https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/afp-nizozemsky-penzista-vyresil-zahadu-obriho-penisu-u-netopyru-a-objevil-tak-novy-typ-reprodukce-u-savcu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

AFP: Nizozemský penzista vyřešil záhadu obřího penisu u netopýrů a objevil nový typ reprodukce u savců

31.12.2023 01:05 | Haag/Lausanne (ČTK)
Netopýr večerní (Eptesicus serotinus), který má rozpětí křídel více než 35 centimetrů, je druh rozšířený v lesích Evropy a Asie.
Netopýr večerní (Eptesicus serotinus), který má rozpětí křídel více než 35 centimetrů, je druh rozšířený v lesích Evropy a Asie.
Foto | Mnolf / Wikimeda Commons
Záhadu nepřiměřeně velkého penisu jednoho druhu netopýra se podařilo vyřešit zásluhou pozorování nizozemského penzisty, uvedla agentura AFP s odvoláním na studii zveřejněnou v odborné publikaci Current Biology. Penzistovo pozorování umožnilo týmu evropských výzkumníků dospět k závěru, že dotyčný druh netopýra, který je rozšířen i v Česku, nepoužívá svůj orgán k pronikání do pohlavního ústrojí samičky, ale jako jakési prodloužené "kopulativní rameno". Je to poprvé, kdy byl tento typ reprodukce - bez spojení pohlavních orgánů - zaznamenán u savce.
 

Netopýr večerní (Eptesicus serotinus), který má rozpětí křídel více než 35 centimetrů, je druh rozšířený v lesích Evropy a Asie.

Biolog Nicolas Fasel z univerzity ve švýcarském městě Lausanne AFP řekl, že jeho tým si už před časem všiml, že tento netopýr má "extrémně dlouhý penis". V erekci je sedmkrát delší, než by dokázal pojmout orgán samičky. Konec ztopořeného penisu má srdcovitý tvar, který je rovněž příliš velký, než aby umožnil průnik. Tyto charakteristiky podle výzkumníka Fasela klasickou kopulaci znemožňují.

Záhada byla o to větší, že páření netopýrů je obtížné pozorovat.

Řešení dorazilo prostřednictvím e-mailu, jehož první slovo znělo "penis", následované přehršlí slov v nizozemštině a slovem Eptesicus, tedy latinským názvem druhu. Poslední výraz upoutal pozornost profesora Fasela, který si při sledování videa připojeného k e-mailu uvědomil, že "má odpověď".

Odesílatel, Jan Jeucken, je penzista bez vědeckého vzdělání z vesničky Castenray na jihu Nizozemska. Poté, co se začal zajímat o populaci netopýrů žijících v podkroví místního kostela, nainstaloval zde kamery zaznamenávající netopýří aktivity. Podle Fasela, který důchodce zařadil mezi autory studie, z něj "vášeň udělala ideální osobu" pro objasnění netopýřího chování.

Vědci analyzovali 93 páření v kostele natočených přes mřížku, na které se netopýři drželi. Samice netopýra večerního je vybavena velkou blánou spojující ocas s končetinami, kterou může použít k ochraně svého pohlavního ústrojí.

Během páření samec uchopí samici za zátylek a pomocí svého dlouhého penisu tuto blánu roztáhne a dostane se ke vchodu do pohlavního ústrojí. Následuje dlouhé, nehybné objetí, nazývané "kontaktní páření", umožňující přenos samcova spermatu.

Tato forma reprodukce bez pronikání do pohlavního ústrojí je běžná u ptáků, ale nikdy předtím nebyla pozorována u savců. Objetí může u netopýra trvat skoro věčně: v průměru trvá 53 minut a zaznamenaným rekordem je 13 hodin.

Podle profesora Fasela by samice mohla použít své extrémně dlouhé děložní hrdlo k uchování spermatu od různých samců po celé měsíce, než by si vybrala jednoho k oplození. Je možné, že se tímto způsobem rozmnožují i jiné druhy netopýrů, dodal výzkumník, který předpokládá, že další výzkum na toto téma by mohl odhalit "mnoho dalších druhů s podivnými penisy".


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pp

pavel peregrin

31.12.2023 08:44
Přímo učebnicový příklad toho, že vědomosti nejsou vázány pouze na vědeckou obec. Takže až se zde určití jedinci začnou opět navážet kupř. do p. Zvářala, vřele doporučuji tento článek vystřihnout a zarámovat-samozřejmě jim.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.12.2023 09:55 Reaguje na pavel peregrin
:-) Děkuji za uznání, ale (pro mě) vědec není jen někdo z nomenklatury s titulem, ale každý (badatel), který něco ví a zjistí nového. Jasné je, že nevyplavená/suchá budka nikoho neohromí, jen jsem nechápal, jak vědci ze země (vzorových) budkařů toto mohli tak dlouho nevidět/ignorovat, např.. Co se týká záhady dlouhého penisu u netopýrů - doufejme, že se to příliš nerozkřikne a netopýři nebudou loveni a po usušení rozemíláni do "tajemného afrodiziaka", podobně jako rohy nosorožců. Bo lidi jsou nativní a dají se nachytat na ledacos...
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist