AFP: Se změnami klimatu hmyz stále déle vzdoruje podzimu
Stejně jako u jiných druhů je životní cyklus hmyzu podmíněn vývojem přírodních podmínek. Vyšší teploty, nedostatečná nebo nadměrná vlhkost i pozdější nebo dřívější světlo jsou pro ně matoucí. A tak zatímco tradičně trvá období jejich aktivity od května do září, nyní se mnozí z nich vyskytují až do konce listopadu.
To je i případ sršní asijských. "Dopady klimatu mají zjevně vliv na trvalost kolonií. Letos na podzim, vzhledem k nebývalému teplu, se asijské sršně dál vyvíjejí, jako kdyby bylo léto. V přírodě je tak více jednotlivců a větší populace," poznamenává výzkumník Národního centra vědeckého výzkumu (CNRS) a ředitel Institutu pro výzkum biologie hmyzu (IRBI) David Giron.
Dalším příkladem je komár tygrovaný. Tento černý dvoukřídlý hmyz s bílými proužky měl původně problémy přizpůsobit se klimatu kontinentální Francie, s oteplováním už ale zaplavil prakticky celé její území. Celý jeho životní cyklus se teď přizpůsobil vysokým teplotám, které stoupají do nečekaných výšek i mimo letní sezonu.
Teoreticky tito komáři "přezimují jako vajíčka, takže když se podmínky změní na podzimní, komáři vytvoří vajíčka ve stadiu diapauzy, tedy vajíčka připravená k přezimování", vysvětluje Giron. Ale "dokud jsou podmínky příznivé, komáři se normálně rozmnožují, aniž by se připravovali na zimu. Přivedou tak na svět další generaci, a proto máme populace, které přežívají déle", dodává vědec. Pro lidi přítomnost těchto komárů znamená nejen nepříjemné kousance, ale hlavně riziko rozšíření případů horečky dengue nebo viru chikungunya, které tento invazní druh přenáší.
K 17. říjnu byl podle internetových stránek Vigilance Moustique, které informují o výskytu komárů, prakticky v celé Francii červený stupeň, který značí přítomnost a aktivitu komárů.
V posledních týdnech zaplavily zahrady i domy ploštice kněžice trávozelené, které jsou pro člověka neškodné. Toto chování vzdálených příbuzných štěnic je častější v zimě, kdy v lidských příbytcích hledají teplo. Jejich hojnější výskyt tak nesouvisí s teplým podzimem, vysvětluje Giron. "Je však pravděpodobné, že zvláštní povětrnostní podmínky, které jsme měli letos v létě, tomuto druhu přály. A proto na podzim, který navíc vypadal jako léto, vidíme velmi, velmi početné populace ploštic," dodává.
Podle Météo-France bylo září nejteplejším měsícem, jaký kdy byl ve Francii naměřen, a to o 3,5 až 3,6 stupně Celsia nad průměrem období let 1991 až 2020. Toto nezvykle teplé období pokračovalo i v prvních deseti dnech října, kdy teploty pravidelně překračovaly hranici 30 stupňů.
Pokud bude globální oteplování pokračovat, můžeme očekávat více hmyzu po celý rok?
"Představme si, že zima zmizí a my budeme mít opravdu celoročně mírné teploty. To by mohlo mít dva efekty... druhy, které vídáme jen v létě, bychom mohli mít po celý rok. To by se mohlo týkat například některých druhů komárů," říká Giron. Vedle toho však "existují druhy hmyzu, které potřebují přezimovat". Například u některých motýlů "je nezbytná diapauza, a tak pokud nezavládne zima, nemají podmínky pro hibernaci, a tudíž ani pro vznik nové generace na jaře. Pro tyto druhy hmyzu by to mohlo mít katastrofální následky," dodává Giron.
reklama
Dále čtěte |
Čeští vědci studovali půdní paměť luk v rumunské Transylvánii. A odhalili původ jejich druhové bohatosti 
Myši domácí se šířily Evropou různě. Prozrazuje to hodně i o migraci lidí
Hřbitovy jsou cenná útočiště živé přírody ve městech, objasňuje studieOnline diskuse
Všechny komentáře (2)
Richard Vacek
23.10.2023 14:35Stejně bychom to měli dělat i my. I když rozumný člověk to dělá a když je venku příjemných 20 st.C, tak nevyjde v rukavicích i když je říjen.
