Asociace tradičního obchodu odmítá zálohování, Svaz obchodu chce podíl operátora

Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) má stále negativní postoj k zavedení zálohování PET lahví a plechovek. Sdružuje mimo jiné prodejny, jako je COOP nebo Eso Market. Systém zálohování považuje za drahé řešení, řekl ČTK předseda asociace Pavel Březina. Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR) uvedl, že zálohování by nemělo znamenat nepřiměřenou finanční zátěž pro spotřebitele. Na řízení systému by se měly podle SOCR podílet jak výrobci, tak obchodní řetězce. Obchody by proto měly mít padesátiprocentní podíl na řízení takzvaného operátora systému, který má zálohování spravovat.

Novelu zákona, která má zavést systém zálohování, připravuje ministerstvo životního prostředí (MŽP). Do meziresortního připomínkového řízení ji chce vložit na konci listopadu. Mělo by vzniknout zhruba 11 000 sběrných míst, lidé by mohli PET lahve a plechovky vracet kromě obchodů i na čerpacích stanicích a prostřednictvím internetových obchodů. Vracet by se měly obaly na nápoje o objemu 0,1 až tři litry. U alkoholických nápojů se má zálohování týkat produktu do 15 procent alkoholu v plastových lahvích a plechu. Cenu zálohy stanoví vyhláška, aktuálně se počítá se čtyřmi korunami.

MŽP počítá se zapojením obchodů od 50 metrů čtverečních i čerpacích stanic od stejné velikosti. Dobrovolně se mohou zapojit menší prodejny a obce, ale i například stánky, školy nebo jednorázové akce. Březina uvedl, že odpad by se podle asociace měl řešit jako celek, a ne pouze jeho vybraná část, tedy PET lahve a plechovky. "Češi evidentně třídit umí a dotřiďovat zase umí moderní třídicí linky, které už dnes reálně fungují na řadě míst v rámci České republiky," doplnil.

Pro obchody to podle Březiny také povede ke zvýšení administrativy, růstu nákladů a vzniku problémů s prostorem a hygienou. "Roky jsme se učili, že odpad patří do popelnice a když vyneseme koš, tak si jdeme umýt ruce. Nyní budeme chtít, aby zákazníci chodili s odpadem do obchodů a pak si nakoupili potraviny," řekl.

SOCR poukázal na to, že například ve Franci se od zavádění zálohování upustilo. Vláda tak rozhodla na základě posouzení veřejného zájmu, zvážení nákladů a veřejných debatách, uvedl prezident svazu Tomáš Prouza. Stát by podle něj mě zvažovat různé varianty. "Aktivně sledujeme třeba Belgii, kde již testují zavedení digitálního systému zálohování. Nebude tak potřeba budovat novou drahou infrastrukturu a spotřebitelé nebudou muset vracet lahve a obaly v obchodech, naopak se zachová systém stávajících kontejnerů, a navíc bude levnější," uvedl. Digitální zálohování funguje tak, že obaly mají unikátní kód, stejně tak ho má kontejner. Zákazník při nákupu zaplatí zálohu a při vyhození obalu načte QR kód lahve a kontejneru a záloha se mu vrátí na účet.

Svaz si už dříve nechal zpracovat analýzu od Centra ekonomických a tržních analýz (CETA), podle které by investiční náklady na zavedení systému mohly přesáhnou 5,2 miliard korun a roční provoz efektivně nastaveného systému bude stát 1,4 miliardy korun. Analýza ale počítala se zapojením obchodů od 200 metrů čtverečních. Podle SOCR menší obchody, kde zálohování prosazuje MŽP, obvykle významný výběr zálohovaných obalů nemají.

---

reklama

---