalo 50 % stavu, který se dosud neobnovil. Aktuálně zadržují vodní nádrže Kapského Města jen čtvrtinu své kapacity. Rapidním tempem se tak blíží „Day Zero“ (DZ). Den, kdy, město definitivně utáhne kohout přívodu centrálního vodovodního řadu. Starostka města Patricia de Lille s tím sice způsobila menší zmatky: DZ by měl totiž podle ní nastat 22. května (možná také 12.5, 11.5, 16.5, případně 4.6). Záleží podle aktuálního odhadu. Přesné stanovení Day Zero ale není zase tak podstatné: důležité je, že už je skutečně za dveřmi. A Kapské Město se v moment, kdy objem vody v nádržích dosáhne 13,5 % své kapacity, skutečně rázem ocitne na suchu. To se zatím v mírových dobách žádné světové metropoli nestalo.
„Přijde mi děsivě neuvěřitelné, že většina obyvatel se toho nebojí a nestarají se o to,“ říká de Lille v rozhovoru pro CNN. „Nemůžeme už déle obyvatele města upozorňovat a žádat, aby přestali plýtvat vodou. Teď už je musíme skutečně donutit.“ Proč ta hranice 13,5 %? Jedná se o bezpečnostní a hygienický limit. Poslední desetina objemu vody v nádržích totiž nemůže být využívána jako pitná. A když nastane Day Zero? Lidé se mohou se sprchováním definitivně rozloučit. Distribuci vody bude zajišťovat armáda a policie z cisteren za ploty z ostnatého drátu, a v míře pouhých pětadvaceti litrů na osobu.
Day Zero tu, pokud vydatně nezaprší, velmi brzy skutečně nastane. A smutné je, že sami obyvatelé mají ve svých rukou možnost, jak jej co nejvíce oddálit. Ale nečiní tak.
Co s padesáti litry vody na den?
Městská radnice propagovala mezi obyvateli úsporný program, na kterém demonstrovala, jak s vodou hospodařit. Praní prádla a umývání nádobí? Osmnáct litrů na den. Sprcha? Namydlit a rychle opláchnout, devadesát vteřin je patnáct litrů. Spláchnutí záchodu? Devět litrů. Umývání rukou, to jsou další tři litry za den. Dvakrát dva litry vypijete, nebo z nich můžete vařit. A litr dopřejte domácím mazlíčkům. Samozřejmě, pokud budete schovávat použitou špinavou vodu v lavorech a kbelících, ušetříte další litry na splachování. Výsledky kampaně jsou ale chabé. Spotřeba se nesnížila. Lidé jen víc nakupují kbelíky a kanystry a cena minerálek a balených vod vystřelila vzhůru. Vůči zprávám o blížícím se Day Zero tedy místní lidé imunní nejsou, ale šetřit vodou nechtějí.reklama