https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/africka-priroda-jako-necekana-obet-koronaviru
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Africká příroda jako nečekaná oběť koronaviru

10.4.2020 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Ochrana přírody v celé Africe je zásadním způsobem závislá na penězích ze zahraničí. Z cestovního ruchu ročně celý kontinent vytěží kolem 39 miliard dolarů. / Ilustrační foto
Ochrana přírody v celé Africe je zásadním způsobem závislá na penězích ze zahraničí. Z cestovního ruchu ročně celý kontinent vytěží kolem 39 miliard dolarů. / Ilustrační foto
To, jak některé mechanismy a jevy fungují, doloží často až mezní situace, kdy fungovat přestanou. Názorný a ne zrovna potěšující příklad nabízí momentální pandemie koronaviru, s ní související propad cestovního ruchu a ve výsledku pak také výraznější aktivitu pytláků. Píše o tom New York Times.
 

Tam, kde se daří cestovnímu ruchu cílenému na divoká zvířata, nejrůznějším národním parkům a safari, dost často populace chráněných živočichů vzkvétají. Ale když se turistický ruch v důsledku nepředvídatelných událostí vypne? Ochranářské neziskovky na jihu Afriky teď bolestně zjišťují, že jednou z ne zrovna očekávatelných obětí pandemie se stávají nosorožci. Prakticky od momentu, kdy v Botswaně a JAR ustal v důsledku pandemie příliv turistů, znásobila se aktivita pytláků v rezervacích a v chráněných území. Nové případy upytlačených zvířat jsou tu hlášeny prakticky každý den.

Rozmarné léto v Africe

Pytláctví bohužel není v Africe mimořádností, ale zahraničními výletníky frekventovaně navštěvované lokace patřily až dosud k relativně bezpečným místům. Hodí se zmínit, že ochrana přírody v celé Africe je zásadním způsobem závislá na penězích ze zahraničí. Z cestovního ruchu ročně celý kontinent vytěží kolem 39 miliard dolarů. A byť se tyto zisky ubírají nejrůznějšími cestičkami, část z nich nakonec končí tam, kde jsou v ochraně přírody zapotřebí. Letos ale turistická sezóna nezačala a nejspíš ani nezačne.

Mechanismy ochrany přírody, navázané třeba na ekoturistiku zrovna tak jako na regulované odstřely trofejních zvířat, se teď zadrhly. Byznys postavený na přítomnosti platících cizinců se zastavil. A environmentální odborníci se nyní obávají, co teď bude s africkou přírodou dál. Vyplatí se místním ji chránit dál, když z toho nemají přímý profit? Strach o další osud ohrožených živočichů je evidentně opodstatněný.

Zvířata chránila přítomnost turistů

„Ta zvířata v národních parcích a safari nejsou chráněna jen strážci, ale přítomností turistů,“ vysvětluje Tim Davenport, ředitel africké pobočky WCS (Wildlife Conservation Society). „Když jste pytlákem, nevyrazíte na lov někam, kde můžete potkat mikrobus plný výletníků. Půjdete tam, kde jich je málo, nebo žádní.“ A tímto prostorem bez turistů se nyní stala celá Afrika.

„Aniž bychom si to dříve uvědomovali, turisté příhodně doplňovali režim územní ochrany. Fotografové, nadšenci, lovci trofejí, ti všichni s průvodci, řidiči, nosiči a agenty cestovních kanceláří by teď nyní normálně byli rozprostřeni po milionech akrů odlehlé divočiny. Nejsou a je otázkou, jestli pár rangerů dokáže tato území uhlídat,“ dodává Davenport.

Pytlák nebo průvodce?

Problém se navíc postupně zhoršuje: nemálo stávajících rangerů a průvodců v Africe je totiž přeškolenými pytláky. Nemálo z nich dalo přednost jistému a stabilnímu výdělku v nekriminalizované ochraně přírody před riskantním pytláctvím. Jak dlouho jim ale jejich odhodlání pomáhat přírodě vystačí, když se jim bude v důsledku absence turistů zkracovat plat? Jsou to drobnosti, ale podstatné. Například Anthony Ntalamo, který zajišťuje průvodcovský servis v deltě Okavango, musel propustit dvanáct svých zaměstnanců. Někteří z nich byli dříve pytláky a rezervaci znají jako svoje boty. Čím se teď asi budou živit?

Lynne MacTavishová, správkyně reverzace v jihoafrickém Mankwe, to nevidí nadějně: „Jsme v situaci s nulovým příjmem a naše výdaje naopak extrémně narůstají, protože každý den musíme odhánět pytláky a chránit rezervaci.“ Jihoafrická republika přitom patří v Africe mezi ty bohaté země, s propracovanou legislativou a jejím vymáháním v praxi. I tak tu 85 % finančních zdrojů ochrany přírody stojí na penězích z loveckých povolenek a vstupného do národních parků. V zemích, které jsou chudší, to bude ještě horší.

Bez peněz se chrání špatně

„Pozorujeme rapidní nárůst upytlačených slonů a nosorožců,“ říká ředitelka Map Ivesová z botswanské Rhino Conservation. „Očekáváme také nárůst odlovů „masa z pralesa“, bushmeatu. Hodně lidí tu letos bude bez práce a bez peněz, takže se svým hladem obrátí k přírodě. Vlastně se na ně ale nemůžeme zlobit.“ Nakonec, to my jsme je naučili, že jim za ochranu přírody budou turisté vždycky platit.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (55)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.4.2020 08:03
Z pytláků hajní a obráceně...
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

10.4.2020 12:46 Reaguje na Karel Zvářal
Jó jó, největší pytlák je vždycky myslivec. U nás nedávno odsoudili veleváženého "pana nadlesního" za pytláctví a kradení kulatiny ve velkém.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

10.4.2020 13:09
Když v těch financích nebyl problém, a turisti jezdili tak byli lovci africké zvěře platící za trofeje nejhorší fuj.
A teď se najednou ukazuje, že tito lovci jsou základ financování afrických rezervací a že trofejní lov je hlavní důvod, proč ještě v Africe ty vzácná chráněná zvířata existují. Bez těchto lovců a jejich miliónů by už v Africe prakticky žádná vzácná chráněná zvěř nezbyla, všechno by už dávno černoši zkonzumovali jako bushmeat.
Odpovědět
SS

S4ki S4ki

11.4.2020 04:24 Reaguje na Radim Polášek
Trofejní lovec není a nikdy nebude pro přírodu přínosem. A myslet si, že je to jinak je špatně.
Odpovědět
dm

david matoušek

11.4.2020 07:07 Reaguje na S4ki S4ki
Ok, tak jak to bude dobře, jakým způsobem tu ochranu v těchto státech zajistit? Víte jak je to špatně, tak co navrhujete jako ten přínos, to dobře? Díky za odpověď.
Odpovědět
va

vaber

11.4.2020 10:10 Reaguje na david matoušek
příroda zde byla miliony let bez člověka a dařilo se jí, problémy nastaly až když se člověk přemnožil. Přírodu není třeba zachranovat , stačí když ji člověk dá dostatečný prostor a nebude do ní zasahovat. Dnes to došlo tak daleko ,že i zvířata ve volné přírodě jsou závislá na penězích člověka ,to je tragické. Protože člověk chce ze všeho ždímat peníze, nikdy přírodě dostatečný prostor nedá. Dokáže se trochu postarat jen o velká zvířata, která jsou všem na očích, ale tam žije nespočet jiných druhů malých a malinkých živočichů které nikdo do zoo nedá a pro které jsou turisti zkáza.
Odpovědět
Sl

Slovan

11.4.2020 10:58 Reaguje na vaber
Nesouhlasím, že turisti jsou zkáza. Ve většině zemí (např. Afrika, Indie nebo USA) je pro turisty otevřeno cca. 1/4 z parku a 3/4 jsou “uzavřeny”. Peníze z turismu jdou do místních komunit, které se ukázali jako zásadní mít na “své straně”. Chápu Váš idealismus, ale dnes je ochrana přírody schopna generovat zisky a bohatnutí místních komunit, zároveň mít únosné počty turistů a ochránit 3/4 parku před většími počty lidí. V článku se nepíše, koho museli ve zminované rezervaci propustit - strážci to jistě nebudou. Očekávám podobný postup jako v Nepálu, kde se kvůli krizi také zvýšila pytlácká aktivita - tedy naopak zvýšení aktivit strážců a posílení jejich hlídek.
Odpovědět
dm

david matoušek

11.4.2020 11:18 Reaguje na vaber
Tak přesně takové názory jsou dnes vzhledem ke stavu živ.prostředí úplně k smíchu a k h...., tedy k ničemu. Tak jak byste to konkrétně řešil?
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

11.4.2020 11:55 Reaguje na david matoušek
Jistě čím víc turistů a podobného plevele, tím víc peněz přiteče. Proto ať se rozvíjí a žije turismus a zavést třísměnný turistický provoz, jinak se to nestihne...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

11.4.2020 07:14 Reaguje na S4ki S4ki
Ále je. Když se to dělá pořádně a se znalostí věci, odstřelují se jen stará nebo nemocná zvířada, které by stejně za chvíli padla.
Diskutovaným případem i v našich médiích byl nějaký starý lev, kterého odszřelili za kačáky. Byl už impotentní, ale zabil mladého samce. Bylo ho nějak výrazně škoda??
Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.4.2020 13:50 Reaguje na Pavel Hanzl
Zhruba tak nějak to je.
Jinak ale většinou dobrá trofejní zvířata, za které získá ten region nejvíc peněz, jsou v podstatě taky stará. Takový jedinec už obvykle svůj genom dostatečně rozšířil a genomy těch méně vhodných dostatečně potlačil. A i z hlediska genové diverzity toho druhu je tak obvykle už vhodné, aby uvolnil místo mladším.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

11.4.2020 19:11 Reaguje na S4ki S4ki
Hlavním přínosem je hlavně ekologista. Třeba ti naši tak dlouho sabotovali stěhování Sudána a spol do Ol Pejety, až spolehlivě zajistili vyhynutí bílých nosorožců severních. Chtěl jsem se tam v únoru podívat, ale radši jsem neriskoval a jel jen do Tsava.
Odpovědět

Jan Šural

11.4.2020 05:31 Reaguje na Radim Polášek
turista nerovná se lovec. představte si, že někteří lidé chtějí přírodu opravdu jen s radostí pozorovat a nemusejí při tom zbaběle někoho zastřelit ze zálohy.
Odpovědět
dm

david matoušek

11.4.2020 07:09 Reaguje na Jan Šural
Fajn. Tak tu zvířenu nestřelí lovec za velké love, ale místní pytlák, který tím živí celou rodinu. Ten turista, pozorující přírodu to pozná jak, ty chytrolíne?
Odpovědět

Jan Šural

11.4.2020 09:19 Reaguje na david matoušek
to jsou tak dementní argumenty, vždyť to ani není k věci. turisté přináší do oblasti finance, které jsou využité na ochranu přírody. navíc čím je v oblasti větší turistický ruch a provoz, tím menší mají pytláci klid na práci.
Odpovědět
dm

david matoušek

11.4.2020 11:21 Reaguje na Jan Šural
Díky za věcné argumenty k věci, poplatkový odstřel ale do dané oblasti přivede 10 x více financí, oni ti lovci jsou totiž také většinou turisté a pro místní mnohem lukrativnější, bohužel.
Odpovědět
Sl

Slovan

11.4.2020 12:02 Reaguje na david matoušek
Oba píšete hlouposti, sorry. Větší turistický ruch neznamená menší pytláctví pane Šural (stačí porovnat Kruger x Niassa nebo parky pod správou African parks). Řešení pytláctví je celá řada opatření spolu souvisejících.

Pane Matoušek, Vy se zase podívejte třeba na Tanzánii jak je trofejní lov výdělečný oproti klasickému ekologickému turismu (safari).
Odpovědět

Jan Šural

11.4.2020 13:02 Reaguje na Slovan
vy ale porovnáváte jednotlivé rezervace a vyvozujete z toho závěry. já se od začátku snažil jen poukázat na to, že turista nerovná se trofejní lovec, a že z ekoturismu plyne do oblastí víc peněz, než z lovu, a že se v dnešní době obejdeme bez odstřelu ohrožených zvířat.
taky se podle mě nedají dost dobře porovnávat parky z různých zemí, jako to děláte. situace v JAR je určitě úplně jiná, než v Mosambiku.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

12.4.2020 06:54 Reaguje na Jan Šural
Blbosti. Podívejte se jen u nás na ceník odstřelu " přemnožených" jelenů.
Odpovědět

Jan Šural

11.4.2020 13:09 Reaguje na Slovan
také netvrdím, že jediná spása pro africkou přírodu je ekoturismus. a vím, že řešení pytláctví je komplexní problém. nicméně mezi nejlepší řešení řadím pumpování peněz do těchto oblastí, protože lidé se zajímají o ochranu přírody, až když mají co jíst, kde bydlet..
a tomto směru se mi zdá turismus nejlepší možností, jak tam ty peníze dostat.
Odpovědět
Sl

Slovan

11.4.2020 14:01 Reaguje na Jan Šural
My se společně vlastně shodneme. Jen si nemyslím, že více turistů = (vždy) méně pytláctví. JAR je mnohem vyspělejší zemí i bohatší než Mosambik (např.), ale lepší ochranu to při špatném řízení nezaručuje (snad se už chápeme).
Odpovědět
MK

Mojmir Kosco

11.4.2020 07:30
Problemem je i nemoznost farmarskeho chovu s naslednym odprodejem .V cesku je toto dokonale zvladnute kdy krome bezsasahovych zon (ovsem druhotne zrizenych) mate moznost zvěř at uz z obor nebo volne krajiny po uloveni nebo odchovani legalne odprodat .existuje spousta odborníků kteri tuto moznost strikne dlouhodobe odmítají ovsem stavy zvirat dlouhodobe klesaji a je treba otevrit i tabulizovane otazky .napriklad kolik zachrani nosarozci roh kazdorocne uřízli v nasi zoo a odprodany v cine pod cenou v africe nosorozcu a kolik kdyz to nebudou kila ale tuny a trh se zahltí?
Odpovědět

Jan Šural

11.4.2020 09:36 Reaguje na Mojmir Kosco
na světě bohužel není tolik jedinců těchto druhů, aby to zahltilo trh. miliardy lidí chtějí mít kousek ze stovek, tisíců, max desetitisíců jedinců.
Odpovědět
Sl

Slovan

11.4.2020 08:57
1) Pro většinu zemí na kontinentu je cestovní ruch velice důležitým zdrojem příjmu. Proto je logické, že se budou snažit mít národní parky i rezervace plné zvířat.

2) Tuto realitu zaznamenali v poslední době třeba již i vlády v Angole nebo Mozambiku, kde ochrana přírody získala velkou vládní podporu. Angola nabídla např. pomoc Botswaně s jejich slony a z jihovýchodu země chtějí udělat přírodní ráj. Plán tam na to evidentně mají.

3) Není pravda, že bez trofejních lovců, jak zde bylo v diskuzi zmíněno, by ochrana přírody v Africe neexistovala. Stačí se podívat na případ Tanzanie, která nedávno zrušila několik “Game reserve” na národní parky, kde již trofejní lov nebude možný právě z důvodu malého zisku z lovu. Z Selous game reserve zůstala jen necelá půlka, z větší části vznikl největší národní park východní afriky - národní park Nyerere. Takže pánové nelžete!

4) Tímto neříkám, že nemůže nastat problém. Ovšem ochranu africké přírody sleduji dlouhodobě a vidím, že ty peníze z ochrany jsou pro africké státy obrovské a zisk měl před krizí jednoznačně vzestupný trend.
Odpovědět
Hu

Hunter

13.4.2020 19:55 Reaguje na Slovan
TANZANIA v roce 1973 - početní odhad 18 000 ks nosorožců černých a 380 000 ks slonů. Než znovu v roce 1983, poté co vláda Tanzanie uznala, že zákaz legálního lovu byla velká chyba a povolila legální trofejový lov, tak početní stavy klesly na méně než 100 ks nosorožců černých a cca 80 000 ks slonů. Do 2009 se populace slonů zvýšila na cca 130 000 ks.
KENYA v 1977 – odhad 176 000 ks slonů a více, než 8000 ks černých nosorožců. Dnes různé odhady , pravděpodobně cca 20,000 slonů a cca 500 nosorožců. Po celou dobu zákaz legálního lovu.
KONGO (Zair) - původně nejvíc pralesních slonů, legální lov zakázán v roce 1984 až doposud. Pralesní slon je už vzácnost.
Nějak ta ekoturistika ty populace divoké zvěře moc neochránila :-).
Odpovědět
Sl

Slovan

13.4.2020 22:49 Reaguje na Hunter
Bože, bože.

Hlavním důvodem, proč počet těchto zvířat klesl je nelegální lov, pytláctví. Co s tím má společného “legální” lov? Srovnávat dobu 70. - 80. roků minulého století s dnešní je také blbost! Takže ne, legální lov nepřináší větší peníze než ekoturistika. Nepřináší lepší ochranu než ekoturistika! Nepřináší vůbec nic lepšího a můžete si ty hlouposti psát dál.

Proč jste nezmínil, že růst populace slonů a nosorožců byl hlavně díky protipytláckým krokům vlády? To se vám nehodí do krámu, že? S tím nemá trofejní vůbec, ale vůbec nic společného! Realita je, že Tanzanie lovecké rezervace ruší z důvodu, že finance z nich nedokáží financovat chod rezervací. Mění je v národní parky, které mají mnohem větší potenciál!

Afrika má dostatek prostoru pro divokou přírodu. Je tam obrovské množství území, kde by tato zvířata mohla žít a prosperovat - Angola, Mozambik, CAR, oba Sudány, atd. Stačí se o území starat, chránit. Pak přijdou turisté i peníze.
Odpovědět
Hu

Hunter

14.4.2020 07:56 Reaguje na Slovan
Snad si proboha nemyslíte, že peníze, které tzv. ekoturistika naleje do ekonomiky afrických států, nějak pomůžou ochraně :-). Kdekoliv se zakázal legální trofejový lov, tak ten uvolněný prostor obsadil lov nelegální se všemi důsledky. V Tanzánii jsem byl naposled loni, vstupní vízum bylo tuším cca 50 USD (platí se na místě při vstupu do země). Snad si proboha nemyslíte, že z těhle peněz jde byť 10 cnt na ochranu :-). Dtto poplatky za ubytování v těch pětihvězdičkových lodge pro ekoturisty :-). Atd. Ekoturistika žádnou ochranu populací zvěře nezajistí, je koncentrována jen do několika míst, zatímco obrovské plochy zbývají. Protipytlácké kroky vlády? Nenechte se vysmát, gamescouti fasujou stary vyřazený Lee Endfield a 5 patron, aby nemohli pytlačit :-):-). Aktivity lidí vašeho ražení jsou naopak pro ochranu v Africe naprosto kontraproduktivní a ve skutečnosti ochranu jen poškozují. Jeden příklad z mnoha třeba zde:
https://neweralive.na/2015/11/26/anti-hunting-lobbyists-cost-namibia-dearly-shifeta/
Problémem Afriky je nelegální lov, nárůst populace, mizení přirozeného prostředí a biotopů, tradiční vysoká míra korupce, mentalita domorodého obyvatelstva atd. Tomu eko nijak neprospívá, spíše naopak rozšiřováním infrastruktury v rámci ekoturistiky. Mediální masáže jsou od reality Afriky naprosto vzdálený. Pro místní domorodce je divoký lev, slon, apod. akorát nositelem velkých problému. Stačí se podívat na JAR, kde záchrana nosorožce probíhá jen díky loveckým farmám. Díky loveckým farmám byl zachráněn pakůň běloocasý (klidně si to ověřte na IUCN red list včetně historie) atd. atd.
Melete akorát hlouposti.
Odpovědět
Sl

Slovan

14.4.2020 10:12 Reaguje na Hunter
Základem ochrany (nejen) v Africe jsou místní komunity, které by díky ochraně měli mít vyšší životní úroveň. To je alfou a omegou strategie African Parks - zaměstnávají strážce z komunit okolo parku, z výdělků ekoturistiky staví školy nebo zabezpečují zdravotní péči. Tím se zabezečí, že lidé, kteří znají chráněné území nebudou pomáhat pytlákům (co by z toho jejich komunita měla?), pro které je to bez pomoci místních příliš nebezpečné a riskantní. A ono to, světe div se, funguje téměř dokonale. Tohle je totiž model, který té organizaci funguje všude (bohužel pro vás) - v CAR, Rwandě, Kongu,...
Dalším účinným opatřením je povolení zabíjení pytláků strážci, případně chycení a odsouzení “šéfa” pytláků v dané zemi jako se to nedávno povedlo v Mosambiku.
Aplikace podobných metod do více zemí, které to budou aplikovat ve svých parcích a rezervacích zajistí budoucnost africké divočiny. Vy si myslíte opak než já - jenže mnou podporovaný model nikdo neruší tak jako ten váš :) Ten model má výsledky v dnešní době a nemusí zemřít jediné zvíře kvůli nějakému bohatému “hrdinovi”, který si jen potřebuje honit ego protože má, asi, malé přirození. Jak by zarepoval Ektor “dej lovce a tygra do jedný klece” ;)
Odpovědět
Hu

Hunter

14.4.2020 11:29 Reaguje na Slovan
Místní komunity :-):-):-). Těm lidem jde o to, aby nakrmili rodinu, je jim úplně jedno, jestli to udělají tak, že budou dělat kuchaře nebo jako boy někde v lodge, nebo budou tzv. pytlačit. Tam k žádné změně mentality nedojde, pro ně bude mít vždy větší cenu domácí zvíře, na kterých jsou existenčně závislý, než nějaký lev nebo slon v divočině, co jim zničí políčka. Navíc tohle jejich pytlačení je ten nejmenší problém, ale modernizují, už mají občas AK-47. Problém je organizované pytláctví a proti tomu ekoturismus nic nezmůže. V jAR jsem byl poprvé v roce 92, v roce 2005 jsem tam něco investoval. Takže samozřejmě můžete tvrdit, že jsem podjatý. Ekoturismus přinese peníze do ekonomiky a ty peníze zmizí. Kolik ten ekoturista zaplatí a kolik z toho jde na ochranu? Tak fajn, kolik peněz jde z letenky, ubytování, servisních služeb atd. do ochrany? Nic. Jediný příjem a to ještě ořezaný je vstupný do NP. Zkuste si představit, jak máte v lese za barákem lva nebo slona a měníte českou mentalitu, aby z toho byli nadšení :-):-). Jinak to zvíře zemře tak jako tak, ale na trofejovém lovu se můžou získat peníze, které jdou přímo do ochrany. Důvody, jestli někdo loví kvůli tomu, že má malé přirození neznám a nikdy jsem se s tím nesetkal, to jsou jen vaše naivní představy. Samozřejmě trofejový lov je tvrdý byznys a dělalo a dělá se tam spousta věcí, nakonec jde vždy o ty peníze, které klient zaplatí.
Jinak vámi zmiňovaná CAR - v roce 1984 zákaz lovu slonů, v roce 1986 početní odhad 60 000, v roce 2014 napočítali se štěstím 3000 slonů. Kde je ten úžasný ochranářský efekt tý ekoturistiky a CAR, kterou se mi tady pokoušíte dávat za vzor?
Odpovědět
Hu

Hunter

14.4.2020 12:14 Reaguje na Hunter
A ještě k tomu vašemu tvrzení, jak ekoturisti přinesou ty peníze do ochrany, tak si dovolím ocitovat z projevu prezidenta NAPHA (Namibia Professional Hunting Association):
Not to mention the over-exploitation and growing environmental footprint from over-tourism. An increase in asphalt roads, electricity lines, water usage, mountains of garbage and a never decreasing list of requirements and needs to be met for the tourist wanting to observe game from already worn-out gravel roads. By contrast, one hunter seeks nothing more than unspoiled open landscapes, and wild animals unaffected by humans. Such a hunter brings the same amount of revenue into our country as roughly 2000 tourists.
Takže jeden trofejový lovec přinese do země stejné množství příjmů jako 2000 ekoturistů!!!!!!
Odpovědět
Sl

Slovan

14.4.2020 14:54 Reaguje na Hunter
Nikde jsem nenapsal, že je CAR vzorem. Pokud ano, citujte, děkuji. Napsal sem o CAR 2 věci: 1) Že je to jedna ze zemí, kde je obrovský potenciál pro ochranu.
2) V Chinku, které mají Africké parky, funguje jejich model ochrany.

CAR je jednou z nejchudších zemí světa a není ani zrovna stabilní. Těžko ji dnes považovat za vzor, ale potenciál mají obrovský. Dnes tam ekoturistika téměř neexistuje.

“Těm lidem jde o to, aby nakrmili rodinu” - no a to jim dají ti turisté. Peníze z ekoturismu jdou nejen do ochrany přírody, ale i právě do místních komunit (což je samo o sobě ochrana). Ty peníze fakt nezískají z lovce, kterého shrábne firma co mu to zajišťuje.

Vy si tu můžete trofejní lov obhajovat jak chcete. Problém je, že ochranáři našli systém ochrany z kterého mají prospěch všichni.

Co doporučuji všem, a vám hlavmě, je dokumentární cyklus českého novináře “zde jsou sloni”. Vše je na youtube. Série má 15 dílů a ukazuje tam západní Afriku. V 9 díle ukazuje v čase 12:30 realitu onoho trofejního lovu v Kamerunu - a že by to tamním slonům jakkoli pomohlo? Hahaha, ani v nejmenším! Naproti tomu ukazuje i Jak funguje Zakouma - park, který spravujou právě Africké parky a kde zvěř i místní skutečně prosperují. To je budoucnost a i vlády to již vidí. Ať se to vám líbí nebo ne.
Odpovědět
Hu

Hunter

14.4.2020 19:00 Reaguje na Slovan
Cituji: Tohle je totiž model, který té organizaci funguje všude (bohužel pro vás) - v CAR,..., konec citátu, prosím a rádo se stalo. Takže prosím nějaká konkrétní data a čísla, jak ten model v CAR funguje pro záchranu populace pralesních slonů. Turisté těm lidem nic nedají kromě tipu, máte zkreslené představy založené na sledování televizních kanálů BBC Earth a youtube, kde nějaký mladý kluk motá páté přes deváté, nelegální lov a pytlačení s legálním lovem. Prostě všude, kde se zakázal legální lov, došlo k poklesu populací zvěře. Proč asi African Parks nakupují zvířata do těch parků v JAR? Nehledě na to, že kdyby nečerpali ty granty, dotace a dary, tak by nemohli fungovat vůbec, absolutně nejsou soběstačný. Kde jsou ty vaše miliardy USD? Vy jste klasický naivní rádobyochranář ekologista v teple paneláku, co melduje nesmysly z TV. Někdy si do Afriky zajeďte, abyste viděl, jak je to v reálu.
Odpovědět
Sl

Slovan

14.4.2020 22:18 Reaguje na Hunter
A to je ten váš důkaz toho, že jsem napsal, že CAR je v ochraně vzorem? Opravdu? :D Aha :) Zjistěte si něco o tom, jaké úspěchy má organizace v Chinku, oka? ORGANIZACE v jedné z rezervací v zemi! Ten “kluk” tu oblast projel, byl tam rok a řekl bych, že situaci pochopil mnohem lépe než vy.

Ne milý pane. Já celý život žiju na vesnici u CHKO. Do přírody chodím furt. Vy jste prostě ve všem vedle, nedokážete přijmout fakta, která se vám nehodí do krámu. A může vám sem člověk dát milion důkazů a stejně to bude pro vás lež a stejně si budete psát své bludy. To je pak těžké.
Odpovědět
Hu

Hunter

14.4.2020 22:45 Reaguje na Slovan
No a nějaký konkrétní data a čísla k tomu, jak to uspesne funguje v CAR by teda nebyly?
Odpovědět
Sl

Slovan

15.4.2020 08:32 Reaguje na Hunter
Ale jistě. Stačí se podívat na oficiální stránky, ale když jinak nedáte.

1) Růst populací zvěře.
2) Podařilo se z rezervace dostat pastevce ze Sudánu, jejichž stáda ničila místní ekosystém.
3) Největší zaměstnavatel v regionu (a druhý největší v zemi), kdy rezervace zaměstnává stovky místních lidí.
4) AP poskytuje plat pri lékaře a učitele. Lidé mají v této oblasti přístup ke zdravotní péči a vzdělání.
5) V roce 2017 utekli do rezervace lidé z okolních vesnic před násilím rebelů. Díky rezervaci nikdo z nich nepřišel o život a v roce 2018 se vrátili zpět.

Takže třeba toto.


Odpovědět
mr

15.4.2020 15:55 Reaguje na Slovan
Pane Slovane, aniž bych se chtěl pouštět do té nekonečné diskuse, jež tu máte s Hunterem - tak rozhodující fakta - nosorožec jižní - zachráněn lovci na farmách ke komerčnímu lovu z hodnot někde okolo 20 ks na dnešní číslo přes 10 000 ks - dělo se v JAR. V době, kdy ing. Wágner chytal a s obrovskými překážkami ochránců přírody dovezl ty severní do ČSSR, byly jich ještě tisíce a ty oblasti byly neobydlené. Jak mi kdysi řekl - musel jet 3 dny cesty, aby sehnal domorodé chytače. V konci 80. let tam chtěl se synem děla jakési soukromé záměry (lovecké), ale zvěř tam už nebyla žádná a přelidněno tak, že nešlo nepotkat domorodce už naprosto nikde. A záchraně toho severního bránily především byrokratické překážky Cites, takže než se ochranáři vzbudili, nebylo už co zachraňovat. A co se týče těch vašich bodů, tak ten váš 4) je hlavní a nejdůležitější příčinou té katastrofy, jež se nyní žene i na E. Takže si tím moc zásluhy nedělejte, jeliž dojde doba, kdy vám to naši občané ještě spočítají.
Odpovědět
Sl

Slovan

16.4.2020 07:51 Reaguje na
No to ovšem pravdu nemáte! Posledních cca. 100 nosorožců tuponosých jižních bylo nalezeno v provincii Kwazulu-Natal v JAR. Ano, oblast byla loveckou rezervací místních Zulu, ale kolonialisté tam předtím nikdy nelovili, hlavně kvůli mouchám tse-tse (kvůli nim byli v polovině 20.století zabity desítky tisíc zvířat koloniálními lovci, protože tam zemědělci nemohli “v klidu” hospodařit - nosorožci byli naštěstí ušetřeni). V roce 1895 pak vznikl právě kvůli nosorožcům Hluhluwe – Imfolozi Park, který ale od svého založení nebyl nikdy loveckou rezervací (viz. víše) a i dnes funguje čistě na ekoturismu.

Co mi mají občané spočítat? Bavíme se tu o jedné rezervaci, ne o celé zemi. To zaprvé. Zadruhé je to pro ochranu jaksi dost důležité, zvlášt v tak nestabilní zemi jakou CAR je (mít místní z okolí parku na své straně). Navíc - čím bohatší společnost, tím méně dětí má. Tak to funguje úplně všude na světě a Afrika není vyjímkou.
Odpovědět
mr

16.4.2020 16:28 Reaguje na Slovan
Byl o tom krásný dokument a tam to bylo jasně sděleno - zachráněn loveckou skupinou z počtu asi 20 ks. Dokonce tam hovořil i člověk, jež tu záchranu vlastně vymyslel a celou organizoval někdy okolo r. 50 nebo 60. Takže žádné mohutné stádo přeživší tlak civilizace někde ve vákuu neexistovalo. Ve 20. stol. totiž už takoé místo mohlo existovat tak akorát v Antrarktidě.
Vím, že se to ochráncům nelíbí, když někdo něco před nimi vymyslí a nepotřebuje na to státní finance, ale s těmi nosorožci je to realita. Ze života znám leda to, že ochranáři především cucali vždy granty s výsledkem spíše tristním, žádným. A samozřejmě - vyčerpá se grant a ochranáře už většinou osud zachraňovaného, před tím velmi ohroženého subjektu, jaksi dále už nezajímá. Ale to snad znáte už sám. Ty vaše body snad ani nemá cenu rozebírat - fungují více méně už od války a ty jejich výsledky snad vidíte sám. A co budou chtít občané vyúčtovat? Přečtěte si vaše body a zamyslete se nad situací E.
Odpovědět
Sl

Slovan

16.4.2020 17:09 Reaguje na
Jaký dokument? Odkaz?
“The white rhino recovered from near extinction with numbers as low as 50 – 100 left in the wild in the early 1900’s, this sub-species of rhino has now increased to between 17,212 and 18,915”

https://www.savetherhino.org/rhino-info/population-figures/

Jedná se zřejmě o starší odhad dnešní populace (dnes se uvadí kolem 20 000), ale ochranáři asi lžou i o tom, kde se poslední kusy našli...

Ochranář o kterém píšete se jmenuje Ian Player. Ten měl vskutku zásadní vliv na ochranu tohoto druhu. Tak aspoň jedna pravda. Ono se to skutečně nenašlo v stádu. Nosorožec ve stádech jaksi nežije. Krom toho skryté populace zvířat se nachází i dnes. Například lvi v Etiopii (Alatash NP) a ne, nebyli ve vákuu :)
https://www.livetradingnews.com/amp/good-news-lion-population-africa-12995.html

Ke zbytku se vyjadřovat nebudu. Nemá to smysl.

Odpovědět
Hu

Hunter

15.4.2020 20:02 Reaguje na Slovan
To jsou ale humanitární kroky (nic proti tomu), nikoliv ochrana přírody. Záslužnější by bylo naučit je používat kondom a plánované rodičovství, to by byla lepší změna mentality domorodého obyvatelstva. Jenže tu mentalitu nezměníte, tohle sociální inženýrství je k ničemu v podmínkách, kdy vážnost rodiny se odvíjí od počtu manželek nebo dětí. Budování infrastruktury z pohledu ochrany taky ničemu nepomáhá. Celá ta myšlenka je od základu špatně.
Odpovědět
Sl

Slovan

16.4.2020 08:12 Reaguje na Hunter
První 2 body jsou čistě ochranářské. Další 2 se dají nazvat humanitními, ale s ochranou přímo souvisí ať se vám to líbí nebo ne. Poslední bod je ukázka toho jak stabilní ta oblast je i pro místní obyvatele. V CAR se jedná o mimořádnou věc!
Odpovědět
Hu

Hunter

16.4.2020 20:59 Reaguje na Slovan
Koukám, že jste naivní optimista, ale zarytý :-) a trochu si to přibarvujete ve svém svatém přesvědčení :-). Ty uprchlíci museli ten rok něco žrát :-) a nebyly to jen kořínky :-). Analogicky jako když proudili uprchlíci z Rwandy do Tanzanie, tak místní humanitární pracovníci z vozů UN vystříleli velká území bez ohledu o jakou zvěř se jednalo, aby uprchlíky nakrmili. I Mugabe v době, kdy hrozil v Z. hladomor, tak otevřel parky, aby se domorodci najedli :-). Takže hunanitární pomoc s ochranou populací divoké zvěře moc dohromady v Africe nejde :-). Btw. i African Parks uvádí u rezervace Bangweulu příjmy z ekoturistiky 14 000 USD a 217 000 USD z trofejového lovu v roce 2018 a plán pro rok 2019 50 000 USD z ekoturistiky a 300 000 USD z trofejního lovu. Ten poměr, co je pro park významnější finanční přínos si jistě dovedete spočítat sám :-), takže vaše tvrzení o tom, jak ta ekoturistika generuje významnější příjmy se s realitou moc nepotkává.
Odpovědět
Sl

Slovan

17.4.2020 13:14 Reaguje na Hunter
AP je společnost, která s financema problémy nemá. Jestliže tvrdíte co tvrdíte, dodejte důkaz (to bude okecávání...).

K Bangweulu. Když napíšete A, napište i B
Cituji z výroční zprávy 2018:

“ TOURISM - The park’s 1,197 tourists generated just over $14,000. The Shoebill Island Camp, which is made up of four luxury tents and a communal dining area, was completed, adding critically needed tourism infrastructure to increase revenue for the park. Self- driving tourism grew substantially during 2018, with upgrades to the Nkondo camp and to Nsobe Community Camp, which benefitted from several recent improvements including the construction of grass chalets.

Bangweulu Wetlands is a Game Management Area (GMA) and under the Zambian law, sustainable hunting is permissible.

Bangweulu’s Board is therefore committed to ensuring that hunting of game species within these wetlands is conducted in the most sustainable way, utilising sound science and management techniques to ensure that game populations continue to grow while delivering much needed benefits for surrounding communities. Funds generated from this hunting initiative are injected back into the region, where they serve as one of the only revenue streams providing for an extremely rural and impoverished community. The long-term goal is to unlock the ecological, social and economic value of Bangweulu Wetlands to provide for a healthy future for people and wildlife. Safari hunting at Makanga Camp experienced an increase in guests with improved marketing, helping to position as a choice destination for sitatunga and tsessebe trophy hunting. “

Co z toho vyplívá. Oblast není národním parkem a podle namibijských zákonů se tam může část zvěře skutecně legálně ulovit, protože se jedná o Game Management Area. Místní tam mohou i lovit ryby, což se děje díky AP skutečně udržitelně (v době rozmnožování místní neloví). Pokud by se udržel současný příjem z jednoho turisty (ale ono to spíš poroste díky budovaným lodge, tedy infrastruktuře), stačí pouhých 30 000 turistů za rok, aby vygenerovali nějakých 350 000 USD (Ale pro představu - Akagera vygeruje ročně 2 miliony USD na ekoturistice, při návštěvnosti 44 000 turistů, z nichž 50% jsou rwandští občané). Legální lov není důvodem, proč se stavy Vodušky černé zvýšili za dobu působení AP z 35 000 na 50 000. Hlavním důvodem je snížení nelegálního lovu a aplikování modelu správy parku od AP.
Odpovědět
Hu

Hunter

19.4.2020 16:02 Reaguje na Slovan
Tak AP s financema jistě problém nemá, to ostatně konstatoval i ten novinář v tom článku v Le Monde, že se jedná o velmi ziskovou neziskovku :-), včetně komentáře o tom, jak vyhnali tisíce nomádů kmene Mursi v Etiopii atd. Park Akagera je vyjímka. Btw. koukal jsem, že jim tam teď uhynul nosorožec ze Zoo Dvůr Králové, škoda.
Odpovědět
Sl

Slovan

20.4.2020 10:02 Reaguje na Hunter
AP má spoustu peněz od příspěvků od obyčejných lidí. A že si dokáží najít i další různé sponzory? Však o tom to je, ukazuje to jen na jejich šikovnost a to, že jsou úspěšní a tedy přitažlivý. Konec konců. I u nás nejsou přeci NP a CHKO samostatné a stát je finančně podporuje.

Akagera má největší úspěch, ovšem jediný park to rozhodně není. Za rok 2018:
Zakouma - 700 000 USD
Liwonde - 405 000 USD
Majete - 323 000 USD

Přičemž se jedná i o 20% nárůsty oproti roku 2017. AP se úspěšně stará i o parky, které takové zisky nemají, pravda. Ale kdo by jel do Chinka, když se jedná o válkou zmítanou zemi nebo Garamby, kam je zákaz cestovat? Někdy hold musí ochránci doufat v pomoc jiných subjektů než turistů aby se ta nádhera zachovala. Parky jako Pendjari, Liuwa Plain nebo nově Matusadona a Iona mají obrovský potenciál podobný jako měla Akagera když ji AP přebíralo.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

11.4.2020 16:54
Všichni jste totálně vedle, zásadní problém jak co se týče přelidnění tak masivního pytláctví, soběstčnosti... tkví v nechutném vykořisťování celého kontinentu nadnárodními korporacemi typu BP..., které ročně vyvezou z Afriky biliony dolarů zisku
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

12.4.2020 06:57 Reaguje na Jakub Graňák
No v Keni jsou to Číňani.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

12.4.2020 09:41 Reaguje na Michal Ukropec
Nejen v Keni
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

12.4.2020 13:12 Reaguje na Jakub Graňák
No, s těmi biliony bych byl opatrný ... o miliardách (desítkách a stovkách) samozřejmě není sporu.

Jenže jaké je řešení? Reálné!
Teoretické je jasné, vláda nastaví pravidla tak, aby země z uvedené činnosti profitovaly ve výrazně větší míře a to takovým způsobem, aby docházelo k soustavnému zlepšování života obyvatel. Všech.
A jak to vypadá v praxi?
A nemusí jít ani o nerostné suroviny, ale i o zemědělství ... viz Rhodesie vs Zimbabve. Jako být kolonií asi fakt nic moc ... ale tak, jak to do kopru šlo za Mugabeho ... hrabat se z toho budou desítky let.
A netýká se to jen Afriky ... stačí se podívat kam to dopracovala Venezuela. A že by si svého času jeden říkal, že tam se to podělat prostě nedá.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

12.4.2020 18:56 Reaguje na Svatá Prostoto
Obávám se, že jedinou cestou je emancipace místních lídí, následovaná řadou krvavých revolucí. Je paradoxní, že v této situaci je OSN naprosto bezzubá a není schopna přimět ty, kdo na tomto stavu profitují k větší participaci na rozvoji.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

12.4.2020 20:32 Reaguje na Jakub Graňák
V tom případě by to chtělo nějak definovat tu emancipaci. Krvavých převratů tam mají docela dost, ale nejsem si jistej, že to vede k nějakému zásadnímu zlepšení. Spíš je to jedna guerilla proti druhé ... a třetí ... a čtvrté ...

OSN je taková podivná organizace, ale co tam má jako dělat? A myslím zcela konkrétní kroky.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

14.4.2020 18:23 Reaguje na Svatá Prostoto
Já jsem pouhý zahradník, kdybych znal řešení, tak dnes sedím na jachtě a cucám šťávu z kokosu:-)
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

15.4.2020 15:40 Reaguje na Jakub Graňák
Řešení by vám bylo naprd ... chybeli by vám ti místní, kteří jediní je mohou zrealizovat. Tam ani tak nejde o to, že by se nevědělo jak tu situaci zlepšit. Ale nějak nejsou lidi ... myslím na to zlepšení, jinak jich je tam víc než zdrávo:-).
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

15.4.2020 17:20 Reaguje na Svatá Prostoto
Ano i v tomto případě nejspíš platí rčení jednoho z mých oblíbených filosofů: "Pomož si sám a pomůže ti každý". Napomoci urychlit celý proces by jstě mohlo vzdělání s svobodný přístup k informacím.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

15.4.2020 18:14
Podle ekologisty Josefa Metzla je třeba veškerou zvěř vybít. Může přežívat pouze v oborách, případně ZOO.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist