Australskou řeku ucpaly miliony rozkládajících se ryb

Chybí mi tam věta, zda to nechaj "na přírodě", nebo to posbíraj a odvezou do kafiny. Jedním slovem hrůza...

To musí být smrad, tam nikdo nevydrží. Nechají to přírodě, Austrálie není přemnožená jak Evropa.

Ne vsechny kontinenty nasi planety maji tak mirny, cloveku i prirode privetivy klimat jako Evropa. Spis jsou jinde odjakziva zvykli na dramaticke zmeny prostredi, ktere pritom maji ryze prirodni priciny (hurikany, tornada, zemetreseni, znicujici sucha a pote povodne atd.) Praotec Cech vedel, kde se usadit (tim netvrdim, ze mel nejake moreplavecke plany ale i ve srovnani s drsnymi prirodnimi podminkami vetsi casti Asie, jejiz jsme malym poloostrovem to misto vybral velmi dobre)

ad. závěr - cit: "V oblasti jde o třetí hromadné vymírání ryb od roku 2018. Předchozí případy byly dávány do souvislosti s nedostatkem vody a také s přemnožením jedovatých řas. V posledních letech Menindee pustošily záplavy i sucha."

- přiznám se, jsem k podobným zprávám trochu nedůvěřivý, protože tam občas něco chybí... tak jsem zkusil chvíli hledat na internetu.. k tomu úhynu 2019:

cit.: The conditions leading to this event are an interaction between a severe (but not unprecedented) drought and, more significantly, excess upstream diversion of water for irrigation. Prior releases of water from Menindee Lakes contributed to lack of local reserves.

překlad (deepL): Podmínky, které vedly k této události, jsou interakcí mezi velkým (ale ne bezprecedentním) suchem a, což je významnější, nadměrným odváděním vody z horního toku kvůli zavlažování. Předchozí vypouštění vody z jezer Menindee přispělo k nedostatku místních zásob.

zdroj: https://www.science.org.au/supporting-science/science-policy-and-sector-analysis/reports-and-publications/fish-kills-report

Kdo hledá, najde i další zprávy - odběr vody pro zavlažování bavlníkových plantáží, splachy ornice ze zemědělských pozemků, způsobující eutrofizaci vody atd., atd...

Tedy opravdu "čistě přírodní" záležitost, sucho a vedro? Nemohlo to být přece jenom trochu složitější, že by do toho vnesl svůj díl i člověk a jeho hospodaření v povodí? Mám pocit, že ke vlastní škodě, často říkáme A), ale již zapomínáme na to B).

Odebírání vody k závlahám přímo z toku je problémem za sucha všude.
Od toho mají sloužit dnes kritizované přehradní nádrže, které akumuluji vodu v době přebytku a jsou nejenom k závlahám, ale i k
dotování řek za sucha. Je z nich možné odpouštět cíleně spodní
chladnější vodu a omezit tak růst řas a sinic. Taky ji lze přes
čeřící zařízení obohacovat o vzdušný kyslík, ale vždy záleží na
moudrém hospodaření s vodou a nic nepřehánět. S vodou tak už kdysi
hospodařili mlynáři na malých potocích, když vodu zadržovali v
rybníce nad mlýnem a při mletí otevřeli stavidlo. Oni tím sice
potok cyklicky vysušovali a zavodňovali, ale tehdy to tak nikdo
nevnímal. Nyní máme možnost využívat a taky se využívají k tomu
přehrady, které mají své místo i u otrav, když lze vodou z nich
naředit ty jedy. Argumenty nesmyslného odporu k další výstavbě
jsou pro budoucnost logicky nepochopitelné, protože moudrý
hospodář se chystá na horší dobu vytvářením zásob včetně vody.
Ono není problém nic nedělat a potom se vymlouvat na horko a sucho.
To umí kdejaký hlupák a hlavně lenivec, který umí pouze žvanit
a přihlížet zkáze. Jinak máte pravdu o tom nadměrném odběru a taky
splachům z polí, ale obojí je celkem dobře řešitelné, ale nikoliv
jednotlivcem, ale státem, který bude buď odběry přísně regulovat
a nebo vytvoří podmínky k závlahám těmi zásobními nádržemi. No
a ty splachy jsou problémem při přívalových deštích, ale při nich
ty živiny většinou naředěné putují dál po proudu. U nás je problém
živin ve "vyčištěných" odpadních vodách, které za sucha často tvoří
základní množství vody v menších tocích. Těm pak říkám "průzračné
splaškotoky bez života"!

Myslím že moc nemá cenu tady rozvíjet sáhodlouhé debaty na téma zda a proč přehrady ano anebo ne, vezmu pro příklad jednu věc - a to ty splachy.

máte-li povodí náchylné ke splachům (a to nemusí být jen zemědělstvím, to může být i klimatem - viz zde Austrálie - období dešťů a období sucha), pak taková přehrada slouží jako sedimentační jímka, kde se usazuje co nese voda, a jakmile množstí živin přesáhne určitou úroveň, tak se vám ta voda může velice snadno "obarvit" do řasového nebo sinicového modrozelena - čímž jak ryby v nádrži, tak i v toku pod nádrží, mají zadělána docela na problém, zejména
když je moc teplo ...

A těch rizikových věcí je víc. Takže moudrý hospodář by měl podle mého především pečlivě vážit, zda přehrada v konkrétní lokalitě, v konkrétním podobě atd., může pomoct problémy řešit, nebo spíš naopak.

S posledním odstavcem plně souhlasím. Ano, přehrady
podle konkrétní lokality ano a nebo nikoliv. V ploché zemědělské krajině jsou plytké přehrady problematické díky těm splachům živin z polí a nízkému sloupci vody, která se nadměrně zahřívá.
Hlubší přehrady na relativně čistých tocích sice
taky zachycují sedimenty a živiny, ale je tu
možnost průplachu při přívalových deštích přes
spodní výpusti a tak těmi sedimenty a živinami
obohatit půdu v záplavové oblasti řek stejně,
jak se to dělo a děje bez přehrad. Někde se to
děje odtěžením sedimentů a jejich použití ke
hnojení polí a rekultivacím skládek inertních
odpadů. Bez přehrad budeme suchu čelit bezzubě,
protože plytké tůně a mokřady za sucha vysychají
taky a půda bez rostlinných zbytků spálených v
teplárnách tu vodu taky nezachytí. Tady se dělají chyby za chybami a pouze z ideologických důvodů.
Stavět v Jižních Čechách a jinde plytké rybníky
komunisté, tak se snad budou dnes i vypouštět a
ty jsou obrovskými sedimentačními nádržemi už 500
let. Splachy živin je ohrožují hlavně posledních
50 let, kdy došlo k intenzivnímu zemědělství a k rozvoji chemizace domácností. Příkladem je Jordán
v Táboře, který míval kvalitní vodu vhodnou k
vodárenskému využití. Nebyl ale vystaven zároveň splachům z polí a splaškům z domácností. Zakopaný
pes není v nádržích, ale v přitékajícím znečištění
a samotné nádrže nejsou vinny tomu, že v nich voda
"kvete" sinicemi. Fanatizmus s jakým je odsuzováno
bahno z rybníků a nádrží je další extrém, kdy se
oddaluje odbahňování a nebo se neděje vůbec. Bývalý
hospodář chovného rybníka ČRS před 50 léty kupčil
s vytěženým bahnem o které byla kdysi rvačka. Pak
se pouze vyváželo na břehy a pěstoval na nich dýně,
které nám rozdával za brigádnickou činnost. Nyní
se odbahňuje pouze loviště a svodnice a rybníky se stále více zabahňují. Ono se to poněkud s těmi
těžkými kovy v rybničním bahně přehání a pokud by
se nabízelo za odvoz i nyní, tak to risknu a dám
si ho na zahradu i dnes. Jinak moc teplo bývalo
v létě a žních i kdysi a sinice nebyly, tak vidím
tu příčinu zcela někde jinde. Zkuste si pokus
s nebráním "vyčištěné" vody z městské čističky
a dejte si ji na slunce do staré vany. Zjistíte,
že zezelená i na jaře, jak úživná ta voda je. Je
to pouze senzoricky vyčištěná voda, která musí
někde ještě "vyhnít" a přehrady, rybníky a klidné
úseky řek to umožňují. Bez odstranění znečištění
to bude těžké, ale pokud nemám ani možnost toho
průplachu chladnou spodní vodou z hluboké nádrže,
tak mohu zkáze pouze přihlížet jako v Austrálii a
nebo u nás loni na Dyji.

Problém sinic v nádržích je dvojí - základ jsou živiny, ale jeden z dalších podstatných faktorů je rybí obsádka, která může pomoct živiny "uklidit" do dna, nebo naopak živiny uvolňuje (přímo nebo zprostředkovaně) do vodního sloupce, což může vést k dost velkým problémům - pokud tam nemůžou růst vodní rostliny (díky hloubce nebo zákalu vody). Opět velice složité téma.. jen sem to nakousnul..

O čističkách něco vím, je jasné, že obsahy živin na výtoku jsou mnohem vyšší než v samotném toku - nicméně - k dočištění není rozhodně potřeba nádrž nebo rybník - i samotný tok - pokud vypadá jakš-takš normálně - má obrovskou samočistící schopnost, jak přes primární produkci (živiny = hnojivo pro řasy - a pokračuje potravní řetězec), tak i přes bakteriální aktivitu ve dně (nifrifikace, denitrifikace atd.) - opět velice složité a provázané...

Závěrečná připomínka loňského úhynu na Dyji je naprosto na místě! Trochu se totiž obávám, že s tím, jak neřešíme ty příčiny (tj. problémy v hospodaření v povodí), nejde rozhodně o poslední záležitost tohoto typu :(

On ten koloběh živin například ve štěrkovně
nemá konec. Pokud se tam dostanou, tak mohou
být odstraněny pouze dvěma způsoby a to buď
odneseny ve formě rybího masa a nebo kosením
vodních rostlin a jejich kompostováním mimo
dosah vodní plochy. Pokud tam budu mít ty
rybami nespasené rostliny, tak rostliny
odumřou a živiny zůstanou pro sinice. Pokud
je spasou amuři, které zkonzumují lidé, tak
se ty živiny už do vody nevrátí. Pak je tu
společenská poptávka po koupání bez rostlin
vadících plavcům a podpora chovu býložravých ryb, které jsou hájeny a produkují trus jako
potravu pro sinice. Například na Hlučínské
štěrkovně rostliny denně kosila loď a hmotu
odstraňovali z vody. Na Kališově jezeru(taky
štěrkovna) se jde cestou býložravých ryb s
jejich hájením. V půlce léta už tam sice
nejsou žádné rostliny, ale je tam plno trusu
ryb a objevují se tak sinice. Prvý způsob
likvidace živin těžbou rostlinstva je velmi
nákladný, ale druhý likvidací živin není.
Je to pouze koloběh živin, bez jejich "odtěžení" v rybím mase. Bez odtěžování
ty živiny pouze kolují a bude jich ve
vodách pouze přibývat.

Trochu jsme přešli od přehrad k uzavřeným vodám - ale ok.

Souhlas, ve štěrkovně samozřejmě množství živin postupně narůstá, ovšem ono je to složitější - množství živin v nádrži jako takové může narůstat, ale množství živin ve vodě narůstat nemusí - pokud ten systém funguje tak, že živiny jdou do dna a zůstanou tam v tzv. "neaktivní" formě (hlavě fosfor).

POkud je tam ovšem příliš bagrujících ryb (zejm, kapr), pak to dno příliš rozviřují, hodně živin uvolňují do vodního sloupce, a pokud je voda moc kalná, rostliny nemůžou růst a je zaděláno na sinicový problém..

Opět je to složitější.. silně sem to zjednodušil..

Odčerpávání živin přes ulovené ryby - souhlas.

Jinak ale rostliny sice na zimu odcházejí (některé jen zčásti), ale brzy zjara zase obrážejí - dřív, než sinice. Takže za normálních okolností - pokud tam v té vodě není nějaký další problém - ty sinice přečíslí. No a problém jsou právě např. amuři, pokud jsou v příliš silné obsádce - jak píšete.