https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/antarktida-zaznamenala-nejteplejsi-den-v-historii-mereni
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Antarktida zaznamenala nejteplejší den v historii měření

8.2.2020 00:54 (ČTK)
Argentinská část Antarktidy zaznamenala nejteplejší den v historii měření - teplota na nejsevernějším výběžku kontinentu dosáhla rekordního 18,3 stupně Celsia. / Ilustrační foto
Argentinská část Antarktidy zaznamenala nejteplejší den v historii měření - teplota na nejsevernějším výběžku kontinentu dosáhla rekordního 18,3 stupně Celsia. / Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Argentinská část Antarktidy zaznamenala nejteplejší den v historii měření - teplota na nejsevernějším výběžku kontinentu dosáhla rekordního 18,3 stupně Celsia. S odvoláním na argentinskou Národní meteorologickou službu o tom včera informovala AFP.
 

Teplota naměřená ve čtvrteční poledne na vědecké stanici Esperanza překonala dosavadní rekord 17,5 stupně Celsia z března 2015. Argentina zde teplotu měří od roku 1961. Lokální rekord pokořila i zhruba o 100 kilometrů jižněji položená základna Marambio, kde rtuť teploměru vystoupala až na 14,1 stupně Celsia. Na základně se teplota měří od roku 1971, nejtepleji zde až do čtvrtka bylo v únoru 2013 - 13,8 stupně Celsia.

Argentina má ve své výseči Antarktidy hned několik vědeckých základen. Ledový kontinent nepatří žádnému státu, nároky na část území si však kromě Buenos Aires činí Austrálie, Chile a Nový Zéland a státy severní polokoule Francie, Británie a Norsko. Teploty v letních měsících, tedy mezi říjnem až únorem, kolísají většinou mezi -10 až -40 stupni Celsia.

Antarktida není v tuto chvíli jediným místem s nezvykle vysokými teplotami, upozornil včera list The Washington Post. Vlny veder podobně jako před pár měsíci Evropu teď zasáhly celou Latinskou Ameriku. V Chile se tento týden podařilo naměřit 30 stupňů na zatím nejjižněji položeném místě na světě; je jím město Porvenir, které leží na souostroví Ohňová země.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (17)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan Šimůnek

8.2.2020 08:50
Vzhledem k tomu, že tam systematicky měří snad ani ne sto let ...
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.2.2020 08:50
Vzhledem k tomu, že tam systematicky měří snad ani ne sto let ...
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.2.2020 13:06
Vzhledem k tomu, že mapy Piriho Reise ukazují Antarktidu alespoň u pobřeží nezaledněnou, a protože nevěřím na nějaké Cthulhu nebo Staré (viz mýty pana Lovecrafta) nebo Denikenovské hodné mimozemšťany, co pro navštívené opičky fotili Zemi z vesmíru, Tak nezbývá přijmout předpoklad, že nějaká lidská civilizace +- současná s mykéňany nebo ranou antikou, to tam zmapovala.
Určitý precedent by byl: Když roztátí "miliony let starých grónských ledovců" obnažilo vikingská sídla, stará ani ne tisíc let.
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.2.2020 13:07 Reaguje na Jan Šimůnek
grr ... tak nezbývá než přijmout předpoklad, ...
Odpovědět
RV

Richard Vacek

8.2.2020 11:01
Vypadá to, že nastává teplé období, období hojnosti a blahobytu. Dnes, kdy na přírodě (počasí) nejsme tak závislí jako dříve, to sice tak neoceníme, ale naši předkové by děkovali bohům.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.2.2020 18:15 Reaguje na Richard Vacek
Jistě. Především za ty hladové balvany v labi, které vždy znamenaly skutečnou bídu. Pro nás můžou být poslední memento.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

8.2.2020 19:29 Reaguje na Pavel Hanzl
Vy si to doopravdy také pamatujete, stejně jako ta stará Blažková? (Ty hladové kameny v Labi.(
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.2.2020 20:58 Reaguje na Jiří Daneš
V životě jsem tam nebyl, ale vím, že snad každé objevení těchto "vodoznaků" zaznemávali kronikáři, protože byly spojeny s hladem a bídou. Dnes už lezou z vody celkem běžně, taky škody na lesích a zemědělství už dosahují miliardy. Plácání pana Vacka o "děkování bohům" mi připadá jako z Paroubkova Marsu.
Odpovědět
LB

Lukas B.

10.2.2020 14:14 Reaguje na Pavel Hanzl
hladové kameny lezou z vody, protože se dělají prohrábky v plavební dráze pro eko dopravu přece.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

12.2.2020 18:48 Reaguje na Lukas B.
Evidentní ptákovina. Moravské řeky mají historicky nejmenší průtoky a žádné prohrábky se v nich nedělají.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

9.2.2020 07:09 Reaguje na Pavel Hanzl
Mohl byste sdělit, kde se ty hladové balvany projevují třeba na úrodnosti obilovin?
https://www.google.com/publicdata/explore?ds=d5bncppjof8f9_&ctype=l&strail=false&bcs=d&nselm=h&met_y=ag_yld_crel_kg&scale_y=lin&ind_y=false&rdim=region&idim=country:CZE&ifdim=region&tdim=true&hl=cs&dl=cs&ind=false
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.2.2020 09:02 Reaguje na Richard Vacek
Ten graf je velmi hezký, má jen jednu drobnou vadu. Končí rokem 2016, kdy teprve začínalo skutečné sucho.
Určitě si dohledáte miliardy vypalcené (nebo slíbené) za škody v lesích i na zemědělské produkci za poslední třeba jen 3 roky. A podle zimních srážek to vypadá, že letos to bude zase ještě sušší a příští rok zase sušší atd. atd. atd.
Přitom srážek tak dramaticky neubývá, ale teplota jde nahoru a je vyšší odpar. Co s tím? Já vím, nic, můžeme děkovat Bohu, že se za chvili upečeme ve vlastní šťávě.
Odpovědět

Jan Šimůnek

9.2.2020 08:50 Reaguje na Pavel Hanzl
Jenže ony existují i "hladové prameny". A platí, že "v Čechách na hlad slunce nesvítí", takže i za těch hladových balvanů sice byla bída, ale masívně se umíralo za pluviálů, kdy obilí hnilo na polích a pro jejich rozbahněnost se ani nedalo sklidit.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.2.2020 09:04 Reaguje na Jan Šimůnek
Nám hrozí, že obilí shnije na poli? Fakt?
Já vím, v Senegalu se to stává pravidelně.
Odpovědět

Jan Šimůnek

9.2.2020 13:49 Reaguje na Pavel Hanzl
Stávalo se to, když byl chladný a mokrý výkyv klimatu.
Paradoxně současná technika potřebuje daleko sušší půdu než bosý žnec s kosou a někdo, kdo jde za ním a sbírá obilí do snopů (ale kdo by to dneska ještě uměl dělat? Obávám se, že by současní zemědělci ani neukroutili povříslo).
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

9.2.2020 15:16 Reaguje na Pavel Hanzl
Jde zřejmě o Vaše soukromé rozhodnutí.
Odpovědět
ku

karel uzel

11.2.2020 09:30
https://wattsupwiththat.com/2020/02/09/medias-horribly-dishonest-antarctica-propaganda/
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist