https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/australskou-reku-ucpaly-miliony-rozkladajicich-se-ryb
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Australskou řeku ucpaly miliony rozkládajících se ryb

19.3.2023 01:37 (ČTK)
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Licence | Volné dílo (public domain)
Těla milionů mrtvých rozkládajících se ryb ucpala část řeky Darling na jihovýchodě Austrálie. Podle místních úřadů úhyn ryb způsobit nedostatek kyslíku ve vodě, uvedla agentura AFP. Oblast se potýká s vlnou veder.
 

Neobvyklý úkaz je k vidění na řece poblíž vesnice Menindee v Novém Jižním Walesu. Podle videí sdílených na sociálních sítích vrstva ryb na některých místech zcela zakryla hladinu.

"Je to opravdu hrozné, kam oko dohlédne, tak jsou mrtvé ryby," řekl agentuře místní obyvatel Graeme McCrabb.

"Úhyn ryb souvisí s malým množstvím kyslíku, zatímco ustupuje záplavová voda," uvedly místní úřady, podle kterých situaci zhoršuje umocňuje horké počasí. V Menindee se včera teplota vyšplhala až ke 40 stupňům Celsia.

V oblasti jde o třetí hromadné vymírání ryb od roku 2018. Předchozí případy byly dávány do souvislosti s nedostatkem vody a také s přemnožením jedovatých řas. V posledních letech Menindee pustošily záplavy i sucha.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.3.2023 10:00
Chybí mi tam věta, zda to nechaj "na přírodě", nebo to posbíraj a odvezou do kafiny. Jedním slovem hrůza...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.3.2023 15:45 Reaguje na Karel Zvářal
To musí být smrad, tam nikdo nevydrží. Nechají to přírodě, Austrálie není přemnožená jak Evropa.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

19.3.2023 10:28
Ne vsechny kontinenty nasi planety maji tak mirny, cloveku i prirode privetivy klimat jako Evropa. Spis jsou jinde odjakziva zvykli na dramaticke zmeny prostredi, ktere pritom maji ryze prirodni priciny (hurikany, tornada, zemetreseni, znicujici sucha a pote povodne atd.) Praotec Cech vedel, kde se usadit (tim netvrdim, ze mel nejake moreplavecke plany ale i ve srovnani s drsnymi prirodnimi podminkami vetsi casti Asie, jejiz jsme malym poloostrovem to misto vybral velmi dobre)
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

19.3.2023 22:28
ad. závěr - cit: "V oblasti jde o třetí hromadné vymírání ryb od roku 2018. Předchozí případy byly dávány do souvislosti s nedostatkem vody a také s přemnožením jedovatých řas. V posledních letech Menindee pustošily záplavy i sucha."

- přiznám se, jsem k podobným zprávám trochu nedůvěřivý, protože tam občas něco chybí... tak jsem zkusil chvíli hledat na internetu.. k tomu úhynu 2019:

cit.: The conditions leading to this event are an interaction between a severe (but not unprecedented) drought and, more significantly, excess upstream diversion of water for irrigation. Prior releases of water from Menindee Lakes contributed to lack of local reserves.

překlad (deepL): Podmínky, které vedly k této události, jsou interakcí mezi velkým (ale ne bezprecedentním) suchem a, což je významnější, nadměrným odváděním vody z horního toku kvůli zavlažování. Předchozí vypouštění vody z jezer Menindee přispělo k nedostatku místních zásob.

zdroj: https://www.science.org.au/supporting-science/science-policy-and-sector-analysis/reports-and-publications/fish-kills-report

Kdo hledá, najde i další zprávy - odběr vody pro zavlažování bavlníkových plantáží, splachy ornice ze zemědělských pozemků, způsobující eutrofizaci vody atd., atd...

Tedy opravdu "čistě přírodní" záležitost, sucho a vedro? Nemohlo to být přece jenom trochu složitější, že by do toho vnesl svůj díl i člověk a jeho hospodaření v povodí? Mám pocit, že ke vlastní škodě, často říkáme A), ale již zapomínáme na to B).
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

20.3.2023 08:01 Reaguje na Ondřej Dočkal
Odebírání vody k závlahám přímo z toku je problémem za sucha všude.
Od toho mají sloužit dnes kritizované přehradní nádrže, které akumuluji vodu v době přebytku a jsou nejenom k závlahám, ale i k
dotování řek za sucha. Je z nich možné odpouštět cíleně spodní
chladnější vodu a omezit tak růst řas a sinic. Taky ji lze přes
čeřící zařízení obohacovat o vzdušný kyslík, ale vždy záleží na
moudrém hospodaření s vodou a nic nepřehánět. S vodou tak už kdysi
hospodařili mlynáři na malých potocích, když vodu zadržovali v
rybníce nad mlýnem a při mletí otevřeli stavidlo. Oni tím sice
potok cyklicky vysušovali a zavodňovali, ale tehdy to tak nikdo
nevnímal. Nyní máme možnost využívat a taky se využívají k tomu
přehrady, které mají své místo i u otrav, když lze vodou z nich
naředit ty jedy. Argumenty nesmyslného odporu k další výstavbě
jsou pro budoucnost logicky nepochopitelné, protože moudrý
hospodář se chystá na horší dobu vytvářením zásob včetně vody.
Ono není problém nic nedělat a potom se vymlouvat na horko a sucho.
To umí kdejaký hlupák a hlavně lenivec, který umí pouze žvanit
a přihlížet zkáze. Jinak máte pravdu o tom nadměrném odběru a taky
splachům z polí, ale obojí je celkem dobře řešitelné, ale nikoliv
jednotlivcem, ale státem, který bude buď odběry přísně regulovat
a nebo vytvoří podmínky k závlahám těmi zásobními nádržemi. No
a ty splachy jsou problémem při přívalových deštích, ale při nich
ty živiny většinou naředěné putují dál po proudu. U nás je problém
živin ve "vyčištěných" odpadních vodách, které za sucha často tvoří
základní množství vody v menších tocích. Těm pak říkám "průzračné
splaškotoky bez života"!
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

20.3.2023 21:40 Reaguje na Břetislav Machaček
Myslím že moc nemá cenu tady rozvíjet sáhodlouhé debaty na téma zda a proč přehrady ano anebo ne, vezmu pro příklad jednu věc - a to ty splachy.

máte-li povodí náchylné ke splachům (a to nemusí být jen zemědělstvím, to může být i klimatem - viz zde Austrálie - období dešťů a období sucha), pak taková přehrada slouží jako sedimentační jímka, kde se usazuje co nese voda, a jakmile množstí živin přesáhne určitou úroveň, tak se vám ta voda může velice snadno "obarvit" do řasového nebo sinicového modrozelena - čímž jak ryby v nádrži, tak i v toku pod nádrží, mají zadělána docela na problém, zejména
když je moc teplo ...

A těch rizikových věcí je víc. Takže moudrý hospodář by měl podle mého především pečlivě vážit, zda přehrada v konkrétní lokalitě, v konkrétním podobě atd., může pomoct problémy řešit, nebo spíš naopak.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

21.3.2023 08:29 Reaguje na Ondřej Dočkal
S posledním odstavcem plně souhlasím. Ano, přehrady
podle konkrétní lokality ano a nebo nikoliv. V ploché zemědělské krajině jsou plytké přehrady problematické díky těm splachům živin z polí a nízkému sloupci vody, která se nadměrně zahřívá.
Hlubší přehrady na relativně čistých tocích sice
taky zachycují sedimenty a živiny, ale je tu
možnost průplachu při přívalových deštích přes
spodní výpusti a tak těmi sedimenty a živinami
obohatit půdu v záplavové oblasti řek stejně,
jak se to dělo a děje bez přehrad. Někde se to
děje odtěžením sedimentů a jejich použití ke
hnojení polí a rekultivacím skládek inertních
odpadů. Bez přehrad budeme suchu čelit bezzubě,
protože plytké tůně a mokřady za sucha vysychají
taky a půda bez rostlinných zbytků spálených v
teplárnách tu vodu taky nezachytí. Tady se dělají chyby za chybami a pouze z ideologických důvodů.
Stavět v Jižních Čechách a jinde plytké rybníky
komunisté, tak se snad budou dnes i vypouštět a
ty jsou obrovskými sedimentačními nádržemi už 500
let. Splachy živin je ohrožují hlavně posledních
50 let, kdy došlo k intenzivnímu zemědělství a k rozvoji chemizace domácností. Příkladem je Jordán
v Táboře, který míval kvalitní vodu vhodnou k
vodárenskému využití. Nebyl ale vystaven zároveň splachům z polí a splaškům z domácností. Zakopaný
pes není v nádržích, ale v přitékajícím znečištění
a samotné nádrže nejsou vinny tomu, že v nich voda
"kvete" sinicemi. Fanatizmus s jakým je odsuzováno
bahno z rybníků a nádrží je další extrém, kdy se
oddaluje odbahňování a nebo se neděje vůbec. Bývalý
hospodář chovného rybníka ČRS před 50 léty kupčil
s vytěženým bahnem o které byla kdysi rvačka. Pak
se pouze vyváželo na břehy a pěstoval na nich dýně,
které nám rozdával za brigádnickou činnost. Nyní
se odbahňuje pouze loviště a svodnice a rybníky se stále více zabahňují. Ono se to poněkud s těmi
těžkými kovy v rybničním bahně přehání a pokud by
se nabízelo za odvoz i nyní, tak to risknu a dám
si ho na zahradu i dnes. Jinak moc teplo bývalo
v létě a žních i kdysi a sinice nebyly, tak vidím
tu příčinu zcela někde jinde. Zkuste si pokus
s nebráním "vyčištěné" vody z městské čističky
a dejte si ji na slunce do staré vany. Zjistíte,
že zezelená i na jaře, jak úživná ta voda je. Je
to pouze senzoricky vyčištěná voda, která musí
někde ještě "vyhnít" a přehrady, rybníky a klidné
úseky řek to umožňují. Bez odstranění znečištění
to bude těžké, ale pokud nemám ani možnost toho
průplachu chladnou spodní vodou z hluboké nádrže,
tak mohu zkáze pouze přihlížet jako v Austrálii a
nebo u nás loni na Dyji.
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

21.3.2023 19:41 Reaguje na Břetislav Machaček
Problém sinic v nádržích je dvojí - základ jsou živiny, ale jeden z dalších podstatných faktorů je rybí obsádka, která může pomoct živiny "uklidit" do dna, nebo naopak živiny uvolňuje (přímo nebo zprostředkovaně) do vodního sloupce, což může vést k dost velkým problémům - pokud tam nemůžou růst vodní rostliny (díky hloubce nebo zákalu vody). Opět velice složité téma.. jen sem to nakousnul..

O čističkách něco vím, je jasné, že obsahy živin na výtoku jsou mnohem vyšší než v samotném toku - nicméně - k dočištění není rozhodně potřeba nádrž nebo rybník - i samotný tok - pokud vypadá jakš-takš normálně - má obrovskou samočistící schopnost, jak přes primární produkci (živiny = hnojivo pro řasy - a pokračuje potravní řetězec), tak i přes bakteriální aktivitu ve dně (nifrifikace, denitrifikace atd.) - opět velice složité a provázané...

Závěrečná připomínka loňského úhynu na Dyji je naprosto na místě! Trochu se totiž obávám, že s tím, jak neřešíme ty příčiny (tj. problémy v hospodaření v povodí), nejde rozhodně o poslední záležitost tohoto typu :(
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.3.2023 17:46 Reaguje na Ondřej Dočkal
On ten koloběh živin například ve štěrkovně
nemá konec. Pokud se tam dostanou, tak mohou
být odstraněny pouze dvěma způsoby a to buď
odneseny ve formě rybího masa a nebo kosením
vodních rostlin a jejich kompostováním mimo
dosah vodní plochy. Pokud tam budu mít ty
rybami nespasené rostliny, tak rostliny
odumřou a živiny zůstanou pro sinice. Pokud
je spasou amuři, které zkonzumují lidé, tak
se ty živiny už do vody nevrátí. Pak je tu
společenská poptávka po koupání bez rostlin
vadících plavcům a podpora chovu býložravých ryb, které jsou hájeny a produkují trus jako
potravu pro sinice. Například na Hlučínské
štěrkovně rostliny denně kosila loď a hmotu
odstraňovali z vody. Na Kališově jezeru(taky
štěrkovna) se jde cestou býložravých ryb s
jejich hájením. V půlce léta už tam sice
nejsou žádné rostliny, ale je tam plno trusu
ryb a objevují se tak sinice. Prvý způsob
likvidace živin těžbou rostlinstva je velmi
nákladný, ale druhý likvidací živin není.
Je to pouze koloběh živin, bez jejich "odtěžení" v rybím mase. Bez odtěžování
ty živiny pouze kolují a bude jich ve
vodách pouze přibývat.
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

22.3.2023 21:56 Reaguje na Břetislav Machaček
Trochu jsme přešli od přehrad k uzavřeným vodám - ale ok.

Souhlas, ve štěrkovně samozřejmě množství živin postupně narůstá, ovšem ono je to složitější - množství živin v nádrži jako takové může narůstat, ale množství živin ve vodě narůstat nemusí - pokud ten systém funguje tak, že živiny jdou do dna a zůstanou tam v tzv. "neaktivní" formě (hlavě fosfor).

POkud je tam ovšem příliš bagrujících ryb (zejm, kapr), pak to dno příliš rozviřují, hodně živin uvolňují do vodního sloupce, a pokud je voda moc kalná, rostliny nemůžou růst a je zaděláno na sinicový problém..

Opět je to složitější.. silně sem to zjednodušil..

Odčerpávání živin přes ulovené ryby - souhlas.

Jinak ale rostliny sice na zimu odcházejí (některé jen zčásti), ale brzy zjara zase obrážejí - dřív, než sinice. Takže za normálních okolností - pokud tam v té vodě není nějaký další problém - ty sinice přečíslí. No a problém jsou právě např. amuři, pokud jsou v příliš silné obsádce - jak píšete.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist