https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/analyza-v-cr-je-400-kilometru-ctverecnich-zasazenych-tezbou-surovin
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V ČR je 400 kilometrů čtverečních zasažených těžbou surovin, přirozená obnova doposud nebyla příliš podporována

15.7.2022 01:12 (ČTK)
Obnova krajiny zasažené těžbou se v ČR uskutečňuje desítky let.
Obnova krajiny zasažené těžbou se v ČR uskutečňuje desítky let.
Licence | Volné dílo (public domain)
Na území ČR se nachází přes 400 kilometrů čtverečních území, která bylo zasaženo těžbou surovin. Jde například o pískovny, opuštěná pole, lesy zasažené kalamitami nebo lomy po hornické činnosti. Vyplývá to z analýzy projektu Evropa v datech. Podle názorů některých expertů jsou tyto plochy příležitostí pro přirozenou obnovu krajiny více než pro umělou rekultivaci. Mohou také vzniknout útočiště pro vzácné druhy živočichů i turisticky zajímavá místa.
 
Obnova krajiny zasažené těžbou se v ČR uskutečňuje desítky let. Podle Markéty Hendrychové z České zemědělské univerzity v Praze přirozená obnova krajiny doposud nebyla příliš podporována. "Plochy ponechané přírodním procesům – sukcesi, jsou naprosto odlišné od terénně upravených, usilovně udržovaných a hnojených ploch a tomu odpovídá i druhové složení. Území vzniklé díky těžbě představuje neopakovatelnou příležitost pro vzácné druhy rostlin a živočichů," uvedla. Celková rozloha ČR je asi 78 870 kilometrů čtverečních.

Podle Hendrychové mohou na těchto plochách žít stovky druhů, které nemohou přežít v intenzivně obhospodařované krajině. Kamila Svobodová z univerzity v německém Göttingenu uvedla, že sociologické průzkumy ukazují, že lidé považují přirozeně obnovené porosty za esteticky přitažlivější než uměle vysázené porosty. "S rostoucím stářím lesa se preference lidí pro sukcesní lesy ještě zvyšují. Sukcesí vzniká takzvaná nová divočina," doplnila.

Přirozenou obnovou holin se zabývala letos studie Mendelovy univerzity v Brně, která srovnávala přirozenou obnovu lesa po větrné kalamitě v Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Moravský kras. Došla k závěru, že březovému porostu, který vznikl přirozeným náletem, se dařilo lépe než uměle vysázeným bukům.

Hendrychová upozornila na to, že přirozená obnova krajiny v Česku nemá velkou tradici a příliš ji nepodporuje ani platná legislativa. "České zákony například požadují maximální navrácení těžených ploch do původního využití, zejména u původně zemědělské půdy a lesa. Tento požadavek ale nepočítá s možností, že během těžebních aktivit nebo po jejich ukončení vzniknou samovolnou sukcesí cenné přírodní nebo přírodě blízké biotopy," doplnila.

Pavel Pešout z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR uvedl, že přirozená obnova krajiny by měla dostat v budoucnu větší prostor a loňská novela zákona o ochranně příroda zavedla mezi povinnosti ochránců prověřovat možnost rekultivace území přírodě blízkou obnovou.

Podle analytiků projektu Evropa v datech by přirozená obnova lokalit zasažených těžbu nebo kalamitami mohla pomoci naplňovat cíle strategie EU pro ochranu biodiverzity vytvářením nových chráněných území. "Pokud bychom měli naplnit cíle evropské strategie, bude třeba chránit dalších osm procent území, to znamená přibližně 6310 kilometrů čtverečních, což se rovná území o rozloze devíti Národních parků Šumava," uvedla analytička Kateřina Novotná.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (4)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PH

Pavel Hanzl

15.7.2022 09:35
Navracení přírodě je hezký nápad, ale ty nejvíze zdevastovaná území (především uhelné velkolomy) je lépe využít i nadále energeticky. Je nesmysl pokrývat fv panely ornou půdu, když máme hektary totálně zdevastovaných území.
Odpovědět
rl

rýpal lesní

15.7.2022 16:12 Reaguje na Pavel Hanzl
Nepochopil jste smysl článku. Přirozená obnova = ponechání území bez úprav svému vývoji, někdy spíše jeho opuštění. Jak půvabné chování lidí úředních k věcem, které svými rozhodnutími způsobili :-)
<rl>
PS : domnívám se, že přírodní podmínky si zasluhují v místech opuštěné těžby obnovu ihned, a proces času samozřejmě lze použít, ale vaše řešení (fotovoltaika) jen tam, kde je zdevastováno tak, že by za to měl být někdo snad i stíhán. Zatím se tak nestává. Dokonce ani u vodních zdrojů.
Odpovědět
Pe

Petr

15.7.2022 16:35 Reaguje na Pavel Hanzl
Nějaký velkolom navštivte. Nejlíp po dešti. Zjistíte, že to nejde.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.7.2022 16:56 Reaguje na Petr
Nechápu proč. Občas jsem nějaký viděl, pracoval i v pískovnách (i na Ukrajině v Krivom Rogu) a nevidím důvod, proč by v něm nemohla stát fve. Samozřejmě nějaké zemní práce by tam musely proběhnout.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist