https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/australsti-inzenyri-nastinili-moznosti-efektivni-recyklace-solarnich-panelu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Australští inženýři nastínili možnosti efektivní recyklace solárních panelů

25.10.2022 06:20 | PRAHA (Ekolist.cz)
Fotovoltaický panel
Fotovoltaický panel
Foto | e pants / Flickr
Solární panely mají mnoho předností, ale snadná recyklovatelnost k nim zatím nepatřila. V odpadním materiálu – jehož množství narůstá s tím, jak se zvyšuje objem panelů za hranicí životnosti – tak zůstávaly vázány cenné suroviny. Inženýři z univerzity v Novém Jižním Walesu propracovali metodu, jak je nenáročným způsobem vytěžit.
 

Austrálie vzala střešní solární elektrárny vážně. Na přibližně 8,2 milionu existujících domácností tu připadá okolo 2,4 milionů osazených solárních elektráren na střechách, osazeny už jsou prakticky všechny samostatně stojící stavby rodinných domů. Jen ve výkonu těchto domácích nekomerčních systémů Australané „mají“ 12 GW výkonu. A stále pokračují dál, tempo začlenění tohoto obnovitelného zdroje do národního energetického mixu je zde 10x rychlejší než průměr zbytku světa.

Jenže nesporný úspěch má i svou odvrácenou tvář. Solární instalace, které se počínaje rokem 2017 začaly houfně objevovat na střechách rodinných domů a prokázaly svou nespornou užitečnost, se nejpozději v rozmezí 2032-2037, tedy po 15-20 letech používání, začnou měnit na odpad. Poté, co přesáhnou hranici své funkční životnosti, zaplaví v objemu milionů panelů místní odpadové hospodářství. Australané na to chtějí být připraveni a díky práci inženýrů z univerzity Nového Jižního Walesu dost možná i budou.

Když přiznáte, že je to odpad

„Říká se, že o vznikajících odpadech ze solárních panelů se raději nikde moc nediskutuje,“ podotýká profesor Peter Majewski z univerzitního Institutu budoucích průmyslových odvětví. „Ale až v okamžiku, kdy jsme si přiznali, že solární panely se neliší od jiných technologií a též produkují odpad, jsme mohli začít pracovat na tom, jak si s nimi poradit. A ono to jde, je to jen otázka správného nastavení legislativy a vhodně zvolených metod.“

Hodí se zmínit, že řada zemí – byť ne v tak dostatečném předstihu, jako Austrálie – řeší problematiku odpadu ze solárních panelů primárně kvůli recyklaci obsažených vzácných kovů a minerálů, druhotně zužitkovatelným materiálům. Australané jejich nedostatkem ale netrpí, patří k jejich největším světovým vývozcům. Odborníci z univerzity Nového Jižního Walesu proto řešili vznikající velkoobjemový odpad. A tento odlišný přístup jim umožnil vyvinout postup průmyslové, nákladově efektivní recyklace.

Proces zahrnuje sběr solárních panelů, mechanické odstranění jejich hliníkového rámu, strojové rozdrcení článků. Dále použití elektrostatického separátoru ke sběru cenných materiálů (včetně stříbra a mědi). Na konci procesu se z dvacetikilového solárního panelu stane hromádka sypkého materiálu, vážící půl kilogramu. Zbytek jsou materiály, druhotně zužitkovatelné suroviny, které přímo ze zpracovatelského zařízení zamíří zpět k přečištění a začlenění zpět do výroby nových solárních panelů.

Nejsou to novinky a je to dobře

„Zpracovatelské technologie nejsou nové, ale už zaběhlé a používané,“ dodává Pablo Dias, hlavní autor metody. „To je jejich výhoda, protože je můžete vzít jinde, jsou už dostupné.“ Vypočítává i další klady procesního zpracování: „Nepoužívají se žádné chemikálie, nevypouští se znečištění, neuvolňují se nebezpečné látky. Při drcení panelů akorát vzniká prach, ale od toho jsou odlučovače prachu," říká. Kladem rovněž je, že metoda zpracování je škálovatelná.

V současnosti je testována za provozu na nízký objem a recykluje 1000 tun solárních panelů ročně. Tedy asi okolo 4100 panelů za měsíc. Není problém ale metodu aplikovat šířeji, a to i při očekávaném objemu 145 000 tun solárních panelů, které se začnou valit ze střech australských domácností do sběrných dvorů kolem roku 2030.

Dias a Majewski si také stojí za tím, že malokapacitní zpracovatelská zařízení jsou v tomto řetězci lepší než velká. Protože je snazší je provozovat blíže zdroje odpadu, a tím snižovat emise z přepravy zatím ještě rozměrných solárních panelů. Pokud jde o závody na přečištění, purifikaci vytěžených surovin, postačil by jeden na každý australský stát, jako součást už existujících podniků pro zpracování a recyklaci jiných surovin.

Nehledat univerzální řešení

I když mají inženýři z univerzity Nového Jižního Walesu ze svého postupu efektivní, ekonomicky i environmentálně šetrné recyklace solárních panelů radost, varují před snadnými řešeními: „Je zapotřebí mít víc než jednu efektivní metodu recyklace, chce to celý soubor robustních technologií, aplikovatelných pro různé scénáře.“

O metodický postup, proces jimi navržený, zatím projevily zájem Spojené státy americké a Čína. Země, které budou v roce 2030 produkovat kolem 1,3 milionů tun odpadů ve formě starých solárních panelů.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (9)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

25.10.2022 06:31
Schází mi jakékoli číslo udávající nákladovost této metody, takže verbálně o.k., de facto nevíme nic.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.10.2022 08:52 Reaguje na Miroslav Vinkler
Bude to zlomek ceny panelu a do EPBT se samozřejmě počítá.
Všimněte, že tohle je z roku 15 a jak obrovský pokrok fve od té doby udělala.
"Haselhuhn již v roce 2015 uvádí, že panely ze sériové produkcevroce 2009 měly EPBT (Energy Pay Back Time) dobu energetické návratnosti v jižní Evropě mezi 0,6 až 1,9 roku, vyprodukovaly při plánované životnosti 20 až 75 násobek energie. Dnes EPBT ve střední Evropě dosahuje u nejlepších technologií 100 násobek vyrobené energie oproti vynaloženým energetickým nákladům, včetně recyklace!"
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

25.10.2022 10:37 Reaguje na Pavel Hanzl
Slova, zase jenom slova !
Pokud se neuvedou konkrétní čísla (recyklace) , tak to mám jen za blafy.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.10.2022 13:03 Reaguje na Miroslav Vinkler
Slova. K vám jdou informace a to jsou VŽDYCKY slova.
Pokud vám někdo zvedne zálohy na energie, jsou to zase jen slova.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

25.10.2022 12:53
Já teda nevím, zda toto nazvat recyklací. Spíše předkrok pro recyklaci. Jistě, sklo a hliník není a ani nebyl problém. Pak tu máme křemíkové články propojené kovy. Asi se podaří oddělit křemík od jednotlivých kovů. Asi to nejpostatnější je, co s tím nejcennějším = křemíkovým granulátem. Tady odpověď nepodána.

Co je ta "hromádka sypkého materiálu, vážící půl kilogramu" a k čemu je, na to odpověď také nepodána.

Já tedy po přečtení článku chytřejší nejsem.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.10.2022 13:02 Reaguje na Jiří Svoboda
Nejdůležitější jsou kovy, ty jsou drahé i když je jich v panelech minumum. A křemík? Ten je velmi levný a recyklovat ho nemá vůbec cenu.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

25.10.2022 17:00 Reaguje na Pavel Hanzl
Cena křemíku se odvíjí od jeho čistoty.

Kolik (za kolik) je na panelu těch kovů kromě bezproblémového hliníkového rámu?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.10.2022 11:17 Reaguje na Jiří Svoboda
Především hliníková (železná) konstrukce podpěr.
Ale na samotném panelu fakt minimum, ale přesně to nevím.
Problém je, že se časem budou recyklovat megatuny a to je už poznat.
Zajímavý byl návrhna na recyklaci tak, že by se nemusela tavit skleněná deska. Stáhl by se jen aktivní ppvrch a napařil nový. Ale asi je to nerentabilní.
Odpovědět

vladimír šmídl

27.10.2022 11:26 Reaguje na Jiří Svoboda
Ing. Radim Bařinka , tel.724 104 385 je též autorem publikace, kterou se mi , bohužel nepodařilo dogooglovat (česky) o technologii výroby FV panelů.
Provozuje firmu na údržbu FVE.
fillfactory.cz
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist